Bojuji se svou dnes již doživotní nemocí a jedna ze základních pouček říká – sundej pár kil. Ale jak? V práci sedím u počítače, doma jak kdy a pohyb žádný. Jako asi každý ajťák jsem navíc líný. Ani kondiční trenér už nefunguje jak by měl. Budu muset něco vymyslet. A asi jsem to vymyslel. Své sportovní aktivity začnu realizovat skrze kolo.
Před nějakou dobou jsem měl pohybové aktivity poněkud více, protože jsem vozil nejdříve jednu, následně pak druhou dceru v kočárku po okolí. Dcery dnes již z kočárku vyrostly a já se zase přestal hýbat. Asi jako každé děti i ty naše začaly jezdit na kole. Nejprve na odrážedlech, které nám velmi usnadnily přechod na kola normální. V této chvíli už obě dcery jezdí na kolech standardních a začínají se ptát, kdy začneme jezdit na výlety.
A tak jsem musel kapitulovat a začít s nimi na kole také jezdit. Evoluce u nás byla jasná. Já jako typ nesportovní jsem na kole moc nejezdil, respektive kolo jsem zakoupil v roce 2001 a měl jej až doposud. Za celou tu dobu jsem s ním najel maximálně 300 kilometrů. Nejvíce v kuse to bylo na polosvatební pětidenní cestě (dovolené) na Jižní Moravě. Pak už to byly jen náhodné jízdy.
První vlaštovkou byla manželka, která začala více využívat dětskou sedačku na kolo neboť mladší dcera nebyla schopna jezdit na trochu delší výlety a tak se vozila. Jeden výlet jsem absolvoval i já. Bylo to pohodlné. Protože jsme však měli kolo klasické konstrukce, velmi rychle mne začaly bolet ruce, což je projev mé nemoci. Pak jsem měl možnost vyzkoušet kolo s odpruženou vidlicí a bylo to dobré a pro mne bezbolestné.
Začal jsem spřádat plány na to, že můžu své kila shodit na kole, ale bude to chtít pořídit něco novějšího. A začal vyhodnocovací proces. Navštěvoval jsem různé obchody, pídil se po parametrech, četl katalogy a zkoumal internetové stránky a obchody. Zadání je jednoduché – chci kolo, které nebude úplně levné, ale také ne úplně drahé, nejlépe nějaké střední třída. Nechci kolo horské, protože budu často jezdit po asfaltovaných nebo zpevněných cestách a nechci kolo silniční, protože občas na lesní stezku zajedu.
Z tohoto poměrně široce pojatého procesu mi nakonec vypadlo několik modelů kol a nakonec jsem zakotvil u značky Specialized. Hodně tomu nahrál fakt, že na prodejnách, které mám ve svém okolí (kde se pohybuji), byli příjemní a dokázali mi vše vysvětlit. Rychle jsem nasál to, co jsem ke svému rozhodnutí potřeboval a věděl jsem, jak se dané parametry kola projeví. Po několika týdnech jsem dospěl k finálnímu modelu. Navíc jsem se rozhodl využít zajímavé ceny, protože se jednalo o model z loňské modelové řady a rozdíl v ceně mi v podstatě nahradil částku, kterou jsem investoval do dalšího vybavení.
Poslední, co teď řeším je, jestli mám být hračička. Chci investovat do cyklo počítače. Ale chci nějaký s podporou propojení s PC? Nebo si vystačím s aplikací do mobilního telefonu? Zatím jsem jen amatérský cyklista, který nebude „polykat“ tisíce kilometrů ročně. Spíše se chci zaměřit na optimalizaci hubnoucího procesu. Jaké jsou vaše zkušenosti s všemožnými aplikacemi, které podporují vyčítání tras z GPS, spalování tuků či plánování tras? Mapy mne celkem nezajímají, protože po neznámých krajích jezdit moc nebudu.
