Je libo MIT nebo GPL? Nebo Vám více chutná BSD licence? A která je svobodnější? GPL? Opravdu byste ji použili pro svůj software?
Disclaimer: Autor není zamindrákovaný blbec, kterému vadí, že Microsoft použil část kódu ze síťového rozhraní BSD v MS Windows. Dokonce ani nemá na stole obrázek RMS. Je pragmatik a ještě to drze přiznává.
Než se začneme bavit o svobodě, musíme si nejprve odpovědět na otázku, cože to ta svoboda vlastně je. Je více svobodnější dovolit, aby můj kód použil člověk ve svém, třebas uzavřeném projektu nebo je svoboda v požadavku, aby projekt buď otevřel nebo mu zákazat náš otevřený kód používat? Toť otázka …
Kdo má radši GPL, uživatelé nebo vývojáři? Myslím si, že uživatelé, protože právě jim přináší mnohem víc výhod. Mé debaty s ostatními to potvrzují. Jasně, já to chápu. Chápou ale uživatelé vývojáře?
Patrně ne až tak moc. Vývojáři z ní totiž tak úplně vždy nadšeni nebývají. Jasně, dokud se programují OSS projekty, je to (relativně!) jedno, ale i vývojáři se musí něčím živit, nemyslíte? Že to GPL nezakazuje? To je sice milé, ale jistě mi dáte zapravdu, že její použití v komerčním projektu není zrovna ideální. Vážně ne.
Silně virální licence jako GPL mají ještě jednu zcela zásadní nevýhodu. Představte si, že krom GPL existuje ještě jedna, stejně virální, ale s GPL nekompatibilní licence. Může klidně sledovat i podobné cíle jako GPL. Když se půlka komunity přikloní k jedné a druhá půlka k druhé, skončíme u dvou světů dvou licencí, ukázkovém štěpení sil. Na místě, kde by se nekonfliktní BSD či MIT licence snášely vedle sebe budou ty virální kopat kolem sebe. Bude se psát zvuková knihovna pro GPL a lautr stejná knihovna pro druhou virální licenci. To vážně chcete? Že se to stát nemůže? Proč by ne?
Má-li Linux uspět, musí jej lidé brát vážně. Sdělením „Je to děsně cool, kucí to programujou v garáži, sou děsně šikovný“ díru do světa neuděláte a komerční firmy se vám vysmějou. Vliv na mínění veřejnosti mají i používané licence. Spoustu lidí považuje GPL za příliš fanatickou. A ruku na srdce, není na tom něco? A nejen licence sama, ani její tvůrce pozitivnímu veřejnému mínění o Linuxu moc neprospívá. Myslím si, že kdyby nebylo pragmatického a inteligentního Linuse, mohli by si kucí dodnes stavět svůj Linux v garáži a nadávat na to, že je nikdo nechce brát vážně.
Jak jste jistě pochopili, osobně GPL příliš nemusím. Nemám vyhraněný názor na to, zda MIT nebo BSD, rozumné jsou obě, ve svých projektech používám MIT čistě z důvodu, že ji používá spoustu projektů v které mám důvěru. A co vy? Jaký je váš názor na svobodu? A jakou licenci máte raději?
PS: Toto není filipika proti RMS. Nechci upírat jeho zásluhy o rozšíření OSS, vím, že příliš nekonfliktní BSD licence by těžko mohla tolik prorazit, na druhou stranu si ale myslím, že RMS občas škodí. A řekl bych že poslední dobou více než je zdrávo.
A co když je už ta otázka špatně položená? Co když svoboda nelze tak úplně měřit (btw. když by šla, měla by určitě SI jednotku 1 Sv = jeden svobodík 8-).
Co když nejvíc záleží na kontextu? Neboli pokud jedna licence bojuje proti útlaku jiných licencí a prohlašuje se za svobodnou, co se stane, když se zastoupení licencí změní? Nezačne být tatáž licence považována spíše za tiranskou, protože její tlak z dominantní pozice už nebude bojem za svobodu, ale čistým útlakem? To mi trochu připomnělo politické převraty. Ty jsou také zprvu často označovány bojem za svobodu.
