IBM Lotus Symphony beta 3

Abstrakt

Cílem příspěvku je základní přiblížení kancelářského balíku IBM Lotus Symphony z hlediska použitelnosti, systémových nároků, specifik a ergonomie uživatelského rozhraní.

Alternativní kancelářský balík

Nedávno jsem právě zde na rootu narazil na zmínku o multiplatformním kancelářském balíku Lotus Symphony od IBM. Ten je k dispozici pro Windows XP, Vista a GNU/Linux – konkrétně je jmenován SLED 10 a RHEL 5. Vzbudilo to můj zájem a tak jsem si balík stáhl (podmínkou ke stažení je vyplnění několika identifikačních údajů nebo vytvoření účtu na daném webu u IBM). Hardwarové nároky jsou následující, pod GNU/Linuxem je třeba minimálně 750MBz kapacity HDD, u Windows je to 540MB. Dále je udáváno 512MB RAM jako minimum potřebné paměti. Balík nelze instalovat na 64-bit verze Windows XP/Vista.

První kroky pod Fedorou 7

Celý balík dosahuje velikosti 276MB. Následná instalace proběhla bez potíží, stačí jen učinit soubor spustitelným a dále se nechat vést pokyny instalátoru. IBM Lotus Symphony je vůči jiným kancelářským balíkům svou koncepcí poněkud odlišný. Hned po spuštění, které je na mém stařečkovi lehce rychlejší než u OpenOffice.org 2.3 (12 ku 15 sekundám – srovnání však není zcela relevantní viz. dále) spatříme úvodní menu nabízející vytvoření nového (textového) dokumentu, prezentace či tabulky.

Každý otevřený (vytvořený) dokument je pak zobrazen na liště záložek (analogicky systému v Mozilla Firefoxu nebo Opeře), přičemž zcela vlevo se nachází menu, sloužící k vytvoření nových dokumentů a také otevření na Gecku založeného webového prohlížeče. Hned vedle něj je tlačítko pro zobrazení otevřených dokumentů jako miniatur.

Nyní se vrátím k tomu, proč srovnání rychlosti načítání není zcela korektní. Při spuštění IBM Lotus Symphony (dále jen ILS) je načtena pouze stručná úvodní obrazovka – na rozdíl od OpenOffice.org (dále OOo), kde jsem v daném případě spouštěl aplikaci Writer – samotné vytvoření nového dokumentu v ILS poté zabere několik citelných vteřin navrch.

Podpora formátů

ILS umožňuje otvírat a ukládat dokumenty jednak ve formátu ODF, stejně tak v uzavřených binárních formátech MS Office. A zde se také dostavilo první mírné zklamání. Pokusil jsem se otevřít textový dokument ve formátu DOC v ILS a OOo. Jednalo se o dokument poměrně náročný na formátování. Obsaženy byly tabulky, grafy, vložené obrázky, spolu s několika odstavci textu.

Shrnu-li, pak zatímco OOo Writer vše zobrazil korektně, v ILS byl text chybně odsazený a obrázky se místy překrývaly. Ke všemu byl text v místech, kde byla použita kurzíva, nakloněný až příliš do nepřirozeného úhlu. Celkově lze říci, že rozvržení dokumentu vzalo za své. Ale abych jen nehanil, ILS např. umí, stejně jako OOo, exportovat vytvořené dokumenty do PDF.

Uživatelské rozhraní

Uživatelské rozhraní je rozvrženo do čtyř základních částí. Do již zmíněné lišty záložek, dále standardní lišty s nabídkou soubor, úpravy apod., na panely nástrojů nad samotným dokumentem (obsahujícím např. nastavení tučnosti textu, zvětšení atd. – dle typu vytvářeného dokumentu) a na panel, nacházející se po pravé straně tvořeného dokumentu (s vlastnostmi textu, stránky nebo buněk, opět v závislosti na typu tvořeného dokumentu).

Pokud bych měl učinit nějaký předběžný závěr, po zhruba dvou týdnech různě intenzivního používání, řekl bych, že v uživatelském rozhraní není nic zásadně nového, resp. na žádném jednotlivém prvku, ale způsob jakým je dotvořeno mi přišel dobře promyšlený. Nikdy jsem příliš dlouho netápal nad tím, kde najít tu či ono funkci.

Paměťová náročnost

Zde bych rád věnoval pár slov systémovým nárokům ILS a OOo při použití v konkrétních případech – při otevření jednoho či více dokumentů různého typu. Do určité míry společným jmenovatelem jejich značné náročnosti je Java. V OOo je využití Javy poměrně známé a u ILS pravděpodobně stačí informace o tom, že celý balík je postaven na Eclipse.

Při otevření prázdného textového dokumentu v obou kancelářských balících a sečtení paměťové náročnosti příslušných procesů, vychází 85,5MB u ILS jen lehce hůře než 81MB u OOo. Při současném otevření středně složitého textového dokumentu, jednoduché prezentace a sešitu o několika tabulkách, byla situace následující ILS – 104,3MB a OOo – 142,1MB. Zde již je na tom lépe ILS, pravděpodobně díky své celkové koncepci.

Závěrečné zhodnocení

Co říci závěrem? Snad jen to, že nebylo mým cílem poskytnout dlouhou vyčerpávající recenzi, ale stručný průřez (pro mě) nově objeveným produktem, zejména z pohledů nastíněných v úvodu. IBM Lotus Symphony je poměrně zajímavým kusem software s promyšleným návrhem uživatelského rozhraní. Systémové nároky nejsou nejhorší, limitací v mém případě byl zejména použitý hardware (Duron 1300MHz, 512 MB RAM DDR) a i tak se v něm pracovat dalo.

Celková plynulost práce však byla stále mnohem lepší v OOo, ILS se v některých momentech poměrně vleče, zvlášť doba otevírání či načítání dokumentů je nepříjemná. Vzhledem k tomu, že se jedná o vývojovou verzi, lze chápat i poměrně časté pády ILS, v tomto směru je hodně co k doladění. Diskutabilní je podpora uzavřených binárních formátů MS Office, zajímavá je integrace webového prohlížeče. Každopádně je na co se těšit, výsledek může být velice poutavý.