Hlavní navigace

IT, normy a legislativa

27. 7. 2011 23:53 (aktualizováno) | Lukáš Kotek

Abstrakt

Krátké zamyšlení nad potřebou legislativy ohledně norem v IT odvětví. Je třeba stanovit zákonem normy v oblasti datových formátů a komunikačních protokolů? Jaké by byly ekonomické (a jiné) dopady?

Co mě inspirovalo

Stručně řečeno – Evropská komise a její zásahy vůči Microsoft Corp., ohledně integrace přehrávače Windows Media Player jako součásti Windows. Zpětným pohledem můžeme právě až nyní říci, že se její opatření zcela minula účinkem. Ano, jedná se o již poměrně neaktuální příběh, nicméně z něho lze stále vyvodit zajímavé závěry.

Kroky EK lze jen těžko hodnotit jako inspirativní v kladném slova smyslu. Komise se ukázala jako orgán, který disponuje poměrně značnou mocí, avšak mocí, jež je využívána krajně neefektivně, s poměrně malým kontaktem s realitou. Pakliže bylo cílem EK chránit tržní prostředí, těžko říci jaký na to mohlo mít vliv vydání operačního systému bez jedné komponenty, stejně snadno doplnitelné jako i odstranitelné.

Ochrana tržního prostředí

Pravděpodobně se shodneme na tom, že fungující tržní prostředí je základním kamenem každé ekonomiky. Spolu s tím je legislativa logickým i historickým nástrojem k jeho udržení. Ať již ve formě větší či menší regulace, odvěkých domén (a sporu) pravicové a levicové politiky. Evpropský trh je natolik důležitý, že jeho vliv přesahuje hranice samotné eurozóny.

Zajímavý článek na téma „vývozu evropských norem“ přinesl přes časem týdeník Respekt. Popisuje situaci, kdy globálně působící firmy, chtějící dovážet zboží na evropských trh se raději oněm normám přizpůsobí, než by riskovaly ztrátu tržního postavení. Ostatně celkově tím jen posílí svou konkurenceschopnost. Zákazník získá kvalitní zboží. Trh funguje. Kam tím směřuji? V jiných průmyslových odvětvích se tento postup osvědčil, proč my to nešlo i jinde? Je snad oblast IT natolik specifická?

Zákonné normy

Je to takové klišé, srovnávat normy mezi sebou v přímé úměře s mírou jejich respektování. Šroub o závitu M10 je prostě zcela jiná kategorie než např. ODF. Omezíme-li se však na pouhou základní ideu onoho srovnání, pak tu máme jednak normy respektované, které si žádný subjekt na trhu, který se chce prosadit, nedovolí porušit. Tak pevné, že jejich zákoná úprava by byla zcela zbytečná. A jednak normy jiné, které, ačkoliv prošly stejně obtížným procesem schvalování, i když nejsou porušovány (chybnou impementací apod.), jsou jednoduše ignorovány. Existuje zde potřeba zákoné úpravy?

Přeneseme-li se do oblasti IT, je situace značně chaotická. Historickou situací je dáno, že například protokol TCP/IP je málem neporušitelným axiomem. Jeho struktura a popis je všem k dispozici. Nadruhou stranu tu máme např. desítky protokolů IM, o jejichž volně dostupné specifikaci si můžeme nechat zdát. Stejně tak tu máme standardizované formáty pro přenos dokumentů, jako je např. PDF. I tak jsou jinými firmami vyvíjeny další formáty se stejným účelem, které se normami stát mohou také, ale je diskutabilní, zda by o to jejich tvůrci vůbec stáli.

Normy stanovené trhem

Ve výše popsané situaci se nabízí zásadní otázka. Má být určující silou pro stanovení normy trh, nebo zákon? Zkusme si představit první případ. Ostatně nebude k tomu třeba příliš přebujelá fantazie. Prosadí-li se jako „tržní norma“ formát či protokol, jednoho konkrétního subjektu (a obvykle používaný v jednom konkrétním produktu) na trhu působícím, je vcelku logické, že takový subjekt udělá vše proto, aby jím i zůstal.

Nemá žádný důvod zveřejňovat specifikace a umožnit tak konkurenci jeho využití. Tržní prostředí se deformuje a zákazník tratí. Cílem je generovat zisk, jediným omezením jsou mantinely stanovené legislativou. Proto si myslím, že odpověď na otázku výše je – zákon.

Tím se pozvolna dostávám k meritu věci – máme právo vůbec vyčítat takovémuto subjektu jeho chování? Domnívám se, že nikoliv. Chyba je na straně zákona, který takovou situaci dopustí. Její existence je tudíž i důkazem, že je takový zákon potřebný. Vrátíme-li se k případu zmíněném v úvodu, je však možné namítnout – nebyl snad tedy postup EK, která shledala konání Microsoft Corp. neslučitelné se zákonem, správný? Nebylo to opatření v rámci zákona, po jehož potřebě volám?

Závěrem

Domnívám se, že opatření, jež bylo přijato EK je nešťastným půlkrokem. Správná je idea, že tržní prostředí musí být chráněno. Tolik k prvnímu části. Jde však hlavně o to jak. Nepotřebujeme jednorázové a pochyby vyvolávajcí restrikce, potřebujeme stanovit právní podmínky. Ani ne tak normy samotné, jako pravidla pro jejich vytváření. Pro vytváření protokolů a formátů, mají-li být součástí v EU distribuovaného softwarového produktu. Nesmí dojít k tomu, že konkrétní formát či protokol bude určen zákonem jako „jediný správný“. Jednotlivé subjekty na trhu nesmí být omezovány, jen je třeba pevně stanovit pravidla, stejná pro všechny.

Fungující trh a spokojený zákazník, jde ruku v ruce s vývojem a kvalitou. Trh, kde software používá normalizované protokoly a datové formáty s jasnými a dostupnými specifikacemi, je možná snem, ale jeho naplnění by bylo nesmírně prospěšné. EU k tomu má prostředky, chybí jen vůle.