Az na to, ze je to skor naopak...
nebyt existujiciho rozsahleho projektu
GNU, byl by Linux jen hrackou studentu informatiky. Nebyt Linuse, napsal by ke GNU kernel nejaky jiny hacker, treba pozdeji, vyvoj by sel jinudy, ale to je nejspis vsechno. Jinak ja RMS osobne taky nezeru, ale s trochou nadhledu mi prijde, ze zmena paradigmatu je vyrazne vic diky genialnimu a idealistickemu RMS, nez inteligentnimu a pragmatickemu Linusovi.
GPL je tu pro uzivatele. To je jejim cilem, smyslem - ochrana uzivatelu. Proto ji maji uzivatele radi a vyvojari brblaji. Vyvojari jsou bohuzel taky lidi, a taky by nejradeji sami brali zadarmo a sami prodavali. S GPL se uzivatel nestane zajatcem developeru, coz se samosebou nelibi - .. potrefene husy.
Vsimnete si jak kazdy odpurce GPL prirovnava tuto licenci k "viru", a prijeti GPL kodu k "nakazeni". Pritom z jineho pohledu se tataz vlastnost muze jevit jako presne opacny extrem - "ozdraveni" sw projektu. Ja jako vyvojar na sve open source projekty pouzivam GPL prave proto, aby ten, kdo jej bude chtit vyuzit, musel bud svuj projekt otevrit svym zakaznikum, nebo na nich alespon nemohl parazitovat ve svych closed-source komercnich projektech (jako treba v pripade LGPL). Nehlede na to, ze tato prirovnani kulhaji na obe nohy protoze "nakazeni virem" si nikdo dobrovolne nevybira, kdezto prijeti jakekoliv licence je svobodne rozhodnuti tvurce SW. Prosim nepouzivejte slovo "viralni" v souvislosti s licencemi, vypada to potom jako by vam vadilo ze nemuzete zneuzivat cizi prace k dosazeni vlastniho zisku.
<blockquote>Spoustu lidí považuje GPL za příliš fanatickou. A ruku na srdce, není na tom něco?</blockquote>
No, kromě té chybky ani ne. Rozhodně to není spousta. Spousta lidí používá třeba Windows. Spousta lidí třeba jezdí autem. Nicméně ti, co si stěžují:
* musí znát GNU/Linux (málo)
* musí znát licenci GPL a BSD, či MIT (ještě méně)
* musí jim to vadit (ještě méně)
Zas taková spousta to nebude. Uznávám, pokud "spoustou" myslíš "spoustu komerčních firem, které znají svobodný software a chtěli by ho vykrást", tak to máš asi pravdu.
Uznej, že do BSD či MIT projektů vrací jen zlomek lidí, kteří využívají tento kód. Pokud se pamatuju, tak i Microsoft kdysi využíval BSD kód a nic nevracel. Takový model prostě vyhovuje spoustě firem, které už s "nevracením" kódu mají bohatou zkušenost.
Ona "virovost" GPL je právě klíč k tomu, že takový model funguje. Pokud by svobodný software používal hlavně MIT či BSD, pak by to komerční firmě dávalo veliké výhody, neboť by mohli využít práci všech k vlastnímu prospěchu bez nutnosti pomoci původním autorům. Naopak GPL je licence typu "já za Tebe právě tehdy když Ty za mě", takže oni "žraloci" mají smůlu - buď pomohou celé skupině nebo nemohou plody skupiny vůbec využívat (k prodeji svých produktů).
Připomíná mi to hodně modely chování, kterými se zabývá teorie her. Pokud se dobře pamatuji, tak ve společnosti všech "altruistů" (pomáhají slepě) by si "žralok" (nikomu nepomáhá) jen lebedil. (Tuhle problematiku znám jen z rychlíku, jednou jsem byl svědkem přednášky o výhodných vzorcích chování při hraní vězňova dilematu.)
Pokud jde o mne, tak já místo BSD/MIT licencí preferuji "public domain". To samé pomocí méně slov a s dlouhou historií.
