Nový systém pro elektronické recepty je od začátku září kompletně v provozu. Minulý týden Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) přešel na nový systém centrálního úložiště eReceptů, čímž nahradil dosud používaný náhradní systém pro elektronickou preskripci.
Dle SÚKLu tento nový systém splňuje bezpečnostní i technologická kritéria, např. soulad s požadavky zákona o kybernetické bezpečnosti a soulad s požadavky na informační systémy veřejné správy. Od 1.1.2018 bude již předepisování elektronických receptů povinné pro všechny lékaře bez výjimky. Stanovil to zákon o léčivech (č. 378/2007 Sb.), přičemž původní termín přechodu na elektronickou formu preskripce měl být na počátku roku 2015, ale nakonec se toto datum posunulo zákonem č. 70/2013 Sb. právě na 1.1.2018.
Bohužel část lékařů i lékárníků protestuje, stěžují si na zvýšení administrativní a finanční zátěže a navíc prý existuje několik ambulancí, které nejsou připojeny k internetu.
Nicméně s těmito argumenty si dovolím nesouhlasit. Jednak odesílání dávek pojišťovnám lékaři provádí povětšinou elektronicky. Dále zde bude EET (pro lékaře povinné od 1.3.2018), které bude internetové připojení vyžadovat tak jako tak, takže eRecept z tohoto pohledu již není žádnou přítěží. Kromě toho si lékaři čas od času musí zaktualizovat systém na počítači ambulance (jak operační, tak i ambulantní informační systém), avšak bez připojení k internetu se jim systémy udržují aktuální jen obtížně.
Co se týče administrativní zátěže, z vlastní zkušenosti vím, že předepsání eReceptu zabere prakticky stejný čas jako sepsání papírového receptu. eRecept však lze odeslat pacientovi elektronicky, to papírový recept neumožňuje (a pošta něco stojí…).
Finanční zátěž je také malá: moduly pro předepisování elektronických receptů ani elektronické podpisy nejsou tak drahé, pokud lékař nenaletí nějakému vychytralému distributorovi. Je to podobné jako s EET v restauracích a obchodech: připojení k internetu i pokladny lze snadno pořídit v řádu stokorun, přesto se v televizních reportážích pravidelně objevovali lidé žehrající na desetitisícové náklady následované několikatisícovými měsíčními paušály…
Vůbec se elektronickým receptům nebráním, naopak toto řešení vítám. Myslím si, že nakonec bude eRecept bezpečnější a pohodlnější pro pacienty i lékaře (a o pacienty jde především). Některé ambulance již nyní využívají elektronickou komunikaci s pacienty a odesílají dlouhodobě předepisované léky na elektronickém receptu bez nutné návštěvy lékaře. Nesetkal jsem se s případem, kdy by pacient odmítl elektronický recept a chtěl raději obyčejný papírový: většina lékáren totiž již elektronické recepty umí zpracovat. Samozřejmě přechod bude pro spoustu lidí bolestný, to ale rozhodně neznamená, že bychom touto cestou neměli jít nebo že bychom přechod měli znovu zdržovat (vždyť už to běží od roku 2009!). Případné problémy se dají řešit konstruktivně, nikoli však odmítáním celého systému.
Nedávno třeba reportéři MF DNES uspěli s falešnými papírovými recepty. Pokud si vyhledáte spojení „falešný recept“, doberete se k nespočtu příkladů, kdy nejen novináři, ale i pacienti a lékaři falšovali recepty. I tomu bude snazší zabránit s elektronickým receptem.
SÚKL teď udělal jeden z potřebných kroků, tak doufejme, že se lékaři i lékárníci zapojí. Já jsem pro.
Aktuální informace o eReceptech vydává SÚKL na stránkách ePreskripce.
SUKL se v tomto a nejen v tomto chová jako neřízená střela. To jak je Erecept nastaven povede k jednomu velkému průšvihu. Za prvé mnozí, zvláště praktičtí lékaři v současnosti píší recepty i mimo ordinaci, ať už na návštěvách pacientů nebo doma pokud za nimi někdo přijde, podobný problém budou mít asi i lékaři jezdící s rzetou. Dále pokud dojde k výpadku internetu v ordinaci, což není zas tak neobvyklé můžou to zavřít a poslat pacienty domů. což bude tedy hukot. Pokud by se doktor pokusil vydat klasický papírový recept hrozí mu za to doslova likvidační pokuta, to si nikdo z nich nedovolí. Celkově to povede k tomu, že poměrně velké množství praktických lékařů, zvláště starší generace prostě ukončí činnost, ostatním stoupnou náklady a klesne produktivita.
Problém vidím hlavně v legislativě - má existovat prováděcí vyhláška, která bude zahrnouvat seznam výjimek, za kterých může lékař vystavit papírový recept. A ty problémové situace, které zmiňujete, by tam měly být uvedeny (výpadek, vypsání receptu mimo ambulanci, RLP mimo dosah sítě, apod.). Ta vyhláška však zatím není.
Dobrý den, souhlasím s Vámi, problém ovšem nevidím pouze v legislativě. Znám spoustu lékařů, pravda povětšinou starších, pro které je problém prostě zvyknout na nový SW ale nakonec to časem nebude nepřekonatelné. Nešťastná je absence prováděcí vyhlášky a nedostatek času pro lékaře si na to zvyknout - vyhláška by pro ně určitě byl impuls pro to něco dělat.
Nevim ve kterem paralelnim svete kolegi zijete. Bordel je normou a kazdy s nim umi pracovat. Ve vasem svete se asi ulice borti pod tihou spatne zaparkovanych aut a lide umiraji na svoji neduslednost. Vypadek internetu zpusobi asi tolik pokut jako policista na chodniku. Vazne probelmy se bydou resit, obcas se to zneuzije k buzeraci, ale nic se nestane. Jsme na to zvykli.
Pokud jako lékař ordinuji, tak nejčastěji ve dne. Výpadek elektřiny neznamená tmu. Fonendoskop na krku mám bez elektriky, propiska, zápisník a blok s recepty stačí. Potřebuji hlavu a ne "chytrý telefon".
