Root.cz  »  Blogy  »  Moje střípky z IT a jiné...  »  Panasonic VIERA TX-P42G30E

Panasonic VIERA TX-P42G30E

21. 1. 2013 13:06 (aktualizováno) Michal Breškovec

 

Koupil jsem si novou televizi, jedná se o plazmový Panasonic VIERA TX-P42G30E. V tomto zápisku se pokusím osvětlit proč právě tuto a popíšu svoje dojmy.

Ohledně televizních přijímačů dnes existují dva nesmiřitelné tábory. Jedni tvrdí, že „plazmy“ jsou nejlepší a druzí, že jedině LCD, protože plasma moc žere atd. Rovnou se přiznám, že nejsem žádný Audio/Video odborník, prostě si vybírám přístroje na základě svých požadavků, recenzí a tipů ve fórech jako AVmania.cz.

Specifikaci zde nebudu příliš rozebírat, tu snadno najdete všude na Internetu, kde se tento přístroj prodává, spíše se zaměřím na funkce, které na webshopech zmíněné nebývají a ty zajímavější.

Jak už modelové číslo napovídá, jedná se o panel o velikosti 42“, tedy nějakých 106 cm a jedná se o 14. generaci Full HD plazmových obrazovek s poměrem stran 16:9, čili to nejlepší co se mezi plazmami dá aktuálně koupit. Navíc je označena jako NeoPDP, což by mělo znamenat nižší spotřebu oproti ostatním plazmovým obrazovkám. Podle specifikace by měla být maximální spotřeba 275 Wattů, ale typická jen 122 Wattů, což už je velmi slušné. LCD obrazovky sice stále žerou méně, ale ten rozdíl už není takový a hlavně LCD srovnatelných parametrů se cenově pohybují podstatně výše. Signál můžete dodávat DVB-T (podporuje i MPEG4), nebo DVB-C (kabelovka). Pokud chcete i DVB-S2 (digitální satelit), tak si budete muset připlatit cca 5000 Kč za model TX-P42GT30E.

Moje požadavky tedy byly kvalitní Full HD obrazovka větší než 40“, nízká spotřeba, cena do 15 000 Kč a v žádném případě ne SONY (bojkotuji všechny výrobky této společností vzhledem k jejímu přístupu k zákazníkům). Cokoliv nad už je příjemný bonus. Volba pak byla jednoduchá – podle různých diskuzí byla právě zvolená televize to nejlepší, co se dá za ty prachy koupit.

Co mi tedy dorazilo domů? Televize samotná designem příliš nepřekvapí, ale ani neurazí, jednoduché a čisté linie v černém provedení se hodí prakticky kamkoliv. Váha je kolem 26 kg a stojan je otočný, což je velmi šikovné. Veškeré ovládání je na pravém boku obrazovky a poté co televizi zapnete už jej nebudete potřebovat (ovladač Panasonicu je roky stejný, dle mého názoru je přehledný a tlačítka mají příjemný stisk). Zepředu pak svítí LEDka, která umí různými barvami signalizovat některé akce. Naštěstí se Panasonic neuchýlil k té „moderní“ modré, která vás málem zrentgenuje, ale zapnutý stav signalizuje decentní zelená, která při sledování televize neruší ani při vypnutém osvětlení. Veškerá konektorová výbava se nachází na levé straně a snad by vám nemělo nic chybět. Najdete tam CI slot (který zřejmě nikdy nevyužiji), 3 USB porty, čtečku SD karet, 4× HDMI, kompozitní vstupy, optiku, RJ-45 pro Ethernet, SCART (bohužel jen jeden, uvítal bych dva) atd.

Jak už bylo několikrát zmíněno, panel je plazma, takže kvalita obrazu je bez kompromisu, černá je skutečně černá a pozorovací úhly nejsou nijak omezeny. Plazmy obecně mají trochu menší svítivost než LCD, takže pokud je postavíte vedle sebe, bude se vám zdát plazma jako by pod mrakem a LCD bude jasnější. To někomu může vyhovovat a jinému nemusí, podle mě se na plasmu lépe dívá, nenamáhá tak oči, ale v obchodě by vás to mohlo nalomit ve prospěch LCD (tedy pokud máte cca 5 – 7 tisíc Kč navíc). HD obraz je samozřejmě vynikající, ale i SD mi připadá lepší, než na LCD Sony BRAVIA 32“, kterou jsem měl před tím. Při některých pořadech ale můžete zahlédnout jakoby prokládání.