  • 5. 2. 2008 18:00

    Petr F (neregistrovaný)

    S myslenkou souhlasim, se zaverem nikoliv.
    Me by bohate stacilo, kdyby EU udelala seznam formatu a protokolu, ktere doporucuje i s duvody a pak tech ktere nedoporucuje a po te by sama doporucovane dusledne pouzivala.
    Nechci, aby EU tlacila svobodne formaty silou, ale aby ukazala, ze existuji a po te je sama pouzivala a doporucila jejich pouzivani statnim spravam clenskych zemi.
    Tim by nic neprikazovala (podle me na to nema pravo)
    a pritom by byl dopad nemaly.

  • 5. 2. 2008 18:08

    x-lukas (neregistrovaný)

    Ano, bylo by to ideální, kdyby to stačilo. Bohužel, minimálně u nás se na doporučení příliš nedá, viz. doporučení Ministerstva informatiky - http://www.molcan.cz/node/69.
    Ohledně přikazování - schvalovací proces by byl pravděpodobně velmi složitý, ale Evropským parlamentem by takový zákon projít musel (ne-li národními parlamenty, zde si nejsem zcela jistý, jak naprosto přesně by tento proces v dané otázce probíhal) - osobně mi to přijde jako dostatečně demokratický proces.

  • 5. 2. 2008 18:12

    x-lukas (neregistrovaný)

    Ještě malá poznámka k předchozímu , nejde o to někoho nutit používat nějaký konkrétní formát, jako zveřejnit specifikace (klidně svého vlastního formátu), dle zákonem daných pravidel.

  • 5. 2. 2008 18:27

    x-lukas (neregistrovaný)

    Úplně poslední poznámka - dalším krokem by bylo podstoupení normalizačního procesu, tj. následující zákonná podmínka.

  • 5. 2. 2008 19:08

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)

    Problém zákonného protlačování norem je to, že NEKVALITA toho, co prosadí zákon. Podívejte se do kvality dnešních zákonů, do jejich složitosti, nedomyšlenosti - zákonodárce nemá nejmenší motivaci, ani snahu, aby zákonná norma byla dobrá, praktická, použitelná a funkční. Dnešní zákony jsou tak nedomyšlené, že do měsíce po aplikace se zjistí velmi hrubé nedostatky, které navíc byly jasné většině přemýšlivých lidí předem. Nejsem si jistý, jak by to dopadlo v případě, že by stejným procesem vznikaly technické normy.

    A státní normy v IT už tu byly. Například bylo stanoveno české kódování znaků zvané KOI-8-ČS jako československá státní norma pro kódování českých textů. Schválně, kdo tohle kódování zná?

  • 5. 2. 2008 21:54

    Laef Ophir (neregistrovaný)

    Dalším aspektem je věc svobody podnikání. SW je autorským dílem. Jakým právem chcete autorům přikazovat, že se při tvorbě svého díla mají držet nějakých norem? Vždyť to je omezení svobody projevu.

    Tržní prostředí spočívá právě v tom, že subjekty mohou na trh uvádět, cokoliv uznají za vhodné, pokud tím neohrožují zdraví spotřebitele. Je iluzí levičáků (kterých je na tomto serveru zřejmě většina), že trh je třeba regulovat. Další iluzí je koncept "trh zaručí". Trh zaručí, že dobře levně nakoupíte; pokud je zboží drahé, je to chyba trhu, a je třeba ho regulovat. Kdo má takhle pokřivené myšlení, bohužel typicky končí v EK :(

    Rovněž nevidím důvod zveřejňovat specifikaci protokolů a datových struktur. Komu to má pomoci? Slabším firmám, které nedovedou nabídnout na trhu produkt, který by zákazníky dostatečně zaujal. Takovým firmám zajišťuje možnost opsat protokoly a datové struktury od konkurence, a tím se přiživit na jejím úspěchu. Čímž takový regulovaný zmetek-polotrh ztrácí schopnost se čistit (ovšem porušení práv autorů SW je daleko zásadnější věc).

  • 5. 2. 2008 22:52

    x-lukas (neregistrovaný)

    to [5]: S tím ale úplně souhlasím. Také jsem nepsal nic o tom, že by normy měl stanovit stát. Psal jsem, že stát by měl určit pravidla pro jejich vytváření. Stanovit požadavky, který by takový formát atd. musel splnit, aby se standardem mohl stát.
    to [6]: Omezení svobody projevu? Rozhlédněte se kolem sebe. Při výrobě věcí, které vidíte určitě došlo k mnoha omezením. Nesměly být použity různé toxické látky (omezení svobody?), u potravin určitě musela být dodržena složitá nařízení ohledně zdravotní nezávadnosti (omezení svobody?), vaše lednička by byla pravděpodobně levnější pokud by byly použity látky obsahující freony (omezení svobody?). I z hlediska autorských děl, např. jste-li novinář, nesmíte ve svých článcích propagovat nacismus (omezení svobody?). Celá struktura státu je vlastně omezující. Je to jeho princip.
    A pokuď tvořím produkt, jež chci dále prodávat/distri­buovat, jsem omezován na každém kroku - je software něčím tak výjimečný?

  • 6. 2. 2008 1:22

    Laef Ophir (neregistrovaný)

    [7] x-lukas
    Já si nevšiml, že by normy zdravotní nezávadnosti potravin, nebo jiné příklady, omezovaly svobodu projevu. Autorské dílo (kniha, hudba, obraz, film, počítačový SW) je věcí svobody projevu; v případě SW je autorským dílem zdroják, a binárky jsou jen jeho jiným vyjádřením. Omezením možnosti psát vlastní protokoly, interface a datové struktury dochází k omezení svobody projevu. Zvláštní je, že když se tiskla trička s DeCSS, svoboda projevu byla zcela zásadní hodnota, že?

    Zákaz propagace nacismu je omezení svobody slova, a je to celkem velký problém. Ukazuje to, že evropská demokracie a svoboda projevu platí do té doby, dokud se daná věc neznelíbí zákonodárcům. Podobný přístup mají ovšem i diktatury. Pokud se jim nelíbí, že opozice vydává své názory tiskem, prostě to zakážou. Svoboda slova trpí v obou případech úplně stejně. Vlastní obsah sdělení přitom vůbec není důležitý.

