Informovanost o GNU/Linuxu

Pěkně napsaný článek. S tvrzením, že jde o začarovaný kruh, plně souhlasím. Jsem rád, že jste taky zmínil "Prostě nevnucovat, ale informovat.". To je potřeba si uvědomit.

Ještě bych doplnil proč podobné aktivity vlastně dělat. Linux pro desktop a domácí použití nemá žádnou nebo jen minimální reklamu jako konkurenční OS (Windows, Mac OS X). Jediná možnost masovějšího rozšíření je ústním podání. Když se o něčem mluví, časem se přidají i masmedia. Nedávno jsem držel v ruce časopis Chip a překvapilo mě, že tam o Linuxu bylo překvapivě hodně. Nejspíš to bylo téma čísla. Přesto mě to potěšilo.

Nemáte v plánu vaše slidy zveřejnit i pro ostatní?

Ještě jednou děkuju za článek.

Mám otázku, mířenou spíše jinam. Ty prezentace je možné někde sehnat? Něco by se možná hodilo taky dál.

Jinak u nás na vysoké máme dost kompů na win 2000 a pak nějaké informační kiosky (linux) a pár terminálů na linuxu...
distra CentOS a ty informační jsou nějaký skládaný ručně..

a k té informovanosti, tam je problém s tím, že sami se k tomu nedostanou, ale ve škole už bylo dost lidí, kteří se svým počítačem měli prostě nějaký problém, na linuxu to jakžtakž jelo a oni byli nuceni se přizpůsobit, ale když nuceni nejsou, tak to jde mnohem hůře...

A ještě k těm slečnám, asi je jasné proč to tak bylo. Ale také je pravda, že když někoho naučíte jak správně problémy řešit/přemýšlet, tak sám je i obvykle vyřeší ať je kdekoliv.

Nejen svobodny software se vyuziva ve skolstvi, ale i svobodny hardware:
http://www.chrudim2000.cz/ronja/download/Dokumentace_petr_sadecky.pdf
http://www.chrudim2000.cz/ronja/download/Dokumentace_vojtech_cizinsky.pdf
http://www.chrudim2000.cz/ronja/download/Dokumentace_filip_nemec.pdf
VOS Liberec taky vypsala Ronju jako maturitni projekt: http://www.pslib.cz/ke/T%C3%A9mata

Ono to ve škole není jen o té informovanosti studentů. Když mám jako správce na starost nějaký počet PC a budu chtít zprovoznit linux na nich tak, aby tam uživatelé měli všechen komfort a aplikace, na které jsou zvyklí z windows, strávím s tím _hodně_ času a výsledek většinou není moc jistý. Dost možná to bude mojí neschopností :), ale mnohdy jsou to i základní věci. (OpenSuse a přihlášení na Novell: stáhnul jsem OpenSuse 10.3, naivně jsem si myslel, že nastavit přihlašování na novellovský server bude hračka. Nebyla. Po x hodinách zkoumání jsem konečně zjistil, že Novell klienta pro 10.3 fakt neudělal, že se musí s nějakou berličkou nainstalovat verze pro 10.2 a pak kdesi cosi ručně. Nu a výsledek je, že stejně nenaskočí jako první přihlášení na Novell...)

Nevím, jak jsou na tom ostatní admini ve školách, mně osobně by dost pomohlo, kdyby nějaký linuxový guru připravil step-by-step návod na zprovoznění těch věcí, na které asi na každé škole narazí. Prvotní přihlašování na různé druhy serverů budou asi řešit všichni, tisk asi taky... Povypínání automatických aktualizací, klonování instalací stanic jen za pomoci linuxu a bez nutnosti rozebírat PC...

Také by dost pomohl seznam aplikací pro windows a k tomu uvedené alternativy pro linux s nějakým _hodnocením_. Na linuxu je sice úžasné, že na všechno je spousta variant, jenže všechny je nainstalovat, vyzkoušet a vybrat jednu nejvhodnější je opravdu hodně práce. Navíc práce, kterou budou dělat admini na každé škole a často asi dojdou k obdobným závěrům.

Nejprve díky všem za reakce! Ohledně slidů - teď vidím, jak moc jsem zvolil zavádějící název. Celé to probíhá tak, že postupuji podle připravené osnovy a souběžně s tím na plátno promítám věci, které úzce souvisí s tím o čem právě mluvím - ať již aplikace, graf. prostředí, atd..

