Elektronické knihy sem, elektronické knihy tam. neviem, ako je to rozšírené, nemám presné čísla, no hovorí sa o tom čoraz viac. Podobne ako je to s Ubuntu. Už na to narazíte hocikde, s kamarátmi pri pive či pri vypočutí si hádky niekoho v mestskej hromadnej doprave :)
Tak trochu rozmýšlam nad tým, že či je správne zaplatiť si za elektronické knihy. Skúsim to trochu preniesť zo všeobecnosti na nejaký príklad. Ak by som si chcel kúpiť napríklad Pána Prsteňov (hrajme sa, že to nikto nepozná), tak by som si kúpil a môžem čítať. Taktiež kombinovať všetky tie výhody elektronických kníh. Zaujíma ma nejaké meno? Dám ho vyhľadať. Chcem nejako pokročilo pracovať s textom? Prosím.
No už som akosi „nakazený“ s open-source myšlienkami. Páči sa mi, že niečo môžem, no nepáči sa mi, že niečo nemôžem. Narazím na dobrú knihu, napíšem o tom nejaký status niekde a ak ma niekto osloví, že či to môžem dať nejako zdieľať, čo mám na to povedať?
Môžem kamaráta poslať „do obchodu“, nech si to kúpi. Môžem mu to jednoducho poslať, no alebo mu to nebude fungovať (divný formát), alebo to bude nejako viazané na mňa ako užívateľa, prípadne len na môj hardvér, na ktorom to čítam sám. Ak chcem z mnou kúpenej knihy vymazať všetky tie podivné DRM hlúposti, tak sa to už nejakým spôsobom dá, no načo by som to potom kupoval, ak by som to mohol sám takto získať?
Otvorene sa mi nepáči akási viazanosť a všetky tie „ochrany spotrebiteľa“. Ak mám dobrú papierovú knihu a niekto ju chce, tak sa dohodneme na požičaní. Elektronickú by som tiež tak rád požičal. No samozrejme najradšej by som poslal kópiu, ideálne 1:1. neviem, či je to divné uvažovanie alebo čo.
Ak je 5 kamarátov a každý chce 5 kníh, tak je podľa mňa rozdiel kúpiť to 5× a 25×. Menej krát sa kúpi, menej sa utratí zo strany zákazníkov a menej sa zarobí zo strany predajcu. Či je to zase všetko dobré…
Teraz si predstavte, že potrebujete zohnať nejakú novú knihu. Ako by ste ju dostávali do svojej čítačky? Kúpite, „uwarezujete“, kúpite spolu s niekým a pozdielate… ? A čo si myslíte o možnosti „ak sa ti páči, pošli dáke koruny/centy“ ?
Nad placením za elektronické knihy jsem se již také zamýšlel. Nepřijde mi fér, abych je jen tak zadarmo stahoval a vydavatelům se nic nedostalo, z druhé strany se mi nechce platit mnoho za knihu, kterou přečtu jenom jednou. Nakonec jsem dospěl k výsledku, se kterým jsem se spokojil a který aplikuji. Koupím si průkazku do knihovny a knihy si stahuji zdarma. Přijde mi totiž, že v tom není příliš rozdíl. Chci si přečíst knihu - dojdu do knihovny, půjčím si ji, přečtu, vrátím. Nebo taky najdu si ji, stáhnu, přečtu, smažu. Jediný rozdíl je ten, že při stahování pro ni nemusím nikam chodit, nemusím se starat, zda není daná kniha zrovna rozpůjčovaná a papírovou verzi si může půjčit někdo jiný, takže teoreticky je více spokojených zákazníků. Přitom bych, kdyby elektronické knihy nebyly, stejně nezaplatil víc, takže je to podle mně fér.
Já s kupováním e-booku nemám problém, už jich pár mám, ale výhradně bez DRM. Nicméně zrovna dílo jako Pán prstenů bych určitě jako e-book přivítal, ale rozhodně bych ho chtěl mít doma i fyzicky, v nějakém luxusním provedení. Tady se mi líbí třeba strategie eReading.cz, kdy k e-booku nabízejí i papírovou verzi se slevou - pro mě ideální. Co se týká půjčování, nebo v tomto kontextu spíše sdílení, elektronické knihy, tak já v tom nevidím problém - tedy kromě toho, že to odporuje současnému paskvilu s názvem autorský zákon.
mňa teraz napadlo použitie v školstve. čo ak by si každý žiak mohol každú učebnicu natlačiť do svojej čítačky?
keď som chodil ako študent či žiak na školu, boli len bežné knižky - ktoré sa strácali, sem-tam kradli, bežným používaním ničili a samozrejme zastarávali. Niečo čo bolo vo všetkých tých papieroch "čo treba učiť" tam bolo a niečo jednoducho nebolo a muselo sa to z iných zdrojov. Asi by bolo najlepšie, keby za učebnicu dostal zaplatené kolektív autorov a samotná kniha by sa dala na internet, nech sa dá voľne stiahnuť. Alebo za normálny poplatok. Kto by chcel, ten by si to kúpil a väčšina by to získala nelegálne bez platenia. alebo to dať rovno zadarmo a autorom by sa dostala časť zo školného.
