Hlavní navigace

Idealisté a pragmatici

28. 10. 2007 13:26 (aktualizováno) inkvizitor

Přiznám se, že jsem měl původně v úmyslu v tomto blogu postupně přecházet od obecného ke konkrétnímu. Hezky rozebrat hlavní oblasti problémů, které podle mě linuxová platforma na desktopu má a pak na konkrétních příkladech tyto problémy ukazovat a snad i navrhovat řešení. Moc se mi ale do toho nechce. Mimo jiné proto, že bez těch konkrétních příkladů bude ta teorie stát dost na vodě a blog není kniha. Věřím, že se k té kategorizaci dostanu, ale bude tím zajímavější, čím více materiálu budu mít k dispozici.

V tomto víkendovém textíku si ale neodpustím alespoň základní obecnou úvahu o lidech okolo Linuxu. Tak jako Internet se vyvinul přes původně vládní (v USA) a akademickou platformu přes místo zábavy (zpočátku hlavně té „dospělé“) až k všestrannému zdroji informací a komerčnímu nástroji, tak i (GNU/) Linux už není jenom akademickým projektem a nástrojem pro pár vyvolených.

Začíná se prosazovat i mezi lidmi, kteří nejsou technici a více je zajímá výsledek, než zvolené prostředky. Zatímco vizionář vidí daleko nebo hluboko, obyčejný člověk (klidně ho nazvěme BFU) počítá svůj čas na hodiny, dny, měsíce a roky a přepočítává ho často i na peníze.

Začátky GNU/Linuxu symbolizují dvě jména – Linus Torvalds, technický génius a Richard Stallman – sociální vizionář a reformátor. To je vynikající základ pro rozjíždějící se projekt. Ale ani technik ani sociální reformátor podle mě nemohou dlouhodobě vést vývoj, údržbu a propagaci tak rozsáhlého produktu, jakým je linuxová distribuce.

Na scénu přišly komerční a nekomerční distribuce a jejich tvůrci mají různou motivaci. Ty nekomerční často vycházejí ze Stallmanových myšlenek – napadá mě Společenská smlouva Debianu a filosofie Ubuntu.

Distribuce tvořené zanícenými techniky se často zabývají z praktického hlediska nepříliš významnými detaily – příkladem může být Gentoo, kde lze jednu věc udělat různými způsoby a distribuci ladit opravdu dokonale. V Gentoo se toho na začátku naklikat moc nedá, zato ale má velmi dobře popsané postupy instalace, konfigurace jednotlivých balíků apod. Já osobně, byť zrovna teď píšu tento příspěvek na Gentoo, považuji tyto distribuce spíš za kuriozitu a jejich význam spíš za okrajový.

Komerční distribuce, přestože chtě nechtě vycházejí ze stejných základů, mají jako hlavní svůj cíl udržet nějakou firmu finančně nad vodou a přinést majitelům rozumný zisk. Z tohoto hlediska není tak důležité, zda je nějaký konkrétní ovladač „svobodný“ či nikoliv, ale zda uživatel může udělat snadno a rychle svoji práci, zda může využít počítač podle svých potřeb. Některé distribuce, jako například Linspire, jdou tak daleko, že poskytují uživatelům dokonce licencovanou podporu kodeků od Microsoftu, kterých by se správný „hacker“ nedotknul ani klackem.

Pro uživatele a případného propagátora či správce linuxového desktopu nastává třeba následující dilema: použít distribuci perfekcionalistickou z hlediska principů a pak ji případně doplnit softwarem z neoficiálních repozitářů, nebo použít komerční řešení a případně za něj i zaplatit? Já se přiznám, že se řadím spíš k těm pragmatikům. Byl bych ochoten za vyladěnou linuxovou distribuci klidně i platit, přestože momentálně nic podobného neplánuji.

Závěrem bych chtěl říci pár tezí: Distribuce, která není vhodná pro desktop BFU, je obecně špatná pro desktop. Software, který má menší číslo verze než 1, nepatří do distribuce vhodné pro BFU. Zbytečná komplexita přináší problémy. O těchto věcech ale až zase někdy příště.