Podklady ve formě textu mám připravené vždy pro určitá dílčí témata, ale ne ve formě slidů. Spoléhám z velké části na mluvené slovo. Takže lepší by asi bylo použít termín "přednášek" místo "prezenatcí", to mi ale původně přišlo jako trochu velkodušný název. Za nepřesnost se omlouvám.

Zpracovat to do formy slidů samozřejmě problém není, ale říkám to otevřeně - já bych je nepoužil - tak jako tak mi přijde lepší cesta ukázat nějakou aplikaci v přímo v akci (předváděl jsem např. gparted a Audacity).

to [5]: Tak seznamy softwarových alternativ existují, vybavuji si konkrétně tu na abclinuxu http://www.abclinuxu.cz/software/alternativy - čeho bych se ale trochu bál je hodnit, která je lepší. Třeba bych mohl říci, že OpenOffice.org považuji za lepší než KOffice a hned se najde dost lidí, kteří mě za to prohlášení "ukamenují" :-) A z jejich subjektivního pohledu na věc mohou mít pravdu, stejně jako já.

>Jak na základních, tak na středních školách jsem se setkal s poměrně
>častým využitím svobodného software ve (či pro) výuku. Vesměs
>mluvím o OpenOffice.org, rodině produktů od Mozilly a podobně.
Šťastný toť člověk...

to [9]: To by bylo možná vhodné trochu rozvést. Takže pár příkladů. Třeba na ZŠ, kde jsem správcem webových stránek, je pro výuku práce s textovým editorem a tabulkovým kalkulátorem využíváno právě OpenOffice.org.
Na mé bývalé SŠ sice probíhala výuka primárně s MS Office, ale balík OpenOffice.org byl rovněž nainstalován a bylo možné ho v předmětech použít (zápisky atd.). Také vím o tom, že tam probíhala výuka základů práce v GIMPu.

Problém vidím i v samotném přístupu autorů distribucí:
Tisíc a jeden problém s příkazovým řádkem se dá vyřešit přes MC. U Mandrivy v brožuře od pana Bíbra by se na něj daly najít desítky odkazů. Nicméně na instalačním DVD není, takže kdo neinstaluje připojený z internetu, má smůlu. A když jsme u té Mandrivy: zprasili tam totálnš připojování disket (v předchozích verzích se disketa "chytla" po vložení do mechaniky sama, v M08 se musí explicitně připojit; mají na to nějaklé pochybné grafické udělátko, dokonce ho náš IT pracovník i zprovoznil, ale po rebootu přestalo fungovat. Takže su, heslo, mount ... umount ...).
A právě to jsou věci, které jednoznačně kohokoli neznalého od linuxu odradí. Přestože spousta věcí se na tom dá dělat jednodušeji a efektivněji. Už si např. nedokážu představit, že bych programoval nebo TeXoval pod Win a po každé, i nepatrné, změně ve zdrojovém kódu vypínal editor a čekal, až systém zpřístupní jeho opravenou verzi dalším aplikacím (někdy až po restartu win).

V clanku se mota Linux a GNU/Linux, pojmy jako "organisane", autor toho moc nevi, resp. jsem se nedozvedel ani byte novych informaci.

Nejde o zacarovany kruh, musime jen pockat az soucasni "informatici" a soucasne "informaticky" vychcipaji a ten kdo nastoupi po nich zavede "novoty", nebo bude chtit usetrit za software...

* "organisace" *.

Spravna formulace je distribuce GNU/Linux, protoze Linux je pouze kernel, uci se to teprve na VS a jeste k tomu pouze na tech lepsich VS, tak proto tady mame tolik blbecku neznajicich rozdil mezi kernelem a operacnim systemem.

[9] x-lukas
Jojo. My jsme až na internetové stánky* Microsoft JEN A POUZE. Jinak jsem se ptal admina a jedna licence Windows XP (na jeden počítač) školu stojí 1700Kč. Ještě se někdy zeptám na cenu Office.

* http://jenda.blog.root.cz/0803/nasazeni-linuxu-ve-skole

to [11] & [12]: Kde prosím míchám pojmy Linux a GNU/Linux? V článku používám výhradně výraz GNU/Linux, až na případy, kdy se jedná o reprodukci přímé řeči. Dále - už jsem to psal v minulosti několikrát, a na různých místech - ale budiž zopakuji to ještě jednou zde.

