Zadarmo není zadarmo, aneb co nás stojí pirátění

29. 1. 2012 10:39 (aktualizováno) Michal Breškovec

Lidé se často ptají, jak mohou producenti a prodejci hudby, videa, knih a programů konkurovat pirátům, když při pirátském stažení to máte přeci zadarmo. A já říkám mohou a finta je v tom, že zadarmo prostě v ekonomice neexistuje. Vždy a s každou činností vznikají náklady a spotřebitel se rozhoduje na základě užitku, který získá a bude svoje prostředky investovat tak, aby jej maximalizoval.

Nyní se to pokusím trošku rozvést z pozice „běžného“ uživatele Internetu. Představte si například, že váš oblíbený interpret vydal nové album a vy jej chcete v této obtížné ekonomické situaci získat za podmínek, které jsou pro vás přijatelné. Váš oblíbený obchodník (nebo spíše překupník) vám jej nabídne za přátelských 400 Kč (váš oblíbenec je přeci instantní hvězdička vyprodukovaná zábavním průmyslem, aby zazářila, vydělala co nejvíce peněz, a pak čert ji vem). Tato cena vás zřejmě nepotěší a v případě kdy se rozhodujete, zda investovat do nových zimních rukavic (když nám teď přituhuje), nebo do lesklé placky, tak se asi logicky rozhodnete pro ty rukavice. V nových rukavicích s obrázkem soba tedy usednete k Internetu, otevřete svůj oblíbený vyhledávač, zadáte do něj jméno interpreta, alba a dáte vyhledávat.

Co tímto postupem dostanete? Hromadu reklamy, podvodných (automaticky generovaných) stránek, nějaké ty viry, trojské koně, malware, spyware a jiný ware, který si váš Windows vždy tak oblíbí. Když se tím vším proklikáte a máte štěstí, tak možná získáte funkční odkaz na to co hledáte – v nějaké kvalitě, která může oscilovat od mizerné po excelentní, v závislosti na vašem štěstí.

Nyní se tedy album pokusíte stáhnout, což opět může trvat od několika minut, až po několik dnů (ale třeba i více) v závislosti na způsobu stažení a v případě torrentů také na dostupnosti seedů. Pochopitelně výsledek je nejistý, možná budete muset stahovat několikrát a navíc v archivu který si stáhnete může být i něco docela jiného. Ale předpokládejme, že jste se nakonec dobrali kýženého „kulturního“ zážitku.

Po celou tu dobu, kterou jste investovali do získání tohoto alba (což může být několik minut až několik dní – já jsem třeba čínský seriál Opičí král stahoval tři roky) vám nabíhají náklady. Jsou to pochopitelně váš čas (a jak se správně říká, čas jsou peníze), elektrická energie, cena připojení k internetu, amortizace vašeho hardware, případně software. Mohou také přibýt náklady vzniklé nutností odvirovat váš počítač, případně ztráty zneužitím vašich citlivých informací nějakým tím badwarem a mnoho dalších přímých a nepřímých nákladů. Pokud se nad tímto zamyslíte, možná vás překvapí, že konečná cena pirátsky staženého díla může být celkem vysoká, někdy i vyšší, než zakoupení placky u kameníka.

A teď se ptám, kdybyste měli možnost, buď přímo na stránkách interpreta, nějakého webshopu, nebo prostřednictvím nějaké služby/aplikace zakoupit totéž velmi jednoduše, ve vysoké kvalitě, dobře otagované, bez DRM a podobných nesmyslů, s rychlým downloadem za „rozumnou“ cenu a případně nějakou další přidanou hodnotou (např. slevový kupón na zakoupení lístku na koncert), podstupovali byste toto pirátské martyrium? Já tedy ne.

Producentům obsahu dává Internet neuvěřitelně mocnou zbraň, jak dostat svůj produkt obrovskému množství spotřebitelů po celém světě (prý už je nás přes 7 miliard), a to s relativně nízkými náklady, oproti fyzické distribuci. Chce to jen vůli, nabídnout hodnotné služby, rozumné ceny a vycházet zákazníkovy vstříc, místo jeho omezování a perzekuování. Že to jde dokazují ty stamilióny dolarů zaplacené za premium účty na serverech typu Megaupload, miliony uživatelů nakupujících hudbu přes iTunes atd. Takže není pravdou, že lidé nejsou ochotni platit, jen prostě chtějí za své peníze kvalitní a dobře dostupné služby.

Co tedy říci závěrem? Máme technologie, máme zákazníky ochotné nakupovat a producenti obsahu mají stále dost peněz, které mohou investovat do nových služeb a nového obchodního modelu. Tak se táži, kde je problém? Odpovězte si každý sám, jen je myslím zřejmé, že piráti to nejsou.

Sdílet