Root.cz  »  Blogy  »  Otevřený blog  »  Linuxový notebook (I. Hledání a výběr)

Linuxový notebook (I. Hledání a výběr)

27. 7. 2011 23:56 (aktualizováno) Lukáš Kotek

Abstrakt

První část článku o hledání nového notebooku pro provoz pod GNU/Linuxem. První část shrnuje kritéria pro výběr a samotné hledání a porovnání možných kandidátů, zkušenosti s provozem a notebookem jako takovým budou tématem části druhé.

Potřeba změny

Když jsem zhruba před rokem pořizoval svůj první notebook IBM ThinkPad T23, měl jsem celkem jasnou představu o jeho využití – surfování na internetu, kancelářský balík atd. – multimédia v ní byla zastoupena nejvýše občasným přehráním filmu či hudby. Po roce se ale změnily priority a požadavky, na které už T23 zcela nedostačovala a práce se tak tu a tam posunula až za hranici pohodlnosti.

Klasickým příkladem jsou Netbeans. IDE, které sice na T23 rozjedete, ale práce s ním už rozhodně příjemná není – byť lehce okřídlený vtip praví, že rychlost Netbeans je konstantní nezávisle na použitém hardwaru (čímž nechci jeho autory nijak shazovat, je pravda, že od verze 6.1 je pokrok znát). Tak či tak, T23 není právě ideálním strojem pro tento druh činnosti.

O dalších důvodech se nebudu dlouze rozepisovat, souvisí spíše s požadavky doby (či s požadavky při lehkém výhledu do budoucna). Že Pentium III už nemá moc ambicí k přehrávání HD videa je zjevné a s jeho širším rozšířením se v plánované tříletém období, kdy hodlám notebook využívat, počítat musí. Že grafická karta S3 savage se dnes vyznačuje spíše vyzařováním tepla než výkonem je jasné také.

Shrnu-li to v jedné větě, pak musím říct, že zatímco v minulosti jsem používal notebook spíše jako ryze mobilní řešení s časově omezeným využitím, nyní jsem potřeboval notebook, který prakticky zastane úlohu stolního počítače při zachování dostatečné mobility. Tolik tedy k samotnému úvodu a nyní se již přesuňme k hledání vhodného kandidáta.

Kritéria

Zásadním a tradičním omezujícím parametremu u mě byla otázka financí, notebook se musel v každém případě vejít do cenové relace s horní hranicí na úrovni 15 – 16 tisíc korun (bez tohoto omezení by byla situace jasná – Lenovo ThinkPad T61 je tím vysněným). Také jsem nechtěl kupovat bazarový či repasovaný notebook. Ne kvůli obavě ohledně stavu, ale čistě proto, že jsem se chtěl na co nejdéle schovat pod měkká křídla záruční doby. Tím se výběr dále zúžil.

Jedním z nejdůležitějších požadavků byla perfektní kompatibilita s GNU/Linuxem. Žádné zprovozňování wifi adaptéru přes  b43-fwcutter (Broadcom 4318 mě naučil se podobným řešením vyhýbat). Žádné problémy s grafickými ovladači (třeba s VIA Chrome 9 je tu a tam vážně legrace, viz. strýček google). Žádná polovičatá řešení s funkčními klávesami. Žádné problémy s uspáváním. Vývojáři Linuxu se snaží, bohužel některé firmy zatím méně.

Jak už jsem psal, chtěl jsem, aby nový notebook přestál následující tři roky – s tím úzce souvisí kvalita zpracování (což mi připomíná reklamu jisté stavařské firmy, kterou jsem slyšel před časem v rádiu – „Stavíme domy, které přežijí i Vaše děti“ – …hned jsem klidnější. No ehm nároky na notebook mám skromější). Někteří výrobci jsou jí více proslulí, někteří méně. Nebudu zdržovat a prozradím, že jsem se ustálil s výběrem u tří modelů. A to Dell Vostro 1510, Lenovo ThinkPad R61i a Fujitsu-Siemens Esprimo U9200.

Váhání

Jako první bohužel vypadl Dell, finanční limity jsou neúprosné a já nejsem příznivcem života na dluh, není-li to nezbytně nutné (což se spotřební elektroniky bezpečně netýká). Takže možnosti zbyly dvě. Oba dva notebooky měly ty nejlepší předpoklady pro spolupráci s GNU/Linuxem, už kvůli výrobci všech základních i zásadních komponent, jímž je Intel (mj. CPU, chipset, i wifi). Cenově se pohybovaly v relacích lehce nad, resp. pod 15 000 Kč. Přistoupím tedy k představení obou strojů.

