Na konci září začaly mezi Prahou a Havířovem jezdit dlouho slibované „žluté vlaky,“ tedy vlaky českého podnikatele Radima Jančury. Rozhodl jsem se je vyzkoušet a sepsat drobnou recenzi. Předem se omlouvám, že tento post nebude vůbec o linuxu a jen velice málo o počítačích.
Jako pravidelný uživatel spojů společnosti Student Agency to pro mě není žádná novinka, nicméně ostatní to může překvapit: Ve žlutých spojích se nestojí. Jsou-li vyčerpána místa k sezení, další cestující jsou odmítnuti. K zakoupení a rezervaci místa slouží webový rezervační systém YBUS na stránkách zluty.cz. U příležitosti spuštění vlakové dopravy byl (opět) poměrně zásadně přepracován. Bohužel byla vypuštěna nepříliš odladěná verze, která například první den upozorňovala uživatele, že je nutné používat prohlížeč Mozilla Firefox. Aplikace se však mění každým dnem a v době psaní tohoto zápisku je již celkem použitelná.
Rezervace začíná výběrem spoje, tyto jsou vkládány do nákupního košíku. Teprve při „příchodu k pokladně“ je pro všechny jízdenky v košíku je zobrazen plánek vozidla a nabídnut výběr místa. V případě vlaku je možné otevřít vyskakovací okno s podrobnějším plánkem vlaku, takže je možné získat představu o tom, zda je sedačka orientována ve směru jízdy, či jak jsou rozloženy stolky.
Pomocí webové aplikace je také možné zřídit si tzv. kreditovou jízdenku. Jedná se vlastně o mikroplatební účet u společnosti, na který můžete pomocí online plateb (3Dsecure, PaySec, nebo SuperCash), popřípadě na pobočce dobíjet hotovost, kterou následně utrácíte za rezervace. Pořízení kreditové jízdenky nestojí nic víc než několik osobních údajů. Dříve měla formu plastikové kartičky velikosti ISO, dnes na kartičce dopravce netrvá, stačí znát jedinečné číslo kreditové jízdenky
Zatímco u autobusových linek je zvykem důkladné odbavení, kdy stewardka s tzv. plachtou (plánkem autobusu s rezervačními kódy) kontroluje každému cestujícímu jízdenku, u vlaků na takto důkladnou kontrolu není čas. Stewardky sice vyjdou před vozy, mají však spíše poradní funkci, také informují cestující bez rezervace o tom, zda je ve voze nějaké místo k dipozici.
Podle prohlášení společnosti na jisté tiskové konferenci má odbavení cestujících s platnou rezervací probíhat zcela bez oslovení cestujícího – stewardka jen zkontroluje, zda je rezervované sedadlo obsazeno a osloví pouze ty, kteří sedí na sedadle, vedeném jako volné. Zajímavostí na tomto systému je, jak je otevřený ke zneužití lidmi, kteří bez platné rezervace obsadí rezervované místo osobě, která jízdu nenastoupila. Ačkoli na tom dopravce netratí – nenastoupená rezervace propadá – bývá obvykle zvykem místa s propadlými místenkami prodat dvakrát.
Trochu mne nepotěšilo, že v obou testovaných vlacích byly vozy seřazeny jinak, než v plánku v rezervačním systému. Pro cestu do Ostravy jsem zvolil místo ve voze číslo 1 vpravo ve směru jízdy, který měl být podle rezervačního systému vpředu. Ve skutečnosti byl vzadu, poloha sedačky vpravo a ve směru jízdy však zůstala zachována. Stejně tomu bylo i při cestě zpět, tam jsem zvolil vůz číslo 4, který měl být vpředu, ale ve skutečnosti byl vzadu.
Elektrické zásuvky jsou ve vozech už od výroby a provozu u Rakouské Spolkové Dráhy. Při obou cestách byly plně funkční a cestujícími využívané. Vůz se chová jako velká UPSka, napětí v zásuvkách trvá i v době, kdy se vlak ocitne bez napětí a klimatizace ztichne. Protože je počet zásuvek proti počtu sedadel třetinový až poloviční, může se snadno stát, že se budete muset dohodnout se spolucestujícími, kdo bude zásuvku používat. Pro pravidelné cesty bych proto doporučoval vozit s sebou vhodnou prodlužovačku. Ale pozor, jedná se o „německé“ zásuvky s ochrannými kontakty namísto ochranného kolíku. Proto s klasickou rozbočkou (na zásuvku) neuspějete, prodlužovačky by však měly být bez většího problému použitelné, neboť mívají univerzální vidlice jak pro ochranný kolík, tak pro kontakty.