LO: Ale nikdo Vas prece nenuti ten kod pouzit. A nikdo Vas coby uzivatele neomezuje. Muzete jej volne pouzivat. Je to pojistka. Jestli umite cist, tak si prectete podrobne vyse uvedene prispevky, jestli je ovsem dokazete pochopit. Ta filozofie je pro Vas mozna prilis cizi a nesmyslna.
Priznam se, ze mi tu nekteri pripominate jednu bandicku administratoru s niz mam obcasne tu cest. Oni maji sit na hrani a to, ze pulhodinovou akci administratora je nutno mesic ci dva urgovat ospravedlnuji ukazkovosti svych reseni a tim, ze ta sit ma neco prinaset tem, co se ni staraji - hracickove.
Vazeni vyvojari, pro koho ze je software a k cemu je urceny? Je pro uzivatele nebo pro vyvojare, je k pouziti nebo k vyvyjeni? Jo vyvojar musi z neceho zit, ale je tu fura uzavrenyho softu na zakazku, je tu fura softu, ketrej jejich zamestnavatel provozne pouziva a nemusi mu vadit GPL - rekl bych, ze oba fatalisticke pohledy jsou spatne.
Autor na druhe strane v clanku velmi spravne upozornuje na stepeni diky GPL3 a jejimu slepemu prijeti casti komunity s tim, ze pulka projektu, ktera prejala GPL3 ji prejala bez souhlasu vsech, kdoz dali ruku k dilu pri tvorbe GPL2 verze a tedy porusili radostne GPL2. Dokonce vyvojari linuxoveho kernelu uvazuji o GPL3 kernelu, coz je principielni nesmysl, souhlas vsech autoru je neziskatelny uz proto, ze jich staci par kteri odmitnou a je po legraci, pulku jadra prepsat from scratch asi nebude nijak jednoduche. Mozna by slo zacit delat 2.9 od nuly a pod GPL3.
Podobne je na tom myslim sun a jeho openoffice/staroffice s dualni licenci - tezko si predstavit, ze vsichni jejihz comity jsou v oficialnim releasu OO.org nebo dokonce uzavrenych Star souhlasili s jinou nez GPL2 licenci.
Zjevne tedy dochazi k masovemu porusovani GPL2 aniz by to kohokoliv trapilo, cimz se tato licence bohuzel stava rovnocenou BSD, MIT ci public domain.
Svet uz je takovej, GPL2 existuje a ma za sebou spoustu prace, jiz nelze jednoduse predelat na GPL3, a to je IMHO jediny skutecne padny argument proc se GPL3 vubec nezabyvat.
[17] To už je vyřešeno (upřesněním definice svobody): svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.
Takže už není nad čím se zamýšled, leda byste mluvil o nějaké jiné, vlastní svobodě, která třeba spočívá v braní svobod jiným atd. Ale to by už byla vaše definice a je otázka, jestli je vůbec k něčemu dobrá (jako zabývat se alternativní matematikou, ve které 1+1=2 a 1+2=8).
[14] Ale to jste nějak přeskočil z uživatele na vývojáře :) Potvrzuji že svobody dává hlavně uživateli.
Ale osoba, která chce kód použít ve svém projektu, to už je vývojář...
Ty svobody si musíte upřesnit u RMS:
0. The freedom to run the program as you wish.
1. The freedom to study the program's source code and then change it so the program does what you wish.
2. The freedom to distribute exact copies to others, when you wish.
3. The freedom to distribute copies of your modified versions to others, when you wish.
A tyhle svobody má zaručovat GPL, a GPL je má také podporovat. Takže proto ta nemožnost "uzavřít" dílo, čímž se efektivně potlačí svobody 1 a 3 což ...nechceme, že.
Rozhořčení z GPL mi opravdu připadá jako protest malého děcka který chce tu hračku z hřiště jenom pro sebe.
Nejsem profesionální vývojář ( programuji jenom na zakázku, když není zbytí ), ale opravdu nerozumím zanícení odpůrců GPL ...
1. nikdo Vás nenutí používat něco z toho "ďábelského" GPL.