Co se týká zvukového projevu, nejsem žádný netopýr ani Hi-Fi šílenec, takže čekejte zcela subjektivní názor. Za sebe mohu říci, že kvalita je dobrá, nevšiml jsem si žádného zkreslení ani nějakých nepříjemných zvuků. Pochopitelně z hovna bič neupleteš, takže pokud máte slušnější repro se subwooferem, asi jste zvyklí na jinou šťávu, ale rozhodně můžu říct, že kvalita je to nejlepší co jsem u televize zatím potkal. Trošku mě zneklidňuje, že televize má zezadu dva větráčky (zřejmě daň za poměrně tenké provedení celé televize). Ty jsou prakticky nehlučné, ale otázka je, co to udělá v budoucnu, až se trošku zanesou prachem a vyjedou ložiska.

Televizor má v modelovém čísle písmenko „G“, to znamená, že má THX certifikaci, obrazový profil téhož jména a širší možnosti nastavení obrazu. Jestli je to k něčemu dobré zatím nemohu hodnotit, chybí mi totiž nezbytná výbava, ale o tom později.

Stejně jako dnešní telefony, které už zdaleka nejsou jen k telefonování, tak i televize nejsou pouhými zobrazovadly pasivně konzumovaného obsahu. Televize zvládá přehrávat fotky, video a hudbu jak z SD karty, tak Flash disku, či USB HDD. Ve specifikaci je zmíněna pouze podpora různých typů FAT, ale jak jsem si ověřil funguje i NTFS (jen by to ještě chtělo podporu nějakého Linuxového FS), takže není problém přehrávat i HD filmy z kapacitou větší než 4 GiB.

Televize bez problémů zvládá DivX i H264, a to až do 720p. Zkoušel jsem i 1080p, film se sice spustí, ale je to spíše slideshow, škoda některé filmy přehrává bez problémů, ale jiné jsou spíše slideshow, takže zřejmě záleží na datovém toku. Kontejnerů je podporováno dost, od obligátního AVI, přes MOV, MOD, ASF, WMV, MPEG atd. až po populární MKV (na všechny podporované kodeky a kontejnery se mrkněte do manuálu, je toho dost). Pozitivní je, že není problém pokud máte video s více zvukovými stopami a titulky, snadno se mezi nimi dá přepínat.

U titulků by neměl být problém se SUB a SRT. Stačí aby soubor titulků byl pojmenován stejně jako soubor s filmem. Překvapivě není podporováno kódování win1250, které je asi (bohužel) momentálně nejrozšířenější, ale televize si poradí se standardním Latin2 i UTF-8, takže pokud zatím nepoužíváte standardní kódování, ale ten MS kripl, tak budete muset překódovat (což není problém). Co mě ale mrzí je, že nelze změnit podbarvení titulků, jejich barvu, ani velikost, což je problém, protože jejich barva je bílá a u světlých scén se poněkud ztrácejí. Jejich velikost je zřejmě generovaná podle rozlišení videa a paradoxně pokud je video v nižším rozlišení, pak jsou titulky poměrně malé a špatně se čtou. Toto by tedy chtělo doladit.

Hudbu můžete přehrávat v obligátních MP3, WMA a AAC (DRM není podporováno – stejně, kdo by takový shit kupoval). Potěšila by podpora OGG a FLAC, ale hudbu budete stejně přehrávat jinak a jako podkres pro fotky formát MP3 stačí. Nepochopil jsem způsob řazení souborů, nejsou řazeny podle jmen souborů, ani podle ID3 tagů, takže když dáte přehrávat celou složku, skladby nejsou ve správném pořadí.

Když už jsem to nakousl, je možné prohlížet fotky ve formátu JPEG. Vykreslování fotek i ve vysokém rozlišení je dostatečně svižné a musím říct, že je to poprvé, kdy prohlížení fotek na televizi není utrpení (jak rychlostí, tak kvalitou zobrazení). Fotky lze spustit jako prezentaci, pod kterou můžete použít podkres některou z dostupných „decentních“ melodií, nebo vybrat vlastní hudbu z MP3 atd.

