Odpověď na názor

Kliknul jsem schválně a od začátku jsem tušil, že jde o nějakou podobnou kulišárnu. Co to dokazuje? V prostředí webu chodím vždycky, kam chci, včetně různých "pochybných stránek", pokud k tomu mám důvod nebo pokud mě pudí zvědavost. To je podstatně nebezpečnější sport, než kliknout na odkaz tady na blogu.

[15] Hrdě přiznávám, že chodím na červenou, když nic nejede. Nedělám to tenkrát, když u přechodu stojí maminka s malým dítětem, abych jí nepřidával starosti s vysvětlování a děcko nesváděl k tomu, aby taky přebíhalo na červenou. A nedělám to tam, kde sice jakoby nic nejede, ale kde se může auto přiřítit (vícepruhové komunikace); přecházet čtyřmetrovou prázdnou jednosměrku s červeným panáčkem mi přijde normální. To není žádné dědictví komunistické totality, ale rozdíl mezi bezmyšlenkovitým následováním předpisů (co uděláš, když se semafor pokazí a bude pořád svítit červený panáček? půjdeš hledat jiný přechod?) a přijmutím vlastní zodpovědnosti a pochopení významu světelného znamení. Zrovna tak když se na blogu Petra Krčmáře objeví odkaz s nápisem neklikejte, je mi jasné, že tím nezacyklím celý Internet, nebouchne mi počítač a nevypukne třetí světová, ale že prostě jde o nějakou jeho další hrátku. Nic blbého na tom neshledávám.

Autem NIKDY nejezdím na červenou, ikdyž je půlnoc a všude kolem je prázdno a ticho. Protože tam z principu ohrožuju spíš jiné než sebe a hrozí mi navíc i podstatně větší trest, než za to přecházení. Ano, porušuju někdy pravidla, ale vážím rizika a přemýšlím, zda to stojí za to. A budu to dělat i nadále i s rizikem, že mě někdo kvůli tomu označí za blbce. ;-)