Déčko jako děšivý důsledek digitalizace
Start páté stanice České televize asi nejlépe vypovídá o neradostném stavu zemského televizního vysílání v ČR. A možná i o selhání regulátora.
Nejen kmitočtové spektrum je nerostným bohatstvím
O kmitočtovém spektru se často říká, že jde o nerostné bohatství a proto je potřeba s ním řádně hospodařit. Tuto činnost státy delegují obvykle na regulační úřady, u nás ČTÚ. V případě zemského vysílání jde ale i o jiné nerosty. Takové, na kterých naši předci vybudovali vysoké věže a umožnili tak šíření televise (tehdy ještě se s) a ke kterým diváci natáčeli své přijímací antény.
Hlavní výhodou zemského televizního vysílání totiž je, že většinu nákladů nese vysílatel, pro příjemce jde o cestu téměř vždy nejlevnější. Aby to tak fungovalo, musí být pokrytí země především z vyvýšených vysílačů, vysílajících vysokým výkonem. Takové vysílání je pak možné v blízkých oblastech přijímat doslova na kus drátu, ve vzdálenějších pak pomocí jedné směrové antény za pár stokorun.
Systémové selhání v plánu liberalizace
Jeden z hlavních důvodů digitalizace televizního vysílání byla možnost liberalizace trhu. Ten byl do té doby zablokován právě nedostatkem kmitočtů, takže existovaly nanejvýš čtyři kmitočty v každém regionu, povětšinou obsluhované jednou společností, Českými Radiokomunikacemi. Jedná se o bývalý státní podnik, kterému při privatizaci připadla také většina televizních věží.
Už při testování digitálního vysílání se celá věc vyvíjela slibně. Existovaly tu tři nezávislé subjekty, které provozovaly své vlastní experimentální vysílání, které se po zahájení řádného digitálního vysílání na konci roku 2008 přetavilo ve tři nezávislé celostátní multiplexy. Čtvrtý dostala ze zákona k provozování Česká televize. Jenže pak se to celé zadrhlo. Proč?
Drážní analogie
Představte si, že by se stejným způsobem liberalizovala železniční doprava. Všechny koleje i vagony by připadly privatizovaným Českým drahám, jako logickému nástupci státního podniku. Ostatní dopravci by si mohli zcela volně provozovat drážní dopravu, za předpokladu, že si seženou vlastní koleje a vozidla. A protože stavět nové koleje vedle stávajících je často nemožné, nezbývalo by ostatním dopravcům, než si pronajímat koleje od ČD za smluvní cenu, takže by se majoritní dopravce postaral o to, aby cenová nabídka jiného dopravce nebyla konkurenceschopná.
Dosadíme-li do této analogie za koleje televizní věže (stavby) a za vagony jednotlivé vysílače (technická zařízení), dojdeme ke scénáři ke kterému přesně došlo u třetího celostátního multiplexu. Jeho provozování získala na starosti původně nezávislá společnost Czech Digital Group, kterou založila FTV Premiéra na konci devadesátých let. Jenže, aby měla síť náležité pokrytí, musela vysílat z věží vlastněných Radiokomunikacemi. A ty si za zpřístupnění vysílacího stanoviště naúčtovaly takovou cenu, aby nabídka vysílání ve třetím multiplexu nekonkurovala nabídce vysílání ve druhém multiplexu, který provozují Radiokomunikace samotné. Skončilo to tak, že firmu CDG Radiokomunikace odkoupily a udělaly z ní pouze prázdnou skořápku, která sice právně provozuje třetí multiplex, ale fakticky se o všechno starají Radiokomunikace samotné.
Česká televize na tom byla ještě hůř. Měla si sama zajistit technické provozování prvního multiplexu, který zároveň bude pokrývat zákonem předepsaných 95 procent obyvatel ČR. Rozhodla se to řešit outsourcingem a vypsala tedy otevřené výběrové řízení na provozovatele. Přitom se ale odpovědné osoby obávaly, aby výběrové řízení nevyhrál někdo jiný než Radiokomunikace, protože pak by si o kvalitním pokrytí mohly leda tak nechat zdát. Z původně liberálního prostředí nezávisle provozovaných multiplexů tady máme tři hlavní, které jsou všechny fakticky provozovány jedinou společností.
