Jak změnit rozlišení obrazovky při špatné detekci displeje
Rozhodl jsem se podělit o zkušenost při řešení potíží s nastavením rozlišení displeje, snad to někomu ušetří čas a nervy. Před lety jsem zakoupil notebook s grafikou od Intelu (pro přesnost GMA 3500, což ale není až tak důležité, podobné potíže mohou nastat i u jiných typů), nainstaloval tehdy Ubuntu 10.10 a radoval se, že vše jede „out-of-the-box“. Trochu mi bylo divné, že výrobce udává rozlišení 1600×900 a mě Linux nabízí „jen“ 1440×768, ale nevadilo mi to. Při upgrade systému ale přišlo rozčarování – nespustil se režim obrazu 16:9 a v nabídce byla samá nízká rozlišení.
Když jsem nenašel žádný vhodný návod, zkusil jsem jinou distribuci – se stejným výsledkem. Nakonec jsem se smířil s tím, že soudruzi od Intelu udělali někde v ovladačích pro Linux chybu, vrátil jsem zpět Ubuntu 10.10 a dva roky na něm fungoval. Při nové verzi distribuce jsem s naději startoval systém z usb se stejně špatným výsledkem.
Pak mi to znovu nedalo a začal se znovu snažit. Prošel jsem toho hodně, updatoval ovladače, znovu vracel a upravoval soubor xorg.conf, nic nepomáhalo.
Mimochodem, s těmi aktuálními ovladači to není zase tak mimo – na zmíněném zařízení to sice nezlepšilo detekci a nabídku správného rozlišení, ale zrychlilo to přehrávání videa. Obecně se tvrdí, že linuxové jádro obsahuje aktuální ovladače na grafiku od Intelu. Pokud ale koupíte nějakou počítačovou novinku, může se stažení nejnovějších driverů hodit.
Ovladače na grafické karty od Intelu:
https://01.org/linuxgraphics – respektive https://01.org/linuxgraphics/downloads
Stáhnete balíček, nainstalujete a samotná detekce, stažení ovladače a jeho instalace pak probíhá automaticky.
Nakonec jsem narazil na řešení, které funguje a navíc je docela jednoduché. Sestává z několika kroků:
1. Detekce parametrů ke zvolenému rozlišení (které musí podporovat jak karta, tak displej)
K tomu slouží příkaz cvt:
cvt 1600 900
# 1600×900 59.95 Hz (CVT 1.44M9) hsync: 55.99 kHz; pclk: 118.25 MHz Modeline „1600×900_60.00“ 118.25 1600 1696 1856 2112 900 903 908 934 -hsync +vsync
nebo případně
cvt 1368 768
# 1600×900 59.95 Hz (CVT 1.44M9) hsync: 55.99 kHz; pclk: 118.25 MHz Modeline „1600×900_60.00“ 118.25 1600 1696 1856 2112 900 903 908 934 -hsync +vsync
2. Nnapíšete skript, ve kterém využijete výstup z cvt (od uvozovek):
#!/bin/sh
xrandr –newmode „1600×900_60.00“ 118.25 1600 1696 1856 2112 900 903 908 934 -hsync +vsync
xrandr –addmode VGA1 1600×900_60.00
xrandr –output VGA1 –mode 1600×900_60.00
Nebo druhá varianta – jiné rozlišení:
#!/bin/sh
xrandr –newmode „1368×768_60.00“ 85.25 1368 1440 1576 1784 768 771 781 798 -hsync +vsync
xrandr –addmode VGA1 1368×768_60.00
xrandr –output VGA1 –mode 1366×768_60.00
Soubor jsem pojmenoval res.sh
3. Umístění skriptu s právy ke spuštění někam, kde ho bude systém pouštět automaticky při startu
Tady může nastat potíž, existuje totiž několik možností, některé z nich ovšem nespouští skript přímo, ale zvládnou pustit zástupce.