Platit za e-booky mi pride fer za splneni dvoch podmienok:
1. Autor dostane minimalne 90 % z mojej platby
2. Je to minimalne o 75 % lacnejsie (ved najvacsie naklady na knihe su tlac a distribucia, ktore odpadaju)
Pokial viem online distributor ktory splnuje tieto podmienky neexistuje, hoci som kedysi davno pocul o nejakom obchode, kde si mali autori nahraju knihu v latex-e (latech) a oni ju vytlacia v malom len ak si ju niekto kupi (autor dostaval plnu cenu minus nizky poplatok a naklady na tlac). Uz si nepamatam ako sa ta sluzba volala, viem, ze bola popularna (tak 5 rokov dozadu).
[1] Tym, ze to precitatas v kniznici, vlastne autora (skor vydavatelstva, ale aj autora respo. pozostalych) podporis. Kniznica ak ma dopyt po knihe, tak kupi viac vytlackov.
[2] V tomto suhlasim, papier je papier a na podsvieteny displej nemam nervy sa pozerat radovo hodiny. E-ink reader som este nevidel though.
A okrem toho rad citam vo vani, kym vsak jemne navlhnuta kniha od pary vyschne a ani sa nepokrci, o zkorodovanom e-book readeri sa to neda povedat.
[3] To je pekny napad, ale neaplikovatelny, pretoze:
a) mali by to v rukach deti, ktore su to schopne stratit a znicit enormne rychlo a ak by to bolo robene na styl pocitacov Getach, tak je to hnusne drahe(military laptopy, 100k Czk piece, certifikovane na hadzanie z metra osemdesiat vysky)
b) Nezabudajte, kto ucebnice pise - ucitelia. A ti ucitelia dostavaju za kazdu vytlacenu kopiu nekrestansky maly priplatok (aspon u nas, u vas pravdepodobne tiez)
c) Vyroba takeho niecoho by sa u nas (SR,CR) nekrestansky predrazila, stalo by to viac ako notebook (ak by to spravili poriadne a *nesli* by na tom hry)
d) Nie nedalo by sa to detom (rodicom) predat, pretoze mame *bezplatne* skolstvo *hoci je to strasna loz, do skoly clovek napcha strasne peniaze, je volna asi ako sloboda).
[5] Bohužel to není pravda, je to nejrozšířenější mýtus. Autor obvykle dostává peníze až z prodeje, ale nakladatel musí investovat peníze do toho, aby kniha vyšla. Obvykle se cena za tisk pohybuje okolo patnácti procent této částky, většinu sežere korektura, redakce, sazba a náklady na firmu. V lepším případě to jsou desítky tisíc.
Ja bych i platil, ale az budou splneny vsechny moje podminky. Do te doby si budu stahovat knizky zdarma. A taky nehodlam platit za autobus, dokud nebude jezdit v kolik presne potrebuju, kudy presne chci a nebude plne klimatizovany s obcerstvenim v cene. A nehodlam ani platit za pripojeni na internet, dokud nebude 1Gb upstream, to se misto toho zadarmo nahackuju na sousedovic wifinu. Proste, jsem zakaznik, tak to bude bud za mych podminek, a nebo si to vezmu zadarmo. To je moje pravo. Maucta.
DRM - Nikdo Te nenuti kupovat knihy chranene technologii DRM. Je to tve svobodne rozhodnuti, jestli ten dany titul budes cist nebo ne. Jinak s placenim za ebooky problem nemam, nakladatele a spisovatele musi z neceho zit. Kdyby to bylo absolutne zadarmo, bude daleko mene kvalitni tvorby.
[12] Heh, ze to jde stahnout a distributor se muze jit klouzat. Neprodal. Obzvlaste v posledni dobe, kdy je "zakon" nastrojem velkych firem se sam za sebe citim moralne v pohode.
