Odpověď na názor

Osobne tvrde zastavam nazor neprekladat z anglictiny nic jineho nez zakladni pomucky pro konecneho uzivatele (anglicky "end user", cesky preklad "konecny uzivatel" - mozno zkratit na "konecnik"?).

Dokumentaci na urovni vyssi nez pro absolutni zacatecniky, pokud ma sirsi vyznam nez lokalni trh, je tez treba psat v anglictine. Na rozdil od drobnych narodu (napriklad ceskeho) nebo mene drobnych narodu (napriklad polskeho) nereaguji rodili anglicane, americane, australane, kanadane a jini hystericky na przneni sveho jazyka cizincem pokud je z textu jasna snaha se dorozumet. Pokud aktualni text ma skutecnou hodnotu i ochotne pomuzou s formulacemi. Samozrejme to predpoklada o znalost anglictiny o neco vyssi nez "massa Bob"-uroven ale na druhou stranu takova znalost absolutne patri dnes k vseobecnemu vzdelani. Pro ceskou republiku je velmi trapne vyslat jako sveho reprezentanta na expedici do Afriky jakehosi anglicky nemluviciho Cunka. Vzdyt i baby na trznici v Lagosu se dohaduji krome (byt i spatne) anglictiny v nejmene dvou nebo trech lokalnich jazycich (pozor - ne narecich!).

Proc neprekladat?

Anglictina, v jakekoliv podobe je dnes "lingua franca" nejen pro obor pocitacu a techniku a vedu vseobecne. Vedecke prace nepublikovande v anglictine mohou byt jakkoliv moudre ale jejich vyznam zustane na urovni zverejneni ve Vecerni Praze. A to je dobre, pravdepodobnost moudrosti takove prace je minimalni. Kazdy vedecky autor dnes stavi na stovkach jinych vedeckych praci a ty jsou publikovane v .... (test inteligence pro ctenare). Autor ktery z takovych publikaci cerpa vice mene automaticky pise ve stejnem jazyce.

Stejne je to v oboru pocitacu. Rekneme ze do seste az sedme tridy zakladni skoly potrebuji zaci materialy k ovladani pocituacu ve sve rodne reci, osma a devata trida maji byt urceny na prechod na mezinarodni materialy. Na stredni skole by pouzivani mezinarodnich pocitacovych materialu melo byt vice mene samozrejmosti. Na vysoke skole se pouzivani mezinarodnich materialu nema jiz omezovat pouze na materialy pro pocitace ale na vzdelavaci prostredky vubec.

Maly priklad: na lekarskych fakultach ve Svedsku je prakticky vsechna literatura v anglictine a nikdo ani nepredpoklada ze by to mohlo byt jinak. Vzdyt Svedsko je mezinarodni trpaslik s pouhymi deveti miliony obyvatel! Tak mala zeme si nemuze dovolit naklady na preklady, tisk, udrzovani materialy ktere jsou behem par let zastarale a ktere je mozno v anlicke verzi koupit za 20 procent ceny eventualniho svedskeho vydani. Samozrejme je pro svedskeho lekare samozrejmosti publikovat v anglictine (pokud ma co publikovat). Obava ze se nedomluvi z pacientem? Lidi, neblbnete - pacient je prave ten "end user".

Hlavni problem vidim ve zpusobu vyucovani jazyku. Na gymplu nas pani tak-zvana "profesorka" buzerovala anglickou abecedou (to znate ne? ej bi si di i ef dzi ...) dopredu a nazpatek. Skutecne, ten kdo to nebyl schopny vyklopit ze sebe behem par sekund pozpatku dostal petku a behem deseti minut bya pani (vlastne tehdy jeste soudruzka - rymuje se na "drzka" - bohuzel to vidim az ted pri psani, tenkrat mi to jeste nedoslo) schopna "okoulovat" pul tridy.

Problemem ve vyucovani jazyku jsou lingviste - tak zvani jazykovedci. Znajici kazde gramticke uskali a kazdy odstin ktery kdy autor slovniku dokazal vymyslet se vyzivaji ve sve moudrosti a presile. Klidne a bez problemu prekladaji literarni texty a pritom si neuvedomuji ze slova a vyrazy v to druhem jazyku maji uplne jinou barvu, jinou chut, jine asociace. To je zadny slovnik ani ucitel nemohl naucit. Pul roku v dane zemi, v dane kulture by jim dal vic moznosti rozumet jazyku nez nekolikaleta studia na univerzite i kdyby se za toho pul roku naucili pouhych pet procent gramatiky.

A prave ignoranti tohoto druhu blokuji schopnost lidi naucit se rozumet jinemu jazyku a dorozumet se v jinem jazyku.

Takze, chlapci a devcata, pokud se zabyvate pocitacovou technikou na urovni systemu vyhodte vsechno co neni v anglickem originale. Preklady jsou nemozne, nerealisticke. Terminologie neni jednotna, preklady vedou k neporozumeni a i kdyby byli dokonale (coz nikdo nemuze zaplatit a ani udelat v realnem case) tak jsou zastarale. Mozna ze pro pocatek budete rozumet pouze tretine textu, to se da doporadku behem pul roku. A i kdyby to trvalo rok nebo dva tak nakonec na tom stejne vydelate - dostanete se to situace kde staci premyslet nad tim "co tim basnik chtel rici" a ne nad tim jak to ten kreten-prekladatel zkomolil.

Ze to je nespravedlive vuci malym narodum? Ale neblbnete - americane se behem par generaci budou povine ucit spanelsky - minorita se stava majoritou. Kazdy narod si musi hlidat svuj valstni rodny jazyk - v republice Ceske je to cestina. Kazdy narod musi ovladat nejdulezitejsi jazyk sveho okoli jinak je na ceste do negramotnosti typu Severokorejske republiky. A bylo by krasne a pro vlastni kulturu (v tomto pripade ceskou) urcite uzitecne pokud by si vzdelanejsi lide vybrali jako hobby nejaky treti jazyk, jinak uplne nepotrebny, ktery ma uplne jine pojmove slozeni. Lide by se tim naucili ze vsechno co je modre nemusi vubec by modre, ze se da myslet a videt uplne jinak, ze zdravy selsky rozum z jineho horizontu je jiny zdravy selsky rozum. V dobe internetu a telefonich rozhovoru zadarmo på celem svete to vubec neni nemozne. Ale to uz je jenom takovy muj vlasni sen.

Psano na svedske klavesnici. Za poslednich ctyricet let muj absolutne nejdelsi cesky text.