Odpověď na názor

No, můžete se kroutit jak chcete, a Vaše motivy mohou být sebealtruistič­tější, obecně sým jednáním porušujete stávající zákony západní civilizace tím, že umožňujete ostatním hromadně krást něco, co Vám nepatří (a vystavujete se tím v závislosti na velikosti škody, která Vaším jednáním potenciálně může majiteli autorských práv k uvedenému dílu vzniknout, trestní i občanskoprávní odpovědnosti).

I pokud majitel práv není znám nebo o ně nejeví zájem, stávající zákony jeho právo chrání --
takže co majitel explicite nepovolí, je zakázáno.

Naopak dámy i pánové z ČPU svou činností napomáhají zlepšování právního vědomí, což je činnost navýsost potřebná a záslužná.

(doufám, že se mi podařilo Vás patřičně vybudit, což ostatně bylo mým úmyslem ;)

A teď vážně: V celém tématu a specificky v příspěvku č. [58] narážíte na závažný a zajímavý problém toho, že nakladatelským lobby se v USA a potažmo i jinde postupně daří
prodlužovat období právní ochrany autorských děl před tím, než se stanou součástí public domain (bývalo to 50 let po smrti autora, teď je to 70 let, jsou signály, že je snaha prodloužit je dále). To příliš nevadí u "blockbusterů", které by byly dostupné bez ohledu na to, jestli spadají do public domain nebo ne. V digitální éře to ale fakticky maže z kulturní paměti lidstva právě díla, která jsou "opuštěná", nejsou v širším měřítku známa a nikdo o ně nepečuje.

Co s tím?