Tady je Pařízkovo, aneb možné selhání regulátora
Jedinou celostátní sítí, která Radiokomunikacím odolala, je čtvrtá celostátní síť. A odolala především z toho důvodu, že dlouho vůbec nevysílala. Jde o multiplex, který se přetavil z experimentální sítě Českého Telecomu, dnešní Telefóniky. Ten si počátkem tisíciletí usmyslel, že by mohl zkusit rozšířit své portfolio o televizní služby. Pak si to rozmysleli, začali radši provozovat kabelovou TV na principu IPTV a experimentální síť utlumovali, aby kabelovce zbytečně nekonkurovala. Přestože tedy technický plán přechodu stanovoval termíny spuštění vysílačů čtvrtého multiplexu alespoň v každém krajském městě, Telefónika vysílače spíše vypínala, ze třech v Praze zbyl jediný a z jediného v Plzni nezbyl žádný.
Normálně fungující regulátor by takového nepoctivce, který mrhá nerostným bohatstvím (má přidělené spektrum, na kterém nevysílá) nejprve několikrát upozornil, a po nezjednání nápravy kmitočtový příděl odebral a vyhlásil na jeho provozování nové výběrové řízení. To se však nestalo. Namísto toho po několika letech letargie přišla zpráva, že provozování multiplexu 4 přebírá společnost Digital Broadcasting ostravského podnikatele Radima Pařízka, který provede „restart“ a dobuduje konečně celoplošné pokrytí. Jen tak, bez žádného výběrového řízení. A prošlo jim to.
Ono vůbec panu Pařízkovi prochází u ČTÚ a vlastně i u vysílací rady hodně věcí. Proslul například projektem rádia Dálnice, pro které se mu podařilo jednak zkoordinovat nezvykle velké množství kmitočtů v jinak přeplněném pásmu VKV, jednak vyjednat licenční podmínky pro informační rádio s velmi volnými mantinely pro minimální množství zpravodajství či poměr hudby a mluveného slova.
Regionální síť 7, pokrývající region ČR
Ovšem naprostým vrcholem nestandardních věcí, které panu Pařízkovi prošly, je regionální síť číslo 7. Samotný název jasně předpokládá, že jde o síť, jejíž územní dosah je omezený. Proto pro ně existují volnější pravidla, na jejich provozování se například nevypisuje výběrové řízení. V pravidlech je ale skulina, totiž že územní rozsah pokrytí regionální sítě není omezen. Toho využil pan Pařízek, založil další firmu (Progress Digital), která ze stejných míst jako celostátní síť 4 vysílá i obsah regionální sítě 7. Vytvořil tak de facto pátou celostátní síť, aniž by pro ni platila pravidla pro celostátní sítě.
Největší problém ale vidím v zákazníkovi tohoto projektu. Tím je totiž Česká televize. Ta tak za blíže neurčenou sumu peněz televizních poplatníků nabízí panu Pařízkovi exkluzivní obsah (jako třeba ČT 2 HD, který není ani na satelitu) a tím v podstatě tento velmi nestandardní postup pana Pařízka schvaluje. Že k uzavření smlouvy mezi ČT a Progress Digital došlo v tajnosti a bez výběrového řízení, celou situaci jenom podtrhuje.
Nestandardní okolnosti nejsou jediným problémem Pařízkových sítí
I když se ČT dušuje, že „multiplex 1a“ (jak v ČT sami pro sebe nazývají své programy v regionální síti 7) dosáhne pokrytí srovnatelného se stávajícím veřejnoprávním multiplexem a i když se Pařízkovi lidé hodně snaží, fakticky k něčemu takovému z principu nemůže dojít. Faktické pokrytí je totiž potřeba vážit také úsilím, které musí potenciální divák učinit k tomu, aby vysílání přijal. A zatímco v případě ostatních celostátních sítí je vysíláno ze stejných míst, na která diváci míří své antény už od počátků televizního vysílání, Pařízkovy sítě svou koncepcí pokoutně vysílat z neobvyklých míst nutí diváka k zásadním investicím do anténního systému.
Kam ale nový kanál dát?
Hlavní argument, kterým ČT ospravedlňuje své spolčení s panem Pařízkem, spočívá v tom, že kapacita veřejnoprávního multiplexu je v současnosti zcela vyčerpána a nový kanál (který byl součástí projektu generálního ředitele) v něm vysílat není možné. To je jistě pravda, a pokud bylo zapotřebí nový kanál spustit během jednoho roku, asi skutečně nezbývalo nic jiného, než se domluvit s některým provozovatelem komerčního multiplexu. Zároveň je ale potřeba intenzivně začít jednat o systémovém řešení nedostatečné kapacity veřejnoprávního multiplexu.