Vystavení receptu
V přesně definovaných případech tedy lékař nepoužije eRecept, ale vystaví klasický papírový recept, který se používá nyní.
Výdej léku v lékárně
Lékárna vydá pacientovi lék buď na základě papírového receptu, příp. na základě elektronického receptu s tím, že výdej jako takový zaznamená lékárník do Centrálního úložiště elektronických receptů poté, co bude možné se k němu opět připojit. Většina dodavatelů software pro lékárny bude takové zpětné zaznamenání výdejů do Centrálního úložiště elektronických receptů řešit v rámci jednoho dne automatizovaně po obnovení spojení.
V případě, že pacient dorazí do lékárny s eReceptem, lékárník lék vydá na základě informací (názvu léku), které budou součástí eReceptu (papírová průvodka, e-mail, informace v mobilní/webové aplikaci).
Pokud bude mít pacient k dispozici eRecept pouze ve formě identifikátoru zaslaném SMS, kdy není zřejmé, o jaký lék se jedná, bude nutné vyčkat až do doby, kdy budou všechny systémy funkční, aby bylo možné identifikátor eReceptu z SMS zprávy načíst, případně může lékárník kontaktovat předepisujícího lékaře pro zjištění předepsaných léků na konkrétním eReceptu, ke kterému má identifikátor.
Pro urgentní případy bude pro takovéto zcela výjimečné situace ze strany SÚKL od 1. 1. 2018 zajištěna nonstop telefonická služba, kde bude možné po identifikaci lékárníka a eReceptu zjistit, co je na daném eReceptu předepsáno. Předpokládáme, že tento formát (zaslání identifikátoru eReceptu prostřednictvím SMS) se však bude používat spíše ojediněle, a navíc v těch případech, kdy dochází k opakovanému předepsání totožného léku (např. u antikoncepce).
Pane doktore,
ve svém převážně SÚKLu adorujícím článku jste se nějak nezmínil a neokomentoval, jak budou řešeny situace s eReceptem v případě nedostupnosti internetového připojení jak lékaře, tak lékárny. EET to má ošetřeno dodatečným dohráním do úložiště. U eReceptů to nějak nemohu najít. A na rozdíl od EET zde ale může jít i o příslovečný život.
Děkuji za připomínku, podle SÚKLu to bude podobné jako u EET. Pokud dojde k výpadku systémů u lékaře, lékař předepíše papírový recept tak jako doposud (což umožní prováděcí právní předpis), do systému se pak nic doplňovat již nebude. Pokud dojde k výpadku v lékárně, lékárna vydá lék podle receptu a jeho vydání zaznamená dodatečně (což by mělo být v informačních systémech automatizované - lékárník nebude muset sedět po směně a odklikávat...).
https://www.epreskripce.cz/vystaveni-receptu-pri-vypadku-systemu
Nesnažím se hájit SÚKL, spíše mám pocit, že pro zdravotnictví jde o změnu k lepšímu (i když - jako všechno v ČR - potřebuje notně doladit). Koneckonců papírové recepty mají také spousty nevýhod - a používáme je neustále. Za trestuhodné ohledně eReceptů považuji, že dosud neexistuje onen prováděcí právní předpis, který by obsahoval výčet výjimek, kdy lze předepsat papírový recept. Na to jsme v ČR také zvyklí, že některé vyhlášky vyjdou těsně před termínem... bohužel. Nicméně tam by právě měly být zahrnuty výpadky, zastoupení lékařů, ošetření mimo ambulanci, apod. Doufám, jsem optimista. :-)
Jak lékárna vydá recept, když bude mít ona výpadek internetu a pacient přijde pouze s kódem eRP třeba v SMS? :-)
Jak lékárna vydá recept, když bude mít výpadek internetu a pacient přijde se SMS, která bude obsahovat pouze kód eRP?
Jen info pro ty, kdo k lékaři nemusí chodit: ve velkých zařízeních i řadě ambulancí se recepty dávno píšou elektronicky, často s čárovým kódem, který načítá lékárník (zřejmě kontrola, aby nevydal něco jiného+výkaznictví?). A když vypnou proud, tak se opravdu neordinuje.
Čili systémy na psaní receptů dávnou jsou a teď se asi jen sjednotí a bude to bez papíru.
Pomalu nemohu uvěřit tomu, že má někdo podobný názor jako já. Lékaři se jen a jen vymlouvají, stejně třeba jako u EET. Z principu se brání všemu novému, uvádí celkem nesmyslné argumenty a jen se snaží ze všeho vyvléknout, jako by byli nějaký vyšší kasta.
Když prskali proti EET s tím, že nemají počítače apod., tak jsem poslal na VZP dotaz, jaký mají pomět dávek odevzdávaných elektronicky a papírově. No a co myslíte, jak to dopadlo? Mrkněte na odpověď: https://i.imgur.com/IVDwJMn.png
I můj doktor na plicním - důchode, který má minimálně 70, buší do počítače o 106, tiskne recepty na tiskárně a prohlíží si na něm rentgenové snímky. To samé obvoďák, věkem před důchodem.
Tento článek se mi moc líbí a podepisuji se pod něj.
PS: Teď neřeším vlastní implementaci e-receptu nebo zda EET ano nebo ne, to je jiná věc.
Doktoři jsou jenom lidé, stejně jako ajťáci. Nemůžeme se divit, že doktor v letech bude mít s počítači stejný problém jako ajťák na rande. Zatímco bez elektronizace ordinace by takový člověk ordinoval a pomáhal pacientům třeba do osmdesáti, tak v souvislosti s elektronickým receptem a EET začne zvažovat, jestli už nemá jít na odpočinek, protože nemá zapotřebí se tyhle novoty už učit. Dojde tedy na to, že se sníží stavy praktiků a také třeba stomatologů, což pro Pražáky nepředstavuje problém, ale v pohraničí už to problém je teď a tímto se ještě prohloubí. No a v ostatních ordinacích uvidíme to, co vidíme v obchodech a restauracích - prodlouží se doba odbavení. Jenže zatímco v pekárně na stvrzenku nečekám, tak na recept si počkat musím a se mnou všichni lidé, co jsou v čekárně, kde budou čekat a naplňovat pravý význam slova pacient...