    Ano, celá struktura státu je omezující. Nějaké omezení musíme strpět, aby společnost mohla fungovat. Ale je třeba za každou cenu bránit státu, aby strkal čumák, kam nepatří. Stát (zvláště v podání levice) rád reguluje a pokřivuje naprosto cokoliv, u čeho mu to dovolíte. A samozřejmě cesta k regulaci je velmi snadná, na rozdíl od cesty zpět. Stát je struktura z definice neefektivní, protože mu chybí motivace dělat věci efektivně. Soukromý podnikatel dosahuje vyššího zisku, pokud je efektivnější. Na stát existuje jediný tlak - že v příštích volbách místo A zaškrtnete na volebním lístku B nebo C. Soukromá firma vybírá jako managery ty nejschopnější lidi, které najde. Stát jako managery vybírá lidi, kteří nikomu nevadí, nebo jsou dokonce ve funkci za odměnu či ve výslužbě (tzv. trafika). Stát má monopol de jure na zacházejí s veřejnými prostředky. Za služby státu neplatíte dobrovolně, ale nuceně (zkuste nezaplatit daně). Když se vám služby státu nelíbí, nemůžete jít jinam (zkuste říci, že nezaplatíte část daní, a na ostrahu sídliště si místo městské policie najmete bezpečnostní agenturu).

    Evropská unixe vytvořila cca 95000 stran nařízení a regulací. Mezi nimi je například celoevropská regulace maximální hlasitosti sekaček na trávu(!), viz Council Directive 88/181/EEC. Neodpustím si citaci:
    Noise emission levels have been established for motor vehicles, motorcycles, agricultural and forestry tractors, domestic appliances, earth-moving equipment, construction equipment, lawn-mowers and civil subsonic aircraft. -- LOL, sekačky a subsonická letadla :)
    ...
    Directive 88/180 and 84/538 (amended by 88/181) relate to the permissible sound-power level of lawnmowers. The permitted sound-power level ranges between 96 dB/pW and 105 dB/pW according to the corresponding cutting width of the lawnmower. For lawnmowers with a cutting width exceeding 120 cm, the sound-pressure level of airborne noise, in dB(A), measured at the operator's position under the conditions specified in Annex Ia of Directive 88/180, does not exceed 90 dB(A).
    http://www.europarl.europa.eu/facts_2004/4_9_5_en.htm

    Nad dodržováním limitu má údajně bdít dopravní inspektorát. Jak vidno, je stanovena i celoevropská metodologie měření hlučnosti sekaček. To není Douglas Adams, to je realita :(. A samozřejmě jsou tu šílené návrhy typu Špidlových opalovacích krémů, zákazu nočních letů letadel (aby mohli evropané klidně spát), zákazu páření evropských a amerických veverek apod.

    Komisař Guenter Verheugen nedávno prohlásil, že by letos rád ušetřil evropské ekonomice EUR 800mln (CZK 22mld) revizí 42 dokumentů, které předepisují firmám posílat regulačním orgánům dokumenty a statistiky, které již nejsou třeba.
    http://www.iht.com/articles/ap/2008/01/30/europe/EU-GEN-EU-Cutting-Red-Tape.php

    Navrhovaná evropská ústava měla 190 stran (vždy standardního strojopisu), a autoři doporučovali jí nedávat ke čtení veřejnosti, protože by jí nerozuměla. Česká ústava má 20 stran, Americká ústava má 13 stran, a obě jsou celkem srozumitelné. Pro takovou ústavu nejde hlasovat, a neznám právníka, který by pro ni byl ochoten dát hlas.

    Ptám se: opravdu chcete, aby EU něco dalšího regulovala? Podle mě je naopak čas evropskou legislativu ořezat na desetinu, a dělat společně ty věci, kde to všem přináší užitek.

  • 6. 2. 2008 7:37

    miso (neregistrovaný)

    Zdrojove kody nie su protokoly. Podobne pri potravinach - nikto nevyzaduje vyrobny postup, ale zlozenie.

  • 6. 2. 2008 9:01

    melkor (neregistrovaný)

    2 Laef Ophir: Mozna neco vite z IT (osobne Vas neznam, mohu posuzovat jen Vase pripevky), ale Vase znalosti ekonomie jsou na urovni predminuleho stoleti. Velikani jako Adam Smith, Keynes a pod. prosli kolem Vas a nezanechali stopu ...
    FYI: Pan profesorissimus NENI svetove uznavanym ekonomickym guru.

  • 6. 2. 2008 10:01

    x-lukas (neregistrovaný)

    to [8] Snad to nebude znít alibisticky, ale já se s Vámi opravdu skoro ve všem /resp. většině/, co píšte shodnu. Také si myslím, že regulaci je nutné používat co nejméně a s rozvahou. Příklady, které jste uvedl jsou opravdu znepokojivé a demagogické, beze všeho. Domnívám se ale, že v konkrétním případě, na jenž jsem se zaměřil, by zákonné ošetření prospělo a v konečném důsledku posílilo konkurenční prostředí.
    Ještě ohledně onoho omezování pro psaní vlatních protokolů atd. Jistě omezení to je ale týkalo by se pouze protokolů/formátů, mají-li být použity jako součást prodávaného produktu. Poslední větu zdůrazňuji.
    Na Vaši závěrečnou otázku, myslím si, že EU uplatnila svou moc ve spoustě oblastí neefektivně a špatně, ale konkrétně v oblasti o níž jsem psal, si myslím, že je to dobrá myšlenka. Zde by to prospěch mělo narozdíl od jiných případů, jež zmiňujete.
    Největší rozdíl mezi námi bude v tom, že já možná více věřím ve schopnosti státu a méně v samoregulační mechanismu trhu. Na každý pád, díky za reakci - jiný názor pohled oceňuji, i když netušil jsem, že můj příspěvek vyvolá takovou kotroverzi.

  • 6. 2. 2008 11:04

    filip (neregistrovaný)

    Normy určuje trh, protože jde o peníze.
    Ano, zásah EK byl jen plácnutím do vody. Problém je, že takovéto řízení konkurence nefunguje a ani nikdy nefungovalo. Vždy se to dá obejít.

