Od napsání předchozích epizod se na poli českého IPv6 udála zásadní událost. Servery společnosti Internet Info, včetně tohoto blogu, jsou přístupné přes IPv6. Že jste si ani nevšimli? Tak to má být. Zřejmě to s těmi problémy kolem IPv6 není tak žhavé… I přesto si dovolím dokončit několik kapitol o problémech s tímto protokolem.
Útok typu M-i-t-M je asi to nejzákeřnější, co může útočník na síti dělat. Je to také často jediná použitelná cesta, jak odposlouchat šifrované spojení, pokud uživatelé nejsou důslední v ověřování autenticity protistrany. Klíčovou podmínkou pro provedení takového útoku je přesměrování veškeré komunikace tak, aby procházela počítačem útočníka. Na IPv6 je takové přesměrování běžným jevem. Stačí k němu počítač s MS Windows ve verzi Vista nebo vyšší a z nějakého důvodu zapnutá služba sdílení připojení k Internetu (ICS). Tato služba totiž kromě NATu, pokud nadetekuje veřejnou externí adresu, aktivuje také 6to4 směrovač, který do sítě nabízí 6to4 IPv6 adresy formou bezestavové konfigurace. Za to patří Microsoftu pochvala, jak jsem uvedl v prvním díle, pokud by se tak chovala většina NATů, měli bychom přechod na IPv6 dávno za sebou. Bohužel, celé to evidentně není tak doladěné, jak by být mělo − běžně se stává, že počítač posílá ohlášení směrovače i zpátky externím rozhraním (!). Vzhledem k povaze automatické konfigurace IPv6 dojde vpodstatě okamžitě k přesměrování IPv6 provozu přes stanici „útočníka“. Situaci naznačuje následující obrázek.
Faktický důsledek této situace není ani tak bezpečnostní, jako spíš výkonnostní. Klientské stanice s MS Windows obvykle nejsou dimenzovány na směrování síťového provozu, navíc je může uživatel kdykoli vypnout a tím všechna spojení přerušit.
Už v předchozím díle jsem nakousl, že bezestavová automatická konfigurace mimo jiné neumí sdělit klientovi, že v dané síti fungují pouze určité IP adresy. Takže pokud takové omezení v síti platí, je nutné každou stanici ručně zkonfigurovat.
Další velice zajímavé volby skrývá tabulka priorit adres, v Linuxu uložená v souboru /etc/gai.conf. Zatímco v IPv4 světě se tak nějak počítalo, že jedno síťové rozhraní má jen jednu IP adresu, koncept IPv6 počítá s tím, že jedno rozhraní má adres několik. Stejně tak se počítá s tím, že odpověď na DNS dotaz obsahuje více adres. Jsou definována přesná poměrně sofistikovaná pravidla, jakou adresu vybrat jak na straně zdroje, tak i na straně cíle.
Výchozí nastavení například předepisuje, že pokud je dostupné spojení po IPv4 i IPv6, dá se přednost IPv6. Navíc jsou rozsahy IP adres tříděny do skupin a upřednostňují se spojení v rámci jedné skupiny. Tím se má v maximální možné míře eliminovat používání prostředníků – Teredo adresa si k sobě vybere jen Teredo adresu, 6to4 jen 6to4 adresu a nativní IPv6 adresa jen nativní adresu. Systém nám trochu drhne v tom, že žádný producent obsahu nepublikuje 6to4 adresu v DNS, a také v tom, že velká část „nativních“ IPv6 adres je ve skutečnosti tunelovaných.
Chceme-li zavést IPv6 do prostředí s již zavedeným IPv4 protokolem, mohli bychom předejít některým problémům upravením tabulky priorit tak, aby spojení po IPv4 protokolu dostalo maximální prioritu, a spojení přes IPv6 se používalo pouze v případě, že není zbytí. Takové nastavení je velmi rozumné – zaručuje totiž, že co fungovalo doteď, to bude fungovat nadále bez problému a případné problémy nastanou jen s obsahem, který by bez IPv6 vůbec dostupný nebyl.
I v tomto případě ale nezbývá, než všechny stanice obejít a ručně konfiguraci změnit. Nicméně osobně nemám dojem, že by to bylo zcela špatně. Rozhodnutí o preferování určitých adres by dle mého názoru mělo být v kompetenci správce počítače, nikoli správce sítě.
S IPv6 to není tak špatné, ale neznamená to, že by nemohlo být lépe. Zkusím v několika bodech shrnout, jak si představuji budoucnost:
Končí prozatím poslední díl miniseriálu. Jak už jsem zmínil v úvodu, v moři zvaném IPv6 se hnuly ledy. Zpřístupnění webů Internet Infa považuji za velký krok pro české IPv6. Ukazuje se, že ani komerční poskytovatelé obsahu nemusí mít strach, že by vystavením AAAA záznamů pro své domény přišly o zákazníky. Kdo bude následovat? Seznam, Idnes, nebo snad TN.cz? Nechme se překvapit.
http://article.gmane.org/gmane.os.openbsd.misc/179322
> $ dig +short AAAA www.openbsd.org
> silence
I'm proud of it.
provisioning je jeden velkej pruser.
diky bordelu ohledne RA vs DHCPv6 (vysledek takovy ze na lan o 1000 stanicich dhcp nema sanci, ra nd+ramond ok) je nemozne lidem s windows pridelovat konstantni ip, diky uzasne veci zvane privacy extensions.
takze kdo ma access na net se filtruje podle mac adresy v neighbors (skript pridava ad-hoc neplaticum aclka na ciscu). kdo rika ze kdyz to ma fungovat, musi to byt systemove?
- uživatel=samostatná VLAN - totální nesmysl, nespravovatelné, neškálovatelné
- "Nikde není ani dáno, že všechny podsítě používají délku prefixu /64." Ale ano, RFC 3587 a 4291 vyžadují aby Global Aggregatable adresa z rozsahu 2000::/3 měla Interface ID 64-bitové a konstruované podle modifikovaného EUI-64. Sice jedním dechem též říkají, že žádné IPv6 zařízení nemá dělat z IPv6 adresy závěry, kde je hranice mezi prefixem a interface ID. Pro mě z toho vyplývá jasné sdělení, že ve svých návrzích budu všechno adresovat /64.
Co o sobě napsat? Absolvent ČVUT FEL, linuxák, síťař. Mimo to se zajímám o elektrotechniku, elektroniku a speciálně elektrické pohony.
Přečteno 57 274×
Přečteno 15 946×
Přečteno 15 859×
Přečteno 15 160×
Přečteno 13 128×