Rhybaření na české rybičky

S různými typy útoku na své soukromí se uživatelé internetu museli už dávno smířit a ačkoliv si člověk kolikrát říká proč se tu všude raději nemluví anglicky, právě v případě například phishingu, díky bohu za to.

Jak sami vidíte, jedná se o opravdu trapný pokus, kterému se snad můžeme pouze zasmát. A přesto, jsou zde lidé, kteří se nechají nalákat i na toto? Někdy mám pocit, že mnozí uživatelé počítačů mají v hlavě místo mozku jen obyčejnou slámu, ale toto je už snad opravdu moc.

Přesto to zřejmě nějaký úspěch mít musí, protože autoři takovýchto emailů pravděpodobně vědí, co dělají. Pak si člověk říká, jestli si to takto nachytaní lidé plně nezaslouží a možná, že by se pro ně měla zvažovat i nějaká forma eutanazie pro ukrácení jejich trápení, protože tito kandidáti na Darwinovu cenu očividně nemohou patřit k vývojové větvi Homo Sapiens Sapiens, ale musejí být produktem nějaké genetické degenerace.

Naštěstí i takovíto lidé jsou dnes poměrně slušně chráněni před svou vlastní tupostí, kdy například Firefox při vstupu na podvodnou stránku zobrazí poměrně jasné varování, že se jedná o podvod. Předpokládám, že i další vyspělé prohlížeče dělají totéž.

Často se v médiích setkáváme s téměř hororovými scénáři o útočících virech, phishingu, ještírcích, konci internetu a já ještě nevím čeho a já si říkám, je toto opravdu věrným obrazem naší společnosti? Jsme opravdu tlupou bezmozků, kteří otevírají zazipované a zaheslované přílohy podezřelých emailu, které pak spouštíme, abychom se pak divili, jak se nám ten počítač špatně chová?

Jak už jste asi zjistili, tento zápis není žádné hlubokomyslné čtení, ale spíš jen znechucený povzdech nad tím, jak stále více získávám dojem, že blbost vládne světu, jak můžeme vidět i z našeho parlamentu a soutěží jako X faktor.

Na závěr bych si dovolil citovat Zdeňka Izera z jeho parodie na pořad Tabu, „V naší neprůhledné bedně se vystřídala řada pedofilů, nekrofilů, zoofilů, úchylů, naštěstí tito lidé tvoří jen mizivé procento naší populace, i když co Tabu, to úchyl.“

Přeji vám tedy příjemně prožitý zbytek víkendu a večer se zase sejdeme u televizních zpráv, aby jsme se podívali kolik lidí se rozsekalo na našich cestách, jaká je to mezi těmi stovkami ročně katastrofa a co jejich příbuzní, kteří si zrovna ze všeho nejvíc přejí podělit se o své pocity s celým národem, na to. A co nato Jan Tleskač?