Něco málo o Linuxu - část 2

Pokračování a také závěr mého nahlédnutí do světa Linuxu pro začátečníky. První díl můžete najít zde.

Něco málo o Linuxu (část 2/2)

Píšeš tu o tom, že v distribucích nejsou kodeky, přehraji si tedy svoji muziku a filmy?

Ano, určitě. Jak jsem již zmínil, kvůli licencím není možné distribuce dodávat s podporou všech multimediálních formátů. Jsou však i takové, jejichž licence tomu nebrání a v distribucích jsou. Mohu zmínit například XviD, Vorbis OGG, FLAC a další. Ty ostatní pak lze, jak už bylo zmíněno, snadno doinstalovat, včetně podpory přehrávání DVD. V Linuxu najdete mnoho pokročilých multimediálních přehrávačů založených na téměř legendárním Mplayeru, Xine, či poměrně novém GStreameru. Najdete zde i z Windows známý univerzální přehrávač VLC.

Jediný problém na který můžete narazit je přehrávání některých CD a DVD s implementovanými ochranami proti kopírování. Ačkoliv některé z nich Linux prakticky ignoruje, jiné představují nepřekonatelný problém. Zatím také není možné přehrát Windows Média formáty s implementovaným DRM. Stejný stav je i u DRM chráněného audia a videa od společnosti Apple. Přehrávání těchto formátu bez DRM je pak bez problémů.

Domnívám se, že díky nedávnému obejití AACS u HD DVD a Blu-ray bude stejně bezproblémové i přehrávání těchto formátů. O prohlížení a editaci obrázků a fotek snad ani nemá cenu hovořit, zde vás žádné překvapení nečeká, vše jde jako po másle.

Co když mám ve svém počítači současně Windows a Linux, a chci si z disku s Windows něco zkopírovat. Co teď vědátore?

Linux podporuje pro čtení i zápis velké množství souborových systému. FAT a NTFS používané v Microsoft Windows nejsou výjimkou. Do nedávná byl problém se zápisem na NTFS, ale i toto omezení bylo překonáno a dnes je to bez problémů možné.

Pro Linux je málo kvalitních programů, nemohu používat to, na co jsem zvyklý a nezahraji si žádné pořádné hry

Jak už jsem se zmínil výše, lze v linuxových distribucíchnajít tisíce aplikací a mohu vás ujistit, že mnoho z nich jsou velmi kvalitních. Pro mě osobně byl přechod z Windows snadnější i v tom, že už pod nimi jsem sesnažil používat Freesoftware, jako OpenOffice.org, Mozilla Firefox, Mozilla Thunderbird, GIMP, apod. Domnívám se, že potřeby běžného uživatele budou solidně pokryty.

Co se týká her, najdete v Linuxu velmi kvalitně zpracovanou nejhranější hru na osobních počítačích – Solitaire :-), ale i mnoho dalších. To samozřejmě hráče neuspokojí a proto mohu s potěšením říct, že lze nalézt i řadu velmi slušných 3D stříleček, strategií, atd. včetně komerčních třeba od vývojářů z ID Software (Doom, Quake, Return to Castle Wolfenstein, atd.), Epic Games (Unreal), atd. Stále více se také začínají objevovat firmy, které se zabývají portováním her pro Windows do Linuxu. Průkopníkem tohoto snažení byla společnost LokiGames, která bohužel zkrachovala (nikoli vinou nezájmu o hry, ale vysokých licenčních poplatků), ale jejich práce rozhodně nepřišla vniveč, setkáváme se s ní dodnes např. v podobě Loki instalátorů a nástupnické firmy se alespoň poučily. Sice se můžete setkat se rčením, že dodávají včerejší hry zítra za dnešní peníze, ale jde o to, že se tyto společnosti snaží přinášet spíše hry, které jsou kvalitní, ale trh na ně z různých důvodů (např. vyšla obdobná hra ale očekávanější) trošku zapomněl. To má ty výhody, že si můžete zahrát slušné hry, na které by jste třeba pod Windows ani nepřišli a hlavně pro zmíněné společnosti to znamená menší licenční poplatky. Pevně doufám, že v budoucnu se dočkáme i Áčkových her.