Možnosti VIERA Tools doplňuje podpora DLNA, pokud tedy máte v domácí síti DLNA server, vaše telka si s ním poradí.

Pro použití DLNA potřebujete logicky připojení do sítě a dostáváme se tedy k další zajímavé funkci. Jak už jsem zmínil, televize je vybavena jedním RJ-45 konektorem, takže není problém připojit kabel a už to frčí. Podporováno je DHCP i statické přiřazení adres (po IPv6 ani vidu ani slechu). Při prvním spuštění televize jsem narazil na drobný zádrhel, u nastavení sítě se nezobrazuje MAC adresa a není zmíněna ani nikde na štítku, takže jsem ji musel lovit z logů na routeru, abych televizi povolil přístup do své LAN. Pokud nastavení LAN při prvním spuštění přeskočíte, pak jej můžete nastavit dodatečně z menu, a tam už MAC zmíněna je. Pokud televize najde na Internetu nový firmware, pak vám sama nabídne on-line upgrade, který trvá několik minut (v závislosti na rychlosti připojení) a vyžaduje během procedury vypnutí a opětovné zapnutí televize. Upgrade FW lze provést i z SD karty.

Tento model je označen jako Wi-Fi Ready. To znamená, že se z vás Panasonic snaží vytáhnout dalších 2500 Kč za Wi-Fi modul, který se připojuje do jednoho z USB. O tom, že byste připojili nějaký USB dongl za tři kila zapomeňte, Panasonic podporuje jen ten svůj, řádně předražený (to se raději neptejte, co stojí originál držák na zeď). Update: Díky [8] famke z diskuze je možné použít Wi-Fi dongle Netgear WNDA3100. Podle toho co jsem pak dohledal na internetu by to tak skutečně mělo být.

Kromě DLNA ještě můžete využít několik dalších služeb přímo na Internetu. Kromě VOYO, kde stejně nic není a podobných zbytečných služeb to bude asi YouTube, kde strávíte nejvíc času. Ovládání je snadné a přátelské, dokonce se můžete přihlásit svým YouTube účtem, a pak máte k dispozici svá oblíbená videa a playlisty. Bohužel si nemůžete vybrat rozlišení ve kterém se bude přehrávat, a to použité rozhodně není nejvyšší možné. Také jsem narazil při pokusu přehrát vlastní uploadované video, které má omezený přístup jen pro mě a moji rodinu – přístroj ho vůbec nezobrazí v nabídce.

Update: Mea Culpa, bylo mi doma vysvětleno, že zdarma dostupný archiv seriálu Ulice a další podobné perly rozhodně nejsou „nic“ a tato služba bude u nás hojně využívána (přiznávám, že na Comeback se rád podívám i já ;-). Také přiznávám, že je potřeba důkladněji zmínit služby VIERA. Tedy, kromě již zmíněného VOYO a YouTube lze rovněž využívat TN.CZ, Skype (pokud máte kamerku od Panasonicu), Facebook, Picasa, několik dalších online kanálů v angličtině jako například Eurosport, aplikaci počasí a několik her, které lze hrát dokonce ovladačem. Další služby VIERA lze zakoupit z obchodu přímo z televize. Osobně se domnívám, že tento typ služeb má před sebou velkou budoucnost.

Samotné ovládání televize, tedy software je poměrně snadné. Všechna menu jsou přehledná a není jich zbytečně moc (na rozdíl třeba od zmiňované Sony BRAVIA, kde se snadno ztratíte). Každá položka má krátkou nápovědu. I kvalita překladu vypadá slušně. Jen možností nastavení obrazu a různých systémů pomáhajících plazmě překonávat určitá omezení této platformy je poměrně dost a člověk se diví, že to vůbec všechno dohromady nějak funguje – vůbec nemám odvahu se v tom hrabat.

Pro ty co mají strach z „vypalování“ plazmových obrazovek mám dobrou zprávu – netvrdím, že se to v nějakém extrémním případě nemůže stát, ale při běžném používání to nehrozí. Za prvé dnešní plazma obrazovky jsou už trochu někde jinde než kdysi, ale hlavně mají řadu mechanizmů které tomu brání.

