Odpověď na názor

[75]

Ad 3 - narážíš na to, co už jsem psal dříve. Že dnes tvorba "díla" a jeho šíření není záležitostí jednotlivců ale většinou spíš celých týmů, firem a případně více firem a jednotlivců ve smluvních vztazích. Prostě se nedá přímo říct, že by šlo o nějaké vznešené umění, je to prostě tvrdý business. Tu zábavní průmysl (zahrnuje i ten v článku zmiňovaný film), tu vzdělávací a naučný průmysl atd.

A tak se podíváme do průmyslu. Někdo (dnes už většinou ne jednotlivec) vymyslí výrobek (=dílo) a začne jej vyrábět a prodávat. Chce po něm snad někdo aby dal kompletní výrobní dokumentaci k dispozici pro veřejné dobro? Pokud se takový "někdo" rozhodne třeba na nějakou dobu danou věc nevyrábět (třeba proto, že trh je saturovaný a při nižších prodejích mu neúměrně stoupají náklady), trvá někdo na tom aby se jeho majetek (=výrobní dokumentace atd) staly veřejným majetkem?

S díly (filmy, knihy, ...) je to dnes podobné. Na vytvoření výsledného díla se podílí mnoho lidí a firem různých profesí. Původní autor to vše většinou nefinancuje a hledá sponzora. Ten to ale nedělá zadarmo, ale v naprosté většině případů jako tvrdý business. Je to špatně?

Co tedy s tím?

Podle mne je důležité mít takovou legislativu, která umožní fungovat "kulturnímu průmyslu" tímto obchodním způsobem. Ale současně nesmí zabíjet a dusit "skalní umělce" - one man show atp.

Ale rozhodně by neměla všechny dusit a nutit do jednotného přístupu - ať už k jednomu či druhému extrému.