To však není všechno, díky emulátorům jako DOSBox (existuje i pro Windows a další platformy) a DOSEMU si můžete zahrát nepřeberné množství DOSových klasik. Dokonce existují pro některé distribuce balíčky s těmito hrami, které je pohodlně nainstalují a nastaví, takže stačí zabrousit do menu ve vašem desktop manažeru a vrhnout se dokatakomb Dungeon Masteru, či odprásknout pár UFOnů v X-Comu. Můžete vyzkoušet i vynikající projekt ScummVM (existuje i pro Windows a další platformy), který umožňuje pohodlně spouštět adventury založené na enginu SCUMM a některých dalších. V distribucích se proScummVM běžně vyskytují balíčky s hrami Beneath a Steel Sky a Flight of the Amazon Quenn, ale snadno seženete i takové klasiky jako Sam & Max, Goblins, Monkey Island, Indiana Jones, Broken Sword a mnoho dalších.

Vidím, jak se nyní někteří, hlavně mladší, hráči, kteří tyto klasiky už nepamatují ušklíbají a zakládají ve Windows DVD s posledním The Elder Scrolls: Oblivion, či jinou peckou označenou jako MS Windows only. Nicméně možná vás to překvapí, ale v Linuxu si zahrajete i ten Oblivion a mnoho jiných her pro Windows, a to díky projektu Wine a komerčnímu Cedega (vychází z Wine, ale přidává některá vylepšení a oficiální podporu pro některé hry). Není to vždy úplně ideální a zprovoznění některých her může být celkem obtížné (pokud to vůbec jde), ale jsou i takové, které pomocí Wine fungují rychleji než ve Windows. Možná se ptáte, jak mohou hry pod nějakým emulátorem fungovat lépe, nebo stejně dobře jako ve Windows. Důvod vychází už ze samotného názvu Wine, což je akronym WineIs Not Emulator, jedná se o implementaci Windows API a knihoven. Mě osobně se pomocí kombinace Wine a Cedega podařilo rozchodit všechny mé oblíbené hry jako např. Sid Meier's Civilization IV, takže poslední důvod pro použití Windows pro mě padl.

Wine není určen pouze pro spouštění her, ale můžete pomocí něj používat i různé Windows aplikace. Stejně jako existuje komerční specializovaná verze Wine pro hry (Cedega), existuje i specializovaná komerční verze pro aplikace, jmenuje se CrossOver a lze pod ní spustit například Microsoft Office, Adobe Photoshop a mnoho dalších.

Linux je prý bezpečnější než Windows, je to pravda?

Pro Linux platí totéž co pro jakýkoliv jiný operační systém, tedy že nejslabším článkem v jeho bezpečnosti je uživatel. Pokud uživatel nedodržuje jistá pravidla, nezáleží na tom, jak bezpečný je operační systém. Nicméně Linux opravdu nabízí některé výhody.

Možná jste slyšeli, že pro Linux nejsou viry. Nějaký škodlivý program, který by se mohl s přivřenýma očima považovat za virus jistě existuje,ale šíření takového programu je díky architektuře Linuxu, která vychází z osvědčeného Unixu, velmi nepravděpodobné. Uživatel by při běžné práci v Linuxu neměl používat administrátorský účet (root), ale svůj účet s omezenými právy. Pokud by pak došlo k průniku viru do systému bude zasažen pouze tento účet a virus tak napáchá minimální škody, protože nebude schopen zasáhnout systém jako takový. Vzhledem k tomu, že Linux je od začátku koncipován jako multiuživatelský systém nečiní aplikacím práce s omezenými právy problém. To na Windows je situace odlišná a mnoho programů pod jiným účtem, než s právy administrátora není schopno fungovat. Napadení takového účtu virem či zamoření spywarem pak znamená zkázu celého systému. Abych byl spravedlivý není to chyba Windows jako takových (alespoň těch ze stáje NT), ale špatně napsaných aplikací, které si nesou toto dědictví z Windows 98 a starších. Údajně by se tato situace měla zlepšit s Windows Vista, ale jak se říká, zvyk je železná košile. Čili napadení virem, spywarem a podobnou havětí se nemusíte příliš obávat. V Linuxu sice existují antivirové programy (komerční i zdarma), ale slouží spíše pro kontrolu pošty a úložných prostor (např. souborové a e-mail servery postavené na Linuxu) pro Windows stanice.

Dalším problémem, který má zásadní vliv na bezpečnost operačního systému a vašich dat jsou bezpečnostní díry v systému a programech. Linux stejně jako každý jiný program obsahuje chyby, ale podle analýz je na tom například kód jádra vzhledem k počtu chyb velmi dobře. Je to mimo jiné také díky otevřenému vývoji a přístupnosti zdrojových kódů, kdy je může na rozdíl od closed source programů kontrolovat prakticky každý. Díky tomu je také každá nalezená chyba místo tutlání, tak jak to známe například u Microsoftu, opravena prakticky během pár hodin. Jak možná víte, některé chyby v produktech Microsoftu nejsou zaplátovány třeba roky.