2. máte plno komerčních věcí které lze bez skrupulí použít a být na 100% čistý protože jste jej koupili(u GPL vás někdo může obvinit že využíváte jejich know-how ať jim zaplatíte licenci :) )
Jediné rozhořčení které dokážu pochopit je to, že opravdu chcete použít program pod GPL přidat trochu omáčky a prodat za své.
Obhajování programátorů také nechápu. Programátor snad ten program naprogramuje a firma která jej zaměstnala jako dělníka jej pak zpeněžuje... chápu, že se lépe zpeněžuje vícekrát... ale kolik programátorů má plat určovaný podle počtu prodaných kusů ? ... Já za své projekty vždy inkasoval tolik kolik si přestavuji že mne stojí můj čas vynásobeno stráveným časem... takže bez ukrutného zisku ano ... ale za svou poctivou práci poctivě zaplaceno !!!
Umím si krásně představit, že na žádost zákazníka o software jim povím: ano toto jde... bude to stát tolik a tolik když to bude pod GPL, jelikož vím o projektu který stačí rozšířit a je to... nebo to bude stát tolik pokud vám stačí když to dostanete jako spustitelný program.
Mám zkušenost že jedna firma z mého okolí již pár let řeší, že si nechali na zakázku vytvořit fakturační program, který přesně splňuje jejich požadavky (nechtějí jej měnit) a teď by tam potřebovali přidat blbost jakou je automatický export do nového účetnictví... jelikož je to closed source aplikace kompletně na zakázku ... tak mají poměrně smůlu... člověk co to před deseti lety programoval je k sehnání jednou za uherský rok a nemá čas takovou kravinu dělat. Tento systém je samozřejmě super pro toho tvůrce... má zabezpečeny příjmy do budoucnosti, jelikož ví že celá aplikace stojí na něm ... blbé pro zákazníka jelikož když už není pro tvůrce dost atraktivní aby se jejími požadavky zabýval má smůlu.
Mimochodem z podobného důvodu v hodně firmách nenajdete pořádnou dokumentaci IT... prostě pak jsou jistí lidé "nenahraditelní" a když je náhodou nedejbože přejede auto (nebo nenahraditelná firma zkrachuje) tak utrum a celá investice je v tahu a začíná se od nuly.
2 Oldřich Šmehlík:
<i>GPL se dá taky vydělávat, například když nakódíš něco, v čem se nikdo nevyzná a budeš prodávat podporu</i> No v tom případě to, ale podporuje oligopolní postavení velkých firem a likviduje malé a střední firmy(programátory \ správce).
Protože ty nikdy z nedostatku prostředků nemohou mít nic navíc. Jedinou jejich devizou by právě mohla být exkluzivita výrobku ale tu nemají, pok mohou být monopolisty = nikdo v okolí takový není = zakazník musí vybrat je. ale.... Jakmile do takového prostředí, ale vstoupí větší suběkt nemohou mu konkurovat a pokud si nechtějí hrát na mučedníka tak to zabalí.
Tomcat: diky GPL musi i velka firma hrat podle stejnych pravidel. Hrat si na exkluzivitu je falesna a kratka cesta. Vyhody malych firem jsou jinde: nizsi cena diky nizsi rezii, vyssi adaptabilita a variabilita, mensi zavislost na technologii. Jakmile si bude chtit mala firma hrat na monopol, tak skonci. A s malymi firmami jsou spojene take vyssi rizika preruseni nebo ukonceni projektu. Pokud si nekdo mysli, ze mu firma o peti lidech nabidne stejne garance jako firma o 50 tak je stejne naivni, jako ten, co pujcuje vandrakum penize na vlak na hlavaku a kocha se nadeji, ze mu je poslou zpatky. V jistom slova smyslu GPL naopak podporuje male firmy, ponevadz snizuje riziko skod, ktere nastanou, ze dodavatel skonci. GPL neznamena, ze zakaznik bude mit sw zdarma. Distribuce, o.s. je neco jineho nez aplikacni sw, a lidi, kteri na nich delai to budto maji jako sveho konicka, nebo jsou placeni fy. ktere ziskavaji penize na aplikacnim sw, a kterym se vyplati zivit svoje programatory, tak aby meli kvalitni sw na kterem jim pobezi jejich aplikace.
