Názor ke článku A jak to děláte s banánem vy? od anonym - Důkaz Tomáše Akvinského, že banán je třeba loupat...

Důkaz Tomáše Akvinského, že banán je třeba loupat jedině od špičky:

První artikulus: Zda je banán třeba loupat od špičky, nebo od stopky.

Zdá se, že banán se nemá loupt od špičky. V praktických věcech je totiž za jinak stejných okolností třeba dát přednost snazšímu způsobu před méně snadným; slupka banánu se však odstraní mnohem snáze, když se nejprve ulomí stopka a tím se slupka již naloupne.

Mimoto, podobně jako činnost jednajícího odpovídá jeho bytí, tak také trpnost toho, co trpí, má odpovídat jeho bytí. Bytí banánu však počíná od stopky, neboť z ní banán vyrostl. Proto i loupání banánu má začínat od stopky, neboť loupání je pro banán nějaká trpnost.

Mimoto, lidské umění má napodobovat přírodu. V přírodě však vidíme, že loupání banánu začíná od stopky - totiž u opic. Zdá se tedy, že člověk by v tom měl přírodu napodobit.

Odpovídám: Je třeba říci, že banán je třeba loupat výlučně od špičky. K ozřejmění toho je třeba uvážit, že konečný termín každého vnziku je počátečním termínem zániku a naopak - je totiž jasné, že vznik a zánik jsou opačné procesy. Loupání banánu však není nic jiného, než počátek jeho zániku; výchozí bod loupání tudíž musí být totožný s posledním bodem vzniku. Posledním bodem banánu co do vzniku je však jeho špička, neboť podle přirozeného řádu banán roste od stopky ke špičce, a nikoliv naopak. Podle přirozenosti je tedy výchozím bodem zániku banánu špička. V souladu s přírozeností tedy je, začínat loupání (a následně pojídání) banánu od špičky, jednat opačně je proti přirozenosti. Co je však proti přirozenosti, to je zlo, neboť jde o nedostatek náležitého dobra - toho, co si přirozenost žádá jako sobě přiměřené. Podle prvního praktického principu pak platí, že zlu je třeba se vyhýbat a jeho opak, což je dobro, vyhledávat. Banán se tedy nemá loupt jinak, než od špičky.

K prvnímu je proto třeba říci, že premisa argumentu neplatí, pokud snazší způsob obnáší nějaké zlo, které obtížnější způsob neobsahuje - jak je to zřejmé např. u hříchu, kterému nekdy nemáme dát přednost, byť by byl sebesnazší.

K druhému je třeba říci, že bytí banánu začíná od stopky co do vzniku, ale ne co do zániku; učinený záver tudíž není správně vyvozen.

K třetímu je třeba říci, že každé napodobování se má dít v souladu se způsobem bytí napodobujícího. Človek je však živočich rozumový, kdežto opici rozum chybí. Proto každé lidské napodobování musí probíhat rozumovým způsobem. Užitím rozumu ovšem pronikáme k esenci banánu, z níž můžeme nahlédnout správný způsob jeho loupání. Toto poznání opici chybí, neboť nemajíc rozum, není schopna poznat esence věcí.

Tolik tedy k loupání banánu.