Slackware na desktopu?

Pro mě je Slackware taky "osobní záležitostí". Začínal jsem (relativně nedávno) na Slaxu 2.x (myslím, že to byla 2ka), potom následovala nějaká ne moc funkční verze Mandrake (asi 3 hodiny jsem to vydržel, problémy s LILO) a pak FC3 a FC4. S Fedora Core mě ale štvaly ty závislosti RPM (jako poctivý uživatel MS windows od 3.1 jsem stahoval RPM z webu a instaloval je, závislosti, které hlásil nástroj "rpm" taky) -- později to sice řešil yum, ale i ten měl tendenci mi "zasírat" disk věcma, které se jevily jako zbytečnosti.
A tak jsem jednoho dne zkusil Slackware 12.1, distribuce mě nadchla možností stahovat a ručně kompilovat programy a knihovny (protože tgz balíků bylo poskrovnu), zamiloval jsem si nástroj checkinstall. Pak následovala čistá instalace Slackware 13.0 (12tku jsem měl jen "na test") na nový thinkpad R60. Musím přiznat, že Slackware je vynikající distribuce na zkoumání vnitřností GNU/Linuxu - naučil jsem se konfigurovat vlastní kernel, pracovat s linux headery, zjistil jsem provázanost /lib/modules s buildem vlastních kernel modulů. Taky jsem objevil fungování initu a strukturu inittabu, prostě věci, ke kterým se jinde dostanete jen, pokud chcete - Slackware mě k tomu "donutil" a já se v zápalu zkoumavosti donutit nechal.
...
Pak přišla doba updatu a já prakticky poprvé silně narazil - swaret (nebo jak se ten nástroj jmenoval) updatoval glibc jako normální balík asi uprostřed update procesu, takže druhá půlka balíčků zerrorovala ("installpkg" je abecedně za "glibc"). To jsem musel systém zachraňovat přes Slax pomocí staticky slinkovaného bash interpreteru (dneska bych to řešil přes LD_PRELOAD).
S tím taky přišly jiné problémy související s update - nový Gimp potřeboval novou verzi knihovny (podle ./configure erroru). Ta potřebovala nové verze dalších 3, dvě z těch tří potřebovaly ...., pár zerrorovalo při make, ... a update byl na celý den.
...
To jsem se rozhodl Slackware pozvolna opustit a zkusit Gentoo, ale to je jiná kapitola :)
...
Slackware mohu doporučit každému, kdo chce buď "starý", "ověřený / ozkoušený" a "stabilní" systém a/nebo se chce něco naučit.
...
Dnes jen občas povzdechnu nad tím, jak mi Debian cpe do systému tuny zbytečností (eject závisí na dmsetup, ten na lvm, ...), jak Slackware byl pěkně čistý, ale pořád si říkám, že mít pár mega zbytečností je lepší, než dny kompilací u Gentoo a cesta k "perfektnímu systému" a "perfektní rase" :D

Mám z užívání Slackware dost podobný dojem - když si čtu Váš příspěvek, vidím, že pořád je hodně, co se poznat.

Fedora a její závislosti to byla věc :-) Vzpomínám se, že někdy pod FC5 nebo 7, ted si nejsem jistý, jsem odinstalovával jeden nenápadný balík a po restartu mě čekalo překvapení, protože to s sebou vzalo celé GNOME. Čili vývojářům se smysl pro humor neupře :-) Ale celkově vzato, Fedoru mám rád doteď.

Taky se přidám :-). Začínal jsem na Slackware 3.6. Ono v té době nic moc jiného nebylo. Pak přicházely ty uživatelsky přívětivější distribuce a tak jsem občas nějakou vyzkoušel a zase se vrátil zpátky. Proč ? V těch klikacích distribucích se toho dá naklikat čím dál tím více, to ano. Ale nedá se naklikat všechno. Takže pokud vím, co chci, msím si to stejně nakonfigurovat ručně. NAVÍC se musím naučit, jak té klikací distribuci zabránit, aby mi moje nastavení zničila. V konečném důsledku se musím více učit u klikací distribuce než u "normální" ;-).

Kompilace na Slackware je někdy opravdu "zábava" kvůli závislostem. Po vyzkoušení těch klikacích věcí a balíčkovacích systémů se závislostmi musím i zde dát přednost Slackware. Na klikací distribuci si dám něco nainstalovat a nestačím se divit, co všechno se stáhne a nacpe se mi do systému. Nejlépe třeba MySQL, kterou fakt nemusím. Nj, ona se nainstaluje, protože aplikaci někdo zkompiloval s podporou MySQL, kterou ale nechci. Takže jsem opět v háji a musím kompilovat sám. A znovu se nestačím divit - zjišťuji, že na klikacích distribucích je každý balík software rozdělen na několik částí a že nezkompiluji nic, protože /usr/include je prázdný. Takže začínám chápat, že potřebuji nainstalovat další "milion" balíčků -devel. A -locale. Skoro se divím, že ty balíčky nerozdělují na -/usr/bin, -/usr/lib, -/usr/share ... z toho rostu.