[7] Hele a proc by autor nemohl prodat knihu jen tak v LaTeXu bez korektury a sazby? Vsak on uz se najde na netu nekdo, kdo si rekne o par kacek navic za svou korekturu, nekdo jiny, kdo to vysazi lepe... proc to nemuze fungovat jako Anime fansuby, jen verejne, otevrene, legalni a za penize? Proc si nemuzu vybrat z vice prekladu, kdyz je prekladatel diletant, pripadne nasdilet opravy, ktere udelam v prubehu cteni...
Zijeme v IT veku, lidi maj chut komentovat, lajkovat, vsichni jsou porad online, tak proc sakra vydavatele trvaji na `const book_t __attribute__((drm)) *const lotr`?
[14] Vsak to ten autor udelat muze, nikdo mu v tom nebrani. Vetsina autoru si ale vybere pohodlnejsi cestu vydlazdenou vydavatelem. Je to jejich volba, kvuli tomu je prece nebudu "obirat".
Mne na eknihach vadi jejich cena. Papirovou knizku si prectu a pokud se mi nelibi, prodam ji nekomu jinemu nebo s ni podlozim nohu od stolu. Klidne bych si i knihu za mensi poplatek "docasne koupil" s tim, ze po 2 mesicich bych ji uz nemohl precist.. beztak se k vetsine knizek uz nevratim..
Lepsie by bolo keby ze autor na nejaky ten svoj sajt alebo do hry hodi paypal ucet na ktory mu maju zlodeji posielat peniaze. Nieco take podporuje trent reznor (nine inch nails, nic? proste muzikant), ktory ma dostupny ucet a cast svojej hudby distribuuje zadarmo a cez oficialne torrenty (aj http a flaac full kvalita).
Ja osobne beriem DRM ako buzeraciu ludi, ktori kupuju hudbu. A myslim, ze si to aj umelci uvedomuju, mnoho z nich sa snazi DRM bojkotovat.
http://zonglovani.info/download/mobi.html
Mám tu knížku bez DRM. Kdo dá kolik? :-)
Osobne zadny problem s placenim knih nemam. Proste zadarmo (temer) nikdo knihy psat nebude a dobra kniha potrebuje cas a usili vice lidi nez jen autora a ti vsichni si plat zaslouzi. Asi nikomu, ani zdejsim zaprisahlim neplaticum, by se nelibilo, kdyby chodili do prace a na konci mesice dostali prazdnou vyplatni pasku.
A ani me moc nevadi DRM jako takove, ale spis to jak je navrzene. Kdyby vsechny vydavatelstvi dokazali shodnout na jedne implementaci, tak aby to fungovalo na vsech zarizenich, tak proc ne. Ale abych si knihu koupenou v jednom obchode mohl precist jen na jedne ctecce, koupenou druhem jen v jednom programu a na zadne ctecce a ve tretim jeste nekam daval adresu. Hnus...
Bral bych DRM opravdu jen jako ochranu proti kopirovani. Ono kdyz si koupim papirovou knihu, tak ji taky nemuzu volne a beztrestne rozmozovat a davat dal dispozici at zadarmo nebo za uplatu. Sice ji muzu pucit, muzu darovat, ale v ten moment ji nemuzu sam cist. Stejne tak knihovna nakoupi urcite mnozstvi knih a jen tohle dane mnozstvi muze za nejaky poplatek pujcovat, ale vzdy v jeden cas jen jednu knihu jednomu uzivateli. Takze takove DRM bych pochopil, jen je skoda, ze tohle ted neplni, naopak jen opruzuje uzivatele a bohuzel jen ty slusne.
23.
> Proste zadarmo (temer) nikdo knihy psat nebude a dobra kniha potrebuje cas a usili vice lidi nez jen autora a ti vsichni si plat zaslouzi.
Existuji tuny volne dostupnych knih z minulosti. I kdyby od ted uz nikdo nic nenapsal, je co cist po mnoho dalsich zivotu.
> Asi nikomu, ani zdejsim zaprisahlim neplaticum, by se nelibilo, kdyby chodili do prace a na konci mesice dostali prazdnou vyplatni pasku.
Logicke je si najit jinou praci. Brecet nad svym nestestim je k nicemu.
24.
Asi ti nema cenu psat, ze placas nesmysly, ze?
Nebo si vazne myslis, ze je mozne argumentovat tim, ze pokud spisovatele nechteji psat zadarmo, tak at "tahnou do tovaren", protoze uz stejne toho bylo napsano dost a 70 let pote, co zemre posledni posledni soucasny spisovatel bude vse krasne zadarmo?
