Vyjádření tajných služeb k únorovému exploitu

(nyní už opravdu zcela nevážně)
Zasláno od nejmenovaného anonyma s IP adresou 127.85.45.124
Pátrali jsme po tajemném původci local root exploitu z února 2008. Nejmenovaný vyhledávač nás zavedl na stránky třípísmenné tajné služby.

Víc o tom ví prověřený tajný agent ten a ten, který bude pobývat tehdy a tehdy bez své ochranky tam a tam. Poproste Google, aby logoval všechny přístupy na tuto stránku a pak nám poslal IP.

Počkali jsme si na něj a našli jsme u něj flashdisk a na něm nic neříkající balast. Agent tvrdil, že ve druhém oddělení mají málo entropie a tak ji přepravuje. Po použití dvou kovových kbelíků, roztoku NaCl a produktu firmy ČEZ jsme ale získali heslo a TrueCryptem se nám ten flashdisk podařilo namountovat. Byly tam adresáře typu „studio-moon-7–20–69“ a něco o Iráku, nás ale zajímal tajný dokument Nuck Chorris.pdf.

Přinášíme vám exklusívní popis události.

Nuck byl již jako malý velmi dobrý hacker. Ve 4 letech například předělal programovatelnou kalkulačku na víceuživatelský unixový systém a naportoval na ni ed. Když se v roce 2001 jen tak tak podařilo NSA zabránit úniku algoritmu na prolomení šifry AES, což by znamenalo přešifrování všech disků tajných služeb, bylo rozhodnuto, že Nuck musí být odstraněn. Protože ale skandálů a konspiračních teorií okolo útoku na dvojčata bylo dost a tajné služby nestály o další průšvih, rozhodly se, že využijí jedné z mála slabin Nucka. Ten totiž pod vliven alkoholu své schopnosti dočasně ztratil.

Toho osudového zimního večera léta páně 2008 ovšem došel v hospoděvšechen alkohol. A než jednotka rychlého nasazení stihla nasadit nový sud, Nuck už šel téměř střízlivý domů. Co se stalo pak, to už všichni víme.

Už musím končit, dobývají se sem nějací lidé z toho černého auta, co se sem přiřítilo.