=> Termín Linux používám běžně v hovoru jako zevšeobecněné označení pro distribuci GNU/Linuxu. Proč? Je tak jednoduše vžitý.
=>Termín GNU/Linux používám v případě, když píši nějaký (odborněji) zaměřený text a je zde proto větší potřeba na exaktnost vyjádření.
=> Termín distribuce GNU/Linuxu používám v případě, když chci někomu ukázat jak perfektně znám terminologii :-D

Čili - rozdíl mezi Linuxem, GNU/Linuxem a distribucí GNU/Linuxu samozřejmě znám. Je to ostatně i jedním z prvních témat, o kterých jsem na mé bývalé škole mluvil. Mezi námi dvěma je rozdíl, já nepovažuji člověka za blbečka, když nezná rozdíl mezi kernelem a OS. (Třeba pro takového "blbečka sociologa" je to "zcela zásadní" informace)

Co však už vážně nechápu, je Vaše vypíchnutí slova organisace?

to [13]: Á, už to vidím. Ten příspěvek jsem četl. Krásná ukázka praktické aplikace, jen víc takových příkladů. V tomhle směru přeji hodně úspěchů.

Pěkně napsaný článek, se kterým naprosto souhlasím. Pokud autor dovolí, rád bych na něj navázal zde na blogu rootu svými podobnými zkušenostmi;-) A z reakcí některých čtenářů si nic nedělejte, nikdy se nezavděčíte všem a kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde:-)

to [15]: Díky za zhodnocení - jasně, že dovolí :-) Těší mě, že Vás to inspirovalo.

to [7]: Děkuju! Ten seznam, to je přesně to, co mi dost pomůže :)
Co se hodnocení týče - mohly by být vždy uvedeny (ony subjektivní) výhody a nevýhody, jako nedávno v článku porovnávajícím dva redakční systémy. Každopádně by takové srovnání ušetřilo mnoha lidem spoustu času.

Super clanok.. Kopu veci som si uvedmil, anpriek to mu,ze vela veci riesim

Sam ucim na VS jednak JAVA-u a jednak UNIX predmet s obsahom

1. uvod do Unix-u v bash-i a uvod do gcc a make+joe
2. ncurses+mcedit
3. procesy+GNOME
4. signaly+Kedit+Kate
5. casovace
6. socket-y a odovzdavanie zadania z cviceni 2-5
7. vlakna
8. semafory a odovzdavanie zadania z cviceni 6 a 7
9. rady sprav
10. zdielna pamata a uvod do zdielanych suborov
11. Praca na zavrecnom projekte
12. Praca na zavrecnom projekte a odovzdanie zaverecneho projektu

Ja doteraz hladam, preco musime davat nahradny termin odovzdavania zadani, aby sme mali viac ako 0% uspesnost ziskania zapoctu a aj tak sa musime tvarit ako slepi: zadanie ako tak ide, ale ked maju v editore stranku s fork +execl a opytam sa, ked vytvara novy proces a student bez problemov odscroluje stranku.... Ak dame zapocet 88% takych studentov dostaneme to, co v cestine ma krasny nazov dutka, ze preslo malo studentov, pritom realne to zvladne 13% na ten opravny termin s prizmurenym jednym okom 44%.

Pre nas to bola v roku 1997 polahoda, boli sme odchovani na 8-bitakoch, batch-e pre DOS boli nasou dennou pracou na strednej skole,na VS sme mohli ako prvacio v roku 1995 ist na net jedine cez Ulrix masinu cez lynx,mail alebo gopher na vt52s terminale, alebo NCSA telnetom s emulovanou vt100, subory sme stahovali z unixu na lokal cez NSCA ftp klient. v 1996 sme mali Unix predmet so skriptovanim v tcsh a uvodom do low level user space C-ka na netBSD-ku. My sme si mali do 2 tyzna vymysliet zadanie, ktore nam do 3. tyzdna muslela prednasjuca schvalit, ktore obsahuje vsetky temy predmetu a odovzdat sme mohli najskor v 8. tyzdni a od 5. tyzdna som len testoval stabilitu programu v behu 24/7 na vtedy pouzivanom Solarise(dnes je tam Fedora 4) a od 6 tyzdna som sa nudil. Tato generacia dostane zadania o 50% lahsie, lebo sami si nedokazu zadnie vymysliet, kedze Unix vidia prvy raz v zivote, okrem asi dvoch(zo 76), ktori mi nadavaju, preco ich neucim advanced vi. Tomu zvysku 6x povime, nech nedaju v mc-ku enter na subor aj tak to vi spustia a potom ma volaju, aby som z neho odskocil.