Ono je mnoho lékařů, kterým zpracovává dávky externí subjekt. To výsledek zkresluje. Ano, dávek je elektronicky odevzdáno 99,3%, ale lékařů, zpracovávajících tyto dávky je spolehlivě výrazně méně.
Je to blbost a zvýšení administrativní i finanční zátěže. V okolí vím minimálně o 10 lékařích kteří internet v ordinaci nemají a na PC ( pokud ho mají ) jsou rádi že ho umí zapnout a nadatlovat tam něco jelikož jim je 60+ a už se jim to nechce učit ( většinou to tak dělají mladší sestřičky, který vše samozjřemě nestíhají ).
A co teprve když lékař má více ordinací? To si má jako PC + internet + tiskárnu nosit sebou v batohu na zádech? Nebo vypláznout dalších 20k? Toto je naprosto nedomyšlené, nehledě na to, že napsání elektronického receptu je fajn, ale stejně musíte pacientovi dát vytisknutý papír - a když Vám uprostřed dne dojde barva? Zavřete ordinaci a pošlete pacienty domů, nebo jak.
A jak se k tomu staví stát? Nabídne lékařům odpočet celých a teď se podržte 5000,- Kč za tyto zvýšené náklady. ( což mimochodem schramstne většinou samotný program na vydávání receptů ) A kdo proplatí náklady na internet, tiskárny + barvy, počítače?
Celý tento "program" je naprosto nedomyšlený a obávám se, že to přiměje k odchodu spousty lékařů do důchodu a mladí raději odejdou do zahraničí.
No co by dělal? To, co udělá, když se objeví nový lék nebo diagnostická metoda. Dal se na řemeslo, kde se musí učit celý život a je to jeho volba.
Když má víc ordinací, tak přípojku elektriky řeší jak? To si má s sebou tahat elektroměrový rozvaděč nebo co? A tiskárně eRecept právě ulehčí. Btw, co dělá, když mu dojde uprostřed dne páska v mechanickým psacím stroji? Může říct pacošovi, že mu pošle recept online, aby si to vytiskl, nebo poslat třeba kód do mobilu?
Náklady na tiskárny a barvy, ehm, a jak/čím vyplňuje recepty dneska? A když přijde pacoš, že potřebuje kvůli práci výpis z dokumentace, tak to za kilo vyryje do hliněné destičky a vypálí v peci? A doporučení ke kolegům pro jistotu výhradně husím brkem na pergamen?
Pokud jde o zbrklost, tak v dnešní době jsou dvě možnosti, jak něco posunout k lepšímu. První je hned využít příležitost, i když něco není dokonalý, spustit to a ladit parametry za běhu. Druhá možnost je napsat dokonalý koncept, vypracovat dokonalý matematický model a ... 10 let ho mít v šuplíku, než přijde vhodný okamžik (bude politická vůle,...) s tím, že se ukáže, že parametry už zastaraly a stejně bude potřeba to upravit a poladit.
Pokud ma mobil nosi si pripojeni k internetu sebou, pokud ma novejsi mobil nosi si i zarizeni ktere ten recept zvladne vydat.
Pokud jsou mista a znam jich par bez pokryti mobilnim signalem je to mazna duvod aby stat zatlacil na operatory aby dodelali uz konecne sit.
Pokud je vaše největší dobrodružství mimo město jet po D1 z Prahy do Brna, tak chápu, že znáte minimu míst bez pokrytí. Já co žiju v pohraniční, vám mohu potvrdit, že takových míst je tady opravdu spousta. A pokud už tam pokrytí je, tak můžete zapomenout, že na tom poběží internet. A opravud nechápu argument, že má stát tlačit na operátory aby pokryly každý kout země jenom proto, aby nás stát mohl online buzerovat. Neměl by se stát raději starat o jiné záležitosti?
Ano je to úplně stejné jako EET, těm velkým ve mětstě to nevadí ale ostatní mají jenom práci a náklady navíc. Kousek od nás je muzeum s návštěvností cca 100 lidí v sezéně denně + nějaký doplňkový prodej. EET v režimu offline znamená, že denně se musí jít na jedno místo kde je trochu signál a 4 hodiny! odesílat infromace o transakcích aby měl stát onlajn přehled. Dřív počítače lidem práci usnadňovali. Ale nyní -- akorát přidělávají. Už samotný argumet ve článku, že vypsání erecptu je skoro stejně rychlé jako papírového nutí k zamyšlení, proč proboha někdo něco takového vůbec vynalézá.
Přesně! Připojení přes GPRS, to když se zadaří. Když ne, tak spadnu do německý sítě do roamingu.
Tak to musí být opravdu nějaká horní dolní, aby tam nešlo žádným finančně únosným způsobem zavést internet. S tou barvou je to taky poměrně nedomyšlený argument. Jistě obojí může vypadnout či dojít, ale třeba mít vždy materiál v zásobě to řeší. Při částkách, které se ve zdravotnictví platí za vše možné se to nejspíš rozpustí.
Při přírodní katastrofě by vám asi hlavu neutrhli, když byste vydal recept na papíru.
Teď by to chtělo nějaký standardní a otevřený formát pro ukládání rentgenů (i 360° nebo 3D)...
Ne každý žije ve městě a není jeho největší radostí mít nejnovější a nejchytřejší mobil s nejrychlějším internetem v něm a maximálním objemem dat. Co je to finančně únosný internet? Pro mne je 550 Kč měsíčně za připojení k internetu téměř neúnosné pro Vás to může být pakatel. Jaký jediný přínos takové opatření bude mít? Pro pacienty nic, pro doktory, kteří to chtějí využívat (a třeba v tom spatřují nějaký přínos), tak už to asi využívají a pro ty ostatní ... jenom práce a náklady navíc. Pokud tedy výsledkem je, že se ušetří pár korun na poštovným, tak se nabízí otázka: kolik vývoj a provoz takového nástroje vlastně stojí? Ostatně kdo má tu drzost nařizovat doktorům, že mají šetřit na poštovným a utrácet za připojení k internetu a nějaké systémy pochybných firem napojených na stát.
