Kdo se má s tím Ubuntu pořád zlobit...

Blíží se čas vydání další verze Ubuntu, tentokrát s označením 10.04 Lucid Lynx a po dvou letech opět půjde o LTS, prodlouženou podporu pro desktopy 3 roky, pro servery 5 let. Osobně se na něj těším, protože pevně doufám, že mi bude opět fungovat to, co přestalo s poslední verzí chodit (scanner Canon Lide 50, USB TV karta GIGABYTE) a zůstanou zlepšení (korektní práce grafiky od Intelu, wifi, rychlejší start…)

Člověk ale nikdy neví, s každým upgradem mám pocit, že hážu kostkou, čím padne vyšší číslo, žím více věcí korektně funguje. Během čtyř let s Ubuntu jsem zjistil, že se každou verzí neposouváme k lepším zítřkům (obecně asi ano, ale ne s konkrétní konfigurací počítače). Už jsem samozřejmě pochopil, že každá distribuce je závislá na vývoji konkrétního software, který ji tvoří. Takže například pokud programátoři kolem ovladače pro wifi Broadcom nebo ještě spíše kolem NetworkManager udělají ve vyšší verzí chyby, bude se diskutovat o tom, že nová verze distribuce se špatně připojuje.

Na druhou stranu máme pro řadu funkcí v linuxu několik alternativ, proč tedy při instalaci Ubuntu není po konfiguraci disku a přihlašovacích údajů možnost volby mezi „Automatická instalace balíčků“ a „Ruční nastavení instalace balíčků“. Že by se to nevešlo na jedno CD? Taková nabídka by se mohla objevit pouze pokud jsme připojeni k intenretu. Já si samozřejmě dokážu dnes již většinu věcí v ystému přeinstalovat a dokonfigurovat ručně, ale určitě to tak nebylo vzdy.

V takové ruční nabídce bych docela uvítal také možnost použít starší nebo naopak novější kenel z předchozí verze distribuce. Zjistil jsem totiž, že za nefunkčnost scanneru a usb-telky může kernel 2.6.31. Můžete namítnout, proč pak upgradovat, proč se prostě nevrátit o verzi zpět a doinstalovat pouze novější Firefox a OpenOffice nebo proč rovnou nezůstávat pouze u LTS verzí, kde by mělo vše lépe šlapat bez experimentů…

Kdybych byl pragmatik, budu to tak dělat, ale pro mě je prostě těžké se smířit s tím, že musím používat celkově pomalejší, o něco ošklivější systém dva roky starý, každý půlrok ručně přeinstalovávat základní software a to jen proto, že jeden či dva kusy mého železa si nerozumí s novým kernelem nebo síťovou utilitou.

U známých, kteří nechtějí linuxu rozumět ani s ním experimentovat, pouze chtějí používat legální software na svém počítači a nechtějí za něj zbytečně platit, to řeším zatím tak, že zvolím verzi Ubuntu, která nejlépe šlape, dokonfiguruju potřebné „zbytky“ a zakážu updaty kromě bezpečnostních. A některým říkám: „Počkej si pár týdnů, bude nové Ubuntu LTS, lepší a stabilní.“ Ale před lety bych to asi říkal přesvědčivěji.