Momentálně jsem ve stavu před rozhodnutím, že si zakoupím cyklo počítač středních parametrů bez možnosti nějakého elektronického sledování a zaměřím se spíše na zdravotní stránku celé věci tj. pořídím i hrudní pás a budu se „řídit“ optimální tepovou frekvencí pro nejlepší spalování. Určitě nebudu jezdit ve skupinách, spíše samotářsky. Svůj přístup bych chtěl definovat jako zdravotně-rodinný tj. pravidelné zdravotní projížďky s kombinovanými rodinnými výlety do okolí.
Podle popisu a recenzí mi vyhovuje cyklo počítač Ciclo Sport CM 4.21 HR. Má funkce, které bych asi chtěl a vypadá na střední třídu výrobků tohoto typu. Nicméně zůstává zde dotaz do pléna – co takový Garmin (konkrétně model Edge 500 HR)? A nová řada Mio Cyclo, konkrétně Cyclo 105 H/HC?
V souvislosti s tím se nabízí i možnost mít jen jednoduchý počítač a doplňovat jej telefonem. A pak se logicky objeví otázka. Jakou aplikací pak využít?
Zdravím.
pro začátek bych doporučil aplikaci do telefonu. Osobně používám Endomondo, ale existuje řada jiných s podobnými vlastnostmi. Výhodou je zasílání do online tréninkového deníku s možností analýzy, počítání kalorií a tak. Dá se k tomu pořídit i bluetooth hrudní pás pro měření tepu, to jsem ale v kombinaci s telefonem nezkoušel. Nevýhodou je, že kalorie to počítá pouze po rovině - zanedbává převýšení, což se dá (aspoň předpokládám) vyřešit hrudním pásem.
Podle mého soukromého názoru je hovadina koupit si tachometr za 6K Kč, když jste najezdil za posledních 12 let 300km.
1. nevíte, jestli vás to bude bavit a kolo i s tacháčem neskončí jako Nintendo,
2. pokud si koupíte základní tachometr za 300, odvede stejnou službu,
3. GPS cyklopočítače mají problém s přesností např v lese,
4. tachometr za 6K je urovní tak ke kolu za 35K a ne za 16K.
Spíš bych začal nejdříve jezdit a až později hledal drahé hračky okolo. I když mám pocit, že vám jde spíš o ty hračky...:) Nic ve zlém...
[3] Ad kilometry - za poslední 2 týdny mám už 30 km :) a to jsem nezačal nijak pravidelně, jen výlety s dětmi a pár drobných vyjížděk.
Tachometr chci mít kvůli přehledu. S dražší variantou počítám případně později až podle toho, zda a jak moc tomu propadnu. V tuto chvíli musím říct, že mi jízda na kole vyhovuje, důležité je, že bolest ze sportování zatím necítím.
[4] Ad Nežrat - Stalo se. Musím dodržovat dietu a tak konstantně hubnu, ale jde to pomalu. V kombinaci s pohybem to půjde rychleji.
K tachometru - stačí obyčejný, nakonec stejně budeš jenom sledovat, kolik jsi ten den ujel a kolik máš natočeno celkem. Je dobré mít na něm hodinky, ať je člověk nemusí mít na ruce.
K samotnému kolu - pokud moc neřádíš, tak je jedno na čem jedeš, ono to vydrží. Vypadá to, že vybraný typ má pevné ráfky a dobré náboje, takže to je v pohodě. Na silnici bych možná použil pevnou vidlici, odpružená je náročná na údržbu.
Na vyjížďky s dětmi je dobrá i ta koloběžka, je levnější a na dětské tempo bohatě stačí.
Podle meho, nema pro Vas takovy tachometr vubec cenu. Osobne vlastnim kolo v cenove kategorii dvounasobku toho Vaseho a bohate si vystacim s tachometrem do 500Kc. Jedine co potrebuji, je ujeta vzdalenost a uplynyly cas cesty. Hodi se i celkovy pocet najetych km. Ja bych se spis zameril na to jezdeni samotne, nez na hrani si s tachometrem a podobnyma udelatkama.
Ono kolo je super vec, bohuzel pro to, aby clovek trochu hubnul, je nutne na nem stravit mnohem vice casu, nezli treba behanim. Minimalne ze zacatku aspon tech 30km denne a pak zvysovat treba az na 60-70. Casove se to da stihnout za hodku za dve. Pak to ma nejaky efekt. Ale 30 km za 14 dni, to bohuel nikde znat nebude. A ted mluvim z vlastni zkusenosti.
