Hlavní navigace

Přechod na Linux v praxi

7. 10. 2011 20:47 (aktualizováno) Marek Zukal

Ve svém minulém příspěvku jsem vyzýval k šíření OSS. To je jistě jednoduché prohlásit, ale jaké je to v praxi? Abych si vyzkoušel, jak se obyčejní uživatelé tváří na Linux, nainstaloval jsem na dva počítače Ubuntu. Zajímalo mě, jakých rozdílů si uživatelé všimnou, jestli budou mít nějaké problémy a co budou používat častěji. Ubuntu jsem zvolil z několika důvodů. Je to přívětivá distribuce s jednoduchým nastavením a nástroji pro základní administraci, má široké komunitní zázemí, dle mého názoru a zkušeností patří k nejstabilnějším a navíc mi bylo jedno CD věnováno na LinuxAltu, takže jsem nemusel ukrajovat z mého již tak těsného FUPu.

Na prvním počítači, starším stroji naší máti, běhá Ubuntu mnohem lépe, než jakýkoliv produkt zaoceánského softwarového magnáta, takže v tomhle ohledu rozhodně není co řešit. Trochu pomalejší start je vynahrazen svižným chodem XFCE. Jediné změny, které ze změny operačního systému pro naši matičku plynou, jsou jiný IM klient(gaim) a malinko odlišný způsob vypínání stanice. Veškeré změny ale vnímá spíše pozitivně. Rychle se naučila používat několik ploch najednou a jako největší výhodu chápe to, že se nemusí bát virů a podobné počítačové havěti. Její zkušenosti s počítači nejsou nijak bohaté a proto jsem se trochu bál její reakce na změnu toho, na co byla zvyklá. Výsledek mě ale příjemně překvapil. Takový úspěch jsem opravdu nečekal.

Druhý stroj využívá moje přítelkyně a její sestra. Kompletní přechod na Linux v jejich případě není možný, kvůli internetovému bankovnictví jedné nejmenované finanční instituce a tak byl Linux nainstalován jako druhý operační systém. Zájem o něj projevila sama přítelkyně. Občas potřebuje ve Windows hůře dostupný software, který je v Linuxu běžně k dispozici a ne vždy je portován i na Windows. Původně jsem chtěl, aby si systém nainstalovala sama, ale nepřekonatelnou překázkou se stalo rozdělení disku. Veškeré její počítačové vzdělání vychází ze středoškolské výuky informatiky, což se odráží v absolutní nevědomosti o souborových systémech, logických discích a všem souvisejícím. Tím nechci říci, že to je něco, co by měl obyčejný uživatel znát. Je to spíš důvod proč se instalace Linuxu tito uživatelé bojí. V běžícím systému pak tito nesečtělí uživatelé nejvíce(alespoň v tomto případě) oceňují snadný způsob instalace a aktualizace aplikací. Nevím v jakém poměru zde budou oba operační systémy používány, ale to co se cení, je alespoň snaha získat povědomí o alternativním řešení.

Nakonec nějaký vyplývající závěr. Pořád ještě může být mnoho důvodů, proč Linux nepoužívat, ale to, že Linux je určen jen pro experty a geeky, už dávno neplatí. Bohužel, obyčejní uživatelé to zatím nevědí. Kdokoliv zvládá základy Windows, bez problémů zvládne i základy Linuxu. S přibývajícími znalostmi se začínají systémy více lišit a o to více studia přechod vyžaduje. Nicméně za předpokladu, že s mírou znalostí rostou i schopnosti uživatele, by to ani v těchto případech neměl být problém. Co uživatelé nejvíce potřebují, je dle mého názoru dostatek informací, správné nasměrování nebo doporučení od někoho, kdo Linux denně používá a hlavě otevřený přístup. Pokud se totiž uživatel staví k Linuxu odmítavě, může být stokrát expertem a pořád mu bude něco vadit.

Sdílet