Odpověď na názor

Tohle bude možná delší, než původní blog post, ale což. Chtěl jsem si kvli tomu zaregistrovat blog, ale než by mi ho redakce schválila, byl by obsah mimo.

IQ 151 byl 8-bit na kopii Intel 8080, který neměl grafiku. Měl pravda semigrafiku, resp. znaky rozdělené na 4 segmenty, a existovala i deska grafiky, díky které bylo možné třeba v Pascalu kreslit kružnice, ale hry pro IQ 151 jsem viděl snad jen dvě.

PMD-85 bylo samozřejmě také rozšiřitelné, viz konektory vzadu. Bylo možné připojit v podstatě cokoliv, včetně externího zvučítka nebo disketové jednotky.

Pro průmysl se používal počítač SAPI 1, založený na 8080 a později i Z80. Byla to skříň do racku s deskami (CPU, I/O, ROM, RAM, GDG - Deska grafického Displaye). K tomu desky typu D/A a A/D převodníků, deska releového řízení apod. Některé podniky tyhle stroje používaly ještě před pár lety pro řízení výrobních linek. Monitor (firmware) byl omezeně kompatibilní s CP/M (dispatcher služeb, "API" pro obrazovku, klávesnici a sekvenční čtení). Záznamovým médiem byla páska, pro průmyslové použití ROM moduly, ve verzi ZPS-3 disketová jednotka.
Měl jsem doma verzi ZPS-1 s Micro Basicem (měl pouze integery a tuším i stringy, proměnné značené A-Z), byl to můj první poč. Poté ZPS-2 s BASIC EXP, Pascalem, assemblerem a editorem textů (vše na pásce). Na ZPS-1 i ZPS-2 existovalo pár dungeonů, ale výstup byl pouze znakový. Deska grafického displye existovala, ale hry na ní nebyly (navíc vyžadovala druhou obrazovku, protože měla frame buffer v jiné části paměti).
ZPS-3 byl systém založený na CP/M. Každá 8" disketová jednotka byla o velikosti dnešního většího desktopu, nebyl problém mít 4 kusy na sobě :). To už ale bylo blízko k revoluci, a začaly se stavět klony PC, takže se tahle verze moc nerozšířila.

Od SAPI-1 byla odvozená zjednodušená verze pro domácí a školní použití, Ondra. Klávesnice byla ve stylu ZX Spectra, dokonce ještě drsnější. Tři řady kláves, k tomu numeric shift, caps-lock, symbol shift atd. Ondra měl dvě verze SW: verzi Tesla, vycházející ze SAPI-1, a verzi Svazarm. Výkon toho stroje byl dost příšerný, protože CPU běžel jen v době zpětných běhů zobrazování. Video výstup byl programovatelný, takže bylo možné měnit rozlišení. Výstup byl černobílý (1-bit color), ty dvě verze měly různé rozlišení (jinak to rozlišení asi nikdy nikdo neměnil). Já měl pouze TESLA verzi, na kterou nebyly zřejmě žádné hry. SW vycházel ze SAPI-1, ale byl lokalizovaný, relokovaný od jiné base address, a BASIC uměl grafiku (na stejný monitor jako výstup textu, na rozdíl od SAPI-1). Největší hrůzou byla adresace video memory. První byte reprezentoval tuším 8 pixelů v pravém dolním rohu obrazovky, další byte pak 8 pixelů o dvě mikrořádky výše (prokládání). Rastrovat cokoliv v ASM byla noční můra, zlaté PMD-85 :)

Od roku 1985 jsem měl doma SAPI-86. Byl to klon původního IBM PC XT, s CGA grafikou. Tehdy to byl zřejmě jeden z prvních vyrobených kusů. SAPI-86 mělo procesor 8086, taktovaný na 4.77MHz. Oproti originálnímu IBM PC byl tento stroj o cca 25% rychlejší, protože IBM PC XT mělo CPU 8088 (pomalejší verze s 8-bit externí sběrnicí, kvůli HW kompatibilitě s 8-bit kartami pro IBM PC). Vyrábělo se několik verzí, jako první jsem měl zřejmě tu do racku. Velikost bych odhadl na 4-5U, hmotnost na půl tuny :), desky velikosti cca A4 se vkládaly nastojato (CPU+ROM, RAM, CGA, možnost použít A/D a D/A převodníky, releové desky, a kdo ví co ještě). Všechny počítače v ČSSR měly původně transformátorové zdroje, a velmi předimenzované (s výjimkou PMD-85 verze 2 a 3, kde byl spínaný zdroj). SAPI-86 mělo 640kB RAM, příkon 1kW, 2 kusy 5.25" mechaniky s kapacitou 360kB. Různé verze a várky měly odlišný case, odlišné obvody (něco ruské kopie 8086, něco originály, zbytek čipů v různých poměrech kombinace RVHP a západní blok). Lahůdkou byly paměti RAM ruské výroby, které se rády přehřívaly, a plošňáky tuším z ČKD, které měly díky pájecí lince s příliš vysokou teplotou často odpálené či velmi nestabilní obvody. Někdy okolo 14.-15. roku věku jsem na SAPI-86 napsal první aplikaci na zakázku :)

Televizory Merkur a Pluto jsem měl doma v několika vydáních, s vyvedeným video výstupem.

Karla jsem považoval za hračku pro začátečníky. Osobně jsem psal v BASICu, později (i) v ASM. Také jsem se naučil navrhovat plošňáky za pomoci průklepového papíru a propisotu :)