Uplynulo skoro pět let a já jsem tak v posledním ročníku vysoké školy (studuji učitelství pro střední školy se zaměřením na ICT na PedF UK), ale to všechno už na mě patrně prozradila stručná informace v pravém sloupci. Protože mě velmi zajímá problematika výuky algoritmizace a programování na (primárně, ale nejen) středních školách, míří i moje diplomová práce tímto směrem (téma je Výuka algoritmizace a programování se zaměřením na programovací jazyk Python).
Věřím, že mezi čtenáři Root.cz se nalezne mnoho takových, kteří se výuce algoritmizace a programování věnují. Právě na ty z Vás, kteří se na nějakém druhu střední školy tomuto tématu ve své pedagogické praxi věnují, bych měl prosbu. Pro účely své diplomové práce jsem připravil dotazník, který se zaobírá otázkou, které programovací jazyky se na středních školách používají. Pokud byste tento dotazník mohli vyplnit, bylo by to pro mne nesmírně cenné. Dotazník se nalézá pod následujícím odkazem:
https://docs.google.com/spreadsheet/viewform?formkey=dHk4RXBwdmdUTXhhM3dCNjJrOTBFY1E6MA
Dotazník bude otevřený po dobu nejméně jednoho měsíce. Pakliže to bude možné (a hlavně – pokud by byl o to zájem), mohu se o výstupy, které z něj vyplynou, podělit, nejlépe asi právě zde formou zápisku na tomto blogu. Pokud nejste učitelem, který se zaobírá oblastí ICT, ale ve Vašem okolí se takový člověk vyskytuje, bylo by pro mne rovněž nesmírně užitečné další šíření tohoto dotazníku.
Každý z Vás patrně zažil nemálo diskuzí na téma, který programovací jazyk je nejvhodnější pro začátečníka, většina z nich pak zůstala výrazně otevřená nebo vůbec celkově „nedořešena“. I já mám svou představu (která patrně jasně vyplynula z názvu práce). V její části, které se týká i zmíněný dotazník, si kladu za cíl zmapovat, jaká situace na středních školách v tomto směru nyní opravdu je. Každý máme svou osobní zkušenost a názor, ale nakolik tomu současná situace odpovídá může být velmi ošidné. Nicméně záměrně zde nechci nadhazovat nějaké své představy a ovlivňovat Vás tak, pokud byste se rozhodli dotazník vyplnit.
Velmi děkuji Vám všem, kteří mi věnovali čas a dočetli až sem!
Ahoj
Učitelství pro SŠ jsem kdysi v Plzni absolvoval, začínal jsem v roce 1997.
Přes praxi na SOU Elektrotechnické, několik let na 2. stupni ZŠ jsem si ponechal jen výuku na 1. stupni ZŠ (od r. 1999).
Když se vybere vhodné prostředí, baví programování i prvňáčky. Používáme M.I.T. Scratch.
Ty žáky, kterým začne být těsný směruji, přes různé odbočky (Robocode/Game Maker) na Python+PyGame. U některých to je už v té 3 třídě.
Na jednu stranu je vcelku jedno, kde získají vhled do programování (algoritmizace, dekompozice, ..., proměnné, podmínky, cykly, ...), na druhou stranu je výhodou, když i v tom "školním" jazyce/postředí můžou jít dál a vytvořit hodnotné věci. Vzpomeňme, kam to dotáhnul školní jazyk Pascal.
Python považuji za dobrou volbu. A jeho propagaci přeji zdar.
Děkuji za reakce!
to [1, 3]: Karel, to je klasika, nedávno jsem se zrovna díval na online verzi :-) Jinak k tomu, kdy začít s programováním, toť otázka. Osobně souhlasím s tím, co píšete - na ZŠ. Měl jsem možnost na jaře během praxe učit dvě skupiny deváťáků Scratch (dělají ho i normálně), byli perfektní a bavilo je to.
Co čtu některé anglické články popisující situaci v UK, tak se nebojí programovat s dětmi ještě v nižším věku (tady jsme právě u té cca 3. třídy). Momentálně pak spolupracuji na projektu (opět ZŠ, opět Scratch), kde se jedná o sedmáky. Čili - jde to, když se chce :-)
to [3]: Shodou náhod jsem měl dnes diskuzi ohledně Pascalu s podobným závěrem :-) Mnoho lidí zapomíná, že původně to byl jazyk určený přímo pro výuku programování. A popravdě, ačkoliv mi Python přijde jako lepší volba, nevidím až tak zásadní důvod, proč by učitel, který je v Pascalu "kovaný", s ním neměl pracovat i dál. Jsou tu projekty jako Free Pascal (a Lazarus), které jeho možnosti posouvají na hodně solidní úroveň, i v kontextu dnešní doby.