Hrudni pas je taky fajn, ale zase to nema smysl, pokud pojedete 5 km za vesnici. Ja bych zacal urcite bez nej. Stejne, pokud na kole vpodstate zacinate, tak nebudete shopen si nak zasadne regulovat tepovku.
Tachometr za 6 tisíc? Tak to bych raději koupil dva po dvou stovkách a za ušetřené peníze koupil už tu zmiňovanou koloběžku.
Koloběžka je fajn:
- Je pohotovější. Jezdím na koloběžce do práce - popadnu batoh, koloběžku a frčím...
- Dá se na ní v pohodě ujet v zátahu několik desítek kilometrů.
- Za hodinu se dá ujet s trochou snahy i 20 km.
- Nebolí z ní zadek.
- Tělo se protáhne mnohem všestranněji - pokud to neflákáte, posilujete kromě nohou i břicho, záda a ruce (pro zvýšení účinku doporučuji pár kilo do batohu).
- Před řidiče se dá namontovat dětská sedačka a s dítětem jsem neustále v kontaktu (na kole ne).
- V rozebraném stavu se jich vleze několik do kufru auta i s ostatní výbavou na dovolenou. Vloni jsem se synem v sedačce najezdil kolem moře za čtrnáct dní přes 400 km (podle mobilu).
Zdravím,
na kole ročně najedu několik tisíc km na silnici (loni něco přes 8000) a nedělám to kvůli hubnutí, ale přece jen dám svůj názor:
- jezdit má smysl jen, pokud je to minimálně 30 minut a 3x týdně. Prvních 20 minut se maximálně spálí dostupné cukry a na glykogen a tuky vůbec nedojde.
- počet ujetých km nehraje roli, podstatná je délka a pravidelnost. Sledovat tepovku je taky podstatné. Pokud je cílem hubnout (spalovat tuky), je potřeba se pohybovat spíš v nižších hodnotách.
- na sledování je IMHO ideální základní Garmin s GPS a hrudním pásem - šel bych do modelu pro běhání, díval jsem se na stránky Garminu a Forerunner 110 HR se mi zdá na první pohled ok. Je to mnohem lepší než telefon (přesnost GPS, spolehlivost pásu ..), není třeba řešit přidělání na řídítka (jsou to hodinky), dá se bez problémů použít na jiné sporty. Případně něco od jiné značky, ale Garmin je de facto standard a počítá s ním i plno webů pro vyhodnocování tréninku, např. i výše zmíněné endomondo.
- "nežrat" je pěkná hloupost, ideální k tomu zlikvidovat kromě tuků i svaly a zadělat na jojo efekt. Upravit skladbu jídla ale samozřejmě smysl má.
Koloběžka mi přijde mimo, ale chápu, že někomu zase přijde mimo sedět třeba pět hodin na kole.
Kolo: Nekdy staci projit sklepy pribuznych a znamych a narazi clovek na docela dobry kousek. Davat za kolo, ktere nemam na zavodeni, vic nez jednotky tisic, mi prijde zbytecne. Ale nikdy jsem nemel nove kolo.
Computer: Zacal bych s tim nejlevnejsim, protoze beztak mate telefon s GPS.
[9] Koloběžka mi taky přišla mimo, dokud jsem to nezkusil. Jezdíval jsem ročně tisíce kilometrů na horském kole (v horském terénu) a teď jezdívám stovky kilometrů ročně s malým klukem na koloběžce. Rozhodně mi přijde vhodnější koupit za těch šest tisíc koloběžku, než tachometr - ten je (bohužel) často jen na sezónu či dvě (ty moje prostě chcípají) a pokud člověk jezdí, nakonec stejně zjistí, že tachometr až tak úplně nepotřebuje.
Ale rozhodně mohu uvést argumenty i pro kolo:
- Kolo je konvenční. Jedu-li na kole, nikdo si o mě nemyslí, že jsem mimo.