Jediné systémové řešení přitom spočívá v překlopení veřejnoprávního multiplexu do standardu DVB-T2 a je vhodné poznamenat, že taková možnost byla součástí podmínek tendru na provozovatele veřejnoprávního multiplexu. Kromě nárůstu kapacity o desítky procent je totiž možné ušetřit na souběžném vysílání SD a HD verze téhož programu. Všechny přijímače DVB-T2 jsou totiž schopny dekódovat H.264 obraz v HD rozlišení a mohou jej tedy v případě potřeby konvertovat do SD rozlišení. Není tedy třeba nadále souběžně vysílat SD verze v MPEG2.
[caption id=„attachment660“ align=„aligncenter“ width=„300“ caption=„DVB-T2 set-top-box je již možné zakoupit v běžném obchodě, za přijatelnou cenu.“]
[/caption]
Jenže přechod na DVB-T2 není možné udělat střihem, stejně jako nebylo možné udělat střihem přechod na DVB-T. Je potřeba najít volné televizní kanály pro dočasné souběžné vysílání v DVB-T i v DVB-T2. Je ale potřeba začít. Jedině to může způsobit zaplavení trhu přijímači s podporou DVB-T2, jejichž přítomnost je zase podmínkou k ukončení vysílání DVB-T. A v neposlední řadě je třeba vymyslet, kdo souběžné vysílání zaplatí. Z tohoto pohledu moc nechápu snahu ČTÚ uchránit diváky před atraktivním obsahem v DVB-T2, které by byly Radiokomunikace ochotny šířit zadarmo.
Rukojmími DVB-T2 být nesmíme, rukojmími Pařízkových pidisítí ano
ČTÚ se totiž obává, že pokud by povolil dlouhodobý test vysílání standardu DVB-T2, lidé by si nakoupili přístroje a provozovatel experimentu by tyto diváky pak používal jako rukojmí v jednání s ČTÚ o přidělení řádné licence. Něco podobného se totiž skutečně stalo s experimentálním vysíláním v DVB-T, které přinejmenším v Praze běželo už od začátku milénia.
Jenže ČTÚ si neuvědomuje, že stejně tak vyrábí rukojmí z diváků malých regionálních sítí. Pokud regionální síť nabídne skutečně atraktivní obsah, jakými HD programy ČT bezesporu jsou, diváci investují nemalé úsilí k příjmu takové sítě. I přesto, že ČT tvrdí, že řešení je dočasné, přibližně do roku 2017, dokážete si reálně představit, že by skutečně mohla za pár let být celá regionální síť 7 vypnuta? Myslím, že to ve skutečnosti dopadne podle tradičního úsloví, totiž že „jednotkou dočasnosti je jeden furt“.
Na dělení Radiokomunikací už je pozdě
Ani DVB-T2 ale nevyřeší problém dominantního postavení Českých radiokomunikací na vysílání z atraktivních lokalit. Když se vrátíme k železniční analogii, tam došlo k rozdělení na infrastrukturu, kterou spravuje státní podnik SŽDC a dopravu, kterou zajišťuje akciová společnost ČD. I když se dělení neobešlo bez kontroverzí (dopravci připadly například nádražní budovy nebo pozemky pod tratěmi, správce infrastruktury naopak splácí dluh za Pendolina), základní myšlenka je jasná – všichni dopravci to mají mít ke kolejím stejně daleko a za stejných podmínek. Obávám se, že na něco takového je v případě Radiokomunikací už pozdě. Rozhodně by ale stálo za to, aby ČTÚ jako regulátor našel cestu, jak na strategických místech, jakými jsou vysílací věže, vynutit po Radiokomunikacích nabídku kolokace technologie a sdílení anténního systému za přijatelnou cenu. Je veřejným zájmem, aby k vysílání sloužily převážně televizní věže a zároveň nebyl vysílací trh deformován dominantním operátorem.
-
darnel (neregistrovaný)
Není to můj vtip - ale sedí ;) - https://twitter.com/Lanc3t/status/343773186866950144
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[3] Ale no tak. Rozhlas zabírá půl druhého megabitu za sekundu. Výměna rozhlasu za další kanál by se neobešla bez snížení datového toku všech ostatních kanálů. A jedním z programů je navíc sportovní kanál, kde se pořád něco hýbe, takže má vyšší nároky na pásmo než 3 telenovely a 2 kriminálky v celostátní síti 2.
