Odpověď na názor

[101] Samotné vysílání několikrát zpoplatněno není, protože je placeno vždy jen určité omezené použití, další platba je za jiné užití toho, co je zrovna ve vysílání, někým jiným. Televizní stanice zaplatila práva pouze pro vlastní vysílání v licencovaném rozsahu (tedy typicky na určitém území, proto například je satelitní vysílání ČT kódované a zájemce platí za dekódovací kartu víceméně jen cenu hardwaru a distribuce, musí však být koncesionářem a kartu nesmí vyvézt z ČR) a ne za kohokoliv dalšího, kdo jakýmkoliv způsobem dále jejich vysílání šíří.

Majitel hospody, který tu televizi naladí, využívá díla někoho jiného k tomu, aby víc utržil za jídla a nápoje, je tedy nejenom podle zákona, ale i morálně v pořádku, že se o své zisky s autory trochu podělí, pokud se nedohodli jinak. Majitel hotelu i díky tomu, že má televize na pokojích, účtuje vyšší cenu za nocleh, než je o ulici dál na turistické ubytovně, tedy obdobný případ. Koncesionářský poplatek jde na provoz televizní stanice, autorské poplatky přímo autorům děl, která byla při vysílání použita. Pokud je možné něco oprávněně kritizovat, tak ne tento samotný fakt, ale způsob, jak jsou tyto neadresné autorské odměny rozúčtovávány.

[K jiným příspěvkům] Je zajímavé, že se zde opakují nářky nad tím, jak jsou umělci bráni na hůl a 95 % koncové ceny CD skončí v kapse příživníkům, a přitom se tolik začínajících interpretů snaží najít firmu, která se jich ujme jako svého kmenového interpreta, asi se jim to i za těchto "lichvářských" podmínek vyplatí (osobní zkušenost s několika regionálními kapelami, které se chtěly prosadit celostátně).

Nárok na záložní kopii: autorský zákon umožňuje udělat jednu záložní kopii _softwaru_, pokud jste oprávněným uživatelem. U jiných děl, typicky u hudby nebo filmu, nejsou pravidla tak přísná, například pro osobní potřebu si můžete udělat kopii prakticky čehokoliv (ve smyslu že tím neporušujete zákon, ne že na to máte nárok), co bylo zveřejněno, a není to omezeno tím, že byste museli mít koupené např. lisované CD, ani tím, že si uděláte jen jednu kopii z každého CD. (Pouze se vystavujete podezření, že to chcete nelegálně šířit, když u vás najdou deset kopií od každého CD.) Cenou za tuto možnost jsou autorské poplatky započítané do cen záznamových přístrojů (vypalovačky, videorekordéry) a paměťových médií včetně pevných disků. Je samozřejmě nemilé, když si na CD nebo DVD vypálím svou vlastní práci, například s oblibou zmiňované fotky z dovolené nebo linuxovou distribuci, a odvedu z toho 40 haléřů nebo 1 korunu na autorské odměny, ale ruku na srdce: kdo z vás kromě fotek z dovolené a volně šířitelného softwaru nemá na disku nebo plackách žádné hudební nebo filmové dílo? Já ano a příplatek 1 Kč za legalizaci toho, že mohu mít na DVD 4 až 5 filmů nebo 8 až 10 dílů seriálu, mi nepřipadá přemrštěná.

Citace paní Prchalové je zajímavá, protože dosud ČPU argumentovala tak, že volné užití se vztahuje na to, co bylo zveřejněno, nikoli na to co ještě zveřejněno není. Takže podle jejich dřívější interpretace bylo stahování filmu, který u nás ještě neběžel v kinech, nelegální, protože ještě nebyl na území ČR oprávněně zveřejněn, zatímco nová interpretace je, pokud ji chápu dobře, přesně opačná. Asi jak se jim to zrovna hodí do krámu.