Demokracie je nesmysl

4. 1. 2012 18:39 (aktualizováno) Tomas Matějíček

Já jsem éru komunistické diktatury zažil jen jako malý, dění kolem sebe jsem moc nevnímal, neb jsem se jako každé jiné dítě zajímal především o své bezprostřední potřeby. Vlastně ani nevím jak se ta diktatura projevovala, ale shodněme se axiomaticky na tom, že to bylo fuj. Převrat v roce 1989 mě zastihl ve čtvrté třídě základky, to jsem z toho taky ještě moc rozumu nepobral, nicméně jedno bylo jasné už tenkrát. Nějaký režim, zvaný komunismus, hnusný, špatný a zhoubný, měl padnout, a něco úžasného, krásného, svobodného a nového se mělo zrodit – demokracie.

Odborné poučky hovoří o demokracii jako formě vlády, případně státu, ve které je zdrojem moci lid.
Demokracije je buď zastupitelská (současný model asi všude) nebo přímá (o všem rozhoduje každý přímo, např. v referendu).

V současném zastupitelském modelu, který praktikujeme u nás a snad i všude jinde ve světě, vykonává moc vybraná skupina zástupců (rozuměj, politikové). Tenhle systém extrémně nahrává prosazování zájmů jednotlivců na úkor ostatních, což se děje dnes a denně, a já se tomu upřímně ani nedivím. Je tudíž patrno, že zastupitelský systém demokracie v praxi nefunguje nijak dobře.

Mohlo by se tak zdát, že bude-li zdrojem moci přímo lid, problém vyřešíme. Tahle představa není zas tak utopická, internet má doma každý druhý, a situace se bude v každém případě už jen zlepšovat. Náklady na hlasování budou dříve či později téměř nulové, penetrace hlasovacích zařízení připojených k internetu (počítač nebo mobil) už je dávno vyřešená, přímé vládě lidu už defakto dnes nic nebrání. Zkusili jste si to ale představit? Zdrojem moci lid? Jako třeba kdokoli z ulice? Franta Vomáčka z Dlaždičova? Jarmila Buchtová z Horní dolní? Demeter Horvát z Mostu? Tihle všichni? V žádném případě nemám nic proti žádnému povolání, původu, rase, životní situaci nebo (ne)vzdělání. Každý z jmenovaných má stejné právo na to mít se dobře. Ale má každý z jmenovaných dostatečnou rozumovou kapacitu na to, aby mohl rozhodovat o životě ostatních? Odpověď ponechám na váženém čtenáři, ale malinko mu napovím: NE, NEMÁ.

Většina lidí ve státě jsou lidi PRŮMĚRNÍ. Tím se nechci nikoho dotknout, od toho je jednoduše ten průměr, že. Vláda většiny tedy v praxi znamená vladu průměrných. Průměrně chytrých, a také průměrně hloupých. Můj kamarád demokracii vystihl naprosto přesně – demokracie je systém, kdy si dva odhlasují, že je bude třetí živit. A to je přece zrůdnost.

Kdyby někdo snad chtěl naznačovat, že jsem proti svobodě, tak proti tomu se musím předem striktně ohradit. Volil jsem, a v příštích volbách budu volit, stranu svobodní. To ovšem nic nemění na faktu, že je třeba i báječnou a skvělou demokracii brát trochu s rezervou, a možná i hleda alternativy. Jak říká reklama google, život je hledání…

Sdílet