Další věc pro Slackware je ta, že balíky jsou původní, až na výjimky bez distribučně specifických patchů. Snad postačí vzpomenou na "vylepšení" OpenSSL v Debianu a je to snad dostatečně silný argument. Takové klíče s délkou 10 bitů čí kolik měly není opravdu nic moc. Zase další učení a zkoumání - nestačí mít povědomí o tom, co která knihovna dělá, ale navíc je potřeba studovat, jak je upravená na oné konkrétní přechytralé distribuci.

To není tak úplně kritika balíčkovacích a klikacích distribucí; pro spoustu implementací se to opravdu hodí a realita je taková, že je používá naprostá většina lidí. Chtěl jsem jen poukázat na to, proč dávám přednost Slackware. Třeba to někoho zaujme a přidá se :-)

Na vsech desktopech pouzivam vyhradne Slackware a to uz od verze 12.
Po pekle, ktere jsem zazival s ruznymi radoby autokonfiguratory a udelatky na "uzivatelsky privetivych" distribucich, je Slacky pohlazenim na adminove dusi :-) . Je rychly, stabilni(a to ve vetsine pripadu jedu na current verzi) a tak systemove cisty. Kdyz nejaka aplikace nejede, vim na 100% ze chybu jsem udelal ja, nebo programu necho chybi. A to neco, vetsinou knihovny, neni problem najit a doplnit. Jen to che dat si tu praci. Kdo chce mit nad systemem plnou kontrolu, Slacky je jasna volba.

Ano slackware používám cca 9 let a je to opravdu super, přesně jak popisujete. Hlavní finta je v tom že skriptíky, které jsem si kdysi napsal fungují více méně dodnes a hlavně Slackware se nesnaží konfigurace aj. skrývat. Jsou přístupné, popsané a většinou v různých verzích stejné. Takže výsledkem je, že používám slack na serveru, desktopu a notebooku, stačí změnit pár skriptů a hotovka :) Akorát mě štve, že není podpora pro IA-64. Ale tam to zvládne debian. A jen se bojím doby, kdy se slack změní. Doufám že k tomu nikdy nedojde a bude vždy takový jaký je už dlouhou dobu.

Nevím jak verze 11 a výš, ale měl jsem Slackware od v.9.0 po 10.2. a všechno jelo, moje skripty paráda, jen jsem nesměl upgradovat. Tím se systém totálně roze..al a musel jsem instalovat novou verzi do čistýho reiseru. Je to pro mě překonaná věc, i když ReiserFS je fajn, na servery bych už dnes dal CentOS a na desktop *buntu.

Slackware je spica, stale jej pouzivam pro routery a nekdy i pro servery. Je faktem, ze co v nem funguje, opravdu funguje a dokaye fungovat stejne roky. Dobry zdroj na zkompilovane balicky je taky zde: http://sotirov-bg.net/slackpack/
Take doufam, ze Slack se nebude nijak zavratne menit a zustane se svou filozofii i do budoucna. Vyvoj uz neni tak prekotny a zasadnich veci se moc nemeni, cimz dochazi i k vetsim prodlevam mezi jednotlivymi verzemi, coz mi vubec nevadi.

Neškodilo by něco říct o správě balíčků... jaký systém se používá, jaké jsou základní příkazy a co myslel autor slovy "správa závislostí"?

BTW Slackware je mi blízký, protože z něj vychází i ArchLinux se kterým jsem už dlouho velmi spokojen. Přesto jsem Slackware nikdy nevyzkoušel... Asi bych někdy měl testnout Slackware i Gentoo, které mají k Archu blízko... Jenom hardware není.

Balíčkovací systém bez nativní podpory závislostí? Děkuju nechci.

Server: CentOS
"Business" desktop: CentOS
"Bleedin edge" desktop: Arch
"Mainstream" desktop: Mint

Ale na druhou stranu obrovská role Slacku ve vývoji Linuxových distribucí je nepopiratelná.