    Problém vidím někde jinde. Popíši to na příkladě.
    Jedna firma vyrábějící IS chtěla nainstalovat svůj SW k zákazníkovy. Jenže IS bylo vytvořeno pouze pro WIN. Co to znamená pro zákazníka? Koupit WIN server + WIN Server na DB + WIN stanice a odpovídající HW. To samozřejmě vede k tomu, že zákazník nemá jinou možnost výběru platformy a možnosti úspory nákladů. Zákazník je tak zamčený do produktů MS a nemá v podstatě jakoukoliv šanci. Když jsem se ptal proč to nemají v PY a v QT tak řekli, že neví. Ano protože proto, prostě tak. Výrobce IS tak přenesl na zákazníka zátěž jak finanční tak i licenční.
    Podstata tohoto příběhu je vysvětlení proč se ve firemním prostředí Linux neprosazuje. Hrdost výrobce SW na to, že je MS partner je větší než-li svoboda či finanční úspory pro zákazníka. Toto jednání považuji za hulváctví firem které IS vyrábějí.

  • 6. 2. 2008 11:15

    Prostě průměrný člověk (neregistrovaný)

    to [8]
    já s vámi moc nesouhlasím, normy jsou do jisté míry potřeba aby se unifikoval přístup k problémům. Zmíněný příklad se sekačkou můžeme ihned vyřešit: představte si souseda který si koupil super extra výkonnou sekačku co má 140 decibel a začne s ní v 8 hodin ráno sekat... to se mám s ním jít soudit? On namítne že sekačka se prodávala standardně v krámě na sekání zahrad u domů a tudíž ji využívá k tomu k čemu je určena, v 8 hodin ráno již neplatí noční klid apod... tím že se stanoví že sekačka má mít maximální hlasitost se globálně vyvarujete takovým problémům na mikro-úrovni.

    Druhý příklad s pářením veverek, nevím jestli jste odborník na zoologii, já ne, ale vím, že míchání druhů v historii občas vedlo k, řekněme mírně, destabilizaci, ze stejného důvodu by mohlo být trestné vypustit 20 tygrů do centra města.

    Možná vás budu šokovat, ale např. na telefonování je poměrně přísná norma kvality přenosu zvuku.. to koukáte... a dokonce se mnoho lidí domnívá že je velkým problémem že na VOIP služby žádná není... to zase koukáte co?

  • 6. 2. 2008 12:38

    JS (neregistrovaný)

    <blockquote> Popisuje situaci, kdy globálně působící firmy, chtějící dovážet zboží na evropských trh se raději oněm normám přizpůsobí, než by riskovaly ztrátu tržního postavení. Ostatně celkově tím jen posílí svou konkurenceschop­nost. Zákazník získá kvalitní zboží. Trh funguje.</bloc­kquote>

    Ja bych to interpretoval jinak. Regulace funguje. :)

  • 6. 2. 2008 14:33

    Sten (neregistrovaný)

    [6]
    Architektura je také autorským dílem (chráněným autorským zákonem), přesto je omezována řadou norem. Spousta těch norem přitom vůbec nesouvisí se zdravím uživatele, ale spíš s právy jiných architektů (např. limity výšky stavby a vzdálenosti od okraje pozemku, normalizovaný vzhled výkresů ap.). Ba co víc, naprostá většina staveb musí být předem prozkoumána a schválena úřady! Přesto se většina architektů nebouří, že dochází k porušování svobody projevu. Je to podle vás špatně?

    Trh se sice umí většinou sám regulovat, ale občas také ne. Podívejte se na omezení, která má Telefónica. Např. musí propůjčovat své linky jiným operátorům za regulovanou cenu a umožnit spojení s linkami provozovanými jinými operátory používáním stanoveného protokolu. Podle vás by asi bylo dobře, kdyby Teléfonica do toho nebyla nucena a noví operátoři by museli vystavět novou telefonní kabeláž a uživatelé jednoho operátora by nemohli volat uživatelům druhého. Bohužel to by znamenalo, že by na trhu kromě Teléfonicy žádný operátor nepřežil.

    Nesouhlasím se spoustou výdobytků, které EK vymyslela (např. některé dost přísné výrobní kvóty), ale nějaká regulace potřeba je (zrovna ta omezená hlučnost sekaček je docela potřebná věc, už aby něco podobného bylo i na kotoučové a řetězové pily). Samoregulující se trh, tak jak si jej představovali kapitalisté v 19. (a občas i 20.) století, totiž neexistuje, protože buď skončí faktickým monopolem (viz Standard Oil, American Tobacco Company a Microsoft a kdyby nebylo antitrustových zákonů, tak i Google) nebo krizí (viz hospodářská krize ve 30. letech nebo ropná krize roku 1973).

  • 6. 2. 2008 20:18

    dusan (neregistrovaný)

    To [15]

    No práve "hospodářská krize ve 30. letech" nebola spôsobená klasickým monopolom (oni tú krízu chceli vyvolať, za "oni" dosaď FED a spol.) ináč s ostatným plne súhlasím.

  • 6. 2. 2008 20:48

    Laef Ophir (neregistrovaný)

    [10] melkor
    Adam Smith a Keynes okolo mě prošli celkem intenzivně. To co jste četl v [8] je protest proti přebujelé legislativě a přeregulovanosti trhu, čtete to v tom kontextu. Tvrdím například, že cokoliv dělá stát, dělá nutně neefektivně, a tedy by měl dělat jen to, co nemůže dělat nikdo jiný. S tím snad souhlasí téměř každý ekonom. Problém nastane, pokud se to nesnažíte vidět v širším kontextu. Stát není třeba demontovat, potřebujeme ho. Někdo musí zajišťovat silnice, dálnice a márnice :). A jakkoliv by bylo efektivnější roli státu výrazně omezit, máme tu v Evropě populaci lidí, kteří nejsou zvyklí nést za sebe odpovědnost. Je třeba postupovat pomalu a uváženě. Ale hlavně proboha přestaňme přistupovat ke státu jako otci lidu. Jestli chce někdo kouřit tabák, a ničit si tak zdraví, není rolí státu mu to zakazovat. Pokud je pak dražší zdravotní péče o kuřáky, nechť se projeví třeba na ceně jejich zdravotního pojištění. Rovněž stát nemá motivovst ke zvyšování porodnosti nějakým zvyšováním porodného apod. Stát k lidem přistupuje, jako by to byla chovná zvířata. Zvířata se nemnoží, zkusme je motivovat. Zvířata by si ublížila, zakážeme jim kouřit. To je úplně špatně. Stát je veřejná služba pro občany, placená z jejich daní. To je ten základní koncept, o který jsem ochoten se hádat.

