Přechod na Debian 7.2 Wheezy

21. 10. 2013 10:33 (aktualizováno) Marek Pszczolka

Dlouho jsem to odkládal, pořád jsem neměl odvahu a už jsem byl tak zvyklej na Ubuntu, že se mi nechtělo měnit zaběhnuté. Ale poslední léta na Ubuntu byly docela ve znamení velkých změn, což se spolu s hektickým vývojem a svérázným přístupem fy Canonical ke komunitě Ubuntu podepsalo na tom, že jsem začal hledat spíše stabilitu a jistotu než neustálé novinky a změny.Je pravda, že si člověk zvykne, jak se říká „i na šibenici“, ale jednou je něco stabilního, lidi si zvyknou, ale vývojáři v Canonicalu si řeknou ne, my to chceme jinak a podle nás a názor komunity, běžných uživatelů nás nezajímá a prostě to tam dáme a basta. Mohl bych jmenovat mnoho věcí v Ubuntu, které se za poslední dva roky totálně změnily a ostatně to všichni, co používají Ubuntu ví.

Začalo mi vadit u Ubuntu, že co půl roku vychází nová verze a běžný přechod na vyšší verzi je čím dál tím nestabilnější a nakonec se více méně osvědčilo (jak pozoruji na fóru Ubuntu.cz) před příchodem nové verze (duben či říjen) vše zazálohovat externě, pak stáhnou novou verzi Ubuntu a provést čistou instalaci… A to je špatné. Pravda, lze zůstávat jen na LTS verzích, ale tohle mi nevyhovovalo – chtěl jsem mít systém vždy nejnovější.

Jak stárnu :-) tak se přikláním k té stabilitě a jistotě a hlavně k tomu, aby systém fungoval a já mohl pracovat. Takže rozhodnutí padlo dne 14.10. kdy vyšla nová verze stabilního Debianu 7 Wheezy, konkrétně verze 7.2. Stáhnul jsem 3 DVD ISO s touto verzí a vypálil…a čekal na 17.10., kdy vycházelo nové Ubuntu (tou dobou jsem už sice měl na svém notebooku Ubuntu-GNOME 13.10, ale dcera měla na minibooku Ubuntu 13.04). Stáhnul jsem, přes Unetbootin nainstaloval na SD kartu. Vzal jsem starší notebook HP ProBook 4510s a nainstaloval (nefunguje mi tam mechanika). OK, vše v pořádku. V pátek 18.10. jsem udělal upgrade u dceřinýho minibooku Acer One – neočekávaně to proběhlo korektně. No a teď jsem měl dilema – mám si nechat na současném notebooku Lenovo IdeaPad B590 Ubuntu-GNOME 13.10 a čekat půl roku na další verzi a čekat, co se zase v Canonicalu vymyslí? Nebo vzít ten Debian a nainstalovat ho? Zvítězilo to druhé.

Instalace Debianu 7.2 Wheezy s Gnome-Shellem 3.4.2 sice probíhala oproti Ubuntu neskutečně dlouho, ale nakonec jsem díky tomu množství softwaru, co je na 3 DVD nemusel stahovat z netu ty aplikace, které do Ubuntu po instalaci dodávám.

Jediný problém, který jsem ale zdárně vyřešil pomocí dotazu na fóru debian.cz, byl, že se mi po startu nespouštěla numerická klávesnice – jsem zvyklej zadávat heslo (znaky a čísla) na jeden zátah, aniž bych musel mačkat klávesu NumLock. Teď už to funguje a s Debianem jsem spokojený.

Jediné, co mi trochu vadí je trochu již zastaralý vzhled defaultního GTK3 tématu Adwaita. V novém GS 3.10 už vypadá mnohem moderněji, ale ať jsem zkoušel cokoliv, nedostanu tam pomalu žádný novější vzhled. Jen ty defaultní ikony jsem musel prostě změnit – je to děs a hrůza. Takže tam mám Faience Azur, které vypadají moderně… Ale co, operační systém není přeci o vzhledu, jsem si řekl. Jen jsem si trošku upravil gnome-shell.css (hlavně typ a velikost písma), vyladil si písmo systému a písmo v Iceweaselu, upravil si aspoň tapetu a už to řešit nebudu ;)

[gallery link=„file“ columns=„4“]

 

Sdílet