Aniž bych chtěl nějak rýpat, laptop nebo lepší tablet se sekundárním mobilním připojením k Internetu tam, kde není k disposici WiFi nebo pebná přípojka k internetu, není zase tak drahá ani komplikovaná záležitost. Umím si představit, že by lékař používal laptop jako mobilní kancelář včetně přístupu k úložišti e-receptů stejně tak, jako kupříkladu cestující obchodník má přístup ze svého laptopu přes mobilní připojení do firemního CRM.
Ponechme teď stranou fakt, že stát bude mít nikým nekontrolovatelný přístup k další cenné databázi zajímavých informací o svých občanech, to je na jinou diskusi.
@CzechDave
To je přesně o čem mluvím. Pro Vás to nic není. Pro mne je to už závratný výdaj. Platit 550,- za internet měsíčně a jěště k tomu kupovat nějaký další křáp za 6000 až 10000. Pokud se živíte tím, že na něco klikate na kompjutru a laptot je váš jediný výdaj, tak Vám jeho cena může přijít adekvátní. Ale já na svoji obživu potřebuji jiné přistroje a pomůcky. Pořizovat si sekundární kompjutr se sekundárním připojením jsou prostě absolutně nesmyslné náklady, které bych mohl investovat do něčheho mnohem smysluplnějšího.
Hulle, jeden detail. Tím, že zákon požaduje použít něhjakou věc/službu, tak náklady na její pořízení jsou automaticky do nákladů. Stejně, jaku mobilní EKG a další srandy, za který bych zase nevyhodil peníze já, protože by se nikdy nevrátily.
Nenašel někdo poznámky z doby, kdy začínaly auta, jak doktoři protestovali, že jim stačí vozit pacoše do špitálu na žebřiňáku na fůře sena?
@Petr M
Nevím co znamená, že pokud něco nařizuje zákon, že to jde do nákladů. To přece neznamená, že za to musím platit.
Myslím, že doktorům je úplně ukradený na čem se k nim pacient dostane. Přínos pořízení auta doktorem je, že může pravděpodobně lépe objíždět pacienty. Ale žádný zákon (pokud tedy vím) doktorům nenakazuje mít auto. Zákon ovšem nenakazuje doktorům mít auto, ale počítač s internetem.
Napiště mi prosím (někdo ze zastánců eReceptu) dvě výhody, které to přinese pacientům.
"Aniž bych chtěl nějak rýpat, laptop nebo lepší tablet se sekundárním mobilním připojením k Internetu tam, kde není k disposici WiFi nebo pebná přípojka k internetu, není zase tak drahá ani komplikovaná záležitost. Umím si představit, že by lékař používal laptop jako mobilní kancelář včetně přístupu k úložišti e-receptů"
Tak tohle je nádherná ukázka. Zatímco lidé zvyklí pracovat s daty si pořizují klávesnice na míru, myši, monitory a spolehlivé připojení, lékaři, kteří snad nemají nic jiného na práci, budou matlat zprávy na tabletu a čekat až naskočí internet. Já to viděl(i když ne s lékařem) a ty výrazy nelze vysílat před 22 hodinou.
Tohle fakt není dobrý nápad ani pro lékaře, kteří běžně na počítači pracují.
je mi 71, a myslím si , že není takový problém obsluhovat PC. A to, že dojde barva, tak přece mám v šuplíku náhradní , nasadím a jedu dál.. To vše je jenom výmluva. Náklady na pořízení jak PC tak programů si přece vše dává do nákladů pro daňové přiznání. Jen dle zkušeností kdy lékaři si sjednával profesní pojištění, dokládal se k tomu přehled o příjmech, to se člověk mohl je divit. To vše je jenom výmluva a nátlak. Obvodní lékař v našem městě ordinuje po-pá. od 8 hod. do 14. to je 6 hod + dejme k tomu 2 hod na úklid a doplnění do dokumentace . Během dne má 15 - 25 pacientů. To je 8 hod jako každý jiný pracovník. A zajímavé je, že ještě nikdo veřejně nepřiznal kolik vlastně má příjem za měsíc. Neslouží so, ne. Ale je velký problém s eReceptama a s EET. Na výkaz EET se ukáže jak se věci mají. O zubařích ani nemluvě. Na pohotovosti vytržení moudráku stálo 620 korun, a to bez dokladu
Chabá výmluva lékařů, že nebudou mít dostupný internet, počítač, tiskárnu, atd. Jejich kapitační platby bohatě pokryjí tyto náklady, dále jejich výkony účtované pojištovnám jdou do desetitisíců měsíčně. Tento systém měl už být zaveden před 15 lety, včetně elektron. evidence pacientů mezi lékaři a pojištovnami, včetně osobních účtů každého pacienta, kde by každý lékař viděl, co bere pacient za léky, na co se léčí, jaké zákroky podstoupil, spolu i se zprávami všech lékařů, poukazů na různá vyšetření, výsledky, by si předávali lékaři mezi sebou, včetně zpráv pro posudkové lékaře a podobně. Pacient by mohl dostávat informace o léčení bud vytištěné komplexně, nebo zaslané na mailovou adresu, jednotlivě. Lékaři by pouze rozhodovali a předávali údaje svým sestrám, které by zajištovali další elektronickou cestu. Stejně už to většina ordinací dnes dělá. Chodil jsem v nedávné minulosti během roku k 6 lékařům, takže jsem mohl sledovat jejich ordinační systémy. 5 z nich mělo počítač s internetem, vše bez problémů, jen já jsem musel nosit zprávy od jednoho k druhému, někde i za to platit 150-200kč.Dále věčně chodit pro poukazy na vyšetření krve , rentgeny, EKG a podobně , a odnášet výsledky k jednomu a druhému. Nemluvě o zprávách pro posudkovou komisi ČSSZ, kde mě to stálo mnoho úsilí dát všechny zprávy o mém zdravotním stavu, nakonec jsem skončil v invalidním důchodu. Vše by se mohlo elektronickou cestou zjednodušit jak pro pacienta, tak i pro ošetřující lékaře, a byl by přehled o pacientovi pro všechny, pro pojištovny, pacienta, statistiky MZ , lékáren, ČSSZ a podobně. Ale který ministr MZ to dokáže prosadit ?! Asi dvanácti předtím se to nikdy nepodařilo, bohužel pro nás pro všechny.