    [11] x-lukas
    Jsem rád, že se na řadě věcí shodneme. Zkusím v krátkosti vysvětlit, proč si myslím, že by se protokoly a datové struktury neměly regulovat.

    Argumentem je, že stát bude v dané věci neefektivní. Regulace budou nesmyslné, protože stát věci nerozumí. Pokud si stát najde odborníky, ti budou logicky spjatí s komerčními zájmy. Obecně by došlo k přenesení tržního boje (aka hospodářská soutěž) do roviny regulace protokolů a datových struktur. Samozřejmě s tím, že firmy s menší silou na trhu by hrály důležitější roli, než jakou mají na trhu - v tomhle by tedy šlo o pokus zvrátit výsledky hospodářské soutěže ve prospěch slabších, což je velmi špatně. K topmu přidejte regulace jako věc politickou, populismus, petice, úplatky, zákulisní dohody (schválíme A, pokud lidé X budou hlasovat pro B které se týká recyklace plastů nebo sadby stromů), neefektivitu a dezorganizaci vlastní státu, a vidíte ten obraz. Brr.

  • 6. 2. 2008 21:38

    Laef Ophir (neregistrovaný)

    [12] filip
    Firma si umí spočítat, že přechod na Qt by znamenal nutnost velkou část produktu přepsat, což přijde na hromadu peněz. Také vědí, že pod Qt by například nemohli použít komponenty třetích stran, pokud je používají, a obecně by byl vývoj méně efektivní. Náklady by zvýšila i licenční politika Qt, kde musíte za každého vývojáře platit tisíce EUR (pokud není výsledek open source). Samozřejmě by museli přeškolit vývojáře. Možná také mají od někoho výhody, když použijí jeho produkt - třeba MS jim může dát v partnerském programu licence za babku, což opět snižuje náklady. Kdyby chtěli SW podporovat na více platformách, musejí ho na nich testovat a podporovat (která konkrétní distra chcete podporovat?), což je velká spousta nákladů. A teď se podívejme na výnosy. Kolik zákazníků si jejich SW nekoupí z toho důvodu, že je k dispozici jen pro Windows? Porovnáme náklady a výnosy, a máme výsledek. Za sebe si tipnu, k jakému výsledku firma došla: změna se nám nevyplatí.

    [13] Prostě průměrný člověk
    Příklad se sekačkou ukazuje, jak příšerná EU je. Pokud soused začne sekat s hlučnou sekačkou v sobotu v 8 ráno, jděte za ním, a požádejte ho, ať toho nechá. Možná jde o přestupek voblasti sousedského soužití. Možná to dojde tak daleko, že místní radnice vydá vyhlášku, že se o víkendu nesmí sekat tráva přes 11:00, a stane se tak jednou z 10 vesnic v celé Evropě, které takové nařízení mají. Možná má daný stát už nějaké vlastní předpisy ohledně sekaček. Ale proč takovou blbost proboha řešit v Bruselu? Umíte si představit, kolik úředníků na takovém paskvilu pracovalo, kolik stavů srtanovovalo metodologii měření, do kolika jazyků to kolik překladatelů překládalo? A hlavně jak postupně narůstá objem legislativy?

    Pokud jsou v Evropě americké veverky, těžko s tím něco uděláte tak, že jim nějakou regulací zakážete se pářit :). K telefonování: nemám nic proti stanovení standardu. Pokud jde v daném případě o dobrý počin, umožní nastavit parametry kvality. Pokud je to počin špatný, nebo se standard přežije, prostě se ho nikdo nebude držet. Jistě více, že naprostá většina standardů končí jako KOI-CS-2 - na smetišti dějin.

    [15] Sten
    Samnozřejmě přehnaná regulace architektury také není dobrá. Je tristní, když stát například vlastníkovi nemovitosti ukládá, jak s ní má nakládat (fasáda, okna, střecha atd)., když to nemá vztah k bezpečnosti, ale ke vzhledu stavby. Osobně jsem v tomhle byl vždy velmi liberální. Pak jsem pravda navštívil Brusel, a konkrétně oblast okolo Gare du Nord je dost úděs :(

    O2 Telefónica je jedním z evropských pokusů o tvorbu trhu. Moc to nefunguje. Bývalý státní monopol je donucen prodávat ostatním operátorům za nižší ceny, takže menší operátoři mnohdy mají fakturační systém, velkou tiskárnu, a prodávají služby velkého operátora levněji, než je smí nabízet on sám. To je trh jak noha :(

    Ohledně regulace trh se holt neshodneme. Já mám za to, že jsem své argumenty vyložil. Regulace se může někdy ukázat jako nutnost, ale je třeba jí brát jako poslední možný, a zcela výjimečný, prostředek.

  • 6. 2. 2008 22:46

    Petr F (neregistrovaný)

    Laefe ja s Vami souhlasim.
    Proto jsem napsal svuj prvni prispevek proti regulaci.
    U Vas jsem si zatim nevsiml zadneho konstruktivniho navrhu.
    Nechal byste veci jak jsou ted?

  • 6. 2. 2008 23:17

    Laef Ophir (neregistrovaný)

    [20] Petr F
    Konstruktivní návrh? Nechat to na trhu. Oni se hráči vždy nakonec nějak dohodnou. Občas by se zdálo, že je lepší jim do toho mluvit, a trh "postrčit". Bohužel to tak není. Trh sice nezaručuje optimální alokaci zdrojů, ale zajišťuje tlak na optimalizaci zdrojů.