Fujitsu-Siemens Esprimo U9200

Základní parametry:

Intel Core 2 Duo T5550 1,83 GHz – 2GB RAM – Intel 965GM – LCD 12,1" 1280×800 – X3100

160 GB HDD (5400 RPM) – 300 x 223 x 37 mm – 1,8 Kg – Bez OS

Podrobné parametry jsou k nalezení na webu výrobce.

Cenově se pohybuje mezi 15 – 16 000 Kč (dle konkrétního prodejce).

Lenovo ThinkPad R61i

Základní parametry:

Intel Pentium Dual-Core T2390 1,86 GHz- 2GB RAM – Intel 965GM – LCD 15,4" 1280×800 - X3100

160 GB HDD (5400 RPM) -  359 × 260 × 35,3 mm – 2,77 Kg – Window Vista Home Premium

Podrobnosti opět můžeme nalézt na webu výrobce.

Cenově vychází (znovu podle prodejce) vesměs lehce pod 15 000 Kč.

Každý z nich má své velké klady. V případě Esprima U9200 se jednalo hlavně o mobilitu. Notebook je velice malý a lehký – je  ještě o něco menší než T23, kterou jsem používal doteď. Vykoupeno je to 12" displayem, o kterém se ještě zmíním dále. Ohledně předpokládané kompatibility s GNU/Linuxem platí výše zmíněné. Jediná komponenta, se kterou by se vůbec mohly vyskytovat alespoň nějaké problémy je zvuková karta (přepínání výstupu mezi reproduktory a konektor pro sluchátka), nicméně to by měla řešit aktuální právě vyšlá ALSA 1.0.17.

Druhý z nich, ThinkPad R61i je zástupce poněkud jiné kategorie notebooků. Z hmotnosti 2,77 Kg a značných rozměrů vyplývá, že je určen spíš pro občasné přenášení, než aby dělal stálého společníka na cestách. Výkonově se pohybuje na úrovni lehce pod Esprimem. To díky lehce slabšímu procesoru (Pentium Dual-Core je procesor založený na architektuře Core stejně jako C2D, nicméně je ochuzen o polovinu cache a např. podporu virtualizace na úrovni CPU. Naštěstí s tím výkonovým poklesem to není tak divoké). Kompatibilita notebooku od IBM, resp. Lenova, s GNU/Linuxem je pověstná, proto by jeho volba byla trochu sázkou na jistotu.

Zamyšlení

Postupně se mi začíná zdát, že se se svými požadavky pohybuji stále intenzivněji mimo mainstream. Začněme právě koupí notebooku. Už z logiky věci jsem si prošel nabídku různých výrobců. A výsledek byl rozpačitý. Velice často mě zaujal notebook, se kterým bych byl spokojený díky parametrům, a u něhož jsem mohl spoléhat i na přiměřeně solidní provedení.

Cena těchto modelů však standardně zahrnovala i příslušenství, pro něž při nejlepší vůli nemám žádné využití. Ne nepotřebuji čtečku paměťových karet, ještě méně integrovanou webkameru, ne nemám využití pro čtečku otisků prstů (zato bych bych USB port navíc, nebo inteligentnější umístění některých konektorů). Většina těchto komponent se v případě potřeby dá dokoupit (když už sebou musím vláčet napájecí adaptér, např. čtečka karet se lehce ztratí), ale takto mi jen zbytečně navyšují cenu kupovaného produktu, byť ne o horentní sumy.

Samozřejmě se dají koupit i modely, které tyto „vymoženosti doby“ neobsahují, ale často se jedná o naprostý low-end (kde se šetří prakticky na všem). Výsledné spektrum modelů se pro mě poměrně dost zužovalo (ale jak je patrné i já si nakonec vybral :-)). Například na eshopu kak.cz je z celkového počtu 197 nabízených notebooků pouze 59 bez integrované webkamery. V pár slovech – vybrat se samozřejmě dá, ale bez balastu navrch to někdy takřka nejde.