24: To neni argument, ale konstatovani. Jestli spisovatele (ne)chteji psat zadarmo je jina vec. Vetsina se jich psanim ale neuzivi, alespon u nas.
'Tahnout do tovaren' je v dnesni informacni dobe ponekud zastarala predstava. Mnoho profesi casem zanika a jine vznikaji. Jen malokdo to nebere jako prirozeny jev. Spisovatele byli, jsou a budou, protoze skutecny spisovatel pise z vnitrni potreby, ne proto, aby si vydelal. To je pouze vedlejsi produkt dobreho psani. Viz treba Coelho, ktery dava sve knihy volne ke stazeni a osvedcilo se mu to jako vyborna reklama na tistene knihy.
[27] Myslim ze by mel byt zadarmo i veskery software. Programu z minulosti je tolik ze neni v lidskych moznostech si je behem jednoho zivota vsechny stahnout, nainstalovat, spustit... Programatori byli jsou a budou, skutecny programator pise z vnitrni potreby, ne proto aby vydelal. To je pouze vedlejsi produkt dobreho programovani...
28. Spatne srovnani. Komercni programator nepise z tvurci, ale z financni potreby. Vetsinou ma zamestnavatele nebo zadavatele dila, ktery mu zaplati podle smlouvy. Je to remeslnik.
Komercni spisovatel dopredu nevi, kolik proda. Je jako potulny komediant, kteremu obecenstvo hodi par drobnych a kus zvance, pokud se mu produkce zalibi.
[29] Jaky je motiv programatoru a spisovatelu je naprosto irelevantni (a navic to nejde takhle zobecnit - je to individualni zalezitost). Podstatne je, ze v obou pripadech si za svuj produkt sami stanovuji cenu (treba i nulovou) a na ostatnich je bud ji akceptovat a jejich dilo mit, nebo neakceptovat a obejit se bez nej (a ne je ukradnout).
Pokud vim, cenu stanovuje trh. Apelovat na moralku je pekne, ale nerealisticke. Kdyz to tvurci cehokoliv kopirovatelneho - cimz cena klesa k nule - neberou v uvahu, co se da delat. Jdou do predem znameho rizika.
Tyhle skutecnosti byly zmineny uz mnohokrat, nevidim duvod je dal omilat.
[31] Ne, cenu stanovuje majitel - jiste, muze napr. slevit po smlouvani, nebo kdyz zjiti, ze jeho cena je premrstena, ale ve svobodnem svete ma posledni slovo vzdy jen a jen on. Ac je to pro tebe asi prekvapive, najde se dost lidi, kteri tento princip chapou a ridi se jim. Ze je to pro vetsinu stav nerealisticky je jina vec, beru to jako fakt (zvlast v CR, kde je dusevni prace stale brana spis jako nejaka pochybna a nekala cinnost, ktera si nezasluhuje byt odmenovana). Nicmene zakony by toto mely postihovat (a postihuji), takze do "predem znameho rizika" jdou i zlodeji.
Muze si stanovit cenu jakou chce, ale trh rozhodne, jestli proda. V tomto smyslu cenu urcuje trh.
Najde se take vetsi nez male mnozstvi lidi, kteri chapou, ze kopirovani neni kradez. Tuto moderni predstavu se snazi prosadit vydavatelska lobby, ktere o autory prilis nejde, spis na nich parazituje. Kopirovani nelze zabranit bez totalitniho systemu, kde jsou vsichni apriori povazovani za zlocince.
Pracuji take dusevne, jsem si vedom rizik a kdyz bude nekdo kopirovat mou praci, budu to brat jako poklonu, ze ji delam dobre. Kdybych se tim nemohl uzivit (coz v mem pripade nehrozi, protoze jsem placen za odvedenou praci, ne za prodej produktu), pujdu delat neco jineho a nebudu v tom videt zlocin proti sve osobe. To povazuji za zdravy selsky rozum.
33.
Ano mate pravdu, opravdu o cene rozhoduje trh. Autor (vydavatel) si stanovi cenu a bud ji zakaznik akceptuje a nebo ne. V pripade, ze ne, tak je na autorovi, aby upravil upravil nebo produkt neprodal.