@Chabá výmluva lékařů, že nebudou mít dostupný internet, počítač
Asi tak. Pacoš přijde k doktorovi, dá kartičku s čipem a tím mu odemkne svou dokumentaci (s možností povolit trvale) a doktor ví vše. Na portálu si bude kdykoliv moct zkontrolovat, co který lapiduch za něho účtoval a v čem se hrabal a popřípadě mu sebrat práva...
Doktor po odemčení uvidí, co pacoš užívá, že žlučník to nebude, protože už je dva roky venku,...
Jenom malou poznámku:
To předávání informací o zdravotním stavu mezi pacientem a řadou lékařů s ohledem na ochranu osobních údajů a i blížící se GDPR není tak jednoduché, jak se Vám to píše.
Zabezpečená komunikace mezi lékaři je sice řešená několik různými způsoby, ale zdaleka není triviální a ne všichni lékaři a zdravotnická zařízení jsou spolu nějak zabezpečeně připojeni navzájem.
A že by Vám někdo ty informace o Vás jako pacientovi posílal někdo na Váš nezabezpečený e-mail někde na Gmailu nebo Seznamu apod. nezašifrovaně nepřipadá v úvahu. A jsme-li u šifrování, je to o elektronických podpisech, certifikátech atd., což je dodnes "velmi uživatelsky přítulná technologie" :-(.
Je vidět, že Vám u doktora moc nepomohli . Ani těch 6 návštěv. Tušíte, ci je to kapitační platba? Že se platí to, co si lékař při návštěvě pacienta nevykáže. Nedostane zaplaceno vyplázněte, zvažte se, ukažte krk atd. To řeší ty kapitační platby.Tolik k nim. A co s těma, co ta kapitační platby nemají ??? Ti ať si to zaplatí sami, že , vydělávají přeci dost. A pokud ano, tak proč tu práci nikdo nechce dělat, když je to takové terno ??? Vůbec nemáte představu o tom, co všechno ordinace musí , za co hrozí pokuty jimiž vyhrožuje VZP, hygiena, SUKL, IBP atd. . A teď ty edisoni s e receptem. Jenom snaha, jak vytahat prachy z rukojmých (doktorů) a zdůvodnit vyházenépeníze v SUKLu . Nic víc. Ale nicméně potěší, když odborník z daného prostředí, nejlépe pacoš co chodí k doktorovy podá rozbor situace :)
Asi jste z většího města že? Zvýšenými náklady může opovrhovat lékař ve větším městě, nicméně doktoři, kteří mají malé ordinace po vesnicích, kde se ordinuje jeden den v týdnu na pár hodin teď musí do každé koupit tiskárnu, jelikož babičce na vesnici prostě recept na email nepošlete. O signálu ani nemluvě.
Navíc váš adorovaný systém má pro mě řadu ale:
* Potřebuju javu, abych se byl vůbec schopen přihlásit.
* Musím mít kvalifikovaný certifikát od posvěcených certifikačních autorit, k přihlášení do systému, i když kvalifikovaný certifikát bych podle ETSI normy měl používat POUZE k podepisování a ne k přihlášení. Např. VZP kvalifikovaný certifikát k přihlášení do systému odmítá, že to odporuje legislativě. Přitom jsme ve stejném státě jako SUKL.
* Není vůbec jasné, co se má dělat, když se něco posere
* Musím mít další program, když to můj stávající systém nepodporuje.
atd.
Prostě další nařizování. Ať udělají erecpt systém a kdo chce, přejde. Nutit to bez domyšlení důsledku je k ničemu.
Žádnou tiskárnu nepotřebujete, to krátké číslo můžete napsat babičce na papír.
* ne - potřebujete javu abyste se mohl registrovat
* ne - kvalifikovaný certifikát se pro pihlášení do systemu nepoužívá, jen na podpis ereceptů
* ne - demagogie,
@Kydáte pěkně: minulý týden jsem to zařizoval známénu, kterému je 65 a dělá soukr. lékaře, takže:
* 1. opravdu potřebujete JAVA aby ste se zaregistroval na SUKLu
* 2. kvalifikovaný certifikát opravdu potřebujete aby jste dostal vůbec oprávnění přístupu do db SUKLu
* 3. nikde není jasně napsané, co se v jaké situaci má dělat. Je to klasická politická splácanina jako EET pro eshopy - nedomyšlené, předražené a ve finále naprosto zbytečné.
@Petr M: jak koukám tak koukám, tak vy nemáte ani šajna o čem byl tento článek. Zde se pouze odesílají informace o receptu na SUKL a následně se vytiskne "pacošovi" papírek/recept se kterým tam poběží, takže prakticky žádné změny pro pacoše.
* žádný systém "sdílení karet pacientů" neexistuje a ani nebude - to je pouze zbožné přání.
Jinak: když dostanete recept, tak se doma v klidu můžete kouknout co Vám lékař předepsal, najít si to na internetu, podívat se na cenu léků a připravit se.
A s příchodem eReceptu? Dostanete na papírku kód a můžete se jít klouzat, nevíte naprosto nic - a pokud se nezeptáte lékaře co Vám vlastně předepisuje a kolik to asi tak bude stát, tak se můžete asi jen modlit, aby jste na to v lékarně měl :)
Ten recept vypada zpravidla uplne stejne jako ten stavajici, jen obsahuje NAVIC carovy kod. Takze co na nem je si prectete tak jako tak a kdyz pujde opravdu o zivot, tak vam ho v lekarne za leky vymeni i kdyz nebudou mit internet/elektriku a tak podobne. Samozrejme je mozne, ze nejaky kreativni autor SW to udelal nejak zcela nelogicky, ale uplne bych to necekal.
Souhlasím se zavedením ereceptu a podobných věcí..
