Už během studií na vysoké škole jsem založil firmu a začal jsem, tak jako i několik mých dalších kamarádů, vydělávat vlastní peníze. Podnikat během studií bylo výhodné i kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění, které platil za mě (jakožto podnikajícího studenta) stát.
Někteří z mých kamarádů byli mnohem úspěšnější než já, někteří mnohem méně, ale ve výsledku jsme měli všichni to samé – nic. Veškeré vydělané peníze padly na běžné výdaje typu jídlo, bydlení, oblečení, cestování, auto, atd… Čas pokročil, všichni jsme si našli manželky nebo partnerky, a protože peníze z podníkání jsou, udělali jsme si děti, vzali půjčky a koupili domy. Vydělané peníze, přestože jich je teď víc, kompletně zpolyká rodina a hypotéka. Zdá se vám to v pořádku? Mě ne. A tady se dostávám k jádru problému.
Podnikání totiž nemá být zdrojem financí pro pokrytí běžných životních potřeb, tak jak jsem si dřív myslel. Když moje firma vydělá po zdanění částku X, ale 90% peněz se utopí ve splátkách rodinného domu nebo je sprominutím prožere moje rodina, zbyde na rozvoj firmy žalostně málo. Kdyby se situace obrátila a já 90% vydělaných peněz mohl reinvestovat zpět do podnikání, vydělám v příštím období ne X, ale už třeba 1.5× tolik, nebo 2× tolik. Kdybych si pak pro osobní potřebu vyplácel jen zbylých 10%, bude vyplácená částka růst a růst, spolu s tím jak poroste byznis.
Reinvestovat většinu vydělaných prostředků zpět mi nyní připadá naprosto samozřejmé a nutné. Na takový krok je ale teď pozdě, protože osobní výdaje jsou tak vysoké, že to už neumožňují. Snažím se tedy reinvestovat alespoň těch zbylých 10%, ale růst je pomalý.
Takže rada pro všechny začínající podnikatele: myslete na svou budoucnost, a reinvestujte co jde. Nežeňte se do ženění zbytečně brzo, nezadlužujte se kupováním domů a vozů, a protože opakování je matka moudrosti, reinvestujte.
Bohatý továrnik sa počas svojej dovolenky pri mori díval na rybára, ktorý sedel pohodlne vedľa svojho člnu.
"Prečo nejdete loviť ryby?" pýtal sa.
"Pretože som dnes ulovil už dosť." odpovedal rybár.
"Neulovíte viac rýb ako potrebujete?" pýtal sa bohatý muž ďalej.
"Čo by som s nimi robil?"
"Mohli by ste si viac zarobiť a potom si kúpiť lepší čln, aby ste mohli plávať ďalej a uloviť viac rýb."
"A čo potom?"
"Potom by ste si mohli kúpiť nylonové siete a potom uloviť ešte viac rýb a zarobiť ešte viac peňazí. Za nejakú dobu by ste mali celú flotilu a boli by ste bohatý ako ja."
Rybár sa opýtal: "A čo by som robil potom?"
"Potom by ste si užívali života."
A čo si myslíte, že robím teraz?" znela rybárova odpoveď, ktorý sa pritom pokojne díval na more...
ono zalezi co od toho chces. Prihodim trochu do mlyna. Posledni 3roky podnikam take, delal jsem "dve zamestnani", vydelaval jsem v radu stovek tisic mesicne. Delal jsem az 16h denne, rodinku jsem skoro nevidel a moji rocni dcerce jsem zacal chybet a ona me. Po dvou letech jsem se toho vice prijmoveho jobu zbavil a nechal jsem si jen ten "konickovej". Mam ted cca 1/2 prijmu, ale relativne hodne volneho casu, venuji se rodine a jsem vicemene spokojenej.
Pamatuj, pokud te to alespon uzivi, jsi stastnej muz, pokud ne, zacni delat neco jineho. A penize nejsou vsechno, ty si do hrobu nevezmes.
1: myslím, že je to založené na diskusii medzi starovekým kráľom Pyrrhom a jeho poradcom. Tam to bolo asi takéto:
A) Máme armádu, mali by sme sa vydať na západ proti Rímu.
B) A čo potom?
A) Potom bude naša ríša väčšia a silnejšia.
B) A čo potom?
A) V blízkosti Ríma je veľa bohatých gréckych miest. Dobyjeme ich, alebo získame za spojencov.
B) A čo potom?
A) Neďaleko je bohatá Sicícia, dobyjeme ju.
B) A čo potom?
A) Na obzore je Kartágo. Toto mesto by sa do nášho impéria dobre hodilo.
B) A čo potom, keď dobyjeme celý svet a každé bohaté mesto či kráľovstvo ťa bude poslúchať na slovo?
A) Potom si otvoríme dobré víno.
B) Tak to môžeme ísť do kráľovských viníc a nepotrebujeme ani vojakov, ani plány a nepotrebujeme ani stráviť polovicu života na bojisku.
Ahoj, tak to nepodnikáš. To jsi živnostník. Prostě se uživíš sám.
Já tu historku znám takto:
přijede milionář na dovolenou do Karibiku a tam se všude válejí kokosové ořechy. Ptá se domorodce, proč je neprodává, že bude bohatý. A ten a co budu dělat až budu bohatý. Můžeš se bez práce válet u moře. Vždyť to dělám.