Terajsi studenti maju zo ZS a SS predstavu,ze informatika=ECDL, a tak som chcel skusit ucit ich tu JAVA-u ktora sa robi v JBulider-i a mozno sa prejde na Eclipse v tej Fedore- vysledok zamietnute. Navyse JAVA ma cvicenia 3x50 minut Unix 2x50minut, takze ta tej JAVA-e by bol priestor na KDE/GNOME z uzivatelskeho pohladu...

Dobrej článek. Myslím, že ty prezentace jsou výbornej nápad, ale hlavně bych se zaměřil na praktické použití, nejlíp, ještě před výkladem filosofie apod. Prakticky ukázat, co všechno tam jde, a posunout u "nelinuxářů" představu o využití. Z vlastních zkušeností vím, jaký mají spolužáci a ostatní lidi co znám představy o GNU/Linuxu... Ti co už vědí, že to není jenom příkazová řádka (většina buďto vít to, nebo nemají o existenci GNU/Linuxu ani poňětí a dívají se na svět jenom malým omezeným (w)okýnkem ), tak si myslí, že tam jde jenom prohlížet web a programovat... A co se týče naší školy, tak je to hlavně přístupem učitelů.

Letos jsem nastoupil do prvního ročníku na gymnasium a máme tam dvě počítačové učebny, ve kterých je v každé cca 16 strojů. Velice mě potěšilo, když jsem zjistil že v té pro pokročilejší v informatice je na každém počítači nainstalován linux (Suse). Ovšem o to větší zklamání bylo, když sem spustil příkaz "uname -a" a vyhodilo mi to , že poslední aktualizace byla v březnu 2003, jádro 2.4.x (si přesně napamatuju). "finger root" - root se naposledy přihlásil před několika lety a na mě jen žalostě koukalo KDE 3.2.

O pár týdnů později na soutěži v programování, další zklamání - jedinej kdo používal linux sem byl já. Ani jeden z oktavánů, kteří měli informatiku a programování více než 6 let - všichni nastartovali windowsy. Nikdy nezapomenu na hlášku nejlepšího programátora na škole, když jsem zabral počítač vedle něho a nabootoval: "Linux? Já nechci mít vedle sebe linux!"

Proč? Chyba v informovanosti - chybí lidi!

Naše učitelka z IT o GNU/Linuxu ví asi tolik, že "Je to Open Source, má to multitasking a takový vychytávky, rozvinuté grafické prostředí, prej nějaký X; ve znaku to má tučňáka" (Trochu sem to přetáhl, ale jinak to sedí :)

Ani se moc nedivím, že když jsme v informatice probírali "OS Linux", spolužáci zvyklí na winy velice rádi rebootovali a vrátili se do svých "milovaných XP" :(

Jen tak dál. Na mojí SŠ bohužel open source nebyl. Na VŠ je to už mnohem lepší a věřím, že se to celé srovná. Hlavně nevnucovat ;-)

Na SŠ jsme v sítích Linux používali. Já jsem pod Linuxem dělal maturitní projekt.

Na "mojí" VŠ jsou prakticky všechny projekty kontrolovány v Linuxových systémech a téměř ze všech (až na pár jedinců) jsou fascinováni Linuxem. :-)

Na stanicích si lze vybrat mezi CentOS a Windows XP. V některých i FreeBSD.

Servery jsou buď Linux nebo FreeBSD.

Takže lidi! Musíte si umět vybrat. ;-)

ja linux pouzivam, je mi srdecne ukradeno, co (ne)pouzivaji ostatni a pripadne (ne)rozsireni nechavam na prirozenem vyvoji.

to [21]: To je pravda, na VŠ je situace mnohem lepší. U nás probíhá výuka (Java, C++) pod Solarisem, ale na volně přístupných stanicích je možnost volby mezi Windows XP a GNU/Linuxem. Tak jako tak s GNU/Linuxem se počítá - že ho je studenty používán, že pod ním vyvíjejí práce do školy - a od toho se mnoho věcí odvíjí.

