Docela by mě zajímalo, co získám tím, že
- svoje video nasekám na 50 částí a každá bude jinde?
- svoje soubory nechám toulat po síti a nebudu mít kontrolu nad tím, kdo k nim má přístup?
- budu potřebovat server třetí strany, který ostatním řekne, kde který kus najdou?
- jak zajistím, že všechny části souboru budou dostupný?
- jak zajistím, že když sdílím 100MB soukromých dat, nebudu hostovat 100MB cizích komerčních dat?
- V čem je tohle řešení pro soukromý data lepší, než připojení SSD s kopií sdílených souborů k routeru (který stejně jede 24/7) a nakonfigurování https přes IPv6?
Název blog postu "Opravdový cloud" jsem asi zvolil nešikovně, uznávám, protože to co popisuju je zaměřené spíš na veřejné sdílení než privátní cloud.
Princip sdílení je, že nechám svoje soubory toulat po síti, bez kontroly nad tím, kdo k nim má přístup...
Žádný server třetí strany není nutný, zjevně jste nepochopil stěžejní myšlenku.
Zajištění dostupnosti je stejné jako u bittorrentu, kdo chce zajistit dostupnost ten musí sám sdílet.
A proč vlastně potřebuju sdílet tak, že dám data po kouskách někomu cizímu? Proč nemůžu mít jedno řešení pro public i privat data, rozlišený jenom přístupovýma právama (na jedno chci AES klíč, na druhý ne) a je kvůli tomu potřeba udržovat dvě různý technologie na serveru i klientovi?
Pan Occam by se rozbrečel...
Tomáš je autorem několika více či méně známých projektů jak z oblasti operačních systémů, tak internetu. V současnosti samozvaný expert na Linux, Bash, PHP a MySQL.
Přečteno 32 598×
Přečteno 25 801×
Přečteno 20 862×
Přečteno 19 506×
Přečteno 14 056×