Osobně jsem hodně balíků stáhnul a nainstaloval z http://linuxpackages.net ale asi to tam teď stagnuje, poslední verze je tam pořád 13.0.

to [5]: IA-64? Přiznám se, že o Itanium jsem zatím ještě nezavadil. Nemám příliš jasnou představu o jeho rozšíření. Dá se do budoucna očekávat nějaké znatelnější?

to [8]: Do takových podrobností jsem nechtěl zabíhat, je to lehce dohledatelné:
http://slackbook.org/html/book.html#PACKAGE-MANAGEMENT
Zmínkou o správě závislostí jsem - v daném kontextu - narážel na fakt, že pkgtools sám o sobě při instalaci/odin­stalaci balíků neřeší závislosti.

to [9]: Jak píšu v článku:

<blockquote>(...) dodaný software pro správu balíků neřeší (nikoli nepodporuje) závislosti (...)
</blockquote>

Takže nativní podpora zde je. Příslušný software, který toho využívá lze doinstalovat. Více info, viz. odkaz výše.

Inu, Slackware (9.1) byla moje první linuxová distribuce a po menších experimentech jsme se ke Slackware nakonec vrátil. Systém poslouchá na slovo, když něco nefunguje tak na 99% je to moje blbost (za celou dobu na Slacku jsem zažil jenom jeden špatný balík - jakási knihovna pro práci s Exif daty shazovala Geeqie - re-kompilace z gitu to vyřešila) a vlastní skripty a konfiguráky ze starších verzí fungují bezvadně i v novějších vydáních distribuce. Líbí se mi filosofie, že jádro distribuce zůstává stejné a akorát se aktualizuje software.

Jenom bacha na slapt-get a komunitní repositáře - konkrétně Slacky.eu - někteří balíkáři tvoří takové prasečiny (qt4 potřebuje MySql, PgSql a Unixodbc), že jsem přestal slapt-get používat a radši si programy kompiluju ze Slackbuildů. Linuxpackages.net byla fajn stránka, ale dlouhodobě stagnuje, takže se už nedá považovat za dobrý zdroj balíků.

Mám dojem, že většina distribucí potřebuje balíčkovací systém hlavně proto, aby člověk dokázal dát dohromady všechny ty -devel, -common, -server, -client balíky a fungovalo to :~)

Dovolím si taky pár poznámek.
Prosím, nekamenovat.....
Před deseti lety jsem si koupil první PC. Na něm byl předinstalován Windows ME. Tenkrát novinka. V té době jsem začal nějak více šedivět...:-)
Nyní používám několik let GNU/Linux. Začal jsem s Mandrakem 10.1 PP, který jsem používal asi 2 roky. Díky němu jsem se seznámil s Linuxem. Nyní používám asi 5 let Debian. Za ta léta jsem měl instalováno, nebo live, několik desítek Linuxů, BSD a Solaris. Stejně se ale považuji za BFU a také mám takový přístup k PC, na rozdíl od Vás všech "gurů".
Můj pohled na relativně nejlepší OS je tento:
na jádře Linux - Debian, Gentoo, Slackware
na jádře BSD - FreeBSD, PC-BSD
Přestože je dost based distribucí, které jsou i mnohem jednodušší v používání i instalaci než Windows, důvodem k malému rozšíření GNU/Linuxu a BSD je malé podvědomí veřejnosti a informovanost - reklamy a stále ještě méně her na tyto OS.

to [12]: Je pravda, že zatím jsem většinu softwaru čerpal z ze slackbuilds.org, ale se slacky.eu jsem zatím problém neměl, tak či tak, lepší přistupovat obezřetně.

to[13]: Nekamenuji, díky za názor :-)

Muzete upresnit tu spravu zavislosti? Slack jsem videl naposledy ve verzi 13, kde mi nefungoval ani slapt-get, ani swaret. Nejsem zadny expert na Slacka (bez spravy zavislosti fakt nechci), ale co ja jsem pochopil, baliky pro Slack proste zadne informace o zavislostech neobsahuji a nejaky (funkcni) zdroj treti strany jsem take neobjevil. Uvitam nejake presnejsi informace, diky.

Slack u mne slouží pouze v podobě Slaxu, což je přesně jeho parketa - spolehlivá a rychlá move distribuce pro jakékoli účely včetně záchranného vstupu do hlavního systému. Na desktopu a jednom laptopu mám Arch, který má oproti Slacku méně omezené a ergonomičtější možnosti využití a potřebné funkcionality nových verzí přináší rychlostí blesku, to vše bez způsobů žrouta zdrojů. Na druhém laptopu je Mint. Ač odkojen Mandrakem/Man­drivou, považuji za ideální právě Arch pro znalé a Mint pro "pouze" užívající, a to navzdory rizikům u Archu plynoucích z rychlých upgradů a nedostatku času na ladění.