Zástupcem je obyčejný textový soubor s koncovkou .desktop, který může vypadat třeba takto:
[Desktop Entry]
Type=Application
Name=res.desktop
Exec=cesta k vašemu souboru res.sh
Name[cs_CZ]=Rozlišení
Icon=grandr
Než dáte systému povel k automatickému spouštění res.sh nebo res.desktop, vyzkoušejte ho. Pak je možné využít V Ovládacím centru aplikaci Relace a spuštění nebo něco podobného podle vaší distribuce. Také je možné skript umístit do složky /etc/xdg/autostart (mělo by to fungovat, mě to zlobilo).
A je to.
-
Související články na blogu Můj vztah s linuxem - kdy mi pomáhá a kdy mě ničí
-
Něco pro hračičky: Tablet na kreslení i ovládání systému 15. 10. 2010 19:19
-
Kde všude najdeme otevřené zdroje? 8. 4. 2010 15:03
-
DLNA, Android a Linux 14. 2. 2011 17:53
-
Čtyři kvalitní programy pro konverzi videa v linuxu 21. 3. 2010 18:04
-
Jak komunikuje Linux s Androidem 20. 12. 2015 14:59
-
Za málo peněz hodně muziky, díl 2. 3. 2. 2013 22:04
-
-
Související články na ostatních blozích
-
Proč je chybou používat Ubuntu 12. 7. 2009 8:29
-
Houston, máme problém! 8. 4. 2009 13:11
-
Oživte si svůj Debian (i Ubuntu) 7. 6. 2017 15:01
-
GeoIP firewall na UBUNTU 16.04 3. 10. 2016 19:29
-
Jak stáhnout multimediální obsah z internetu 7. 3. 2016 15:08
-
Zamknutí klávesnice a myši při přehrávání videa 29. 11. 2013 12:37
-
-
Související články na serveru Root.cz
-
Vhsky.cz jako alternativa k YouTube, SvarDOS jako samostatný systém Včera 0:00
-
Rok 2024: Crowdstrike, vzestup AI, pan Megaupload mířící do USA 29. 12. 2024 0:00
-
Rok 2024: skomírající Intel, parádní Plasma 6 i čtvrt století serveru Root.cz 27. 12. 2024 0:00
-
Intel končí s plány na x86S, navrací se ke standardní x86, Qualcomm vyhrál dílčí bitvu o ARM 22. 12. 2024 0:00
-
KDE vylepšuje škálování UI, Intel podporu Lunar Lake a Battlemage 15. 12. 2024 0:00
-
Téma vzhledu Debianu 13, plán vydání Ubuntu Touch 24.04 9. 12. 2024 0:00
-
-
Karel (neregistrovaný)
Ja jsem ted mel podobny problem na desce Asus H87-I Plus s integrovanou kartou. Rozliseni bylo detekovano spravne, ale system videl 24" LCd monitor jako sedmipalcovy display Samsung. Nakonec jsem zjistil ze nesmim vyuzit HDMI vstup na monitoru - ten proste neumi predat grafice spravne parametry. Ani pri pouziti kvalitniho HDMI kabelu. Koupil jsem DVI - HDMI kabel, ktery i kdyz pocitove mene kvalitni problem vyresil. Jedina nevyhoda je ze ted mam na strane monitoru DVI, s kterym se mi obecne hure manipuluje, ale u Pc je stale "zastrkavaci" HDMI kdyz potrebuju pocitac odpojit.
-
Dreit (neregistrovaný)
Tohle jsem taky řešil, asi před rokem nebo dvěma kdy jsem levně sehnal dva monitory. Problém byl v tom, že jeden z nich se špatně hlásil, v základu naskočilo 800x600 a při troše snahy se povedlo na pár vteřin vnutit i 1024x768. S grafickou kartou nVidia se neobjevila jediná hláška a netušil jsem co s tím, trápil jsem se s tím minimálně několik celých dní. Ani dmesg nic neukázal.
Pak jsem koupil asi za pětistovku kartu od AMD, která při bootu začala vyhazovat hromady hlášek. Stačilo chytnout první, strčit ji Googlu a řešení bylo na světě. Hned po spuštění Xserveru se mi spustí čtyři příkazy (xrandr s parametry) a problém jako by nebyl :) -
Palo M. (neregistrovaný)
A co tak pridat ten Modeline do sekcie Monitor v xorg.conf?