- Kolo toho více uveze - minimálně brašnu s nářadím a náhradní duší, případně výbavu pro stanování.
- Za kolo můžu připojit vozíček s dítětem.
- Za kolo můžu připojit dětské kolo na tyči.
- Na kole zvládnu velmi různorodý terén - od asfaltu po horské chodníky.
- Na kole se dá jezdit velmi efektivně i do kopce.
- Na kole zvládu 70 km denně horským terénem, 150 km po cestě. Na silničním kole po cestě i více.
- Na kole zvládnu během hodiny s trochou snahy i 40 km.
- Na kole se nemusím omezovat, kudy pojedu, a můj akční radius je mnohem větší.
Koloběžka i kolo jsou různé prostředky - něco mají společné, něco je hodně odlišné. Nelze říci, že by některý z prostředků byl mimo. Mimo mi přijde kupovat tachometr za šest tisíc, je-li mým primárním zájmem zhubnout sportem. Sportovat se dá totiž i na té koloběžce bez tachometru a za šest tisíc vyrábí třeba Mibo opravdu špičkové kousky.
http://www.mibo.cz/special/cs/gallery/show?id=5
http://www.mibo.cz/special/cs/gallery/show?id=6
Teď jsem našel pod fotkou věk vašich dcer - můj kluk je plus mínus pár dní stejně starý jako vaše mladší dcera. Vloni a předloni jsem s ním právě na koloběžce strávil spoustu času - jezdili jsme spolu několikrát týdně na nejbližší větší nádraží koukat na vlaky (cca 32 km). Teď už se do sedačky na koloběžce nevleze, takže mi zbyl pouze vozíček za kolo. Ale tam se mnou není v kontaktu a nudí se. Uvažuju o nějakém bezdrátovém interkomu. Na dětském kole už taky jezdí a na koloběžce mu v pohodě stačím. Ale nečekám, že letos sám pojede těch 32 km na nádraží. Troufám si tvrdit, že mu budu na koloběžce stačit ještě za pár let :-) No a moje kolo je pro něj ještě příliš veliká konkurence.
Osobně praktikuji horské kolo (týdně podle počasí cca. 100-120 km) a v mobilu aplikaci RunKeeper. Po testování x aplikací vyhrála tato (přesnost, možnosti webové části, možnost editace tras,...). Cyklocomputer mi stačí obyčejný (mám CatEye CC-VT100W) - mám to pro zběžnou kontrolu aktuálního času, rychlosti, km.
Hlavně vytrvat a na začátku si vybrat a střídat 2-3 kratší trasy a postupně přidávat vzdálenost. A hlavně ke kolu přidat i jinou sportovní aktivitu na vrchní část těla - na kole přetěžuješ spodní část těla. Já mám doma činky, občas bazén, squash.
PS: vybrané kolo vypadá slušně, já mám osobně Meridu model 2009 a jsem spokojený.
Takhle se pozná typický ajťák. Sportování mu nic neříká a tak si musí dokoupit nejrůznější technické hračky, aby ho to bavilo :)
Ale nic proti tomu, hlavně když to člověka donutí sportovat. Nejlepší mi přijde jezdit na kole do práce, pokud je to jen trochu možné. Člověk si na to rychle zvykne a je to super protažení po celodenním sezení. Ze začátku to hlavně ráno není úplně jednoduché.
Jinak s novým kolem bych počkal, až se trochu rozjezdíš a budeš vědět co chceš. 30 km za 2 týdny se dají pohodlně odjezdit i na ukrajině, takže není kam spěchat.
Ke kolu se vyjadřovat nebudu. Žiji dle hesla sportem k trvalé invaliditě a zmrzačit se nechci. .o) Na kole jsem jel naposled asi 4 roky tomu po dovolené pro auto.
Docela by mne ale zajímala ta koloběžka. Tady ji vidím snad v každém druhém příspěvku a když vytáhnu paty z domu, tak je taky potkávám častěji než dříve. Na co to je dobré? Připadá mi hrozně neefektivní poskakovat na něčem takovém. Uznávám, že to je lepší než modní vlna před cca patnácti lety, kdy všichni museli mít skládací pidikoloběžku s kolečky jako kancelářská židle, ale stejně mi to připadá divné. Na co to máte, kde na tom jezdíte a proč na tom? Není kolo praktičtější?