[12] Zkus trochu počítat. Dejme tomu, že mám 100k. Každý měsíc je protočím a budu mít zisk 20% (po odečtení fixních nákladů, to je víc než se na první pohled zdá). Abych přežil vezmu si 10k, jsem velmi skromný člověk. Ze zbytku si vezmu ještě 10%, abych si něco užil a zbytek reinvestuji. Na konci roku budu mít 257k, můžu si přilepšit 3k a reinvestuji 28k. Ó já ubohý, všechno to kvaltování leda tak pro hovado dobré jest. Na konci druhého roku už mám 1.4M, užívám si 22k a reinvestuji 172k. No za to se dá celkem žít, ne? Na konci 5. roku už mám majetek půl miliardy a měsíčně si můžu dovolit utratit 8.7M. To bych si mohl dovolit každý měsíc postavit malý domek a koupit nové auto. Manželku bych taky uživil. Po deseti letech je můj majetek 10 biliónů a za co bych utratil těch 179 miliard mi není tak úplně jasné. Tomu se říká exponenciální růst.
Opravdu vtipné, od článku po všechny komentáře. Reinvestice je dobrá věc, ale sama o sobě nestačí. Ještě je potřeba umět své podnikání řídit a to není vždy uplně sranda.
Peníze jsou dobrá věc a není vůbec na škodu jich mít trochu víc. Než se ale člověk pustí do podnikání, měl by si říct, kolik jich vlastně potřebuje, aby pak neskončil jako v těch Vašich příhodách. Ono totiž válet se a užívat života muže člověk i bez flotily, s daleko menší firmou - s daleko menšíma investicema.
A ještě řeknu toto: pokud pracujete víc než 4 hodiny denně, tak děláte něco špatně. Neptejte se mě ale co, je to zatim i můj případ :D
Nepoznam nikoho, kto by sa stal uspesnym tym, ze robi v priemere 4 hodiny denne. Podla mna treba tak 10. To je realisticke bez dopadu na sukromny zivot a zaroven dost na to aby to bolo vidiet vo vykone. Ale clovek musi brat energiu z toho, ze ho to bavi. A rozumne hospodarit s casom, nech napr. cez tie 2h naviac riesi dlhodobe veci, nie operativu.
Na nedávné schůzce s jedním mentorem padlo moc hezké sousloví: "skládat krabičky". Od té doby o těchto slovech přemýšlím - jak co nejefektivněji skládat krabičky.
Proč neřešit strategické - dlouhodobé záležitosti ty 4 hodiny ? Proč nedělat jen to důležité. Podle pareta jsou některé činnosti šestnáckrát důležitější, než jiné. Kdo za Vás může udělat ty nedůležité ? A jsou vůbec potřeba ?
Kdo postavil ten mrakodrap? Ten, kdo vyrobil cihly? Ten, kdo je poskládal do stěn? Ten, kdo nakreslil plány? Nebo ten, kdo domluvil, ze cihly, plány a zedníci budou v jeden okamžik na jednom místě? Asi tušíte můj názor na vec :D
Autor zapisku vi o cem mluvi. Podnikam uz 4roky, pred dvemy lety jsem zacal vydelavat dost penez a misto abych je vzal a reinvestoval do rustu -dalsi zamestnanci, kancelare, propagace, nove sluzby atd. Tak jsem zacal podporovat pritelkyni v jejim "podnikani" a dopadlo to tak ze jsem ji dva roky zivil a vse platil, ted jsme se rozesli a ja nemam nic ani penize, ani poradne rozjetou firmu ani hov** a muzu leda tak zacit od znovu, takze v dobe kdy uz jsem se ted mohl valet u more a radit rybari, tak makam opet ja sroub a davam to znovu dohromady, problem je, ze ty dva roky zivota uz ňikdo nevrati :-/
Takze jestli to tu opravdu cte nejaky zacinaji podnikatel, tak se poucte z nasich chyb, lepsi je si te dporadne maknout a pak byt do konce zivota vysmaty. I ve 40ti letech se da uzivat zivota a pekne v klidku :)
Jednou jsem cetl rozhovor s Jagrem, kterej to krasne vystihnul. Kdyz byl malej, tak jeho kamosi a spoluhraci chodili chlastat a uzivat si s holkama, kdyzto on chodil trenovat kdyz ostatni parili a makal tvrde na sobe. Tenkrat se mu smali, ze si nic neuzije... No a podivejte se na to ted, kde je Jagr a jak dopadli jeho spoluzaci. Tohle me dost inspiruje :)
22: No, mnohdy je lepší, než najímat nové zaměstnance zapracovat nad efektivitou těch současných. A nové služby taky nemusí být efektivní, mnohdy je lepší dělat opravdu pořádně to, co děláte. Záleží samozřejmě na oboru. Myslim, že dobře vyladěná firma může svého majitele uživit bez jeho aktivní účasti už od pěti zaměstanců. Kolik měla ta Vaše ?
Tomáš je autorem několika více či méně známých projektů jak z oblasti operačních systémů, tak internetu. V současnosti samozvaný expert na Linux, Bash, PHP a MySQL.
Přečteno 25 946×
Přečteno 23 975×
Přečteno 19 499×
Přečteno 18 283×
Přečteno 12 887×