Pokusím se k tomu nějak souhrnně vyjádřit, asi by to vydalo na samostatný blogpost: Bohužel je fakt, že dnešní novinář je mezi ozubenými koly - z jedné strany na něj tlačí jeho ideály a z druhé strany vydavatel, kterého zajímají čísla a výsledky, protože přemýšlí nad tím, jak firmu a lidi finančně uživit.
No a pak je tu ten efekt "jednookeho čtenáře". Bohužel, přestože v diskusích si můžeme přečíst, jak čtenářům vadí to či ono, v reálu pak reagují úplně jinak. Lidi neberou odborné články, nad kterými jste strávili půl mládi, ale spíše články z opačného pólu. Krásně je to vidět na Zdrojáku: tam páteční glosa udělá stejnou čtenost, jako články za předchozí čtyři dny. A teď babo raď.
Je to vždycky o efektivitě: má smysl trávit nad článkem týden? Dělat k němu výzkum, programovat vlastní aplikace, hledat zdroje, číst dalších padesát článků a vyplodit úžasný odborný text? Když zároveň více (jako autor i šéfredaktor), že to bude mít menší čtenost než trapná glosa "Jak spolu zničíme Facebook", kterou zmáknete během pauzy na oběd?
Já netvrdím, že je to správně, jen vysvětluji to, co nakousl Pavel. Čtenáři bohužel něco jiného tvrdí v diskusích a jinak jednají. A vydavatel vás samozřejmě tlačí k tomu, abyste využívali jejich jednání a kašlali na jejich křik. Tak to prostě je.
A ještě ke zprávičkám: teď jich děláme minimálně (pokud není fakt špatný den, to to nehrotíme) deset denně. Já jsem jich ve středu udělal patnáct. A přesto jsem někde teď četl reakci, že "máme nějak míň zpráviček než obvykle". A pak si vyberte.
Přečteno 27 313×
Přečteno 18 852×
Přečteno 16 720×
Přečteno 14 722×
Přečteno 14 656×