ALE stejně jako i u ostatních státních projektů mě zaráží a vadí:
- technologie projektu
- registrace: TLS 1.0, (AES_128_CBC with HMAC-SHA1)
- identifikace uživatele: duplicitní vyplňování údajů o zařízení - s.r.o mají certifikáty, datové schránky
- e-learningový kurz v Adobe Flash player
- parametry webové rozhraní jsem nedohledal, budu rád za vaše komentáře,
- zpravidla ne-multiplatformové
- projektové řízení projektu
- drtivá většina projektů má zpoždění v rocích
- po dokončení projektu je projekt technologicky překonán
- vždy jsou diskuze o tom co mělo být a není uděláno, to neexistuje zadání projektu?
- ať je zveřejněno zadání s klíčovými parametry
- komunikace vůči uživatelům
- nepřehledné, často v IE
- každý normální projekt má svoji WIKI
eRecepty jsou moderním řešením, ale pokud nepůjde o alternativu, ale povinnost, bude to v naší zemi velký problém zejména u praktických lékařů. Četl jsem, že vysoké procento (nechci hádat, možná přes dvacet procent) obvoďáků je starších než šedesát let a řada z nich svou praxi raději zavřou než aby se učili elektronické recepty - zprávy píšou na psacím stroji, jsou opravdu ze staré školy.
To by tolik nevadilo, kdyby je měl kdo nahradit, kdyby se tak uvlonila místa pro mladší doktory. Ale oni nejsou.
Zlatá papírová evidence, která byla za komunistů. Tam nikoho nenapadlo krást lékařské údaje, protože by se musel vlámat do zamčené kanceláře a vybírat papíry z kartotéky. Zatímco teď, v našem digitálním koncentráku, má ten největší zločinec ze všech - stát - všechny kompromitující informace o nás online a na pár kliknutí. To aby si člověk dával u lékaře pozor na hubu a bál se, co všechno o něm zjistí a nabonzuje na Internet. A "dokonalé" zabezpečení"? To známe. Větší světoví machři, než je úřad v ČR, se o něj snaží. A pravidelně selhávají.
Lékárny dál mají povinnost přijímat papírové recepty.
A falešný recept? Myslíte recept psaný na pojišťovnu, nebo privátní recept?
Platný je i recept napsaný na pivním tácku, pokud obsahuje všechny předepsané náležitosti.
Lékárny (zvlášť v pohraničí) musí vydávat léky na předpisy vydané v zahraničí a tuto povinnost mají danou nařízením EU.
Vážení, nepohybuji se ve zdravotnictví, ale těsně vedle - jsem veterinář, přesněji netypický veterinář - mám rozhled se také v IT a dalších technických oborech. Za dobu svého působení jsem nabyl následujícího přesvědčení:
Veterinář a PC jest velmi nebezpečná kombinace a to platí i pro mladou generaci včetně čerstvých absolventů, v podstatě pro všechny netechnické a neúřední profese. U humánních lékařů to bude podobné. A hlavně, když už se s nějakým sw konečně naučí pracovat, tak se zase všechno překope a musí se "znova učit ovládat PC". Korunku tomu dávají současné designové úlety v duchu minimalismu, kdy neIT člověk má problém poznat, kam má psát, co je tlačítko apod.
Tento fakt navzdory své genialitě odmítají pochopit lidé používající PC profesionálně - IT, úředníci, manažeři, grafici,...
A teď mě kamenujte, borci.
Obvykle se do debat nezapojuji, ale tady bych rád ukázal jak to vypadá v praxi s registrací do systému SUKLu:
https://plus.google.com/+JakubMottl/posts/QRRGH4Dvph1
PS: Pracuji jako biomedicínský technik ve jednom menším zdravotnickém zařízení.
Vidím krásnou možnost, jak nasypat SUKLu písek do kol. Pacient má právo si vyzvednout léky kdekoli v EU (tato norma je z EU, tudíž nadřízená našim zákonům). Takže může lékaře požádat o papírový recept (s jiným v zahraničí asi neuspěje). Lékař mu tudíž musí vystavit papírový recept. A pacient si to následně může rozmyslet a vybrat léky v ČR (pořád je to v rámci EU a tudíž vpořádku. SUKL začne natěšeně popotahovat lékaře a chtít po něm pokutu, lékař je vyfakuje s tím, že pacient to požadoval a lékař se řídil podle vyšší právní normy.
Pane doktore, jak to říct slušně ... Řešil jste někdy něco s kontaktním centrem eReceptu? Byly chvíle, kdy se o mě pokoušel infarkt, kdy jsem nevěřícně civěl na text jejich vyjádření s koutkem svěšeným a slinou dlouhou až pod stůl, prostě jasný případ čtyřnásobné těžké mrtvice. Byly chvíle, kdy jsem zlostí málem obyčejnou pěstí rozpůlil stůl ve dví a to vše letos. Dokonce jsem jim jednou natočil video, aby nakonec uznali, že mají sakra problém. A teď najednou div ne oslavný článek na téma eRecept! Tohle mi nedělejte!
Pokud dobře počítám, pak se v současné chvíli jedná o čtvrtou implementaci eReceptu. První verze, ještě za PharmDr. Beneše coby ředitele SÚKLu, byla hrozná. Hnusná, odporná. Technologicky byla shodná s druhou, ale byla nejvíc fuj, jak si dovedete představit. Zprávy byly nelogicky pojmenované, datové typy v XSD se asi učili za pochodu, člověk občas musel hodně přemýšlet, co tím chtěl autor říct. Přišlo mi to, jako kdyby napřed programovali a pak teprve udělali definice pro ostatní programátory, vlastně jen vysypali JavaDoc.
Technologicky tam byly pro lékárny VPN routery a SonicESB sběrnice + nějaký JavaAppServer. Komunikovat se mohlo buď pomocí JMS protokolu, nebo pomocí WSDL. JMS nepoužil snad žádný z tvůrců lékárenských a lékařských SW, protože autentizace byla ... no třeba ve vývojovém prostředí téže firmy jako je SonicESB nebyla podpora veškerá žádná. Lékaři mohli přistupovat přes SSL autentizaci.