Linuxové jádro také přímo obsahuje Firewall (respektive paketový filtr), který je velmi efektivní a s tím „nedochůdčetem“, který se nachází ve Windows XP SP2 se nedá vůbec srovnat. Obecně tedy platí, že pokud máte aplikovány všechny aktualizace, dobře nastavený Firewall a uživatelská práva, je systém Linux bezpečnější, než Windows.

Linux je zadarmo, jak může být něco zadarmo dobré a čím se jeho vývojáři živí?

Linux NENÍ zadarmo. Nemusíte za něj platit penězi, ale vždy vás bude stát minimálně čas který potřebujete, aby jste se jej naučili zvládnout a jistě mi dáte za pravdu, že pořekadlo čas jsou peníze, platí. Nicméně jsem přesvědčen, že čas, který do Linuxu vložíte se vám bohatě zúročí.
Pokud však chcete za Linux zaplatit také penězi, můžete a vývojáři to jistě ocení. Existují varianty distribucí, které si můžete koupit. Většinou za to získáte nějaké výhody, ať už je to lisované médium s distribucí + instalační příručka, či nějaká užitečná publikace, tak to mohou být aplikace, které jinak nejsou zdarma k dispozici. Také můžete získat komerční podporu, případně členství v klubu, které vám zajistí další výhody jako přístup k různým materiálům, či možnost získat novou verzi distribuce dříve než ostatní. Pochopitelně můžete přispět třeba jen tak na konto organizace, která danou distribuci, nebo program spravuje.

Jak už jsem se tu zmínil existují i firmy jako například RedHat a Novell, které vyvíjejí komerční distribuce pro nasazení ve firmách a těm poskytují kompletní servis, který může přijít i na mnoho tisíc korun měsíčně. Mnoho společností, které Linux a jiný svobodný software používají ve svých produktech, nebo pro jejich podporu pak do vývoje těchto programů investují obrovské částky, případně uvolňují své patenty aby podpořili jejich vývoj. Dobrým příkladem takové společnosti může být třeba velká modrá, čili IBM. Další pak uvolňují svoje produkty pod svobodnou licencí, aby využili potenciálu vývojářů svobodného softwaru pro podporu těchto produktů (a nepřímo pak svých dalších komerčních aktivit), viz například SUN Microsystems a uvolnění jejich operačního systému Solaris a aplikace JAVA pod svobodnou licencí. Mnoho vývojářů pak programy vyvíjí jen tak pro zábavu a jako důkaz svých schopností, což mohou později zúročit ve svém budoucím zaměstnání. Není výjimkou, že vývojáři free programů byli zlanařeni do velkých softwarových společností. Jsou i případy, kdy byly vývojáři nějakého svobodného programu zaměstnáni komerční firmou, aby byl vývoj této aplikace podpořen a zaručen, protože dané firmě se nějakým způsobem hodila.

Jak vidíte vývojáři svobodných aplikací snad hlady neumřou a firmy které je podporují nezkrachují. vlastně je to velmi efektivní způsob, nabídnout uživatelům produkt zdarma a vydělat pak na jeho podpoře, či jiném produktu, který se na něj nějakým způsobem váže. Myslím, že v tom je budoucnost.

Tak si to celé shrňme

V souvislosti s tímto podnadpisem mě napadl jeden vtip, ale říkat vám ho nebudu, stejně ho všichni znáte a už tak je článek dost dlouhý. Snad se mi tu podařilo ukázat, že Linux není výplodem nějakého chorého mozku, kterému jde jen o to zničit hodné společnosti prodávající svoje programy za penízky, ani že to není nějaký tajemný software vyžadující ke svému zprovoznění a používání černou magii, tajemné rituály zahrnující obětovávání panen (které se dnes těžko shánějí) a podobné nechutnosti prováděné jen partou zarostlých a obtloustlých lidí s tlustými brýlemi. Doufám, že se mi podařilo odpovědět naněkteré otázky které jste měli a přesvědčit vás, že Linux stojí minimálně za vyzkoušení. A pokud jste ho už třeba před rokem, dvěma, nebo prostě kdysi zkoušeli a nezaujal vás, nebo zklamal, nebojte se a zkuste jej teď znovu. Jednou z krásných vlastností Linuxu a svobodného software vůbec je jeho neuvěřitelně rychlý vývoj. Je fantastické sledovat jak roste zlepšuje se a jak je verzi od verze dokonalejší.

Toto povídání vzniklo jako reakce na diskuze pod články o operačním systému GNU/Linux a částečně mu byl inspirací článek Criticism FAQ.

---