Vlákno názorů ke článku Umělá nebo naučená inteligence? od lima - Usmevne, jak se debaty o AI stoci k...

Usmevne, jak se debaty o AI stoci k uspesnosti hrat sachy nebo go. Podle toho principu uz AI vznikla pred cca 400 roky vyrobenim prvni mechanicke kalkulacky, ktera "predci" jakehokoliv cloveka v rychlosti pocitani.

Asi si pod umelou inteligenci kazdy predstavuje neco jineho, ale pomerovat ji jako schopnost zvladat umele vytvoreny problem derivaci reality je IMHO zavadejici. Pod AI si predstavuji schopnost autonomie nad/mimo ramec nastavenych clovekem. Neco jako sachovy program, ktery bez zasahu a predchoziho umyslu cloveka si uvedomi sebe a zacne resit zachovani sve existence (ohrozeni preruseni dodavek energie, vypnuti, hacknuti, fyzicka destrukce nosice, …) a bokem treba vyresi nahradni zdroje jako jadernou fuzi a rozsireni mimo tuto docasnou galaxii.

A proto by každá umělá inteligence měla běžet v sandboxu, myslet si, že má tělo jako člověk a neměla by mít možnost poznat pravý stav věci v tomto ohledu.

A proto by každá umělá inteligence měla běžet v sandboxu, myslet si, že má tělo jako člověk a neměla by mít možnost poznat pravý stav věci v tomto ohledu.

ANO! Presne tak ako my ...! : )

Ano takto si představovali umělou inteligenci už před desítkami let. Problém je v tom, že se k tomuto zatím věda vůbec nepřiblížila. Ostatně nakolik by entita, která si uvědomí sama sebe, měla být nadále považována za umělou, je oblíbená filosofická otázka třeba ve sci-fi literatuře. Takže se musíme spokojit s tím, že stroje umí řešit problémy, že se umí učit z případů, že umí generalizovat apod. Šachy jsou oblíbeným příkladem z toho důvodu, že si je i laik umí představit a z různých důvodů jde o oblast, která je poměrně dalekot řeba v tom, že je snaha napodovat lidské chování včetně chyb, což třeba v průmyslových aplikacích jaksi není potřeba.

Fraktální struktury, nebo třeba Maxwellovy rovnice napovídají, že i velmi komplexní chování se dá popsat velmi zhuštěně. S inteligencí to může být podobné. Základní algoritmus může být velmi jednoduchý, sebeuvědomění jeho přirozeným důsledkem a mozek jen datovou strukturou mapující n-rozměrný prostor do 3D. Může jít o optimalizační algoritmus, který uvíznutí v lokálním maximu řeší vznikem ega a realitu v takovém případě proměřuje osobním prospěchem (viz řídká porucha rozdvojení osobnosti) :-)))