Ale v cem nemate pravdu je pouziti Vaseho "selskeho rozumu". O tom co je nebo neni kradez, nastesti pro vetsinu z nas, nerozhoduje Vas zvraceny selsky rozum, ale zakon, ktery ve vetsine modernich zemi rika, ze kopirovani dila na ktere nekdo vlastni autorska prava je bez jeho svoleni nelegalni, tudiz kradez. Vas "selsky rozum" by vedl tak akorat k tomu, ze by zanikl filmovy, hudebni, knizni atd. prumysl. Proc by zakaznici napr. platili za listek do kina, kdyz by si mohli film legalne hned zkopirovat? Treba hned ze stranek tvurcu, no ne?! No a filmari by se mohli vrhnout na tu vasi "nezkopirovatelnou" profesi, aby zaplatili dluh za vznik filmu a videlat si na vznik dalsiho.
Ano, 'moderni' zeme maji 'autorska prava'. Je to novodoba zalezitost a zdaleka ne celosvetove akceptovana. Chrani zajmy predevsim komercnich vydavatelu. Jsou brzdou rozvoje kultury, nebot nez nekdo neco vytvori, musi sahodlouze zjistovat, jestli to uz nekde neexistuje. Soudni spory se mnozi a profituji na nich jen pravnici, kteri nic prinosneho nevytvareji.
Zanikla by ta nekvalitnejsi cast komercniho 'zabavniho prumyslu' (jiz ten nazev mi rika, ze je to neco zvraceneho a tedy toho neni zadna skoda). Kvalitnim autorum jako Coelho by to nevadilo. Zaroven by se mnohem vice rozvijela amaterska tvorba, z historickeho hlediska ta nejrozsahlejsi. Proste navrat ke stavu, co tu byl odnepameti.
Nemate pravdu, ten zakon chrani jen ty, kteri o ty, kteri o to maji zajem a v rozsahu v jakem maji zajem. Nikdo nikomu nezakazuje vzdat se svych autorskych prav a dat sve dilo volne k dispozici a nechat ho volne sirit svetem. Navic se mi zda, ze plete dohromady autorsky zakon a patentovy zakon. Jedna se dve odlisne veci.
A nakonec o tom co je zabavni prumysl, co by melo nebo nemelo zaniknou nebo co je a neni kvalitni opet nastesti nerozhoduje Vas totalitni nazor, ale trh a ten zpusobil to, ze ke spokojenosti vsech muzou jak ti kvalitni, amatersti, tak i komercni autori koexistovat (nekteri i v nekolika kategoriich soucasne) a zakaznik ma moznost volby, jen holt musi akceptovat, ze autor ma pravo chranit sve dilo podle sveho uvazeni.
Autor nesmi zapomenout, ze myslenka, kterou vypusti z hlavy, se stava verejnym majetkem. Pokud si ji chce nechat pro sebe, nemuze ji nikomu sdelit.
Jak uz jsem napsal, a.z. neni vynutitelny bez totalitniho systemu. A pokud je snad ctvrtina veskereho obsahu 'nelegalni', je zrejme tento zakon mimo misu, nebot kriminalizuje neunosne velke mnozstvi lidi.
Nikde nepisu, co by melo zaniknout (to jste si nejak primyslel), pouze predpovidam moznou budoucnost. Koexistence tu jiste bude i dal.
Podla mna dobrovone peniaze nebude posielat nikto, alebo je to skor nahoda... Podla mna najlepsie riesenie je, aby knihy boli zadarmo a pritom platene :) Zadarmo bez DRM a volne siritelne. Platene formou reklamy v knihe. Sucastou knihy by bola reklama, alebo reklamny priestor, ktory by sa mohol predavat. Autor by mohol dostat odmenu a cim lepsi autor tym viac penazi by mal,kedze jeho knihy by boli najviac zdielane, je to jak s webstrankami, cim lepsie tym drahsi reklamny priestor a boli by spokojni aj citatelia, lebo by mali knihy zadarmo a nemuseli by z nich robit vydavatelia zlocincov z porusovania autorskych zakonov.
Menom Stanislav Hoferek, prezývkou Elven, vystupovaním blázon. Vážim si kreativitu, odvahu a ľudské práva.
Tvorím linuxovú distribúciu Greenie. Píšem knihy, kde sa mi najviac páči tvorba literárnych postáv, pomáham začiatočníkom v Linuxe, tak ako pomáhali mne. Mám rád ťahové stratégie, metalovú hudbu a ťažké scifi. Zaujímam sa o politiku, vesmír, Linux, literatúru, históriu, náboženstvá a filozofie. Obľúbená myšlienka:
„Smejte sa nám, že sme iní, my sa vám smejeme, že ste všetci rovnakí“
Přečteno 97 848×
Přečteno 36 310×
Přečteno 29 138×
Přečteno 25 847×
Přečteno 25 561×