Baví mne lidé jako [21], kteří reagují na něco, co vůbec v původním článku není. Botanicus si nestěžuje, že musí GPL používat, ale sděluje důvody, proč jí nepoužívá.
Reakce [21], že Botanicus GPL používat nemusí, je pak zcela mimo mísu. Jako bych napsal, proč nemám rád sladké a nějakej jouda poté objevil Ameriku, že sladké jíst nemusím.
Vůbec je celý příspěvek [21] dost mimo. Brekot u firmy, která si zaplatí vývoj SW na zakázku a nevadí jim, že nedostanou zdroje, nemá být brekotem nad uzavřeným kódem, ale nad blbostí toho ve firmě, kdo takovou smlouvu podepsal.
Mám dojem, že Botanicuse poměrně chápu. Pokud bych chtěl jako vývojář virální GPL použít, musím si klást otázku, jakouže svobodu mi GPL dává, když mě nutí otevírat jiné, přímo nesouvisející části mého kódu. Plně souhlasím s tím, že BSD/MIT je podstatně svobodnější - k ničemu mně nenutí a svobody mi dává podstatně více.
2 Pavel Stehule:
Ano a právě proto je velké firmě GPL negativum ukradené, nebo naopak jí nahráva. Samotnou práci odvede někdo jiný a v části služeb je jen malé procento které dokáže pak s velkou firmou držet krok.
Tedy komerční přínos pro malá a střední je velice sporný. Velká firma zaplatí lidi a je shopná držet nadstandartní hotovost pro služby.
Na minimalizaci ztrat jsou smlouvy, výberová řízení a oddělení která se oto stají as amo v konečné fázy i právníky.
Jak říkám podnikat v sektoru vývoje \ prodeje \udžby SW který se váže s GPL je velice problematické a může být i v konkrétních případech neperspektivní až nemožné
Tomcat
a) S GPL nebo bez GPL tezko muze mala firma drzet krok s velkou dobre rizenou firmou v technickych oborech - coz je videt. Proste nema zdroje. Ukazkova je 602 a jeji SQL server. Ve 3 lidech moc velky byznys neudelate. Resp. byznys delate jen dokud velci hraci ignoruji Vas trh. V okamziku, kdy se na nej zameri, tak behem chvile prijdete o lidi, o zakazky (pokud se drzite jenom diky vendor locku).
b) "Na minimalizaci ztrat jsou smlouvy, výberová řízení a oddělení která se oto stají as amo v konečné fázy i právníky." Co si vezmete na s.r.o-cku? Vysoudite majetek, ale ztraceny cas nikdy. Cim si pomuzete, budete mit majitele firmy ve vezeni pro dluzniky, jeho programatori budou davno jinde, a vam zbude zastaraly kod, ktery bezi na obskurnich systemech.
pojal bych to jinak: podnikat v sektoru, kde dochazi ke konkurenci je tezke a v urcitych oblastech nemozne, a tam kde se uplatnuje GPL je to jen o to tezsi, ze je dulezite udrzovat vazbu se zakazniky, protoze zakaznik muze beztrestne odejit. Pokud ovsem je spokojeny, tak proc by to delal, pokud nekomu preda kod, tak jej i minimalni upravy budou po urcitou dobu stat 10x nasobek a zatimco puvodni dodavatel muze realne garantovat kvalitu, tak kdokoliv jiny bez dukladneho seznameni se se zdrojaky, tak pri nejlepsi vuli, nemuze.
Svoboda je kdyz nejsem omezovan v nicem, co je pro me podstatne. Me GPL vyhovuje. Jak jako uzivateli, tak i jako cloveku, ktery se programovanim zivi.
Jinak jestli je GPL vyhodna pro vyvojare? Pro mnohe urcite ano, jinak by ji nepouzivali. A pripadne presli k projektu, ktery ji neni zatizen .. napriklad BSD... nicmene to, ze porad spousta vyvojaru vyviji pod GPL znamena, ze pro ne vyhody GPL prevazuji nad vyhodami BSD.
