Odpověď na názor

Ono je tady víc problémů současně a "protipiráti" se snaží, aby v tom nadělali co největší guláš:
Problém uměleckých děl: Ochrana autorských práv, která ovšem naprosté většině autorů nic nepřináší, protože 80 - 90% toho, co koncový uživatel zaplatí skončí v kapse parazitů, kteří nemají ani na tvorbě ani na konzumaci žádné zásluhy. Těch 10-20 Kč za CD bych klidně zaplatil i tomu Gottovi (a víc z toho reálně nemá), ale platit pár stovek bezcenným parazitům, to se mi otvírá kudla v kapse pokaždé když sáhnu do peněženky, a každý způsob, který tyto tvory odřízne od přijmů, považuji automaticky za pozitivní, tedy i pirátství.
Dalším problémem je i technické znemožňování vytvoření záložní kopie, na kterou má kupující ze zákona nárok (ještě další věcí je, že šmejd, který je takto zmršený, velice často není nijak označen).
Docela zajímavým problémem je situace, kdy si stáhnu z netu něco, co mám na vinylu, kazetě nebo třeba i CD (takže jsem už užívání autorského díla zaplatil), akorát se mi to nechce z těchto médií grabovat, protože to stažení MP3 je jednodušší a rychlejší (mám nárok na vytvoření záložní kopie - jsem oprávněn to svěřit odborné firmě?).
Problém softu se zase rozpadá na vícero dílčích:
Kontraverzní je samotné patentování algoritmů (některé země takové patenty uznávají, nekteré ne, někde jsou některé algoritmy patentovány a jiné nikoli). Příklad GIFu ukazuje podle mě dostatečně názorně meze patentovatelnosti algoritmů (byl patentován obecně známý a publikovaný algoritmus, peníze za patent dostal ten, kdo se na jeho vytvoření téměř nepodílel, patent byl vymáhán poté, co dlouhé období jeho nevymáhání zavedlo GIF jako "de facto standard" pro internet, jejich vymáhání vedlo k úpadku formátu a vývoji svobodnější náhrady).
Podpora protipirátských akcí od firem, které založily na snadnosti "upirátění" svého softu svou marketingovou strategii, je přinejmenším farizejství.
Vím o velmi drsné pirátské akci (asi už bude promlčena), spočívající v tom, že firma měla v začátcích W95 jednu licenci, posléze koupila multilicenci. "Jednolicenční" doskety měl IT pracovník. "multilicenční" měl vedoucí. Ten odjel na dovolenou a v té době se podělal jeden z multilicenčních počítačů, přičemž firma nutně potřebovala na něm něco dělat. Takže IT pracovník vzal "jednolicenční" diskety a provedl instalaci z nich, čímž se nepochybně dopustil počítačového pirátství (napravil to, jakmile se šéf vrátil z dovolené a celé to znova přeinstaloval z "těch správných" disket). Nicméně z hlediska práva to nepochybně pirátství bylo.
Já sám jsem svého času do naší firmy koupil 250 instalací editoru Klasik jen proto, že jsem ho znal z warezu (prodělal na tom Optimal? - obávám se, že moc ne).

Osobně jsem toho názoru, že je třeba velice tvrdě bojovat za likvidaci organizací jako OSA. Je třeba bojovat i za to, aby byly přímo zákonem zakázány exkluzívní smlouvy s autory.
Samotným softwarovým patentům bych se nebránil v případě nových věcí (mnohdy jsou patentovány algoritmy, popsané už starověkými matematiky); patentování již známých věcí by mělo být IMHO postihováno naprosto likvidačními pokutami (např. desetiletý hrubý příjem patentující firmy), druhou věcí je, že úředník patentového úřadu, který na něco takového dal štempl, by měl na hodinu skončit. Doba patentování by měla být relativně krátká 5-7 let a nezbytnou podmínkou by mělo být uplatňování patentu od samotného počátku (tedy ne jako GIF a ne jako různé pochybné patenty, ležící po šuplatech pochybných firem).

A ještě jedna hezká věc: Vezmu cokoli digitálního (soubor A). Vezmu nějaký obecně dostupný soubor, získatelný třeba i na netu (soubor B). Pomocí XOR porovnání vytvořím soubor C. Lze matematicky dokázat, že v souboru C není víc informace o souboru A než v jakémkoli jiném souboru stejné délky. Ovšem XOR procesem se souborem B z toho opět vyrobím soubor A. Tento nápad byl před časem v diskusi podhozen na Neviditelném Psovi (a občas tam diskutují i soudci Nejvyššího a Ústavního soudu - a byli z toho docela tumpachoví).