[2] Podle mě by se zrovna tak o člověku, který usiluje o co největší čtenost, dalo říct, že je exhibicionista. Klasický grafoman se dle mého pozná spíš podle toho, že píše hodně, za každou cenu a je na tom závislý (což se, pravda, na rozdíl od kvantity postů pozná hůř). Já jsem měl třeba blog na webzdarma, který skoro nikdo nečetl, ale psal jsem na něj sporadicky. Prostě jsem bral blog jako příležitost k sebevyjádření a k utřídění myšlenek - prostě jako něco veřejný deník (což je podle mě pravý význam slova weblog). Pokud někdo četl a reagoval, byl to bonus a potěšilo to, ale nebyl to hlavní záměr.
Jsou ale bloggeři - osobnosti, pro které vlastní doména je spíš plus. Takový (vzpomínaný) Patrick Zandl nebo třeba D-Fens podle mě se čteností problém nemají a nemusí se tísnit mezi ostatními na gruppenblogu. Pro většinu lidí je samozřejmě gruppenblog atraktivní, ale jak tak sleduju dění na blozích Rootu, chtělo by to možná zatraktivnit; třeba namísto tří vybraných postů vybrat deset a vynechat perexy, pokud Root (jak předpokládám), musí šetřit místem. S jasnými titulky, které mají např. ty aktuálně vybrané blogy, by to nemusel být problém. A perex by mohl být v tooltipu, pokud to redakční systém umožní...
Profesionální ajťák pracující pro korporát (narozen 1974). V soukromí však rád prosazuji svobodný software. Snažím se mít přehled o technologiích a trendech. Zastávám názor, že pokud chci něco kritizovat, musím s tím mít nějakou zkušenost. Jsem hrdý manžel, otec dvou dcer a opečovávatel kočky plemene Britská modrá krátkosrstá. Mám rád hudbu, knihy a kulturu obecně. V některých věcech však jdu proti proudu – používám Linux (konkrétně ZorinOS), svobodný software (LibreOffice, GIMP, Inkscape či Joomlu!) a jezdím v hybridním japonském autě.
Přečteno 47 156×
Přečteno 41 382×
Přečteno 35 909×
Přečteno 25 964×
Přečteno 25 765×