Co se tyce tristeni sil ... to je problem, pokud nekdo ma (vlastni) velkou vyvojovou zakladnu. Pak si musi dat pozor, aby mu vsechny jednotky pracovaly na spolecnem cili. Pokud to ale vezmete z pohledu jednotlivych tvurcu, ktere nikdo zastresujici nevlastni, tak to vypada jinak - misto tristeni sil najednou zacnou nabyvat na dulezitosti veci jako svoboda rozhodnout se, co je dulezite pro me, co chci delat ja a cemu chci venovat svoje sily. Pokud by si na tyto otazky odpovedeli vsichni jednotlivci stejne, k zadnemu tristeni by nedochazelo. Pokud se odpovedi lisi, musi kazdy zvazit sam, zda je pro nej dulezitejsi se prizpusobit ostatnim, nebo zda delat to, co vyhovuje jemu nejlepe. Vetsinou dojde k nejakemu kompromisu, kdy dotycny nemusi delat prilis mnoho ustupku a pritom uz to staci k tomu, aby se mohl rozumne spojit s nejakym dostatecne velkym, podobne zamerenym proudem.
To je podobne jako s distribucemi, nebo s grafickym rozhranim. Rozhodne nelze rict, ze pokud by se (napriklad) zakazala vsechna ostatni rozhrani krome Gnome, tak ze by vsichni vyvojari presli ke Gnome a vylepsovali by ho se stejnym nadsenim. Mnohem pravdepodobneji by se spousta vyvojaru proste na vyvoj grafickeho rozhrani vykaslala a vyvyjela by neco uplne jineho, nebo taky treba nic. A Gnome by trpelo tim, ze by se ho presedsi vyvojari snazili predelat tak, aby vyhovovalo jejich potrebam, navzdory tomu, ze tak zamysleno neni. (Ja treba davam prednost fluxboxu, cili bych porad prudil vyvojare Gnome, aby udelali neco, co mi umozni vypnout vsechny jeho featury, vyhazet ikonky z plochy, mit programy v menu na pravem mysitku a nebyt zavisly na zakladnich Gnome knihovnach - coz by je urcite netesilo a me by naopak stvalo to, ze se mi nedari nastavit si prostredi tak, aby to vyhovovalo me a navic to zere pamet a vykon na veci, ktere vubec nechci a nepotrebuju ... proste stejne problemy, jako s Windows...)
Open source licence nejsou a nikdy nebyly o svobodě. Jsou o sdílení SW a jeho změn mezi uživateli. Pro FSF a RMS je to možná totéž, ale není to totéž. GPL je licence vynucující absolutní sdílení (pokud SW distribuujete, pokud si ho upravíte pro sebe a nikomu dál nedáte, nemusíte své zdroje sdílet). Licence BSD, MIT, Public Domain a podobné stojí na druhé straně spektra, protože nevyžadují žádné sdílení. Někde mezi stojí rodina licencí založená na MPL, která vynucuje sdílení jádra, nikoliv nutně doplňků (zjednodušeně řečeno).
Pro uživatele není mezi licencemi žádný rozdíl. Pro vývojáře nebo uživatele který provádí změny je ovšem rozdíl zásadní. Pokud si sdílení můžete dovolit, je to úžasné, protože sdílení má velké výhody. V takovém případě jsou licence které sdílení podporují (nebo vynucují) výhodnější, protože za svou práci a kód získáte něco na oplátku. Pokud si ovšem sdílení dovolit nemůžete, např. z důvodu patentů, exportních omezení nebo třeba jen proto, že by jste si zničili živobytí, je extrémní licence typu GPL závažným balvanem na cestě, a to i v případě, že sice chcete sdílet, ale prostě nemůžete úplně všechno, a GPL přístup všechno nebo nic vás tudíž diskvalifikuje ze hry.
Osobně dávám přednost "šedým" licencím typu MPL, které přinášejí výhody obou extrémních přístupů. Vehementně podporují sdílení, ale nevynucují si ho za každou cenu. Výsledkem je dle mého mnohem zdravější a silnější ekosystém kolem produktu, protože podporuje zdravou a důležitou kooperaci (což neplatí u BSD-like) mezi uživateli a vývojáři, ale nikoho nediskriminuje, takže hry se účastní více hráčů a i způsoby které by jinak nebyly možné (což neplatí u GPL).
