Jak vypálit Blu-Ray video v Linuxu

Už nějaký ten pátek mám v laptopu Blu-Ray palírnu, ale doposud jsem neměl příležitost (důvod) ji použít. Nicméně ta doba nastala nyní. Pořídil jsem si deluxe edici re-releasu vynikajícího alba Amused to Death od Rogera Waterse a protože muziku si člověk přehrává podstatně častěji než film, rozhodl jsem se, že by se mi hodila záloha, aby originál mohl zůstat pěkně v bezpečí krabičky.

---

Jak asi víte, originální Blu-Ray disky jsou většinou zprzněny ochranou proti kopírování AACS a případně i BD+. Oba systémy se již podařilo prolomit (jako ostatně vždycky všechny ostatní před tím), ale místo abych se patlal s grabováním a hledal jak to udělat, pokud to v Linuxu vůbec jde (AACS docela jistě, u BD+ si nejsem jistý), prostě jsem nažhavil Internet a těch skoro 23 GiB stáhl odněkud, kde si tu práci dali jiní.

Nicméně nastala potřeba přikročit k druhé fázi, tedy vypálení zpět na duhový kotouček. Zapátral jsem tedy na Internetu po radách zkušených borců a zjistil jsem, že jsem skoro nic nezjistil. Docela chápu, že optická média už nejsou v kurzu, ale přeci jen, je to větší bída než jsem čekal.

Podařilo se mi aspoň zjistit, že pro pálení Blu-Ray je potřeba v K3B vyměnit výchozí wodim za cdrecord (PPA pro Ubuntu najdete zde) a z návodů pro Windows, že je potřeba zvolit souborový systém UDF. Učinil jsem tedy tak a výsledek vrazil do přehrávače … a následně zjistil, že disk nelze načíst :-/

Návrat k Internetu a další hledání přineslo špatné zprávy. Blu-Ray video disky používají jako souborový systém UDF v2.50 a v2.60 a zdá se, že Linux tyto verze neumí. Kontrola vypáleného disku potvrdila, že byl vypálen v UDF v1.50 (verzi nikde v K3B nastavit nelze, aspoň jsem to nenašel). Takže co teď?

Další hledání na Internetu však přeci jen přineslo výsledek. Cestou z této louže je Nero for Linux v4.0.0.0b (Trial verzi pro Ubuntu lze stáhnout zde). Bohužel Nero už Linuxovou verzi dále nevyvíjí, neprodává a nepodporuje, takže je asi jen otázkou času, kdy tato verze na nových distribucích přestane fungovat, ale zatím na Ubuntu (v mém případě Kubuntu) 14.04 LTS a 16.04 LTS chodí bez problémů. Protože se nyní prakticky jedná o abandonware, třeba Vám přijde vhod sériové číslo zde.

Takže jak na to? Je to snadné, nainstalujte Nero, spusťte Nero Linux a v okně „Nová kompilace,“ v nabídce v levém horním rohu zvolte „Blu-ray Disc.“ Dále v levém panelu zvolte „Disk Blu-ray (UDF)“ a v záložce „UDF“ zvolte ruční nastavení – to Vám umožní vybrat volbu Typ oddílu UDF jako „Fyzický oddíl“ a verzi systému souborů jako „UDF 2.60.“ Nero sice protestuje, že UDF v2.50 a v2.60 nebude možné v Linuxu použít (viz obrázek), ale nenechte se odradit a klikněte na tlačítko „Nová položka.“ Dál už je to docela jasné, disk si můžete pojmenovat a pak přetáhněte do Nera adresáře „BDMV“ a „CERTIFICATE.“ Nyní se můžete vrhnout na vypalování (je možné, že budete ještě jednou muset nastavit UDF na manuál).

Pokud stálo Létající špagetové monstrum při vás, držíte asi po 25 minutách (případně po 45, pokud zvolíte kontrolu média po vypálení) v ruce funkční Blu-Ray video disk – tedy aspoň mě to na Kubuntu 16.04 LTS 64-bit vyšlo :-)

Nezbývá než doufat, že se podpora UDF v2.50 a v 2.60 v budoucnu v Linuxu objeví, tedy aspoň dřív, než Nero vypoví službu.

Pokud se někomu z Vás podařilo najít jiný způsob nezahrnující proprietární software, tak určitě dejte vědět v diskuzi.