Například v oblasti telekomunikací je situace tristní. Kdybychom si sedli dohromady, a řekli, že vytvoříme evropský regulační úřad pro telekomunikace, na který během 3 let zcela přejdou národní kompetence v telekomunikacích, bylo by na světě krásně. Měli bychom tu T-Mobile Europe, Vodafone Europe, a volání z Rozvadova do Waidhousu by vyšlo stejně draho, jako z Rozvadova do Svaté Kateřiny. Jenže EU místo toho nechá těch 27 národních regulátorů, a navrch ještě reguluje cenu roamingu. Tak pochopitelně nevzniká otevřený trh, ale přeregulovaný hnus a pokroucený trh.
Sekačky nejsou problémem, který by bylo třeba řešit na unijní úrovni. Každá národní legislativa má předpisy pro ochranu zdraví obyvatelstva, a procedury pro řešení sousedských sporů. Alternativou by bylo nahradit části národní legislativy tou unijní. Ovšem ne tak, že se pouze přijme norma určující hlučnost sekaček, která prodlouží těch 95k stran o dalších pár kousků, a národní legislativa zůstane (tedy počet stránek celkem pouze roste).
Lukáš Kotek
Student učitelství ICT na PedF UK se zájmem o open source, Python, Scratch, HTML5, výuku programování a mnoha dalších – ne IT – věcí, jako je hudba (Pink Floyd), literatura (G. Orwell) nebo film (S. Kubrick).