Jako poslední věc bych měl asi zmínit možnost nahrávat pořady z televize na USB disk. Bohužel kvůli copyrightovým trollům je disk formátován a zřejmě i šifrován tak, aby šel přehrávat jen na té televizi, která ho nahrála. Nahrávat lze jediným stisknutím tlačítka, nebo si můžete navolit kdy se má nahrávání spustit a to i opakovaně, např. pokud si nahráváte nějaký seriál.

Update: Náhodou jsem narazil na aplikaci přímo od Panasonicu pro iPhone/iPad (existuje verze i pro Android), kterou lze televizor ovládat. Tak to už je opravdu mazec a interakci s televizorem to posouvá na další level. Pro využití této aplikace je však nezbytné, aby mobil/tablet a televizor byly zapojeni do stejné LAN.

Na závěr bych chtěl říct, že jsem si takovou televizi nekupoval jen pro to, abych čuměl na bulvár na TV N@VA, ale mám v plánu koupit (až za pár měsíců našetřím) toto kombo složené z Blu-Ray přehrávače ONKYO BD-SP309 a AV receiveru TX-NR609. Pokud se nějaký AV maniak náhodou dočetl až sem, tak bych celkem rád znal jeho názor na tuto sestavu a také bych si rád nechal doporučit nějaké vhodné reproduktory v sestavě 5.1 – přední sloupy, zadní nějaké regály + vhodný střed a subwoofer. Cena max do 30 000 Kč, ale kdyby byly do 20 000 Kč, byl bych raději. Pochopitelně vím, že u reproduktorů záleží na tom, si je poslechnout, ale rád bych znal aspoň nějaké tipy, kde se mám zaměřit. Update: Repro zatím vypadají na něco takového: JBL JBLSETES80. Co si o nich myslíte?

JBL JBLSETES80

Sdílet

Přidat názor
Přidat názor
Michal Breškovec

Michal Breškovec

Žiji a pracuji v Ostravě. S OS GNU/Linux jsem se poprvé seznámil v roce 1997 na VŠB, následně se moji první distribucí stal RedHat 5.2. Ve stáji červeného klobouku jsem vydržel až do verze 8, kterou na půl roku vystřídal Mandrake. Poté jsem nainstaloval GNU/Debian. Po čase jsem cosi zaslechl o nějakém úžasném systému postaveném na Debianu, a tak se na mém PC objevilo Kubuntu 5.04. Od té chvíle se datuje mé poznání, že Linux je již zralý pro Desktop a Windows nadále nepotřebuji. Od Kubuntu 5.10 jsou tedy mé počítače zcela bez oken a zatím zůstávám stále věrný Kubuntu.

Od července 2009 jsem členem České pirátské strany v Moravskoslezském kraji.

Moje Bitcoin adresa: 19L6XxtSAVYmD2SJatBaHFgjYDC8GvgKWb

Profil uživatele Michal Breškovec na Linked In

Dále u nás najdete

Co dělat, když vám zavřou dodavatele IT služeb?

Jak českým firmám pomáhá digitální transformace?

Vyhněte se chybám a prodlužte životnost USB flash disku

Stříteský: Obchodníci dostávají v zahraničí vyšší sankce a slevy mají omezené

ÚOOÚ šetří české vydavatele kvůli „pay or ok“

Řetězce falšují slevy záměrně. Měly by dostávat vyšší sankce

SSD už také mají obrovskou kapacitu – až 122 TB

Prokletí slavného spisovatele: duševní poruchy a sebevraždy

Děti, které nemají praktika, mohou jít do nemocničních ordinací

Bezplatný Microsoft PC Manager vylepšen

Přílišné uklízení škodí plicím stejně jako cigarety

Čeští středoškoláci očekávají vypuštění své družice

Šlamastika kolem pozastavené výplaty důchodu

Opatrně s kofeinovým práškem, už jedna lžička je životu nebezpečná

Novu nebude tvořit AI. A umělé moderátory v ČRo nečekejte

Je možné vyhrát nad Temu? Prodejci her se to podařilo

Nová centrální evidence srážek ze mzdy

Deepl nově umí překládat v reálném čase řeč

Jak Mikýř vyděsil Novu, ale nakonec vydělaly obě strany

Svařák bez alkoholu je skvělá varianta pro těhotné či abstinenty

ŠKOLENÍ: Jak bezpečně spravovat a provozovat linuxové servery?
VÍCE INFO