[18] Házet špínu bez argumentů umí každý. Buď uveďte argumenty nebo raději mlčte. I když, ono je docela úsměvné, když mne obviníte z něčeho, co děláte sám.
[19] To, co jsem chtěl říci, je to, že v každé společnosti jsou k zajištění svobod nutná omezení. Chceme-li svobodu zachovat, musíme omezit ty, kteří by chtěli svobody druhých omezovat. A to je to, co se GNU/GPL snaží zajistit.
[33] Kvalita příspěvků se hodnotí dle stylizace a použitých argumentů, ne dle toho, zda se autor podepsal jako "Pavel", "prc" a nebo "Tomáš Novotný, rč. 571023034".
Je poměrně jedno, jak situace vypadala před dvaceti lety a nezáleží na tom, kolik u nás bylo IT odborníků. Dle popsané situace leží odpovědnost zcela na tom, kdo to tehdy odsouhlasil.
Když nebudu rozumět autům a koupím něco, co bude způsobovat problémy (např. traktor Zetor jako taxi vůz pro osobní dopravu), nezáleží na důvodu, proč autům nerozumím, proč jsem se neporadil nebo si nenajal odborníka. Důsledem jsou problémy vzniklé v důsledku mé chyby. Tečka. A spekulovat nad tím, že kdyby se Zetor vyráběl ve variantě "Extra cab", jako taxík by byl použitelnější (viz vaše spekulace nad tím, že kdyby se bývala použila licence ta a ta), je pouze mudrování nad zmenšením následků a nikoliv řešením příčiny.
Promin, ale prijde mi nefer hazet hnuj na RMS. Kazdy, kdo chce sve dilo licencovat ma na vyber ze spousty licenci a nebo si muze vytvorit vlastni. Kdyz preferujes mit a bsd nemusis hned kvuli tomu kritizovat RMS. Stejne jako ja nebo ty ma pravo na svuj nazor a svou licenci nikomu nenuti a ti kdo ji prijmou ji prijimaji i s onou viralitou, ktera se ti nezamlouva.
[16] No, moze byt, lenze tam sa to prepaci, pretoze su to 'dobre' projekty - Sun je jeden z najvacsich priatelov OSS (hned po IBM) a migracia na GPLv3 je zase len zlepsenim ochrany.
Pre vsetkych:
GPL mozno obera o nepodstatnu 'slobodu' robit si s ich kodom co kto chce, ale chrani pred vsetkym takymto svinstvom (vid tcp/ip v WIN95) a dolezite je to hlavne v USA kde maju tie sibnute softwarov patenty , tu nejde o vyvojarov- vyvojar je len robotnik, ktry, ako v Kapitale predaa svoju pracovnu silu (rozum a algoritmizacne schopnosti) zamestnavatelovi, Jediny kto na to moze doplatit su vsliake nenazrane firmy a ich share-holderi , ktori takymto sposobom nicia povodny ucel patentov , a obrcaju ich proti spolocnosti - analogia s hudobnym priemyslom, a vseliakymi spolocnostami - teraz nejaki hudobnici skusili uvolnit nove album na internete (priblizne nulova cena publikacie) a zistili ze na tom zarabaju asi trojnasobne rychlejsie (dobrovolne prispevky) ako povodne - ludia platia o moc menej, ale vsetci ti darmozraci medzi tam nie su
Dobry priklad je Sun - uvolnili z vacsej casti solaris 10 a je zadarmo, spolu s opensolaris projektom (ja osobne mam, pac mam masinu od nich) Spusta ludi co si to stiahne a pouziva nicim neprispeje (okrem reg dat :P) ale niektori pomozu opensolaris projektu kodom, a ked niektory z nich bude robit povedzme sysadmina, a dojde k rozhodovaniu, co dat na server , pomysli si na solaris , ktory roky pouziva,(support [uzitocne leda pre firmy] nie je zrovna zadarmo, aj ked neni drahy ako napr microsoft) a mozno prispeje aj k argumentu, aby novy hardver pre firmu bol povedzme Fire od Sunu a nie Origin od SGI , takze tym ziskaju vsetci. na rozdiel od sucasnej jednostrannej situacie
[40] danman
Vy si fakt myslíte, že vývoj Solarisu je dílem neplacených dobrovolníků, nebo že Sun má primární příjmy ze supportu Solarisu? To je velmi naivní (i když po těch prvních dvou odstavcích to nepřekvapí). Solaris si kupujete v ceně (mimořádně předraženého) Sun HW. OpenSolaris je jen pokus, jak si udělat reklamu. A když si koupíte HW od Sunu, na vývoj Solarisu přispějete stejně, jako když byl Solaris uzavřený.