Druhá verze byla z pohledu schemat podle mě celkem povedená. Bylo na ní vidět, že jí vymýšlel někdo, kdo rozumí lékárně. Navíc byla poměrně elegantně "svázaná" s LEK13 a když se vydal eRecept, nemusel se již hlásit přes LEK13. Co si budeme nalhávat, eRecept by měl být z větší části o výdeji, protože to je to, co pacient sezobe a z čeho pak dostane díky interakcím např. osypky. Mimochodem, když jsem zmínil interakce, jejich hlášení žádná z verzí eReceptu nikdy neřešila. Pak se ale Dr. Beneš rozešel ve zlém s ministrem Hegerem (který se pro změnu postaral o totální zabití předepisování a výdeje léčivého konopí, z té legislativy je to jasné jako facka - úkol zněl jasně, konopí musí být na oko legalizováno, ale legislativně tak svázáno, že je jeho oficiální prodej takřka nerealizovatelný - poděkujte TOP09 a SÚKLu) a byl ze SÚKLu odejit. Dodavatelé technologií a tvůrci se s novým vedením začali dohadovat a dohadovat a dohadovat ... a pak přišla slavná kauza soudních příkazů. Argumentovalo se tím, kolik bylo receptů předepsáno a kolik vydáno a jak to bylo finančně neefektivní ... Nojo, jenže pokud to chápu dobře, byly to náklady fixní. Něco tvořila implementace, něco licence a pak fixní náklady na provoz, které budou nejspíš ve zhruba stejné výši i u implementace poslední.
Takže se SÚKL s dodavateli rozkmotřil, bude to mít jistě soudní dohru a celé je to podle mě "politicky" motivované až hanba (nečekaně). API služeb mu zůstalo a přešlo se k náhradnímu řešení. Stále jsme u SSL routerů, ale už je možné používat i https, naopak JMS je KO. Tvůrce lékařských a lékárenských SW se to zase tolik nedotklo, jen pár nepříjemností stran odlišného hlášení problémů s přihlašováním, přečíslování některých chyb, ale jinak vše při starém. Stále nedostatečně dořešené konopí ...
No a letos přišla bomba, implementace nového rozhraní, relativně podobnému tomu starému, ale bez routerů, vše přes https na jeden certifikát pro celé zařízení, stále MembraneProxy. A zavedení kontaktního centra, které se někdy svou rychlostí vyřizování dotazů a hlášení chyb podobá warpovému motoru. Vypnutému. Nové řešení mi přijde, jako kdyby si s ním vyhrál doktor medicíny, tímto zdravím MUDr. Hřiba za Piráty, ale lékárenská část mi přijde ... trošku nedořešená. Jako kdyby byl stěžejním předpis a ne výdej ... prostě to tak instinktivně cítím, že něco není úplně košér jak by mělo být, ale neumím to popsat.
Aby bylo z technického hlediska jasno. Pro komunikaci mezi lékařem a CÚ (centrální úložiště) a mezi CÚ a lékárnou bude podporováno jen TLS 1.3, alespoň to bylo zmíněno na semináři, když jsem se na to ptal. Autentizace pomocí certifikátu vydaného na zařízení, součástí SOAP zprávy odchází "autorizační řetězec", kterým se uživatel identifikuje vůči nějaké databázi nebo LDAPu (čert ví jak to teď mají). Bez tohoto řetězce ... pešek, Membrána vás nepustí. Kvalifikovaný certifikát je použit pro digitální podpis vybraných zpráv které nějakým způsobem vytvářejí, modifikují nebo mažou ať již lékařské, nebo lékárnické záznamy. Proto budou potřebovat doktoři i lékárníci tokeny nebo čipovky, protože eIDAS. Škoda, že tam není provázání s LEK13 a co hůř, pro pomocné číselníkové záznamy se v obou rozhraních budou používat jiné hodnoty. Bordel jak na SÚKLu jak říká kolegyně.
IPLP přípravky samozřejmě předepisovat a vydávat půjdou, podle mě ale měli dámy a pánové na SÚKLu začít jako první věcí distribucí číselníků v nějaké formě REST. Původní koncept nejspíš počítal s messagingem, tedy že by SÚKL poslal zprávu všem odběratelům "mám pro vás nové číselníky". Takhle si budeme muset udělat sérii naplánovaných úloh a jak trubky se ptát, zda se něco nezměnilo. Každopádně online distribucí číselníků ve strojově načitatelném formátu měli podle mě začít.
Sakra, to jsem se rozepsal, takže jen na závěr. Naštěstí jsem se nemusel potýkat s problémy uživatelské registrace, této kratochvíle jsem byl uchráněn. Jak to tak čtu, registrace musí být skutečný opruz :-) Ale to mě nepřekvapuje. Ovšem skutečný opruz to je programovat to v ABL. Aspoň že se Progressové už naučili komunikovat s .NETem, jinak by mi snad nepomohli ani všichni svatí.
IPLP = magistraliter recept? Podle posledního vyjádření ŠUKLu budou na průvodce....
Přidám svůj názor. Jsem programátor a ve zdravotnictví se pohybuji od roku 1995!
* ePreskripce je největší paskvil, který jsem v životě viděl, ikdyž VZP se svou metodikou také zprvu snažila :-)
* naprogramujte to podle této dokumentace: https://www.epreskripce.cz/technicka-dokumentace-k-1392017
a porovnejte dokumentaci třeba s EET http://www.etrzby.cz/cs/it-vyvojar
* odezva slavného helpdesku SÚKL je 5 - 10 dní!
* cca 60 doktorů co znám nadává
* vyrojilo se spouta šmejdů, co nabízejí doktorům registraci na SUKL za 15000,- Kč - super byznys, varuje před nimi i SÚKL https://www.epreskripce.cz/sukl-varuje-pred-praktikami-nekterych-firem-v-souvislosti-se-zapojovanim-do-systemu-e-preskripce
* SÚKL stále upravuje WDSL za pochodu, ikdyž ostré spuštění je 1.1.2018
* atd .....
Jsem dokonale seznámen s e-recepty a ostatní e-komunikací,jsem fanda všech těchto věcí,
ale zarazila mne připomínka servisáka který mi ladil PC,při jakési zmínce o e-receptu
se rozesmál,že to není možné časově provést,protože svolení k vydání trví několik minut-
pokud by to byla pravda, tak je to fakt bída,moji nynější chronici chodí pro editované recepty
kde výběr netrvá ani vteřinu,celý čas závisí na rychlosti tiskárny- a těch receptů je obvykle6-8
pokud bych tohle psal po jednom a nemohl "ojet" minulou preskripci tak to by se pacienti načekali......