    Uvedu vám příklad. Mám doma receiver, který má SPDIF vstup (metalický i optický), a umí dekódovat Dolby Digital (AC-3, 5.1ch). Bohužel neumí Dolby TrueHD (8ch), DTS-HD (7.1ch) ani další formáty. Jenom AC-3, nic víc. Tak si říkám, že by bylo fajn, kdybych mohl vytáhnout z receiveru krabičku, která dekóduje digitální audio, a nahradit jí za jinou. Třeba podobně, jako se mění výbojka v projektoru. Kdyby se takhle daly měnit součásti receiverů, bylo by to pro zákazníka dobré. Možná by šly měnit i čelní panely, updatovat firmware apod. Což takhle přijmout v zájmu zákazníka nějakou regulaci? Zavést povinné rozdělení receiveru na komponenty se standardním interfacem a velikostí, výměnné přední panely apod? A povinnost prodávat receivery volitelně i bez modulů, za přiměřeně nižší cenu? Bylo by to jistě v zájmu zákazníka, a v důsledku by to zvýšilo konkurenci na trhu. A já říkám ne. 1) Je to omezení svobody podnikání z jiného důvodu, než bezpečnosntího; 2) Regulace by dopadla technicky katastroficky, výrobci by měli problémy se jí držet, a kompatibilita by nakonec stejně byla částečná či nulová; 3) Výrobci by prodělali, protože dnes s koupí HD přehrávače koupíte i nový receiver. Za největší problém samozřejmě považuji první bod. Nechme trh, ať si to vyřeší.

  • 7. 2. 2008 9:59

    Milan (neregistrovaný)

    1) Když trh neexistuje, regulovat se musí (a on místy neexistuje a to ani kde jsou 2,3 konkurenti)
    2) Stát nemá zájem na regulaci - čím vyšší ceny, tím vyšší DPH a tím víc peněz do státní kapsy. Byl by blázen, kdyby se sám o ty peníze připravoval, může je přerozdělit do kapes svých poslanců a úředníků.
    4) Pokuty a postihy firem nejsou nic jiného než skryté daně - končí zase v té kapse
    5) Musely by existovat jednoduchá a obecná pravidla, ty ale nikdo nepřijme a neschválí, protože by přišel o své korupční a jiné prostředí, které ho dobře živí.

    A na závěr - rozhraní by mělo být normalizováno. Vstup a výstup systémů (minimálně státních a veřejných). Uvnitř ať si každý dělá co chce a umí.

  • 7. 2. 2008 12:52

    Lubos (neregistrovaný)

    Dejte statu moznost regulovat datove formaty (ktere se netykaji komunikace s urady) a dejte mi jeden duvod, proc by mel stat preferovat "otevrene" nebo dokonce "otevrene a rozumne" formaty.
    Jeden priklad za vsechny (a ze jich je):
    Najdete v okoli skolu, najdete cestu v jeji blizkosti, najdete dopravni znacku regulujici dopravu zjevne kuli skole. A ted na te znacce najdete omezeni platnosti na doby kdy ve skole zjevne deti nejsou.

  • 7. 2. 2008 13:28

    Tomas (neregistrovaný)

    Regulace v dnesnim pojeti je ukazka toho, ze cesta do pekel je lemovana dobrymi umysly.

    Trh je dynamicky system, ktery se snazi ustalit v nejakem rovnovaznem stavu (ktery nemusi byt optimalni, ani spravedlivy).

    Ten, komu to zrovna sype, se snazi zachovat status quo (ma z toho penize), ti ostatni se zase snazi popostrcit trh do jineho rovnovazneho stavu (protoze z te zmeny asi budou mit penize).

    Pokud se najde firma, ktera ma velmi vysoke vydelky (treba Microsoft), je to ukazka toho, ze hodne lidem jejich nabidka vyhovuje. Pokud si na to nekdo stezuje, neda se rict nic jineho, nez ze: Lidi to tak chteli. Kdyby ta firma mela tak spatne sluzby, asi by si nenasla tolik zakazniku.

    Nekdy je trh (v nejsirsim smyslu) v dosti nelogickych rovnovaznych stavech, treba; 1) clo (prodrazuje vsechno dovazene zbozi, ale vsichni se raduji z toho, jak chrani domaci vyrobce), 2) velke prerozdelovani dani (na kazdou korunu, kterou dostanu na pridavcich musi stat vybrat aspon 2 koruny, takze je opravdu malo lidi, kteri by si pohorsili, kdyby se snizily dane i pridavky), 3) dotace - opet velky nepomer mezi penezmi, ktere vybere stat a ktere se nakonec pouziji, u dotaci z EU to muze byt az 4-5nasobek, 4) prilis velke vyhody pro nektere skupiny lidi (jako treba odborari). Radeji uz koncim.

  • 7. 2. 2008 15:04

    Prostě průměrný člověk (neregistrovaný)

    [19] Laef Ophir
    očividně máme na věc zásadně jiný názor...
    tam kde by byl tento způsob mohl být efektivní by byla například amerika, kde rozhodnutí v jednom soudu téměř jednoznačně určí jaké budou rozhodnutí v každém příštím stejném řízení. To jest, jednou se udělá X různých odborných posudků a z výsledku, který pak na základě těchto posudků určí soud se stává téměř zákon (tudíž pak je jasné co všechno musíte mít aby výsledek řízení byl takový a takový)... v našem právním systému ovšem platí, že každý soud se rozhoduje samostatně a tudíž by u každého soudu bylo nutné samostatně dokazovat :
    1. že metodika měření hlučnosti je správná
    2. že sekačka vydává hluk a je naměřená určitá hladina hluku
    3. že tato hladina hluku je obtěžující/zdra­votně závadná
    4. že došlo k užití této sekačky

    A to ještě by jste musel zažalovat toho správného člověka (ten co sekačku používá může říci něco jako že v dobré víře věřil výrobci.... výrobce zase, že .... )

    Nevim co z toho se vám zdá více birokratické... jestli stanovení jednotné normy, která to řeší najednou, nebo jednotlivé spory na území evropy (pozor v evropě není 10 vesnic a 100 lidí kteří navzájem mají tendenci udržovat dobré mezilidské vztahy).