-
Jméno (required) (neregistrovaný)
Povidani zajimave, ale to nejdulezitejsi a netechnicke nezaznelo - zrusit z koncesionarskych poplatku dotovane "sluzby" jako Ceska televize nebo Cesky rozhlas. Naprosto zbytecne institiuce, ktere jen poziraji miliardy (jen CT pres 7 mld Kc) a pritom vubec nefunguji jako "hlidaci pes demokracie", ale spis jako hlasna trouba pro vladu, organy statni spravy a podniky. Ve srovnani s ciste komercnimi medii neplni o nic lepe ani funkci zpravodajskou ani vzdelavaci. Prezitek, ktery minimalne u nas nefunguje a mel by se zastavit, aby zbytecne nespotrebovaval nase penize.
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[7] Otázka, jestli mít veřejnou službu nebo ne, je zcela jiná diskuze. Je opravdu asi trochu naivní myslet si, že veřejná instituce bude více nezávislá na politice, pokud ji budou platit lidé přímo, a ne z daní jako všechny ostatní veřejné instituce. Zvlášť, když je jak instituce zřízena zákonem a výši poplatku nařizuje zákon taky. Soudy si přece taky neplatíme zvlášť a přesto by měly být nezávislé.
Zajímavou cestu vidím ve způsobu, jakým funguje třeba TV Noe, nikoho nenutí cokoli platit, přesto se jí sejde na účtu denně 100 kKč, což bez problému pokryje provozní náklady.
-
brk (neregistrovaný)
[3] "Pro Déčko stačí vyhodit nesmyslně umístěný český rozhlas z MUX1 a místo bude."
On ten Český rozhlas není vůbec nesmyslně umístěn. Naopak je to velmi dobře promyšlená kurvárna, jasně ukazující o jakou bandů darmožroutu jde.
Máš TV a rádio ne? Tak koukej zaplatit i rozhlasový poplatek. My vysíláme i ve veřejnoprávním multiplexu, takže máš i rozhlas. Fuck off.
-
camel (neregistrovaný)
Nevim proc vnimat jako problem, ze Parizek vysila z jinych mist nez jsou umisteny stavajici vysilace. K prijmu tohoto multiplexu prece nikdo nikoho nenuti! Jedinym problemem digitalni terestriky je dnes to, ze dvacet let od revoluce zde stale mame statni moloch jmenem ceska televize, ktera by se svym deficitnim hospodarenim nebyla schopna bez koncesionarskych poplatku na normalnim trhu dlouhodobe fungovat.
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[11]. Tak zaprvé, ČT není státní moloch, má právě tu nezávislost danou zákonem o ČT. Zadruhé to, že ČT by bez televizních poplatků nebyla schopna na normálním trhu dlouhodobě fungovat není závada, ale vlastnost. ČT tu nemá být od toho, aby soutěžila s komerčními TV o sledovanost mainstreamových pořadů. Z toho pohledu jsou naopak nové programy :D/art možná mnohem větší službou veřejnosti než třeba ČT1, nebo ČT sport, který sice sliboval menšinové sporty, ale i tak je plný fotbalu a hokeje.
[12]. Problém kodeku H.265 je stejný, jako byl problém kodeku H.264 při zavádění DVB-T: Jeho vývoj dosud nebyl splacen, takže si ho následujících několik let nebudeme moci dovolit. Přinejmenším v TV oblasti si totiž nemůžeme dovolit býti tzv. early adopters.
Ale pokud to s DVB-T2 půjde jako doposud a ještě pět let nás tu bude zaplavovat milion pidisítí v DVB-T s pidivýkony, pak by mělo smysl o zavedení DVB-T2 s H.265 uvažovat. -
Bambus (neregistrovaný)
Osobně si raději zaplatím za ČT a dívám se na pořady BEZ toho aby každých 15min byla reklama na vložky z Airbank vyprané v mocné síle Arielu :o( Navíc mi většina pořadů ČT příjde hodnotnější (zpravodajství mi připadne kvalitněji provedeno, i když některé informace si člověk musí trochu přebrat. Což je stejné i jinde) než výpotky Novy, Primy (snad vyjma ZOOM) a jejich derivátů. Navíc v HD.
