Odpověď na názor

[12] No na těch "lepších" konferencích by člověk rovnou musel v tom článku lhát, aby ho přijali.

Víš, co po mně ty lepší konference chtěly? Abych tam změřil rychlost algoritmu! Přitom je to vlastnost zcela neměřitelná --- algoritmus sám nic nedělá, aby něco dělal, musí se naprogramovat. Rychlost programu závisí na mnoha věcech, nejen na použitém algoritmu (závisí na všech udělaných roznodutích, na schopnosti programátora nebo i na tom, jakou měl momentálně náladu a jak moc se mu chtělo kód optimalizovat), a z výsledků není možno dohledat "proč jsou výsledky takové".

Když např. lékař dá jednomu pacientovi lék a pacient se vyléčí, nelze z toho usuzovat na účinnost léku --- protože se nemusel vyléčit kvůli léku, mohl vyléčit spontánně imutnitním systémem (to nevíme). Aby bylo možno "sílu imunitního systému" z výsledků experimentu vyloučit a s jistotou prokázat účinnost léku, musí se vzít několik desítek pacientů, lék dát polovině z nich.

V programování si nemůžete napsat několik desítek implementací jednoho algoritmu různými programátory (abycho vyloučili schopnosti programátora z výsledků) a pak je statisticky porovnávat, protože je to drahé, takže ani nejde určit efektivita toho algoritmu. Ale pokud to řeknete vědci, že efektivitu algoritmu nevíte, začně kousat jako vzteklý pes a práce vyhazovat.

Je jednoduché nadávat na české university, ale ti opravdu špatní lidé ve vědě nejsou v Čechách, ti jsou v západní Evropě a v Americe.

Když tento princip nezměřitelnosti vysvětlíš člověku na české universitě, tak to celkem normálně pochopí. Ty opravdu vymyté vědecké mozky jsou na západ od nás. Ty používají argumentaci "protože ostatní vědci dělají závěry z experimentů, tak se to musí dělat".