Názor ke článku Jak jsme sledovali pohádky před VHS a DVD od tom - ... právě v těch možnostech, už se nemusí...

... právě v těch možnostech, už se nemusí nic vymejšlet a bastlit (a tím pronikat k podstatě věci). Naposled jsem byl takto tvůrčí na gymplu ve fyzikálním kabinetu a u tátova ZX 81. Pak na chmelu jsem asi naposledy viděl meoclub a šlus na dlouhá léta. Teď ale mám takový příjemný pocit, že se ke spoustě věcí, po kterých jsem celé dětství toužil, prostřednictvím svých dětí dostávám. Domeček (skrýš čehokoli), větrník (fakt se točil - další level bude spojení se starým polním telefonem - výroba proudu třeba za účelem zapuzení krtka), pájka (tu jsem fakt nikdy neměl a je to fantastická věc)... jo, a stínové divadlo. Tuhle jsme se sousedem přemýšleli, že vytvoříme nějakou létající hospodu na našich pozemcích, navrhoval jsem kino, akorát vznikly 2 problémy: co promítat (nenmáme žádné svoje filmy) a čím - možná by měli něco v Dymokurech, ale za hodně