RubyForge versus CPAN

Ještě jednou se vrátím k Ruby, tentokrát abych upozornil na článek RubyForge vs CPAN Daniela Bergera, který se snaží o srovnání projektů RubyForge a CPAN. Porovnání je to docela zajímavé, ale podobně jako mnoho jiných srovnání má své slabiny. Tou základní je, že se článek snaží porovnávat nesrovnatelná čísla.

CPAN má ve světě open-source programování velmi dobrý zvuk. Existuje od roku 1995, přispělo do něj přes 6 000 autorů a obsahuje více než 12 000 modulů. CPAN je v první řadě archiv, sbírka perlových modulů. Je to místo, kam lze uložit hotový modul, tak aby ho všichni našli, mohli používat a případně komunikovat s autorem. Přesně k tomu slouží podpůrné nástroje jako search.cpan.org, PAUSE nebo rt.cpan.org. CPAN nepodporuje proces tvorby modulů, neposkytuje prostředky pro spolupráci týmu vývojářů, nenabízí ani úložiště pro zdrojový kód. Uživateli CPANu jsou jednotliví udržovatelé modulů. Vrcholem spolupráce na CPANu je nadefinovat pro svůj modul spoluudržovatele.

Naproti tomu RubyForge je kompletní vývojářský web typu SourceForge. Nabízí různé trackovací nástroje, mailing listy, fóra, CVS, wiki a vše ostatní, co k tomu patří. Na projektech typicky spolupracuje více vývojářů, jeden nebo více z nich projekt řídí. Uživateli tedy nejsou jen vedoucí osobnosti projektů. Naopak, cílem je zapojit co nejvíc přispěvatelů. RubyForge existuje přes čtyři roky a má více než 20 000 registrovaných uživatelů.

To je úctyhodné číslo svědčící o velké vitalitě vývojářské komunity Ruby, ale těžko ho lze porovnávat s počtem uživatelů CPANu, protože tato čísla znamenají něco úplně jiného. Jediné, co lze z těchto vysokých čísel vyvodit, je skutečnost, že jak CPAN tak RubyForge jsou úspěšné projekty, které programátorům v Perlu i Ruby poskytují (každý po svém) vynikající zázemí.