Pokud jde o rozhlas, tak jiný než Český rozhlas neposlouchám, protože tam alespoň nejsou "vtipné" vstupy formátu Leoše Mareše, nebo volání důchodce "Kachličky". O horoskopech a výzvách aby diváci volali vědmě raději ani nemluvím. Za mne: Český rozhlas - poslední rozumné rádio. -
Bambus (neregistrovaný)
Pokud jde o přechod na DVB-T2: protože mám rád ČT1,2 a občas i ČT Sport (vzhledem k tomu že nemám rád fotbal a nežeru ani hokej, tak opravdu občas, ale přece) tak jsem si na HD dost zvykl a rád bych třeba i Primu ZOOM v HD. Ve vzácných případech by se HD hodilo i u hudebních kanálů (koncerty). Takže větší kvalitu člověk uvítá, ale ALE ALE: Kdo si má sakra furt kupovat novou techniku! Novou TV jsem si kupoval právě kvůli tomu abych nemusel mít settopbox. Ale než to přepnou, tak mi stejně asi zdechne, tak uvidíme. Rozhodně nepatřím mezi jedince co musí mít každý rok novou multimediální techniku a do nedávna jsem měl CRT a stačila mi a tak se mi prostě nechce zbytečně utrácet (byť jen pár korun).
-
ales (neregistrovaný)
Zajímavé informace, které nikoho nezajímají.
Protože ruku na srdce, nebo kamkoliv jinam, všechny pozemní televize vysílají takový humus, že to v podstatě nemá cenu zapínat. A Česká televize jde přesně opačným směrem než by měla. Místo aby peníze koncesionárů vynaložila na několik málo kvalitních programů, přidává další nekvalitní, které nejenomže vysílají stejný šmejd jako ostatní, ale ještě ho mezi sebou různě sdílejí. V poslední době mám dojem, že na televizi se ze zvyku dívají snad jen lidi ve věku nad 50 let. Všichni ostatní si lehce najdou lepší zábavu. -
sartori (neregistrovaný)
Co testuje CRa je beznemu uzivateli docela jedno... bezny uzivatel za techniku nezaplati vic nez musi a netouzi si co tri roky kupovat nove krabicky. Ono je to videt i na tom T2 - maji dneska vsechny prodavane STB a TV T2 tuner nebo ne? Nezkoumal jsem to, ale myslim ze nemaji... ten cca 10USD rozdil na tuneru je porad hodne.
HEVC na tom ze zacatku bude o dost hur... nejvetsi potencial vidim v OTT sluzbach - SW dekoder na PC a tablety muze byt relativne brzo a konecne bude pouzitelna metoda jak do techto zarizeni dostat hezky obrazek - full HD na ~1,5 Mbit.
4K je v testech a jeste dlouho bude, dokud nebude dostatek obsahu. -
Vláďa Macek (neregistrovaný)
Tak s dovolením, pro mě to byly velmi zajímavé informace a děkuji za ně.
ČT vysílá u nás ještě to nejlepší a v dobré kvalitě, snad kromě placených filmových kanálů, ale i ty často reprízují. Možná by to mohli dělat za míň peněz a moc nevidím důvod k letní prázdninové pauze, když jim platíme pořád stejně. Kdo má příjem jistý, moc se nesnaží.
Mně osobně v Liberci multiplexy moc nezajímají. Přijímám TV od kabelovky Nej TV, která je IMHO v mnoha regionech. Pěkně me štvou jiné věci, které oni tvrdí, že nemohou ovlivnit. 1) Mizerný bitrate řady SD programů, na panelu 116cm je všechno vidět. 2) že řada kanálů je vysílána ve 4:3 a dovnitř tohoto obdélníku je často VEPSÁN dokumentární film 16:9.
To by mě čert vzal, když vidím takového prostoru nevyužitého na špičkovém displeji. A když to zvětším, tak to je jednak pracné to sem a tam přehazovat a za druhé je to pak ještě rozmazanější... Chjo.
Vypadá to, že nejen já, ale prý ani sama Nej TV nemá páky na dodavatele obsahu k větší snaze. Zajímalo by mě, jestli existuje cesta...
-
Jirka1 (neregistrovaný)
> Ono je to videt i na tom T2 - maji dneska vsechny prodavane STB a TV T2 tuner nebo ne? Nezkoumal jsem to, ale myslim ze nemaji... ten cca 10USD rozdil na tuneru je porad hodne.