Koloběžka je tady v každém druhém příspěvku, protože tuhle diskusi koloběžkou tapetuji :-)
K dotazům:
- Vysvětlovat někomu, kdo nesportuje, k čemu je dobrý sport, je asi zbytečné. Jednoduše jsme každý jiný. Sám se za sportovce nepovažuji, dávám si záležet, abych ani náhodou nevylezl ven s přiléhavém cyklistickém ohozu, aby ně ani ostatní za sportovce nepovažovali. Ale "turistika", ať už pěšky, na kole nebo na koloběžce, mě jednoduše baví. Pohybuji se rád a hodně. Vím, že ujet 50 km na kole nebo 30 na koloběžce není žádný problém, takže toho využívám. Rád prozkoumávám své okolí.
- Když už zmiňuji ten sport - kolo zatěžuje hodně jednostranně, především nohy. Z kola bolí velmi brzy záda, za krkem a ruce, na kole sedí člověk velmi strnule. Koloběžka zatěžuje při ryhlejší jízdě i břišní a zádové svalstvo a ruce. Po třech hodinách na koloběžce není člověk tak rozlámaný, jako po třech hodinách na kole.
- Dříve jsem hodně jezdil na kole. Kolo ale potřebuje více udržby, více prostoru a více času "na nastartování" (odemknout sklep, vytáhnout kolo, zamknout sklep). Je veliký rozdíl mezi "jedu" a "tlačím".
- Dnes jezdím hodně na koloběžce. Ta je nesrovnatelně pohotovější, parkuje se mnou v pracovně. Ráno hodím na záda batoh, popadnu koloběžku a za pět minut jsem v práci (pěšky za 15 minut).
- Koloběžku jsem používal jako velmi rychlý sportovní kočárek. Hodně jezdívám s klukem na výlety. Sedačka je přede mnou, takže se můžu s klukem normálně bavit a prodiskutovat s ním všechny lokomotivy, které jsme na nádraží viděli.
- Dvakrát jsem byl s koloběžkou na dovolené u moře (Chorvatsko, ostrov Lošinj). Na koloběžce se dá v pohodě za pár hodin urazit několik desítek kilometrů (s malým maximálně 10 - 12 km za hodinu), přičemž ten rozdíl mezi "jedu" a "tlačím" se ztrácí. Je snazší zastavit a věnovat se něčemu zajímavému po cestě. Ideální byla koloběžka v Chorvatsku na nákupy - v úzkých chorvatských uličkách jsem nemusel řešit manévry s autem ani parkování, přičemž jsem se během chvilky dostal i do nejbližšího většího centra čtyři kilometry daleko.
- Dneska už kluk vyrostl a učí se na vlastním kole. Zatím neumí nastoupit a co chvíli spadne, zato dokáže být pekelně rychlý. Na koloběžce ho snadno doženu, sestoupím (rozdíl mezi "jedu" a "tlačím" je minimální), pomůžu mu nastoupit, nebo mu jen pomůžu do kopce, odrazím se, a zase jedu. Na kole by to bylo tuším asi podobně pohodlné, jako za ním jezdit v autě.
- Koloběžka je pro mě dnes především příruční pohotová mobilita pro kratší přesuny po městě a sáhnu po ní i v případech, kdy by kolo bylo na obtíž.
Ad "Koloběžková lobby" - z mého pohledu je tu jeden zásadní nedostatek a to je namáhání kloubů při jízdě na ní, což je přesně ten důvod, proč jsem musel skončit s běháním. Kolo je mi doporučováno z toho důvodu, že tam je namáhání mých kritických kloubů menší a jiné. Proto kolo.
Kolo už mám, ale ještě jsem nezačal svou pravidelnou terapii. Před nějakou dobou jsem běhal a to tak, že třikrát týdně a to asi 15 kilometrů týdně. V té době jsem dokázal za 5 měsíců shodit asi 8 kilo. Pak mne začaly strašlivě bolet klouby, nechal jsem toho a nakonec mi zjistili mou nemoc. Upravil jsem životní rytmus a teď je čas začít se sportováním.