Takže diskutující, úplně vynechám diskuzi o účelnosti ereceptu jestli ano nebo ne doba jde dopředu. Jsme připraven již na EET, které se nechalo vyřídit i s doplňkem k programu za jeden den!!!.A nebyl vůbec žádný problém. U erecptu jsem zažádal již 9.9.2017 o přístupová hesla, která dorazila asi za 14 dní. Při otevření jsem bláhově zkusil přihlášení, když to nešlo dočetl jsem se, že budou aktivní, až se vrátí dodejka. Za dalších 8 dní jsem dostal email. že hesla jsou aktivována. Jelikož jsem se již nechtěl ukvapit začal jsem študovat postup od SUKLu jak na to. Jelikož nejsem pracovník IT tak jsem to chvílemi nechápal a říkal si, že je to asi řeč pracovníků IT a ty tomu budou rozumět. Včera si na mě udělal čas a přišel. Když se začet do postupu myslel jsem, že ho budu léčit a recept mu naštěstí předepíši ještě klasicky. Nicméně jsme začali, Když jsme se nepřihlásili ani napotřetí točili jsme horkou linku. Tam nám příjemný hlas oznamoval kolik je volajících ještě před námi a že děkuje když vydržíme. Po 45 minutách se povedlo !!! . Po zásahu pracovníka na lince jsme se přihlásili a dbali pokynů. Při generaci certifikátu, jsme nedočkavě klikali na aktualizaci, ale nic platné. V pokynech je nepsáno že generování může trvat až 6 hod.!!! dělali si legraci protože nám se to povedlo za 35 min. Takže stažení a instalace proběhla. Při aplikaci do programu a zkoušce spojení problém. Takže voláno na správce programu bez problémů, ale bylo nám oznámeno, že sice máme kvalifikovaný certifikát, ale s kódováním, které SUKL nežere. Takže opět telefonát na autoritu, která vydala certifikát a s jejich pomocí provedena transformace kódování. Po tomto zásahu opět transformace do programu a zkouška spojení a hle opět chyba, takže opět volání na horkou linku. Tento krát jsme si počkali 52 min.!!!!!
Když jsme se konečně dovolali nevím jestli ty před námi vzdali a nebo byli uspokojeni nám pracovník mile oznámil, že nejde říct jestli je to funkční a kde je chyba protože systém na SUKLu je odpojen a dělá se údržba, a že to musíme zkusit příště. Jelikož bylo 18 hod. skončili jsme. Takže pracovník IT si bude muset nají další volný odpoledne. A teď ať někdo vykládá o připravenosti systému a nebo malé finanční zátěži pro lékaře. Zdravím a přeji pevné nervy s ereceptem.
no co píšete je jasné, mi jde o provozní parametry jestli už to teda někdo má,
kolik času zabere vybrání léku, vypsání receptu a vytisknutí
Já tč. s výbírnou sestřičkou jedeme n a 6 ti tickárná, na recepty 3- PZT široké, naeditované extra
Lidi toho berou hodně, tak 10 léků, tedy 5 receptů jako před měsícem, stisknu opakovat a celé to trvá
vva maximálne 20 sekund,/včetně tisku- jeden recept´=2 léky/
Zatím se šíří fámy,konkretnéího nic.
Rád jsem početl tuto plodnou diskusi, bohužel teoretickou.
Jako fanda elektroniky se těším na všechno, mám objednaný systém neklepat a včera mi zapli E-recepy.
kušenostzi jsou zajímavé, protože denně píšeme se sestřičkou léky pro cca 80 chroniků,musíme psát
oba dva, abychom to stihli- tito lidé berou někdy až 10 preparátů- jaké tedy bylo moje zděšení-prý
sestra nesmí mít k el. receptu přístup ,musí je psát jenom doktor, To je fakt časové peklo.
Dále : lidé se stěhují,ale něco jiného je na magistrátu a státních kartotekách, takže jak to nesouhlasí
tak systém odmítne recept vytiskout. Takových lidí je hodně, bydlí v podnájmu, adresa je ve zbořeném
paneláku- dneska asi každý 3 pacient.Zdržuje to.
Pochválit musím řešení doplatků a preskripčních omezení- jakýsi šikula IT zařídil, že automaticky naskočí
hradí nemocný velmi tučným nápisem- ony totiž ty slevY u Dr Maxe už byly rány pod pás,
některé léky,byly u Maxe zadarmo- taková nekalá reklama, vedle byl doplatek 300.... to je velmi dobré.,
No ale první den to šlo strašně pomalu.Hlavně ty špatné adresy. Nebydlícímu to recept nevytiskne
/mám pacienta v zahradní chatce bez adresy a čísla/
Vlastní zkušenost se zřizováním (manželka má malou ordinaci):
1. naprosto příšerný interface na stránkách SUKLu k registraci certifikátu, nutná JAVA, asi po cca hodině zkoušení se mi podařilo najít jednu verzi JAVY s jednou verzí exploreru, kde to fungovalo (ostatní prohlížeče ani ťuk)
2. po zaregistrování certifikátu jsem čekal rychlou reakci, ale ouha - je tu už více než měsíc a stále ze SUKLU žádná odezva.
3. moje sestra, také lékařka, je o krok napřed - té před týdnem dorazily ze SUKLU potvrzovací údaje (po registraci certifikátu čekala dva měsíce). Doufala, že už tam jenom zadá údaje a pojede. Po zadání údajů zase čeká několik dní na zpracování. Evidentně to není automatické - tam se proboha musí dělat spousta věcí ručně! Tomu říkám elektronizace...
Dám malou paralelu - představte si, že byste byli nuceni používat nějakou konkrétní banku (prostě stát by tak rozhodl). Pokud byste jí nepoužívali, mohli byste být pokutováni. Chtěli byste si založit v bance účet, ale zjistíte, že je to šíleně komplikované a trvá to několik měsíců. Navíc vám to vůbec nic nepřinese.
Přečteno 54 889×
Přečteno 43 014×
Přečteno 39 940×
Přečteno 34 741×
Přečteno 31 888×