Tohle není o rozdílu 10USD, ale ukázka kombinace obchodnické politiky s neschopností ČTÚ. TV s DVB-T2 se neprodávají, protože se v DVB-T2 nevysílá. A nevysílá se proto, že nás ČTÚ "chrání". Až se vysílat začně, TV s DVB-T2 se objeví a rozdíl v ceně nebude žádný - tak jako v Británii nebo kdekoliv jinde, kde se vysílat začlo. -
sartori (neregistrovaný)
Jirka1: a co v tom T2 budeme chytat? Ty stejne s*acky (s prominutim) upconvertovane z SD do HD? Nebo ty stejne s*acky na dvaceti dalsich kanalech? Mozna by byla sance s PayTV ale i tady jsem skepticky... kdo chtel uz placenou nabidku ma a kdo nechce, spokoji se s T.
Tuttle: NejTV muze a nemuze ;-) Je to o pristupu a financich... spousta kanalu se dneska da sehnat v lepsi kvalite nez z DVB-S. Ceske stanice typicky nemaji problem s predanim (HD)SDI, ale zase to chce linku do studia... nebo aspon ochotu se domluvit s nekym, kdo uz vlastni enkodery ma. Jine kanaly (HBO) jsou dostupne po IP s vyssi kvalitou nez na satelitu. Atd...
Letterbox byval co si pamatuju specialitou Filmboxu. Tady je to vetsinou o tom, jak ma dotycny programer nakoupeny kontent a jestli jsou ochotni menit dynamicky AR. S tim jak se obnovuji smlouvy a dari se ziskat kontent v lepsi kvalite se to postupne resi samo. -
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[23]. Stejnou otázku, tedy co v tom budeme chytat, ses mohl ptát před 10 lety, kdy se začínaly prodávat TV přijímače s obrazovkou ve formátu 16:9, aniž by nějaký program v tomto formátu vysílal. Ještě když v roce 2005 ČT jako první začala vysílat i ve formátu 16:9, jednalo se tak o jeden pořad týdně. Uplynulo pár let a poměr pořadů 16:9 a 4:3 se otočil.
To samé s HD. Když s ním v roce 2007 začala Nova, šlo jenom o studia. Když s ním v roce 2009 začínala ČT, šlo jen o Vyprávěj a Kluci v akci a vypadalo to, že bude stačit jeden kanál jako „Best of“ pro všechny stanice ČT.
Navíc lidé si kupují HDTV, takže je tlak na HD vysílání.
-
Luboš (neregistrovaný)
A proč MUX 1 nepřeklopili do MPEG-4?Nebo aspoň to Déčko by se tam v MPEG-4 snad vešlo?Tam je jistota 99% pokrytí,maximálně by si část domácností dokoupila přístroj toto podporující...Toto je teror a trápení,ikdyž máte signál MUX 1a musíte přidávat další anténu a rozvody a pokrytí s tak nízko položenými vysílači a slabými výkony nebude nikdy ani těch 95%.
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[25] No, když vidím jak odporná je kvalita Déčka/artu u Pařízka, říkám si že takhle nekvalitní kanál by se snad vešel do toho veřejnoprávního multiplexu jen kdyby povypínali teletext :)
Přechod na MPEG4 je takové řešení napůl. Bylo by to nekompatibilní se spoustou přijímačů a přitom by to bylo stále na 15 let staré fyzické vrstvě. Na druhou stranu je pravda, že spousta přijímačů MPEG4 umí, takže by přechod tolik nebolel.
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[27.] Nojo, jenže jakmile bude HEVC aka H.265 v takovém stavu, že si jej budeme moci dovolit, budou už vývojáři předvádět nějaké H.266 a budeme si zase říkat, jestli by nebylo lepší počkat na něj. Jedinou cestou ven je omezit peníze na vědu a výzkum, aby ti vědci dali už konečně pokoj s novými standardy :)
Já to vidím tak, že pro MPEG2 je pro SD obraz, H.264 pro HD obraz a H.265 pro větší než HD obraz (UltraHDTV, 4k). Jinými slovy, pořád bude potřeba kolem 3-5 Mbps na program, jen ten obraz bude stále kvalitnější.
-
Jirka1 (neregistrovaný)
[28] S novým kodekem to nebude tak horké, nové kodeky se nevyvíjí zdaleka tak rychle. Mpeg2 tu byl v polovině 90. let, mpeg4 po roce 2006 a h265 bude dostupný tak 2015. Fyzická vrstva - DVB-T2 je blízko Shanonovu limitu, tam se také velké zlepšení nedá čekat. Pravda, NTSC vydržela 55 let a PAL přes 40 let, to už se asi opakovat nebude.