Děti využívám jako větší motivaci. Pravidelné jízdy chci začít velmi brzy, zatím jsem se držel zkrátka díky počasí. Ale tohle je záležitost dnů. Dle rad v příspěvcích začnu jednoduchým vybavením a později se uvidí.
Pokud někoho bolí krom prdele a noh z kola i něco jiného, bude to tím, že si neumí nastavit kolo na své délky. Pokud člověk ví, jaká je správná technika sezení, držení a šlapání, nic ho nebolí. Maximálně svalstvo po větší zátěži. Prdel bolí jen když člověk není zvyklej na tom sedět, ale po druhém výletě by to mělo odeznět.
Je možné, že při "normálním" používání je kolo šetrnější, než koloběžka. Moje zkušenosti jsou jiné, ale to je dané taky tím, že na kole jsem jezdil poměrně silově cestou necestou a kudy projede traktor, musel jsem projet taky. Na koloběžce se takhle jezdit nedá, koloběžka potřebuje hladký povrch. Proto se mi možná zdá koloběžka ke kloubům šetrnější, i když tělo dokáže potrápit taky hodně - jenom jinak a řekl bych i mnohem komplexněji. Ve srovnání s kolem se možná trochu více zatěžují kyčelní klouby, ale pro pojíždění s klukem po okolí je koloběžka výborná, rozhodně vhodnější než kolo.
Vyhlédnul jsem si teď trochu jiný druh kola - v jednom kšeftě tady mají galuskovou favoritku a docela malý peníz (cca 4 tisíce). Před mnoha a mnoha lety jsem na čemsi podobném jezdil - s horským kolem je to opět značně nesrovnatelné. Trochu mě odrazuje, že bych na to neměl čas, takže bych jen koupil další vysněný krám. Ale ta představa, že bych během odpoledne najel 100 km je lákavá :-)
[20] Někdy je nastavování problém - dost často jsem vyrážel na výlety tak, že jsem po asfaltě nabral výšku (600...700 m převýšení), na to potřebuju sedlo nahoře, a pak po horských hřebenech po kamení někam dál - tam bych si s takovou výškou sedla rozbil hubu jedna dvě. Takže to znamená dvakrát - třikrát za výlet seřídit sedlo, nebo se na to vykašlat a zvolit nějaký kompromis, ze kterého pak může po delší době bolet celkem lehce za krkem.
Dobrý den,
doporučil bych vám místo amatérských pokusů kontaktovat nějakého nutričního terapeuta, kteří jsou odborně vybaveni, aby přizpůsobili vaši dietu vaší diagnóze (u třeba lékům, které berete) a doporučili i další zásahy do životního stylu, včetně pohybových aktivit pro vás vhodných. Bohužel mi není známo, kde působíte, ale máme (obory nutriční terapeut /Bc/ a nutriční specialista /Mgr/ na LF MU v Brně) absolventy po celé republice i na Slovensku. Pokud jste na dojezd od Brna, mohl byste se nechat vzít do projektu "Obezita a její genetické pozadí", kde je prováděna edukace výživy a životního stylu zdarma, jako protislužba za poskytnuté informace a prodrobení se vyšetření.
Osobně bych šel do kombinace telefon s aplikací a bluetooth hrudní pás. Pak je to využitelné nejen na kolo, ale i na chůzi, běh, kondiční cvičení ....
Jednou jsem si v průběhu kondičního výletu musel odskočit a koukal jsem pak v záznamu, co udělá takový průjem s tepovou frekvencí ;)
Take se priklanim k nazoru, ze staci koupit bluetooth hrudni pas. GPSku v telefonu mate, nejaka nepresnost v lese nebo v zastavbe (bez upresneni z BTSek) nevadi. K cemu taky uplne presna trasa k Vasim ucelum...
kolo vs kolobezka neresim, oboje ma vyhody a nevyhody, je o tom diskuze ?
