Hlavní navigace

Test začíná

28. 10. 2007 13:15 (aktualizováno) inkvizitor

Dost bylo teorie, začneme praktikovat. Rozhodl jsem se, že budu experimentovat s desktopovými distribucemi v prostředí virtuálního stroje. Důvod je takový, že mě nebaví rebooty. Kromě toho nemám vhodný prázdný diskový oddíl ani místo pro nový. Zvolil jsem VirtualBox – mám relativně dobré zkušenosti s QEMU i s VMware, ale VirtualBox je, zdá se, v kursu.

VirtualBox je hezký, klikací, intuitivní. Moje Gentoo mi (někdy ve čtvrtek večer, VBoxSVC.log.0 má datum a čas 25.10. 22:08) nabídlo jako stabilní verzi 1.4; nainstaloval jsem si virtualbox-bin. Všechno jsem úspěšně vytvořil, ale stroj nenaběhl! Říkám tedy dobrá, přidám si do keywords ~x86 a nainstaluju si verzi 1.5.0-r1 (teď, jak se dívám, je už v portage nejnovější verze 1.5.2). Spustil jsem tedy verzi 1.5.0-r1 a ta neviděla vytvořený stroj ani virtuální disk! Když jsem si je chtěl vytvořit znova, kolidovaly s již existujícím virtuálním strojem a diskem. Jak je to možné? Všechna data byla uložena v podadresářích, ale v hlavním konfiguračním souboru zapsána nebyla. Dost špatné. Chápu, že jsem ukončil tu verzi 1.4 nekorektně, ale nechápu, proč si to do konfiguračního souboru VirtualBox neuložil hned a nechápu, proč se podobně zachovala i verze 1.5, přestože jsem (myslím) VirtualBox po nainstalování a prvotním vyzkoušení distribuce ukončil korektně.

Jako testovací distribuci jsem si zvolil Ubuntu, přestože jsem sám tuto distribuci nikdy v praxi nepoužíval a zatím se k tomu nechystám. Důvody jsou dva – chtěl jsem se na distribuci podívat očima poučeného laika a navíc si myslím, že Ubuntu má před sebou velkou budoucnost. Přesto, že se verze 7.10 zřejmě příliš nepovedla (jak píší Jakub Šťastný a Petr Cimprich na Rootu), bude podle mě dále válcovat konkurenci. Vlastně vidím ještě třetí důvod – zajímají mě projekty Linspire/Freespire a Nexenta, které z Ubuntu vycházejí.

Jako první jsem si spočítal počet balíčků, které jsou nainstalovány po čisté instalaci. dpkg -l | wc -l hlásí 1104, řekněme tedy 1100 balíčků. To je podle mě důkaz enormní (a v mnoha případech trochu samoúčelné) složitosti linuxových distribucí. V pracovní Mandrivě mám cca 1500 balíčků, ale tam mám nainstalováno už kdeco. Na svém domácím Gentoo se dostanu pod 1000, ale to je jenom díky tomu, že Portage má to rozdělení řešeno jinak. Kdybych měl doma jako hlavní systém Mandrivu nebo Ubuntu, mohl bych klidně skončit na dvou tisících.

Nemám rád Gnome, ale musím se přiznat, že prostředí Ubuntu je velmi hezké a přehledné. Neváhal jsem a nainstaloval jsem si pár nových balíků. Ubuntu nabízí dva způsoby, jak instalovat balíky – přes gnome-app-install a přes Synaptic. To podle mě samo o sobě ukazuje na něco shnilého. gnome-app-install podle všeho nabízí jenom aplikace, zatímco závislosti víceméně před uživatelem schovává. No budiž, nainstaloval jsem (pomocí toho gnome-app-install, neboli Applications – Add/Remove v hlavním menu) například GVim, BoUML a Gaphor. Z těch vyjmenovaných tří mi jediný Gaphor nefunguje – zjistil jsem, že je potřeba nainstalovat Python setuptools, ale to vedlo jenom k nahrazení jedné importovací chyby jinou importovací hláškou. Jinými slovy – nevyřešené závislosti, program se dostalo do repozitáře distribuce, aniž by ho někdo řádně vyzkoušel. Jak jsem zjistil, Gaphor má nejnovější číslo verze 0.12, tedy menší než 1! Kromě toho je závislý na Zope (pro jednoduchost webový framework psaný v Pythonu), přestože to není webová aplikace, ale Gtk+ aplikace. Naprosté šílenství.

Po dalším spuštění (dnes) mi systém hlásí, že nedokáže spustit jakýsi Gnome Settings Daemon, ale prý se o to zase příště pokusí. Ve skleníkovém prostředí virtuálního stroje, takřka po čisté instalaci a Ubuntu má tak (na první pohled) závažný problém.

Takže závěr jednoduchého testu – distribuce, která má verzi 7.10, není pořádně otestovaná a nabízí nic zlého netušícímu uživateli aplikace, které dosud nedosáhly verze 1. Obsahuje nesmyslné závislosti a neberu argument, že za to může autor programu, protože zodpovědnost za to má po přidání do oficiálního repozitáře samotný distributor. Neberu ani námitky, které se objevily pod článkem Jakuba Šťastného, že 7.10 není stabilní distribuce. Pokud se za stabilní distribuci považuje pouze ta s delší podporou, nemají verzi 7.10 zmiňovat na domovské stránce projektu.

Sdílet