Vsuvka

Zatímco u notebooku ještě dokážu pochopit smysluplnost přítomnost příslušenství, které jsem zmiňoval výše (to, že ho nevyužiji já, neznamená, že někdo jiný nemůže – to nemá smysl popírat, zde není prostor pro polemiku). U stolního počítače je však situace jiná. Před časem se na mě obrátila jedna přítelkyně s žádostí o radu při nákupu nového PC. Měla možnost nakoupit se slevou PC u známého výrobce a tak chtěla znát můj názor. V nabídce byl mj. počítač, který obsahoval procesor AMD Phenom 9500 – v té době už na trhu byla dávno verze 9550 s opravenou chybou v TLB. Proč šetřit zrovna tady? U takovéhoto procesoru potažmo sestavy se dá očekávat využití pro náročné operace (včetně virtualizace). Zapnutí TLB patche v BIOSu je proto vhodné, čímž se v zásadě smazává cenový rozdíl mezi 9500 a 9550 (výkonový pokles se zapnutým TLB patchem je známý).

Dále to bylo také zajímavé. Sestava byla postavená na chipsetu nVidia nForce 430. Čili na chipsetu vhodném ideálně pro desku s procesorem do socketu AM2. Opět šetření na nesprávném místě, proč se zbytečně okrádat o další procenta výkonu a nové vlastnosti Phenomu (nezávislé taktování jader a s tím související řízení spotřeby, nová verze HT)? Zvlášť, když jak nVidia, tak AMD (nevím jak ostatní výrobci chipsetů) měly tehdy na trhu už dávno řešení přímo pro procesory do  socketu AM2+. Hlavně, že sestava obsahovala čtečku paměťových karet a TV tuner. Sice chápu motivaci prodejce, který se jednoduše potřebuje zbavit zboží na skladě, ale ve výsledku je zákazník chudák. Tím spíš, neorientuje-li se v dané problematice.

Výběr

Při konečném výběru jsem zohlednil několik věcí, které společně nakonec rozhodly. I když jsem byl v jeden okamžik praticky rozhodnutý jít do nákupu Esprima U9200, uvědomil jsem si několik věcí, které mou volbu zvrátily. Nejprve mne nahlodaly následující dva zážitky. Prvním byla zkušenost s 12" displayem. Měl jsem možnost mít v ruce Amilo Pro V3205 (rozměrově prakticky shodné s U9200, rozlišení také 1280×800). Display sice byl pro mé oko celkem bez problémů čitelný, ale zároveň i na hranici toho, co jsem ochoten snést. Druhým důvodem byla návštěva pražského Lenova centra, kdy jsem si mohl vzít R61 do ruky a na vlastní kůži se přesvědčit, jak je na tom se zpracováním (přeci jen jsem byl zvyklý na kvalitu řady T). Výsledek mě potěšil.

O pro mě zbytečné výbavě notebooku (čtečky atd.)  jsem již psal, dále to byla klávesnice, která od dob T23 nedoznala změny. Perfektně jsem si na ní zvykl a nedám na ní dopustit (klávesnice u FS bývají na internetu poměrně kritizovaným prvkem). Těžké rozhodování bylo ohledně polohovacího zařízení – Esprimo neobsahovalo trackpoint. Snad bych se časem naučil efektivně používat touchpad, ale nyní byla jeho absence daší plus pro volbu ThinkPadu. Tolik k otázkám uživatelské ergonomie.

Další důležitou oblastí byl výkon, ten ale jak jsem popsal výše byl u ubou podobný (resp. podobně dostačující), žádné obtížné dilema mě proto nečekalo. Podobně ani s designem jsem si hlavu příliš nelámal, oba notebooky by se v soutěži o největší „pixlu“ umístily bezpečně na prvních příčkách, ostatně posuďte sami. Takto vypadají notebooky řady R61 a takhle model Esprimo U9200 od Fujitsu-Siemens.

Na rozpacích jsem ale byl v otázce operačního systému. Windows Vista Premium jako standardně dodávaný systém k mému modelu ThinkPadu mě příliš netěšil, tady vedlo Esprimo, které bylo dodávané bez OS, cenově i tak vítězil ThinkPad (ano je to těžko poměřitelné vzhledem k tomu, že každý notebook náleží do jiné třídy využití). Jediné pozitivum, které mě v tomto směru napadá je, že jsem jako vlastník OEM licence Windows oprávněn legálně pod GNU/Linuxem používat Internet Explorer (při webdesignu ho prostě ignorovat nemůžu).