Pokud na to máte rozpočet, jděte rozhodně do Garmina. Hrudní pás + telefon není zdaleka plnohodnotná náhrada. S ním pořád něco řešíte - pomalé nabíhání GPS, blokování bluetooth signálu z pásu tělem, čitelnost displeje na slunci, přidělání na řídítka, při jiných aktivitách zase kam dát telefon, padání aplikace atp.
Jinak, i když ten sport budete dělat rekreačně = pro zdraví, doporučuju si něco o cyklistice přečíst. Tj. jaký je správný posed, technika jízdy apod. Třeba Grada vydávala takové útlé knížky k různým sportům, myslím, že tam byla i rekreační cyklistika/cykloturistika. Mám inline bruslení ze stejné řady a rozhodně jsem se díky tomu vyvaroval některým začátečnickým chybám.
Každý si myslí, že na kole jezdit umí, ale rozhodně to není pravda. Když pak na silnici potkám takového zoufalce jak supí na horském kole dvacítkou, šlape do čtverce s kadencí tak 30 ot. za minutu, má pokrčená kolena a lýtko jako moje stehno, tak si říkám, proč se vlastně na tom kole vůbec trápí. Požitek z jízdy musí být veškerý žádný a nevím, jestli je to ještě zdraví prospěšné.
este moja troska k "lobby". vlani som nakolobezkoval cca 700 km, v drvivej vacsine do prace a nazad (12-13 km). pre mna najvacsim plusom je, ze kym na bicykli by som sotva nieco spozoroval, po 30 minutach na kolobezke uz citim, ze telo dostava zabrat. a tiez nemame kocikaren a kolobezka je podstatne skladnejsia.
Velikost koleček: Co peněženka unese, raději větší. Ta kola na koloběžkách mibo, které jsem uvedl výše, jsou tuším 16" vepředu a 12" vzadu. Podobná koloběžka se dá opatřit i levněji (kolobrndy.cz). Na normální ježdění je to perfektní. Jenom bych se vyhnul různým koloběžkám, které vídám různě v obchodech s trubkou pod podlážkou - jsou příliš vysoké a u koloběžky je výška jednou z nepříjemných věcí (do města a na cyklostezky raději nižší).
O sedátku nevím, ještě jsem to neviděl. Nechybí mi.
rok som jazdil na yedoo city - je to 16/12", jazda po meste, akciova cena, nebolo co vytknut. vcera mi dosla kostka hill 20/16" a je to teda fakt ine kafe. necakal som, ze kolobezka s vacsimi kolesami (a dlhsim stupatkom) bude lahsia ako ta, ktoru mam. a rozdiel medzi pneumatikami je tiez priepastny, hybe sa skoro sama.
na co si treba na kolobezke zvyknut je uz spominana vyska ramu nad terenom. minule som sa prichytil, ako som na bicykli trpol, ci zvladnem obrubnik (uplne obycajny, len bez najazdu pre kocik).
No, tak computer za 6000 jsem neměl ani v dobách, kdy jsem dělal cyklistiku závodně. :) Takovéhle vychytávky se obvykle pořizují tehdy, kdy už není moc co zlepšovat na kole, a když to fakt k něčemu člověk využije. A nic ve zlém, ale různé grafy a parametry jízdy vzhledem ke vzdálenosti nebo dokonce mapě, to Vám bude spíš jen pro zajímavost, protože k tomu, k čemu je to určené, tj. k výkonnostnímu tréningu, to asi využívat nebudete.
Máte-li kila navíc, tak investujte hlavně do kol (gumy, ráfky) a do sedla. A jestli chcete hubnout, tak to chce aspoň tak hodinku 3x týdne, jak už tu padlo. Jak jste si asi zjistil, shazování na kole je založeno na aerobním procesu. Jenže do toho se Vaše tělo nejdřív musí přepnout a zůstat v něm dostatečně dlouho, což je něco, co není tak úplně přímočaré, jak by se mohlo zdát. Když makáte málo, vystačí si tělo poměrně dlouho s glykemickými zásobami v krvi. Když moc, nestíhá se okysličovat krev a dostanete se k hranici anaerobního režimu, což nechcete. Takže se taky klidně může stát, že z té hodiny 20 minut jedete na cukry, postupně se rozehřejete a pak to začnete přepalovat a ze zbylých 40 minut strávíte v aerobním režimu efektivně třeba jen půlku, což není u netrénovaného člověka nic neobvyklého. Důležité je jezdit pravidelně a správně, a to za Vás žádný computer neodmaká. ;)
To [34]: Si este asi nevidel ajtaka sportovat, co :-) Milujeme elektronicke hracky a kvoli vsetkym tym hejblatkam kolkokrat neostane na samotny sport ani cas...
