Názor ke článku Znáte to město a toho člověka? od Viky - Ad transkripce azbuky - dělat to přes angličtinu...

Ad transkripce azbuky - dělat to přes angličtinu je podobná zhůvěřilost, jako fotit barevný obraz na černobílý materiál a pak se složitě pokoušet pomocí různých filtrů to převádět zpět do barev. Je to opravdu úchylné, francouzština si to přepisuje po svém, stejně jako němčina, španělština atd... Čeština má oproti těmto jazykům navíc výhodu, že dokáže přesně (v rámci toho, co je sama schopna vyslovit) zachytit ruskou fonetickou podobu. Obhájcům anglické transkripce v češtině (kterou stejně nikdo nedokáže správně vyslovit ani vytvořit) dávám za příklad přepis slova защищаться - "zaščiščáťsja" - v anglické podobě to nepřečte ani rodilý Angličan, tak proč bychom to pro boha měli tímto způsobem přepisovat my, sami mluvíce slovanským jazykem? Mimo to, máme tu nějakou normu ISO 9 a v češtině by se měl používat jedině český přepis.

Ad pravopis angličtiny - tak o jeho zhůvěřilosti nepochybují ani rodilí mluvčí. I slavní anglofonní autoři si z toho utahovali (např. G. B. Shaw). Problém tu ovšem není odchylnost od latinské výslovnosti latinky, jako u románských jazyků, ale nejednoznačnost. Uvádí se, že jedním z hlavních činitelů vzniku tohoto problému bylo, že do Anglie přicházeli holandští tiskaři v 16. stol., kteří pravopis pomohli pěkně domršit a ještě ty zmršeniny rozšířit ve všeobecnou známost. Vzniklo i několik návrhů pravopisné reformy, jedna z nich navrhovala opustit latinku a vytvořit nové písmo, jiná navrhovala inspirovat se češtinou a zavést diakritiku (která je v tomto ohledu jedním z nejdokonalejších jazyků a k transkripci do latinky ze slovanských jazyků latinku nepoužívajících ji užívá jako standard dokonce Websterova nadace; mimochodem, i v materiálech CERN se dlouho vyskytovalo heslo "Čerenkov's radiation"), v Austrálii navrhli alespoň odstranění víceznačností (a dokonce tímto pravopisem bylo publikováno i několik oficiálních vládních textů).

Ad přechylování - beru to jako jazykovou vlastnost. Používáme zkrátka velmi flektivní jazyk, který tvrdě vyžaduje určitost gramatických rodů a jejich logiku. Je přirozené cítit potřebu přechýlení příjmení, podobně jako je přirozené cítit potřebu nahradit nesklonné "taxi" flexibilním "taxíkem", "tágem" a podobně, případně slovo "metro" podřadit pod vzor "město" a vesele ho skloňovat, atd...

Ad počeštění jmen cizích měst - to je naprosto přirozená vlastnost všech jazyků, zvláště jde-li o historická pojmenování. Navrhovat počeštit buď každé, nebo žádné je naprosto úchylné. Proč pro boha? Cáchy, Norimberk, Mnichov, Řezno, Pasov, Míšeň, Londýn, Paříž, Ženeva, Řím, Kodaň, Benátky, Vratislav atd... Nechápu, co je na tom špatně. Když vidím na Spectru dokument o židech deportovaných do "aušvicu" nebo o bitvě u "austerlicu" tak je mi naprosto jasné, že to jen překladatel je totálně vymaštěný ignorant, který vůbec netuší, o čem je řeč. Podobnou kritiku sklidili reportéři zpravující rakouské diváky o závodech in Liberec, když jde přece o Reichenberg.