    PS: už vidím jak si koupíte "vytuněný" automobil a jenom proto že soused nadává, že mu to ruší kachny když vyjíždíte z garáže tam dáte sériový výfuk, protože přece nechcete aby se na vás soused zlobil :DD

    PSS: já birokracii nesnáším, ale zároveň musím říci že bez norem prostě plno věcí nejde. Chápu, že máte přestavu že trh se samoreguluje a že ti co se nedrží přirozených norem nebudou v životě úspěšní... ale to je hluboký omyl jehož příklady můžete najít v praxi mnohokrát, vy totiž předpokládáte, že každý člověk má stejné motivy své činnosti a stejná kritéria pro určení co je a není dobré, pak samozřejmě pro vás normy jsou zbytečné, protože samozřejmě víte to je to hlučná sekačka a jak sekačku používat aby to sousedy nerušilo a zároveň vám to nezasahovalo do vaší osobní svobody.

  • 8. 2. 2008 8:49

    Peter (neregistrovaný)

    Tento system diskusie sa mi zda 2 kroky vzad oproti staremu.

    LO nepozna zaklady ekonomie. Monopol je stav, kedy kvoli dominantnej pozicii konkretneho dodavatela nefunguje trhove prostredie.

    Takze je priznacne, ze takyto dominantny dodavatel bude co najhlasnejsie vykrikovat "nechajme to na trh". Samozrejme po tom, co uspesne otravil trhove prostredie...

    Ja som za, nech su komunikacne protokoly zo zakona verejne. Iba tak sa zabezpeci sloboda volby pre zakaznika.

    Pekne sa tu recni o slobode prejavu, ale sloboda ma vzdy dve strany, a aj Ustava umoznuje obmedzenie ustavnych prav vtedy, ked ich vykon zjavne potlaca prava inych.

    Ak utajovanie komunikacnych protokolov poskodzuje prava inych, tak je plne namieste vynutit ich otvorenost, aj za cenu obmedzenia slobody dodavatela.

  • 8. 2. 2008 11:49

    promovaný psycholog Mgr. Kudláková (neregistrovaný)

    to je srandy kopec když vidím kolik lidí se tady minulo povoláním a místo aby si užívali teplé místečko někde v kanceláři evropského parlamentu tak se tady snaží prosazovat nějaké svoje názory na politiku a eu a přitom je v tom zakuklený čistý fanatismus. že pane lole a další.

  • 8. 2. 2008 14:25

    jeden anonym (neregistrovaný)

    Je neuvěřitelné, jaká spousta levičáků se najde mezi lidmi, kterým by mělo být vlastní logické myšlení - tedy mezi lidmi z IT.

    Lidi neblázněte. Řekněte sami, kde stát dělá něco opravdu dobře. Podívejte se kolem sebe a uveďte příklady. Kolik jich je? Je to aspoň 10 % toho, co stát dělá? A proč by to mělo být v oblasti IT jinak?

    Zkuste se podívat také na regulaci z pohledu historie, tj. REÁLNÝCH situací. Jistě si z hodin dějepisu vzpomenete na to, co to bylo robotování na panském. Jistá evropská panovnice, která ovlivnila i náš vývoj např. povinnou školní docházkou, zjistila, že se na některých panstvích robotuje příliš a proto rozhodla, že to omezí. Vydala tedy zákon, že se smí robovat nejvýše x hodin denně a nejvýše y dní v týdnu.

    Co se stalo? Na mnoha jiných panstvích zjistili, že vlastně využívají své zdroje mnohem míň, než je státní regulace a že jsou tedy sami proti sobě - a tak se na jejich panstvích množství roboty zvýšilo na státní limit.

    A takhle to dopadlo s každou regulací, o kterou se stát pokusil.


    Stát vždy v historii jen zvyšoval výdaje svých občanů či podanných. Podívejte se na daňové zatížení - kde je idylická doba pouhého desátku, tj. deseti procent z příjmu? Ano, tady trochu nadsazuju, faktem ale je, že za posledních sto let se daňová zátěž jen a jen zvyšuje a omezují se možnosti trhu. V posledních sto letech byly vynalezeny vymoženosti jako progresivní daňový systém (aneb kdo se víc snaží, bude víc obrán), DPH (aneb švindl daň, kterou zaplatí všichni a třeba i dvakrát, ale stát ji jen někomu vrátí a to ještě nejdřív za dva měsíce), spotřební daň (aneb úžasný způsob, jak zvýšit DPH a umožnit velké daňové úniky), ekologická daň, zdravotní a sociální POJIŠTĚNÍ (sic! je to daň jak vyšitá), skryté daně, které odvádí jakoby zaměstnavatel... A stejně by se dalo pokračovat o různých regulacích - regulace železnic nám přinesla neefektivní ČD s Duškem jako maskotem, regulace telekomunikací nám přinesla molocha SPT Telecom, mobily za 100K od Eurotelu atd. (porovnejte se stavem v oblasti skoro neregulovaných 2,4 GHz - sice pár let chaosu, ale nyní cenově i lokálně velmi dostupné služby s velkým rozsahem kvality).

    Skutečně nechte trh, ať to vyřeší - vždyť v IT se to už dávno děje. Proklínané uzavřené formáty (.doc) se stále častěji ocitají mimo hlavní proud a firmy samy přicházejí s otevřeným formátem (kdo jiný než trh donutil MS k vydání .docx?). Stále častěji se oběvuje u nových aplikací možnost multiplatformového provozu atd.

    Ano, trhu to někdy trvá třeba i desítky let, než se situace ustálí. Jak si ale myslíte, že to bude trvat státu? Mnohem déle a hlavně je to téměř definitivní řešení, které nemá tendenci se dál upravovat s vývojem aktuální situace (viz opět telekomunikace - když už regulace neodpovídaly realitě, TRH si našel jiné cesty, kde regulace ještě nebyla - WiFi, VOIP atd.).