A děkuji za přání, snad k tomu i moje diplomka přispěje. Měl jsem možnost mluvit s učiteli, kteří s Pythonem pracují a je to úžasně motivující zážitek.
Ahoj,
výsledek bych určitě rád viděl. Jenom mám obavu, že v tom nebudou zahrnuty případy: Jedu podle skript. Nerozumím tomu, předčítám jim, co je tady napsaný. Vlastně ani nevím, jaký jazyk je učím. Co to je, programovací jazyk? (Vycházím ze znalosti toho, kdo učí na základních školách angličtinu, obzvlášť poté, co se zavedla výuka jazyků od třetí třidy.)
[1]: Jen ne to do nich hustit. Ve třetí třídě? A všem? Proč? Zaprvé, bude lepší, když budou běhat po venku a mezi popelnicema na sebe střílet z plastových pistolek - dostanou se na čerstvý vzduch. Zadruhé, kdo to bude učit? Umí někdo učit matematiku? Rád bych ho poznal. Kdo má navíc umět učit programovat, nebo dokonce algoritmizovat? Já bych byl pro takový ten přirozený způsob, když si to má člověka najít, tak si ho to najde. Bude mít ten zájem zjistit si, proč se to na té webové stránce hejbe, a bude na tom ze svého zájmu pracovat. Když to do něj budou hustit, získá leda odpor.
[2,3]: Proč ne pascal? Když to bylo to jediné, čím se dal nahradit basic, tak snad. Teď už basic nahrazovat nepotřebujeme. Pak bych to viděl na směr python (javascript, java a snad časem i perl), protože jsou docela abstraktní. A směr C (ne C++), protože tam je kus paměti kus paměti, a když už se ptáme, jak věci fungují, tak to chceme vědět.
[2,3]: Možná vám to nebude připadat dostatečné, ale dost silný důvod proč ne pascal je, že neindexuje pole od 0.
[4] Proc to do nich hustit? Protoze znalost programovani bude v budoucnosti zcela zasadni dovednosti, podobne jako cteni/psani/pocitani.
Stejne si stezovali rodice za Marie Terezie.. Dneska to vidime ponekud jinak.
Nejde o to, psat nejake slozite algoritmy. Jde o tu zakladni myslenku. Ze muzete neco zautomatizovat, a tim zvysit svou produktivitu. Je potreba tohle lidem vstipit. Protoze v budoucnosti bude vsechno na pocitacich, a temer kazda profesionalni prace bude vyzadovat jistou formu programovani (asi bychom to spis nazvali "skriptovani").
Tohle se muze naucit minimalne 70% populace. Neni to o moc tezsi, nez treba vareni.
Já si myslím, že je zde jeden rozpor:
Jedny požadavky jsou na výuku budoucích programátorů, kteří by měli být vedeni ke "správnému stylu", ať tím myslíme, co chceme. Odlišné požadavky jsou na ty, kdo budou bastlit nějaké aplikace více-méně pro sebe a rezignují na tvorbu velkých aplikací, jader OS apod.
Ti první by měli začít s nějakým typovaným a strukturovaným atd. jazykem (třeba ten Pascal, který původně byl určen právě na výuku programování), ti druzí se mohou pustit cestou nějakých jazyků typu "proč to dělat složitě, když to jde jednoduše", jako je třeba ten Perl. Problém ovšem je, že v té 3. třídě asi nevyvěštíme (ani za pomoci kříšťálové koule), kdo bude kým.
Jinak si myslím, že by mohl být atraktivní i metapost - má všechny základní prvky programovacího jazyka a je tam bezprostřední grafická odezva. Jediným problémem je minimální interaktivita.
Student učitelství ICT na PedF UK se zájmem o open source, Python, Scratch, HTML5, výuku programování a mnoha dalších – ne IT – věcí, jako je hudba (Pink Floyd), literatura (G. Orwell) nebo film (S. Kubrick).
Přečteno 16 242×
Přečteno 15 883×
Přečteno 15 320×
Přečteno 13 258×
Přečteno 8 364×