[13] to jsem prekvapek, ze skoly vubec za windows nebo office plati. Byl jsem presvedcen, ze je to marketingova strategie M$ davat prave skolam svuj software zadarmo, aby se skolaci a studenti naucili pracovat s nim a zadnym jinym a pak prave pusobil ten zacarovany kruh, kdy podnikatele stoji vic penez lidi preucit, nez nakoupit licence.
U nas na VSE navic funguje jakysi program MSDN aliance, kdy M$ nabizi vsem studentum informatiky veskere produkty pro soukrome pouziti zadarmo po dobu studia, takze nejen wokna a office, ale treba i visual studio...informuje o tom vzdy jednou za cas mail od nekoho z vyucujicich a bohuzel je tam ta moznost vyuziti tech produktu brana jako nejvetsi samozrejmost, ani by nikoho nenapadlo, ze by nekdo mohl odmitnout....navic kdyz pak Jirkovi Koskovi odepisu, ze je to spam a pro linuxaky to ma nulovou informacni a uzitnou hodnotu, ze by se to dalo v tom mailu nejak zohlednit, tak jsem jeste za blbce.

Myslim, ze zasadni otazkou je, co je cilem vyuky "informatiky" na strednich skolach. Co jsem pochytal z ruznych zdroju, vetsinou je cilem naucit studenty pouzivat nejaky office. Ze se to pry hodi do zivota. Produktem takove vyuky je nekdo, kdo casto vubec nechape smysl slova "soubor". Pokud takto vychovani studenti nezacnou neco delat sami (a vetsina z nich nezacne), jsou predem ztraceni. Do smrti muzou jen klikat na to, co jim ten ktery program predhodi (a je uplne jedno, v jakem OS) a porad to pro ne bude jen divadylko na monitoru.
Myslim, ze cilem vyuky informatiky na stredni skole by melo byt porozumeni zakladnim _principum_ hardware, operacnich systemu, siti a vybranych programu, tak, aby (samozrejme v relaci se ziskanymi znalostmi) studenti meli pocitac _pod kontrolou_. Clovek, ktery v zasade vi, jak funguje textovy editor, se pak v praxi nauci o konkretnim editoru vsechno, co potrebuje, a rychle. Jen mam trochu pocit, ze tento nazor zrovna nenahrava M$ a jeho globalni strategii "Nic neres, nemusis tomu rozumet, to vyklikas." Kdyz tomu ten clovek nerozumi, nevi ani, co vyklikal. Mimochodem, to lze pozorovat i u nekterych linuxovych distribuci.

Pekný článok... Skôr som xcel povedať prínosný.
Tiež som začal takú svoju malú iniciatívu. Prestal som známym robiť platenú podporu Win (okrem iného preto, že dnes už ako Java programátor niesom na nejakú tú stovku-dve zárobku odkázaný), ale na miesto toho bezplatne nainštalujem, ale hlavne robím podporu Linux-u.
Niekedy už len za tú satisfakciu to stojí. Ludia nevedia pochopiť, že vyslovne xcem po nich, aby sa pri nejakom probléme ozvali, že chápem, že si z niečim nevedia rady - lebo to _je_ iné.

2[18]
Jeden z hlavných problémov stavu, ktorý spomínate je, že bez preháňania možno povedať, že polovica ludí, (ktorí študujú Informatiku na našej fakulte) sa s iným OS ako Win nestretla. A z týchto možno že tretina ani nechápe rozdiel medzi OS a aplikáciou... Začiatkom semestra sa ma niektorý spolužiaci po prednáške pýtali (videli mi na notebooku Gentoo s KDE-ckom. Téma ktorú mám default vypadá skoro ako XP-cka), ako sa ten Linux nainštaluje, pretože tá inštalačka čo stiahli nejde na win spustit. Resp. to nainstalovali, ale nikde v menu Win to nevedia najsť...