K online publikaci hudby: vy si fakt myslíte, že uvolnit album na inetu má nulové náklady? Omyl. Potřebujete infrastrukturu, správce, stojí to peníze. Navíc dobrovolné příspěvky mohou uživit leda velmi známé kapely, kterým v minulosti někdo zaplatil masivní reklamní kampaň, na které mohou dnes stavět. Na tu kampaň by si ovšem příspěvky nevydělali, protože jí dělali ti "příživníci", co z bandy nevycválaných blbů udělali megahvězdy.
pozor , nepovedal som nulove, ale su podstatne nizsie , nez na tlacenie medii atd. , a je to o nieco flexibilnejsie oi pokila maju na stranke reklamy, maju pridane peniaze aj z toho , tympadom nemaju taky problem sa uzivit a kapela nemusi byt znama len kvoli rekl. kampani
K tomu sunu, sun ma primarne zisky z hardveru, dalej sluzby a potom software , oni s tym solarisom robia nieco podobne ako RedHat - vychadza teraz aj Solaris Express, ktory sa updatuje a je zadarmo, a potom, niekedy v buducnosti, sa do toho obuju ich inzinieri , a spravia solaris 11 z tychto zdrojov.
nehovoril som ze je dielom neplatenych dobrovolnikov, a to to reklame som spomenul (siroka uziv. zakladna je najlepsia reklama pre OS )
iba hovorim, ze na rozdiel od inych firiem , (natiska sa mi do hlavy SCO) je takyto model dobry pre vsetkych
[42] Vylisování CD přijde na méně než 10 Kč, záleží na objemu a dalším (potisk, obal, balení). Samozřejmě stažení je levnější. Ale vezměte v úvahu, že jde o tisíce stažení za hodinu. Album In the Zone od Britney Spears se během prvního týdne prodalo 609 000 kopií. To je v průměru 3 625 kusů za hodinu. Jenže lidé málo kupují ve 3 hodiny ráno, a celkem hodně kupují v 6 večer, navíc k času uvolnění začnou kupovat jako šílení. Předpokládajte tedy řekněme až 25 000 kusů za hodinu. Když to bude na webu, jde o 1.75TB za hodinu při velikosti alba 70MB (MP3, komprese 1:10). Při bezeztrátové kompresi jde o 4.2TB za hodinu (počítáno s kompresí 1:4). A samozřejmě budete za hodinu mít 25K platebních transakcí, ozve se pár stovek lidí, kterým něco nefunguje atd. Jak levně postavíte a budete provozovat takový shop? Půjde o stránky na wz.cz, nebo si Britney napíše něco sama v PHP a umístí serveru u sebe v předsíni? Asi je jasné, že ve skutečnosti jde o celkem celkou investici, a budete opět potřebovat vydavatele, který bude mít platební infrastrukturu, bude schopen poskytovat download ze serverů po celém světě, a bude v systému nabízet různé tituly. Jenže to je teorie, protože většina potenciálních zákazníků nemá přístup k inetu, embossovanou kartu, MP3 player a potřebné znalosti, aby celou transakci prošli.
Model financování Solarisu je zvláště "výhodný" pro zákazníky Sunu, kteří v ceně HW platí operační systém možná právě pro váš desktop. Zeptám se: proč si ho nezaplatíte sám?
Přečteno 19 387×
Přečteno 16 930×
Přečteno 13 909×
Přečteno 13 242×
Přečteno 11 230×