Jen bych si dovolil komentář k tomu "aktualizace systému je ve Vašich rukou" - nástroj slackpkg. Dříve byl tuším v extra/, dnes už je v AP sérii - tzn součást standardního slacku. Stačí nastavit verzi, zvolit mirror a "slackpkg update && slackpkg upgrade-all" a bezpečnostní updaty jsou vyřešené. Pravda, přes rsync si udržovat lokální kopii patches/ a dát vždycky upgradepkg ./patches/*.tgz (nebo .txz dneska) také nebyl problém.

Jinak Slackware používám od verze 3.2, moje první a dodnes nejoblíbenější linuxové distro. Zkoušel jsem koketovat s Archem (asi tak 3 dny), na různých strojích mám různá BSD i komerční Unixy, doma jsem měl chvíli Ubuntu a v práci musím používát Debian, ale Slackware je mi pořád nejbližší a pořád se v něm cítím jako doma. Má své mouchy, ale je konzervativní "tak akorát" aby to byla přednost.

ad[15] Pochopil jsi to víceméně správně. Nevím jak je to řešené přímo v balíčcích, ale slapt-get (nevím jak Swaret) umí řešit závislosti, takže se tam asi dají dopsat do nějakého desc souboru či kam. Jinak Swaret je zastaralý a neumí pořádně dist-upgrade, kdežto slapt-get ho zvládá dobře. I když, přechod z 12.2 -> 13.0 jsem radši dělal ručně, kvůli novým balíkům (tgz -> txz). Asi nejlepší komunitní repositář je Slacky (http://www.slacky.eu), ale někdy se tam objeví balík se zbytečnými závislostmi navíc, případně novější verze knihovny než je v systému a nedělá to dobrotu. Nicméně, tohle byly jediné dva špatné balíky co jsem za celou dobu objevil.

to [15]: Zvláštní, ještě (a právě) pod 13 jsem slapt-get před nějakým časem zkoušel. Fungoval, ale nijak zvlášť mě nenadchnul a nepoužívám ho (bylo to v kontextu se zmíněným GNOME, kde je jeho instalace řešena právě repozitářem pro slapt-get).
Jak už jsem psal, primární zdroj SW třetích stran je pro mě slackbuilds.org. Bohužel nevím, co více dodat. Více zkušeností v tomto směru nemám.

to [17]: Díky za tip, to se opravdu hodí. Bral jsem slackbook za takovou všeobsažnou "bibli" a není tam o něm není ani zmínka :-)

[15], [19]
Podival jsem se na doporucene slacky.eu a ano, baliky odtamtud obsahuji informace o svych zavislostech, takze tam by to mohlo fungovat, jak pisete. Blbe je, ze pak mate spoustu "vanilla" (nebo jak to nazvat) baliku primo od Patricka, o jejichz zavislostech nejspis slapt-get nebo jiny program nic nemuze vedet, pac v tech to neni. Konkretne jde o soubor slack-required v ./install. Tj. abych doplnil svuj dotaz, kde vzit ty puvodni baliky i s informacemi o zavislostech, aby to fungovalo? Resp. vam to funguje i s baliky primo od Patricka?

ad [20]:
To by se musely všechny vanilla balíky prohnat nějakým chytrým skriptem, který by pro každý balík vytvořil slack-requied a přidal ho do balíku. A koukám, že podobná věc už existuje - RequiredBuilder (http://www.stabellini.net/requiredbuilder.html). Nevím jestli to umí doplnit závislosti do už hotových balíků, ale vypadá to zajímavě.

Dá se Slax, když si člověk na live CD ověří, že nebudou problémy s HW, přímo nainstalovat na disk jako základ Slackware?

[22]Slax se da nainstalovat na HDD, ale proc to delat, kdyz je na to daleko vhodnejsi jeho "otec" Slackware. Sam autor Tomas Matejicek uvadi, ze hlavni zamer slaxu je provoz na bootovatelnych mediich CD a USB. Kdybys to chtel precijen vyzkouset, staci se zeptat kolegy google :-) Nebo zkus distribuce zalozene na Slackware jako Zenwalk, Salix, VectorLinux...

Ad. balickovaciho systemu a aplikaci. Pro udrzovani aktualizovaneho systemu se mi nejvice osvedcil slackpkg a pro aplikace tretich stran kompilace a vytvareni balicku ze slackbuild :-)

Pro upresneni muj oblibeny archiv je DarkVision http://slackbot.sourceforge.net/content/buildtools/index.html

Jo Slackware je super. Doporučuji též program pro vytváření balíků src2pkg.
http://www.src2pkg.net
Pomůže u programů které nejsou na slackbuilds.org.
A ještě si přihřeju polívčičku s obrázkovým návodem na instalaci Slackwaru
http://kle.cz/slackware/instalace/