„Sedíš nebo jezdíš?"Tak jsem se musel sám sebe zeptat. Způsob a místo převážného používání notebooku jsou zásadní oblastí pro zohlednění při nákupu. Shrnul jsem si, jak jsem na tom v uplynulém roce s T23 (seděl doma, seděl v přednáškovém sále, seděl před přednáškovým sálem), mobilita pro mě tak zůstává v kolonce "důležité, nikoli však nepostradatelné“. Připočteme-li k tomu vlastní roční zkušenost z provozováním staršího modelu ThinkPadu, tak v tento moment jsem se prakticky rozhodl.

Závěr

Lenovo ThinkPad R61i je tedy již doma a já sbírám podněty pro dokončení tohoto zápisku. To, že jsem se rozhodl právě pro tuto možnost odráží mé osobní preference, tak či tak si myslím, že oba dva jsou dobrou volbou v dané cenové relaci. Nakolik tento názor odpovídá realitě se v případě R61i právě dozvídám. Tento příspěvek jsem původně chtěl napsat jako jeden delší, ale obsah mi v průběhu jeho kompletace začal silně nabobtnávat, takže jsem se ho nakonec rozhodl rozdělit na části dvě.

V druhé části budou shruty dojmy z provozu, s přihlédnutím jak k softwarové stránce, tak  hardwaru a zpracování. Píšu ho v naději, že někdo může řešit obdobný problém a tak mu tento zápisek může být užitečný. Informace popisované v něm samozřejmě lze najít na různých místech na internetu, nicméněse se nemusí jednat o přesně tytéž modely (platí zvlášť pro R61i). Takže snad bude mít smysl tyto postřehy sepsat zde na jednom místě.

Edit (23.7.2008 – 18:45): Vydání druhého článku se oproti předpokládanému dnešku opozdí o den. Už je sice prakticky hotový, ale rád bych ho nechal ještě dozrát a vychytat případné nepřesnosti. Tímto se omlouvám za prvně uvedenou nepřesnou informaci v diskusi a za následné posunutí termínu. 

Jaký notebook byste při daných možnostech zvolili vy?

Zobraz výsledek

Sdílet

Lukáš Kotek

Student učitelství ICT na PedF UK se zájmem o open source, Python, Scratch, HTML5, výuku programování a mnoha dalších – ne IT – věcí, jako je hudba (Pink Floyd), literatura (G. Orwell) nebo film (S. Kubrick).

Nejčtenější články autora

  1. Linuxový notebook (I. Hledání a výběr)

    Přečteno 16 244×

  2. Dva smolné dny

    Přečteno 15 884×

  3. Optimální délka vývojového cyklu

    Přečteno 15 320×

  4. Pět tipů na rozšíření pro Google Chrome

    Přečteno 13 258×

  5. První kroky s tabletem

    Přečteno 8 364×

Dále u nás najdete

Firmy mají řešit byznys, ne hledat účtenky, razí Fidoo

Ať Google prodá prohlížeč Chrome, navrhuje ministerstvo

SSD už také mají obrovskou kapacitu – až 122 TB

Šlamastika kolem pozastavené výplaty důchodu

Vyhněte se chybám a prodlužte životnost USB flash disku

Nevyžádané marketingové hovory přísnější zákon nevymýtil

Řetězce falšují slevy záměrně. Měly by dostávat vyšší sankce

Dřívější neplodnost dnes řeší miniinvazivní operace

Policie zatkla provozovatele tržiště pro DDoS útoky

Vánoční slevy operátorů? Daleko za očekáváním

Vyznejte se v kuřatech. Takhle se liší selské od venkovského

Jak Mikýř vyděsil Novu, ale nakonec vydělaly obě strany

Souvisí zákaz Huawei i s nákupem stíhaček F-35?

Lumbální punkce sice vypadá děsivě, ale nebolí

Novu nebude tvořit AI. A umělé moderátory v ČRo nečekejte

Děti, které nemají praktika, mohou jít do nemocničních ordinací

Osvědčené způsoby, jak snížit vysoký krevní tlak

Opatrně s kofeinovým práškem, už jedna lžička je životu nebezpečná

Deepl nově umí překládat v reálném čase řeč

Stow vytváří regálové systémy pro Alzu, Lidl i Rohlík

ŠKOLENÍ: Jak bezpečně spravovat a provozovat linuxové servery?
VÍCE INFO