Google Chrome OS, zabiják Windows.

24. 1. 2012 11:46 (aktualizováno) Pavel Císař

Google Chrome OS. Operační systém jehož osudem je navždy ukončit monopol Windows na desktopu. Podle ohlasů na internetu tomu ale věří jen hrstka lidí, a většina z nich pracuje pro Google. Nabízí se tedy otázka: jsou soudruzi z Google nenapravitelnými snílky bez kontaktu s realitou, nebo se většina populace šeredně mýlí? Odpověď je velmi jednoduchá. Dny dominance Windows jsou sečteny.

V podstatě nikdo nepopírá jednoznačné výhody konceptu, na kterém je Chrome OS postaven. Jde především o:

  • nulovou administraci. Nic se neinstaluje, nic se nenastavuje, všechny aplikace jsou webové a provozovány v prohlížeči.
  • téměř dokonalou bezpečnost.
  • minimální nároky na hardware, díky čemuž lze dosáhnout velmi nízké ceny zařízení vybavených Chrome OS.
  • založeno na Linuxovém jádře, což znamená především podporu různých architektur. Obzvláště zařízení založená na ARM slibují dlouhou výdrž na baterie.
  • open source, tedy maximální svoboda a minimální zátěž marže pro výrobce hardware.

Zkrátka, nestaráte se. Používáte. Ideální kousek moderní spotřební elektroniky pro široké masy.

Nicméně tyto výhody nedokáží v očích mnoha odborníků i (rádobypoučené) veřejnosti převážit nedostatky Chrome OS, alespoň v té podobě, jak jej Google prezentuje. Jsou ale tyto nedostatky skutečné, nebo jsou jen iluzorní kouřovou clonou, která nám zabraňuje vidět skutečnou pravdu? Podívejme se na ně blíže.

Prvním, a pro většinu nejdůležitějším nedostatkem vytýkaným Chrome OS je absence lokálních dat. Všechna vaše data jsou uložena v nějakém cloudu. Děkuji, nechci. Jenže on nikdo nikoho nenutí ukládat data v nějakém cizím cloudu. Samozřejmě, že Google (a mnozí další) budou tuto službu nabízet v mnoha podobách, ať už se bude jednat o gmail, google-doc nebo něco jiného. Nicméně samotný Chrome OS svoji funkčnost nijak nepodmiňuje jejich používáním. Společnosti budou svá data určitě ukládat především na svých vlastních serverech, a ani domácí uživatelé nepřijdou zkrátka. Už dlouho jsou na trhu síťové disky (a nejsou nijak drahé), které vedle Samby nabízí i webové služby. Jejich možnosti jsou sice zatím omezené, ale s nástupem zařízení s Chrome OS se zajisté objeví mnohem propracovanější a co do možností mnohem mocnější modely. Stačí se jen podívat na seznam výrobců hardware kteří již dnes pracují na vývoji zařízení s Chrome OS, a bude vám jasné, že tady nepůjde jen o netbooky. S takovým zařízením a již existující nabídkou open source aplikací postavených na webových technologiích nebude problém zprovoznit své vlastní domácí datové, mediální a aplikační centrum pro zařízení s Chrome OS. A díky poptávce zaručeně vzniknou i nové aplikace přístupné přes web speciálně cílené pro tento domácí trh.

„Prosím, seznamte se. Tahle malá úhledná krabička, ta hned vedle modemu, to je srdce naší domácnosti. Kapacita 1TB, streamuje video, zde račte dokumenty, fotogalerie, kalendář, nebo je libo nějakou jinou aplikaci? Ne, važně nebyla drahá, jen šest tisíc korun. No nekupte to! Aha, tak vy máte TiVo s Chrome OS. To je taky možnost. My máme TV s Chrome OS (nač startovat komp kvůli jízdnímu řádu, stejně ta bedna u nás běží pořád), a ty data používáme i odjinud.“