-
Tonik (neregistrovaný)
Jen doplním H264 bylo dokončeno v roce 2003. H265 letos (2013) a je to taková H264 na steroidech, nic převratně nového, takže si myslím, že pro výrobce nebude velký problém v blízké době dělat zařízení, která to budou umět. Jaká bude cenová politika je věc jiná, ale stejně si myslím, že než se u nás k něčemu rozhoupeme, tak už bude H265 tak samozřejmé, že nebude co řešit.
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[32]. Tak ono i samotné H.264 je jen takový MPEG2 na steroidech :) A DVB-T2 je jen takové DVB-T na steroidech. Pokud to znamená, že pro podporu nového protokolu je třeba vyvinout novou masku pro masovou výrobu čipů, pak je to problém bez ohledu na množštví změn. I když je pravda, že dnešní GPUčka jsou více-méně univerzální CPU se speciálními instrukcemi, takže se do nich možná H.265 dostane jen výměnou firmwaru, když ovšem bude výrobce chtít (což asi nebude).
-
MK (neregistrovaný)
No, rekneme to asi tak ... Dekoder videa je natolik komoditni zarizeni, ze vsichni vyrobci systemu budou primarne resit nejakeho toho dekodovaciho broucka (ktery byva i na grafickych kartach). Delaj to u H.264 AVC, budou to delat i pro H.265.
GPU neni reseni pro mass market spotrebni elektroniky - aspon ne ted.
-
Radon (neregistrovaný)
já bych to neviděl jen černě, jak to líčí článek. Pařízek přinesl svěží vítr, doma mám díky tomu nové HD stanice, nutná anténa navíc mně nevadí a DVB-T2 mně netrhá žíly. Ano kdyby začalo DVB-T2 jako experiment ve 3 největších městech, mělo by to okamžitý pozitivní vliv na dovoz neokleštěných TV, takže za 3-5 let by se v tom mohlo začít vysílat, ale ... také už sázím spíše na HEVC.
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[37.] Ano, sytý hladovému nevěří. Možná kdybych bydlel v místě pokrytém Pařízkovou pidisítí, taky bych to neviděl tak černě. Ale takhle, když vím, že jsou celá města, kde jediný přijímatelný signál je ten ze základní sítě vysílačů vysokých výkonů, tak mi tahle nekoncepčnost vadí.
A hlavně by mě zajímalo, kam se poděly zkoordinované UHF kmitočty, na kterých vysílala vysokým výkonem analogová ČT1. Na spoustě míst je od jejího vypnutí na daném kanále ticho. Podle mě je to ideální místo na spuštění druhého veřejnoprávního multiplexu a zbývá už jen vyřešit, jestli T nebo T2.
-
dukon (neregistrovaný)
Mimo technickou diskuzi: kdyz zu si zapinam TV tak si vetsinou dokazu vybrat jen CT kanalu a obcas neco bezi na Cool nebo nejake retro na Cineme. Vadi mi nadavani na CT molocha ale podle me je treba CT24 velice kvalitnim zpravodajskym kanalem a kdyz se neco deje (povodne, volby) tak trha sledovanost. HYDEPARK civilizace je fantaticky porad, letni reprizy byly dokonale. Mam deti takze jsem rad za Decko, kde nejsou zadne debilni reklamy na cokolady a plastove pi*oviny a davaji tam povetsinou vkusne animaky ne jako Barandov ktery toci dokola Pikacu a Smouly. na CT2 bezi BBC dokumenty, ted navic HBO serialy, spousta dobrych filmu ne jen artovych bez reklam. Co je trapas jsou dementni archivni zabavne show na CT1 hlavne behem prazdnin, ale to snad odezni po letosnim 60-letem vyroci. Na Artu bych uvital min plkani a vic zivych prenosu z festivalu, koncertu, ale to se casem usadi. Za me palec nahoru.
-
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[41] Já se taky nejčastěji dívám na ČT. Ale vždycky mě naštve, když televize veřejné služby začne soutěžit o diváka s komerčními TV, třeba vysíláním atraktivního sportovního přenosu nebo akvizičního filmu z řady blockbusterů. Možná, že kdyby se ČT skutečně soustředila jen na službu veřejnosti, spočívající ve vysílání pořadů, které nejsou pro komerční TV atraktivní, stačilo by jí podstatně méně kanálů a nemusela by řešit problémy s nedostatečnou kapacitou.