IMHO ked to funguje cez xrandr, tak by to malo ist aj cez xorg.conf... aspon tu tak pisu, ze to ide cez xorg.conf: http://ubuntuforums.org/showthread.php?t=83973 -
Jarda_P (neregistrovaný)
Brani vam neco ve vytvoreni minimalniho xorg.conf, kam dat jen vami nove vygenerovane modelines a jen nezbytne veci na obaleni, jako sekce Monitor, jak se pise vyse? xorg.conf asi nemate, protoze v ere autodetekce vysel z mody, nicmene v tehlech pripadech se hodi. Date tam to, co se blbe detekuje, zbytek se nadetekuje sam. Mam to takle leta na jednom stroji s Debianem, kde se blbe detekuje rozliseni od doby, kdy zrusili ovladac nv4 a nahradili Nouveau.
-
Bambus (neregistrovaný)
To: 7. S BSOD se ve W7 (a potamožmo XP) potkávám výhradně při závadě HW. Také jsem si všiml, že Linux někdy například chybu RAM nějak "přeskáče" a spadne třeba jen určitá část. Doporučuji Vám spustit nějaký test RAM a HDD. Já k tomu používám například HirensBoot CD a programy GoldMemory (Michal Tuláček) a HDDRegenerator (od páně Primochenka). Mohu říci že za 10let kdy se servisu PC věnuji profesionálně byla BSOD téměř vždy způsobena vadnou RAM (pokud naskakuje náhodně), nebo HDD (pokud hned při startu). Další podezřelý by mohl být nějaký obvladač, ale to se stává opravdu jen zřídka.
Pokud jde o poznámku 6. tak s tou nelze než souhlasit. Řešit v dnešní době takové prkotiny a ještě psaním do terminálu je pro BĚŽNÉHO uživatele NEPŘÍPUSTNÉ! Ano, uznávám, že jsem také líný proklikávat se řadou menu a co se dá, řeším v terminálu (i ve windows), ale.... uživatelům to vadí. Přece jen časy DOSu a CP/M jsou pryč (nostalgicky otírám slzu). Když mu pak navíc nešlapou věci které šly, nebou šlapou, ale jako Jeníček Mařence po košíčku, težko se pak vysvětluje proč je linux tak fajn (zvlášt pro toho kdo ho instaluje, neboť za pár minut je hotovo a hurá na pivo).
-
jank (neregistrovaný)
[6] Éra mého propagování Linuxu "za každou cenu" je už pár let pryč, stále si ale myslím, že je to dobrá volba pro běžného uživatele na desktop. Pokud vše funguje out-of-the-box, zvládne instalaci každý, jindy je třeba pomoc někoho, kdo tomu rozumí, jako v tomto případě.
Souhlasím s tím, že bychom takové věci ve 21 století řešit nemuseli (neměli), naštěstí to koncového uživatele "lamu" trápit nemusí, pokud mu někdo na začátku systém korektně rozchodí.
Pokud to Steam a další vydrží a budou dále podporovat Linux pro hry, bude Intel a AMD lépe ošetřovat linuxové ovladače pro své grafiky a podobné trable zažívat nebudeme.
-
Unknown (neregistrovaný)
[10] "naštěstí to koncového uživatele "lamu" trápit nemusí, pokud mu někdo na začátku systém korektně rozchodí"
A pak se ma chudak lama trast strachy pri kazde zmene/rozsireni HW? Vy byste chtel byt zavisly na jednom cloveku (predpokladejme ze vic linuxaku neni v dohledu te lamy), kdy ma cas, jak se vyspi, zda se neodstehuje? Vam by takova pozice vyhovovala? Me to pripada dost silene. Mit widle je pro takoveho cloveka ve skutecnosti mnohem lepsi....
-
Václav Brožík (neregistrovaný)
"Detekce parametrů ke zvolenému rozlišení (které musí podporovat jak karta, tak displej) K tomu slouží příkaz cvt..."
Příkaz cvt nic nedetekuje. To je nástroj, který jenom vypočítá standardní časovací parametry grafického režimu podle vzorečků VESA. Viz:
https://en.wikipedia.org/wiki/Coordinated_Video_Timings
http://linux.die.net/man/1/cvt
