Když to čtu, neubráním se určité pachuti odosobněného kontaktu a radosti ze zábavy při bastlení a hraní si s elektronikou místo osobního kontaktu s dědou...
Já vím, člověk musí chodit do práce/školy, má spoustu vlastních problémů, děda jistě taky nechce mít pořád někoho "za prdelí" atd. Takový systém může dost pomoct v situacích, které by se jinak řešit nedaly. Ale stejně tyhle hlídací systémy zavánějí Hvězdou blízké smrti z Futuramy, kam si člověk staroušky připojí na stroj, který se stará o životní funkce a udržuje je v umělém spánku ve virtuální (televizní?) realitě, aby si je čas od času online připojil, když se mu to zrovna hodí...
Je špatně, když se vymýšlí stroje na hlídání důchodců, místo aby se vymyslel způsob, jak v blahobytné společnosti přijímat svou neschopnost ovlivnit stárnutí a přijímat smrt a nepřehlížet lidi, kteří jsou jí možná blíž než my a věnovat jim svůj čas...
Jan Kulhánek pracuje jako psycholog a psychoterapeut, prací s počítači si přivydělával hlavně při studijích. Do světa Linuxu začal více pronikat asi před třemi lety (2007), kdy si nainstaloval Ubuntu jako druhý systém. U této distribuce už zůstal i když rád experimentuje a občas zkouší různé novinky. Je „běžný“ uživatel desktopu, od kterého chce, aby byl user-friendly pro každodenní použití. Občas si skládá muziku, dělá trochu grafiku hlavně pro různé webové projektíky, stříhá video. Počítače jsou dlouhodobým koníčkem.
Přečteno 30 369×
Přečteno 26 924×
Přečteno 26 653×
Přečteno 25 558×
Přečteno 24 178×