Plne súhlasím s tým, že naša generácia, hoci to má napríklad aj s Linuxom oveľa lahšie, má oveľa naivnejšiu predstavu a prístup k informatike ako takej.
Velmi trefný komentár som minule čítal na SME (sorry za reklamu)
http://purdes.blog.sme.sk/c/140422/Ako-sa-Microsoft-okabatil.html
a konkretne hlaska: "Hoci sa Microsoft prebral a začal ponúkať svoje výrobky študentom zadarmo, v čase keď títo študenti začnú pracovať, my, ktorí sme vyrástli na iných platformách, im budeme šéfovať"

U nás na střední byl otevřený software - Od druháku (2004) tam byl Firefox. To bylo vše. A teď na výšce? Firefox je tam taky. A tím to končí :(

Trosku me prekvapuje vseobecne podvedome zamereni - jak to udelat, aby se hodne pouzival Linux. Sam mam Linux doma i v praci - uz skoro deset let. Ale jestli ostatni maji Wokna - je to jejich volba a (s prominutim) jejich blbost. Ocenuji, ze nikoho nenutite. To by stejne k nicemu nebylo. Ja osobne jen cekam, kdy se me nekdo na linux zepta - a pak mu samozrejme rad poradim. A asi ctyrem lidem uz jsem (na jejich zadost) smazl Wokna a pomohl jim s instalaci Debianu. Paty je na programu tenhle tyden ;-)

K tem skolam - myslim, ze prekvapive hodne pro sireni linuxu udelaji dve tri linuxove stanice v preplnem Windowsim labu. Nez cekat na Windowsi pocitac kvuli jednomu mailu, to uz lidi radeji sahnou po linuxu - i kdyz nevi co to je.

Ale nejvic by me zajimalo, jestli je mozne neco udelat s tim postojem: "Ja umim klikat ve Windows o 10procent rychleji nez ostatni, ergo jsem nejvetsi pocitacovy odbornik". S timto nazorem se bohuzel setkavam stale casteji.

Pánové - téměř všichni se zdlouhavě vyjadřujete ke kvalitě adminů, rozebíráte rozdíl linux - jádro. Výborně, leč tam není největší potenciál budoucích uživatelů.
Podívejte se na nasazení počítačů v základním školství (spec. ročníky 1 až 4), tam existuje dejme tomu kolem padesátky použitelných programů, všechny pod windowsy (obvykle ještě 98). Opravdu se někdo soudný domnívá, že tyto programy bude učitel (protože to nejsou povětšinou síťové instalace, ale vloží se CD atd.) provozovat pod ubuntu?
Takže zpátky na stromy a ještě jednou. Dokud nebude dostatečná báze edukačních prográmků (o nichž si nedělejme technické iluze), nelze se vzdát starých PC se starými Windowsy. Nic na tom nezmění chytré a vybavené učebny několika gymnázií a vysokorychlostní připojení k internetu. Mravenčí práci kantorek, které s obtížemi zvládají "zasuň CD, najdi start a pusť sednout první děcko, hlídej, co dělá.." je s linuxem, bohužel, neslučitelná.

[29] +1

to [28]: Tak to je trefa do černého, takových počítačových odborníků je všude kolem mnoho :-) Trochu mi to připomíná situaci, kdy se mě jeden známý dotázal, jestli nemám crack na jistou hru. Poté, co jsem mu odpověděl, že ne, mě jen pronásledoval udivený pohled s nevysloveným - "A to jsi odborník..?"

to [29]: Beze všeho, osobně svoje cíle nevidím ani tak v docílení toho, aby nějaká škola přešla na 100% linuxové řešení (jakkoliv by mi to mohlo přijít krásné), jako v rozšíření povědomí a informovanosti o GNU/Linuxu. Informovanost je klíčem k plně svobodnému rozhodnutí a to je to, o co mi jde.

[29]

prave v programoch pre 1-4 problem nie

Our primary focus is on schoolchildren aged 3 to 18
programs which are translated in more than 65 languages.
http://edu.kde.org/
http://edu.kde.org/parley/
http://edu.kde.org/marble/

Je to presne to, co pre 1 stupen potrebujes
http://edu.kde.org/tour_kde4.0/index.php

a nemusi nic isntalovat mas to v KDE

Kallzium je vyslovena specialita pre druhy stupen a stredne skoly
http://edu.kde.org/kalzium/

to [32]

Zřejmě jsme narazili na jazykovou bariéru. Já nehovořil o 4 programech v KDE, ale o padesáti existujících a využívaných programech (CD) pod win.

Edubuntu a jeho pokusy jsou možná zajímavé, ale ne pro českou základní školu.

[33]

Ak mas na mysli win binarky domacej produkcie, tak mas pravdu- ale misc libraries a wine to clekom riesi

Suprovní stránky!