Na taketo amaterske sportovanie podla mna staci, vypocitat si priblizny anaerobny prah a potom sporttester z lidlu za 20 ojri. Samozrejme so spickovym suntoo je to vacsia sranda, ale na kila to akosi nema vplyv.
Mozno pre zaciatocnika by som odporucil trenera v sporttesteri kvoli motivacii a samobuzeracii. Kym sa clovek nauci co robi jeho telo, zvykne si na rezim a tak. Potom uz je to len dalsi kram do chalupy...
Jednoznačně doporučuji kombinaci Garmin + hrudní pás. Třeba Oregon 300 z druhé ruky jako mám já. Nebo telefon co umí ANT+ protokol a začít jen s Endomondo + Garmin tepákem. Hlídání tepové frekvence je hezká věc, ale jak funíte na večerníčka do pořádného krpálu, jdou nějaké horní hranice tepů stranou. :-) Jinak doporučuju docela zajímavý článek, který rozporuje efektivitu cvičení stylem "hlavně se nezapotit a nezadýchat". http://www.f-sport.cz/print.php?id=69
Dokopal jsem se k pravidelnému pohybu po delší přestávce před cca rokem a půl a výsledky jsou zatím super. K naplánované váze mi ještě 4 kila chybí, ale ta už nejsou zdaleka tak důležitá a se shazováním nespěchám, protože jednoznačně vidím tu změnu poměru špeků a svalové hmoty. Nevím jak je pro vás reálné jezdit do práce na kole, ale já si třeba udělal ideální podmínky - v práci zamykací sklep, sprcha + hadry na převlečení, pružná pracovní doba a trasa prakticky mimo komunikace cca 23 až 35 km s nějakými 400 metry převýšení. Od občasné jednosměrné cesty (a zpět autem) jsem se dostal k cestě tam i zpátky cca 2-3x týdně, tedy něco kolem 100-150 km týdně když nepočítám nějakou tu víkendovku. Úspora času značná, časy mám kolem hoďky a čtvrt až hoďky a půl, takže když odečtu čas co bych proseděl v autě, tratím asi hoďku a půl maximálně. A na to stačí lehce si přivstat a vyrazit o půl hoďky dřív zpět.
Jo a jestli se rád nimráte v datech, zkuste MyTourBook.
> První vlaštovkou byla manželka, která začala více využívat dětskou sedačku na kolo neboť mladší dcera nebyla schopna jezdit na trochu delší výlety a tak se vozila. Jeden výlet jsem absolvoval i já.
To se manželka musela docela nadřít :-P.
Jinak bych doporučoval (neb jsem stejný hračička) nejdřív něco odjezdit a pak kupovat lepší hračky na kolo. Aby to nedopadlo tak, že se na ně bude prášit.
Hypermobilita?
Profesionální ajťák pracující pro korporát (narozen 1974). V soukromí však rád prosazuji svobodný software. Snažím se mít přehled o technologiích a trendech. Zastávám názor, že pokud chci něco kritizovat, musím s tím mít nějakou zkušenost. Jsem hrdý manžel, otec dvou dcer a opečovávatel kočky plemene Britská modrá krátkosrstá. Mám rád hudbu, knihy a kulturu obecně. V některých věcech však jdu proti proudu – používám Linux (konkrétně ZorinOS), svobodný software (LibreOffice, GIMP, Inkscape či Joomlu!) a jezdím v hybridním japonském autě.
Přečteno 47 952×
Přečteno 41 700×
Přečteno 36 161×
Přečteno 26 085×
Přečteno 25 919×