Hlavní navigace

Mezinárodní den chaosu

9. 6. 2009 1:57 (aktualizováno) | Tomáš Ehrlich

Nedávno jsem našel, že i Pi ma svůj den. A jak tu teď sedím a mé chaotické myšlenky mi proudí hlavou, přemyšlím, jestli i chaos nemá svůj den. Přemýšlím, alias hledám na googlu, nic nedopřemýšliv (trpný, dokonavý tvar od přemýšlet alias nenaleznoušiv) si uvědomuji, že chaos ani nemůže mít svůj vlastní den. Pokud by se stanovil den v roce, který by byl věnován chaosu, stalo by se to pravidlem, což je v rozporu s chaosem a celý svátek by byl postavený na hlavu. Chaos se proto musí oslavovat naprosto nepředvídatelně a to nejlépe ve chvíli, kdy třeba pochybujete o iracionalitě čísla Pi.

Pokud někdo ví, kdy je v kalendáři Den Chaosu, tak mi prosím dejte vědět. Jinak ho pro letošní rok vyhlašuji na dnešek.

Proč zrovna dnešek? 09.06.2009 vůbec nevypadá chaoticky, naopak, je v tom jisté pravidlo. Pokud bysme ale hledali datum, které je nejvíce chaotické, hledali bysme ho podle nějakých pravidel a to je opět v rozporu s chaosem.

Co to ten chaos vlastně je:
Řecké slovo χαος znamená „primární prázdnotu, kosmický prostor“ (dle wiki). Chaos, třebaže to zní jakkoliv divně, byl na počátku všeho. Celý vesmír musel být stvořen z chaosu, protože ve chvíli, kdy začal vesmír existovat, se začla vytvářet jistá pravidla, podle kterého celý vesmír fungoval a funguje. Jelikož před vznikem vesmíru neexistoval ani čas, měl čistý chaos (pure chaos) jen velmi malou možnost realizace. Existuje i teď, jako základní stavební kámen pro všechna pravidla a zákony, protože tam, kde by bylo příliš složité definovat pravidla, slouží chaos jako jakési random-rules-generated-fluidum (fluidum, generující náhodná pravidla).

Každý systém lze definovat dle určitých pravidel. Pokud počet těchto pravidel diverguje, stáva se ze systém chaotický. Pokud byste si vymezili omezenou množinu z chaosu, našli byste, že je zde nespočetno vzorů, která se opakují. Narozdíl od libovolné množiny řádu, kde je počet těchto vzorů konečný.

Tím se dostáváme k definici chaosu, jako systému, jehož počet definujících pravidel se limitně blíží k nekonečnu narozdíl od řádu, kde se počet pravidel blíží k libovolnému reálnému číslu.

Chaos v přírodě:
Nejznámější příklad chaotického systému je nejspíš Brownův pohyb částic. Částice o určité hmotnosti a teplotě v určitém objemů, tím pádem za určitého tlaku se pohybují naprosto neurčitě. Pokud lokalizujete malou oblast, můžete úspěšně předvídat pohyb vámi vybraných částic. Rozšiřte množinu, počet definujících pravidel diverguje a celý systém se jednoznačně jeví jako chaotický.

Tento příklad určitě každý znáte, ale přemýšleli jste někdy o tom, jaký má tento jev vliv na vás? Jak to souvisí s velikostí živých organismů (včetně vás)? Spoustu těchto otázek řeší Erwin Schrödinger ve svém díle „Co je život“. Doporučuju přečíst, teď jen ve zkratce: Naše tělo fungujé díky tomu, že v něm probíhá několik fyzikálních jevů statistické povahy. Např. osmotický jev. Pokud máte membránu, částice na obou stranách a definované pravděpodobnosti pro přechod částice na jednu nebo druhou stranu, je rychlost přesunu částic (tj. počet částic / pozorovaná plocha) chaotická veličina. Čím více zvětšujete pozorovanou plochu, tím více se rychlost ustáluje kolem jisté střední hodnoty. Nikdy to nebude konstanta, ale v určitou chvíli budou odchylky zanedbatelné. V tu chvíli se dostáváme do rozměru, kdy můžeme tento jev používat…

To je na jednu stranu super, na druhou stranu se z toho stáva tak trochu chaos. Zatímco některé systémy musíme zkoumat jen z části, protože jinak by počet definujících pravidel rostl k nekonečnu, jiné systémy musíme zobecnit… Což je super, protože kdybysme chaos popsali nějakým pravidlem, už by to nebyl chaos, ale nuda.

Na závěr video, jak lze uplnatnit chaos při chůzi…

Happy Chaos Day!

We wish you high entropy,
We wish you high entropy,
We wish you high entropy,
and lot of chaos!