A to říkám i s vědomím toho, že Simpsonovi na Primě jsou plné split-screen reklam a upoutávek, které mě děsně štvou :)
Jako pozitivní přínos Déčka taky hodnotím to, že uvolněný podvečerní blok na ČT 2 zaplnili kultovními britskými seriály Červený trpaslík a Pán času alias Doctor Who.
-
mooi (neregistrovaný)
[40] To může, a nemusí být pravda. Než se signál dostane do modulátoru, tak se toho hodně odehrává v základním pásmu - kódování, komprese, adaptace atd... Tam je ještě hodně prostoru, jak efektivně a bez ztráty kvality optimalizovat kanál. Nemluvě o využití CBR, pokud je to zkousnutelné...
-
ivovi (neregistrovaný)
[43-mooi] Obavam se, ze Jirka1 o tom vi vice nez vy. Jirka1 psal o fyzicke vrstve DVB-T2, ta uz skutecne prilis vylepsit nejde. Vy pisete zdrojovem kodovani (komprese obrazu) a to se jeste muze vyvijet jak dokazuje HEVC. Ale i ten HEVC muze fungovat na fyzicke vrstve DVB-T2. Nevim co presne si predstavujete pod adaptaci v zakladnim pasmu, optimalizaci kanalu nebo CBR (constant bit rate?)...
-
belzebub (neregistrovaný)
Děsí mě názory, že by ČT měla být zrušena.
Přes všechny oprávněné výhrady si pořád drží alespoň nějakou minimální kvalitu.
Představa, že místo ní vysílá nějaká další Nova nebo něco ještě horšího, je hrozná.
Raději zaplatím koncesionářský poplatek než další multiplex plný sra.ček. -
Ondřej Caletka (neregistrovaný)
[46] Mně nevadí investice do antény, mně vadí především nekoncepčnost celého řešení, kdy funkci několika výkonných vysílačů přebírá velké množství vysílačů nízkého výkonu, které v součtu vyčerpají mnohem více kmitočtového spektra. Takže v důsledku třeba zbyde méně na rychlá mobilní data.
-
Luboš (neregistrovaný)
ČT neměla s novým programem do REGIONÁLNÍ SÍTĚ vůbec chodit.Od začátku bylo jasné,že lidi budou řvát.Nejhorší bylo to přesunutí všeho dětského a jak vidíme,ČT couvla a něco vrátila zpět.Za každou cenu Déčko,tady se vyloženě rozhazuje z peněz koncesionářů.Zajímalo by mně,o kolik je to šíření levnější než u ČRa.Za míň peněz míň muziky.U mně osobně by chytání Déčka vyšlo na 5tisíc,za to bych měl už televizi s MPEG-4.Takže třetina lidí Déčko nemá signál,třetina musí předělat za nějaký peníz rozvody a někdo má štěstí,nemusí do toho drbat.Někde jsem četl,že nás jenom zkouší kolik vydržíme a co všechno si necháme líbit.To Déčko je opravdu vrchol.To jsem od ČT osobně nečekal.A chyba byla dát kanály nad 60 pryč,na východě republiky RS7 téměř nevysílá,dochází kmitočty a na dveře ťuká Druhá digitální dividenda.Nebyli např. pro slíbený Radhošť Mux3 schopni zkoordinovat kanál pár wattů.Všechno je špatně.
-
pozorovatel3 (neregistrovaný)
Pan Dvočák by mšl vysvětlit, proč jsou v Praze celoplošné kanály (většina) šířeny ve vertikální polarizaci a tento dětský, který má dopad na širokou dětskou populaci (a nejen na ni, jimž byl celé prázdniny bombasticky slibován) je šířen v horizontální polarizaci z vysílačů vlastněných nějakou pofiderní sqadrou. Přitom na Žižkově "našli místo" pro kanál Sport5. určitě bude jeho "sledovanost" větší než Déčka. Co vy na to pane GŘ a vážená Rado, která se situací údajně zabývala ? Máte děcka ? Myslíte si, že jste nasrali jen 700 lidí z těch údajných 4,5 mil. domácností (při počtu 10,5 mil lidí v tomto státě je udávaný počet domácností poněkud nadnesený, že jo) ? Vaše arogance vás všech "zainteresovaných" dosáhla skutečně vrcholu, ale všeho dočasu, tomu věřte. Jen dál po správné cestě.
ČLÁNKY DO MAILU