Odpověď na názor

[48.] Rekl bych, ze to ten vas PhD Francouz trochu nedomyslel. Napriklad sot, sceau, saut, seau, jsou tuzne zpusoby, jak zapsat stejnou fonetickou podobu. Pokazde se ale jedna o jine slovo a je-li k dispozici pouze mluvena podobu, mohou nastat situace, kdy ani Francouz nevi, o co go.

Predstavte si nasledujici experiment: umistete do jedne mistnosti kybl, pecet a blazna obleceneho treba jako Napoleon. Sezente par Francouzu, nektere normalni, nektere s vaznou poruchou osobnosti. Jednoho po druhem je zavedte do mistnosti a vyzvete je, aby nakopli [so]. Schvalne, jestli nakopnout to same.

Takovych situaci, i mene absurdnich, by se dalo vymyslet vice. Francouzum to vubec neprijde, protoze je to pro ne normalni a diky kontextu vedi, o co jde nebo to nejak upresni, aby nemohlo dojit k omylu.

Dale nemyslim, ze by rada slov nemohla byt psana jinym zpusobem, nez jak se pisi. Co brani napriklad tomu, aby kybl byl sceau a pecet seau a ne obracene, jak je tomu nyni? Kdyby to tak delali vsichni, za sto let by si nikdo niceho nevsiml. Co brani tomu, aby se z dvojitych samohlasek stala samohlaska jedina, kdyz v moderni francouzstine se to uz nevyslovuje? Duvody existence dvojitych souhlasek jsou ciste historicke, protoze Francouzi neupdatovali pravopis, jako treba Cesi nebo Holandani, prakticky vyznam namaji, snad nekdy v nekterych pripadech rozlisuji ruzna slova v psanem textu - vyhoda, ktera se v mluvene reci ztraci a clovek pak je odkazan jen na kontext.