SpaceChem - programming realtime

„Víš, lidé ve vesmíru umírají“, řekla má matka, když mi bylo deset. Tenkrát jsem jí poprvé řekl, že chci prozkoumávat vesmír. Od prvního výcvikového dne na planetě Sernimir II uběhlo několik let. S hrnkem kávy pozoruji pustou krajinu, kterou zdobí několik reaktorů.

„Můžeme?“ ptá se dívka za mými zády, se kterou jsem byl přidělen na tuto misi.

„Stačí říct… Co máme dnes na programu?“

„Potřebujeme vyrobit několik těžkých prvků, na planetě je obrovský nedostatek nerostných surovin.“

„To zní nechutně, co máme k dispozici?“

„Vodní pumpu a obrovské zásoby Kryptonu,“ řekla dívka a napjatě očekávala reakci.

Pozvedl jsem obočí a pousmál se: „Nachystej fůzní reaktor a uzenáče, na snídani jsem zpátky…“

A o tom je SpaceChem. Na vstupu dostanete několik prvků nebo molekul, které musíte prohnat přes alespoň jeden reaktor, abyste získaly jiné prvky/molekuly na výstupu. K dispozici máte dvě vlákna, která můžete mezi sebou synchronizovat, několik instrukcí, které mohou vykonávat a také několik operací, kterými můžete prvky/molekuly upravovat. Můžete vytvářet/ničit chemické vazby nebo pomocí jaderné fůze získávat težší prvky. (Teda doufám, že je jaderná, mluví něco o fusion laser).

Aby to nebyla taková nuda tak na konci každé planety je jedna obranná mise, kdy na základu útočí krvežíznivý bagr, resp. šavlozubá piramida, a musíte ve správnou chvíli naplnit kyslíkové nádrže metanem, aby explodovaly, resp. naplnit obranou věž peroxidem vodíku a težkým uranem, abyste pyramidu mohly ostřelovat.

[gallery link=„file“]

Na konci každého levelu se zobrazí histogram, jak jste na tom v porovnání s ostatními inženýry, takže můžete řešení optimalizovat na čas, počet symbolů nebo počet reaktorů.

Řešení může být jednoduché nebo poněkud složitější. Jeden jůtůb lepší než tisíc slov.

Jede to v linuxu, hra stojí $15 i s chlupama a na webu si můžete stáhnout demo, které obsahuje první tři planety (1. planeta je tutoriál).

Musím jít, jaderná fůze je skoro hotova a čeká mě malé překvapení s javorovým sirupem v salónku…