Druhým vytýkaným nedostatkem je závislost Chrome OS na síťovém (a pokud možno rychlém) připojení. Tato nevýhoda je skutečná, ale zase není natolik závažná aby ohrozila úspěch Chrome OS. Ve velkých městech a přímo v domácnostech není připojení problém už dnes, a celoplošná dostupnost internetu se bude pouze zlepšovat. A to počítám jen WiFi připojení, 3G/GSM je kapitola sama pro sebe. Navíc Chrome OS není na připojení k síti závislý bezpodmínečně. Samotné aplikace mohou být schopny off-line práce, např. s pomocí Google Gear. Navíc je jen otázkou času, než některé Chrome OS zařízení bude schopné instalovat i lokální webové aplikace (ať už napsáne v Pythonu, Ruby nebo Javě s vlastním HTTP serverem, nebo přes klasický předkonfigurovaný http server, např. lighttpd, a napsané přeba v PHP).

Třetím nedostatkem je webová povaha všech provozovaných aplikací. Ano, klasický office balík ani editor fotografií na něm nespustíte, ani žádnou jinou oblíbenou nativní aplikaci nebo hru. No a? Zařízení s Chrome OS nejsou určeny jako plnohodnotná náhrada za stolní počítač, ale jako jeho levný doplněk. Takové šikovnější multifunkční periferní zařízení. Ani klasické netbooky nejsou plnohodnotnou náhradou, a jejich popularitu to nijak nesnižuje. Naopak, je to nejrychleji rostoucí segment IT hardware. Webových aplikací které dnes a denně používáme je mnoho, a jejich počet stále roste. I malý úspěch zařízení s Chrome OS pouze mnohonásobně zvýší poptávku po dalších aplikacích, která zaručeně nezůstane neuspokojena. A že by o tato zařízení nebyl vůbec žádný zájem je velmi nepravděpodobné, obzvláště pokud bude cena i výdrž na baterie příznivá. Mnoho domácností dnes pořizuje svým odrostlejším dětem netbooky jako školní pomůcku (přístup na wikipedii a k informacím vůbec, školní web, e-mail, jízdní řády atd.), tak jako nám za mých mladých let pořizovali kalkulačku. No nekupte to za 7000 korun (v přepočtu na tehdejší ceny je to levnější než býval třeba nějaký lepší Sharp nebo Texas Instruments). Pokud bude Chrome OS netbook stát do 3000 korun, bude ho mít do roka polovina školáků a středoškoláků pod stromečkem (když na to nemáte, Home Credit nebo někdo jiný vám na něj půjčí). Co na tom, že ho třeba využijí jen z domova přes domácí ADSL nebo kabelovku? Za ty peníze se to vyplatí víc než specializovaný Wikipedia Reader. A že ho nakonec využívají jinak? Četují, blogují, muziku a filmy stahují, možná i jinou neplechu vyvádějí, my víme. Ale kdo si hraje, nezlobí, že. A občas ho přece používají i na něco do školy, nebo ne?

Vsadím se, že jedním z prvních „vylepšení“ které mládež zavede bude využití jako přehrávače hudby a videa (frajerštější iPod s lepší obrazovkou). 

„Hele, co to máš za novej iPod?“ „To je gPod na steroidech, lamo. Sem si nainstaloval totok plugin do Chrome, přetáh empétrosky do flašky z domácího netdisku skrz apače, či co to tam je. A mrkni na tohle video z Hluchovánek co jsem včera sosnul z trubky…“. „Týý krabe, to chci taky“. „Tři tisíce peněz. Bouchni do frcu ten svůj jablečnej šrot, a můžeš mít třeba dva.“

Vážení přátele, ano. Dny dominance Windows jsou sečteny.

Dodatek:

Již dlouhou dobu sleduji činnost společnosti Ulteo. Ano, to je ta společnost kterou založil Gaël Duval, zakladatel Madrake Linuxu poté, co odešel/byl odejit z Mandrivy. Zrovna před chvílí mi ve schránce přistálo oznámení o vydání nové verze 2.0 Open Virtual Desktopu, produktu, který vám doručí celý Windows nebo Linuxový desktop (nebo jen některou z aplikací) přímo do vašeho prohlížeče. Pořebujete jen nainstalovanou Javu. Zřejmně to s absencí nativních aplikací na Chrome OS přeci jen nebude tak horké…

Sdílet