    Dejte prostě státu jen nezbytně nutné pravomoci (policie, armáda, základní minimum v sociální a zdravotní oblasti, základní minimum ve školství) a zbytek si řešme sami.

  • 8. 2. 2008 17:03

    x-lukas (neregistrovaný)

    to [28] Příklad ohledně WiFi mi nepřijde jako právě ukázkový. Pásmo 2,4GHz je podle mých zkušeností často přehlcené až k hranici použitelnosti.
    Taktéž OpenXML od MS je myslím ještě horším příkladem otevřeného formátu, spíše příkladem jak se otevřený formát dělat nemá, to je však na zcela jinou diskusi.
    A co stát něco dělá opravdu dobře? Máloco, nicméně většinu věcí dělá dost dobře na to, aby naše společnost poměrně hladce fungovala a o to mi jde.

  • 12. 2. 2008 12:25

    Laef Ophir (neregistrovaný)

    [25] Prostě průměrný člověk
    A fakt si myslíte, že když bude soused za platem používat o půlnoci sekačku s evropsky regulovanou hlučností 104dB(A), tak vás to díky té evropské regulaci nebude rušit? Otázku půlnoci totiž řeší občanský zákoník (noční klid), stejně jako řeší sousedské soužití (sekání trávy v sobotu ráno). Když v obci nastane problém většího měřítka, lze triviálně přijmout vyhlášku, která zakazuje sekání trávy v sobotu ráno. Evropská regulace je zcela nadbytečná, znečišťuje právní řád, a hlavně je velmi drahá.

    [26] Peter
    Přečtěte si, co je to monopol (jediný výrobce, absence substitutu, nepřekonatelné překážky pro vstup konkurence na trh). Vaše definice je totiž nepřesná, a vaše závěry proto špatné.

    Utajování komunikačních protokolů v *mém* produktu nemůže poškozovat *vaše* práva. Vy totiž žádná práva k mému produktu nemáte.

    [28] jeden anonym
    Souhlasím, jenom svůj názor prosazuji důrazněji :)

  • 17. 2. 2008 20:22

    Prostě průměrný člověk (neregistrovaný)

    to [30] Laef Ophir
    Vy předpokládáte, že všichni lidé mají stejný žebříček hodnot jako vy, rozhodují se stejně jako vy, a hlavně že budou ctít vaše zájmy nikoliv svoje... ale tak to ve světě většinou nechodí ... co je pro jednoho správné pro druhého není ... pro jednoho by se zdálo správné používat např. "sekačku která má výkon" kdežto pro druhého ta stejná sekačka bude znamenat poškození zdraví.
    Ano chápu že vy jste typ člověka co se s každým dohodne.. a pokud nedohodne tak mu dáte "přes držku" a je dohodnuto, na co normy.

    Nevím jakou metodikou se měří těch 104db, ale předpokládám, že ta hodnota nebyla vycucána z prstu. Může znamenat hranici při které ještě nedochází k poškození sluchu u dítěte které proběhne kolem ní, nebo, že ve vzdálenosti 20 m od ní již není intenzita hluku taková, že by se sousedi nemohli bavit na zahradě když sekám. Ano je otázkou jestli se taková věc má řešit na úrovni evropské unie, nebo jestli má každý stát zaplatit expertízu a tvorbu normy samostatně, aby měli odborníci co jíst ;)
    Ještě taková poznámka taková norma slouží spíše než uživatelům (kteří podle ní měřit ani číst si ji nebudou) výrobcům kterým říká co si můžou dovolit vyrobit a dodat na trh.

  • 26. 2. 2008 4:45

    Laef Ophir (neregistrovaný)

    [31] Prostě průměrný člověk
    Ten problém je úplně jinde. Netřeba hledat důvod, proč bychom *neměli* regulovat tu či onu věc centrálně. Všichni víme, že regulace se snadno vymýšlejí, a těžko ruší. Také víme, že těch 95000 stran nařízení a regulací je bodnutí do zad každému výrobci. Nevyznají se v nich ani členové EK odpovědní za svou oblast, díky rozsahu a komplexnosti legislativy na analýzách trivialit pracují týmy právníků. Obecným principem tedy musí být, že se nic nereguluje, a nepřijámá se žádná legislativa, protože volný trh funguje nejlépe. A teprve pokud nastane vážná *potřeba* nějaký problém řešit na evropské úrovni, nechť se tak řeší.

  • 26. 2. 2008 4:46

    Laef Ophir (neregistrovaný)

    Například v oblasti telekomunikací je situace tristní. Kdybychom si sedli dohromady, a řekli, že vytvoříme evropský regulační úřad pro telekomunikace, na který během 3 let zcela přejdou národní kompetence v telekomunikacích, bylo by na světě krásně. Měli bychom tu T-Mobile Europe, Vodafone Europe, a volání z Rozvadova do Waidhousu by vyšlo stejně draho, jako z Rozvadova do Svaté Kateřiny. Jenže EU místo toho nechá těch 27 národních regulátorů, a navrch ještě reguluje cenu roamingu. Tak pochopitelně nevzniká otevřený trh, ale přeregulovaný hnus a pokroucený trh.

    Sekačky nejsou problémem, který by bylo třeba řešit na unijní úrovni. Každá národní legislativa má předpisy pro ochranu zdraví obyvatelstva, a procedury pro řešení sousedských sporů. Alternativou by bylo nahradit části národní legislativy tou unijní. Ovšem ne tak, že se pouze přijme norma určující hlučnost sekaček, která prodlouží těch 95k stran o dalších pár kousků, a národní legislativa zůstane (tedy počet stránek celkem pouze roste).

  • 26. 7. 2011 20:20

    hemp (neregistrovaný) 81.170.234.---

    Mise 17 Augmented reality Na sta i Objektivni zpravodajstvi o geoinformatice j..... - S 3 6 m Inovace ISSS 2010 5 2010 Na sta i Mapujte v terenu na platform Win..... Tipy a triky Na sta i Objektivni zpravodajstvi o geoinformatice ji od roku 200.....

Přidávat nové názory je zakázáno.