Další inzerovanou vlastností žlutých vlaků je možnost Wi-Fi připojení. Podle marketingových informací se jedná o zdokonalenou technologii nových žlutých autobusů kategorie Fun & Relax, využívající čtyři mobilní operátory, která kombinuje technologie UMTS a CDMA pro stabilnější příjem internetového signálu pro cestující. Ve skutečnosti bylo při první jízdě Internetové připojení zcela nefunkční po celou cestu, vlakový směrovač postavený na platformě MikroTik veškeré požadavky vedoucí do Internetu odmítal s ICMP zprávou Destination Network Unreachable
. Při druhé cestě se připojení jevilo zpočátku velmi dobře, odezvy byly dokonce kratší než 100 ms. Po výjezdu vlaku z Ostravy se kvalita rychle začala zhoršovat až k úplné nefunkčnosti. Do funkčního stavu se připojení vrátilo kdesi u Kolína. Rozhodně tedy nedoporučuji na funkčnost Wi-Fi Internetu spoléhat.
S Wi-Fi sítí žlutých vozidel jsou vůbec problémy. Pravidelně jezdím na autobusové lince mezi Prahou a Libercem, která je vybavena ještě „nezdokonelenou“ technologií Wi-Fi Internetu, používající síť CDMA2000 1×EV-DO Telefóniky O2. Připojení k Internetu je funkční tak nejvýše v jednom spoji z deseti, rychlost je prakticky vždy menší nebo rovna rychlosti EDGE připojení, které je na drtivé většině cesty k dispozici. Připojení nejčastěji nefunguje už v autobuse stojícím v zastávce, kde je pokrytí CDMA sítě dostatečné. Přitom autobusy konkurenčních společností těmito problémy obvykle netrpí, přinejmenším ve výchozí zastávce je jejich Internetové připojení funkční.
Chcete-li si připojení k Internetu zařídit po svém, vlaky by měly být osazeny opakovači pro celulární sítě v pásmu GSM (900 MHz), DCS (1800 MHz) a UMTS (2100 MHz). Nejsem si zcela jist, zda tomu tak je, přinejmenším v prvním vlakovém spoji byla úroveň signálu mobilních sítí velice slabá, takže bych tipoval, že opakovače byly mimo provoz. Ve druhém vlaku byl mobilní signál o poznání silnější, k výpadkům docházelo prudkým skokem na nulu. Z toho bych usuzoval, že opakovač byl přítomen a funkční.
Palubní servis žlutých spojů patří mezi vyhlášené. Cílem společnosti RegioJet je naučit lidi jíst ve vlaku čerstvé potraviny a výbornou italskou kávu značky Illy. Z toho důvodu zavádí ve vlacích občerstvení za podnákladové (dumpingové) ceny.
Hned na uvítanou je každému cestujícímu donesena PET lahev s třetinou litru jemně perlivé stolní vody. Po výjezdu z Prahy či Ostravy stewardka projede vůz s minibarem a nabídne tiskoviny a první občerstvení. Na výběr je překapávaná káva (kterou přezdívají americká), nebo mátový čaj. Pro servírování používají papírové termokelímky značky Illy, včetně bezpečnostních víček, takže je riziko polití či opaření minimalizováno.
Pokud na kávu nespěcháte a překapávaná vám nevoní, nebo chcete-li něco zakousnout, stačí kdykoli učinit objednávku u stewardky, která vozem pravidelně prochází. Objednávka je pomocí tabletu značky HTC odeslána na „Počítač v kuchyni“, kde je zcela asynchronně na stewardce vyřizována. Espreso značky Illy je podáváno zdarma, ostatní občerstvení se platí přímo při objednávce, v nabídce je drobné občerstvení, saláty, dezerty, nebo třeba set sushi.
Je jasné, že servis na palubě jde ruku v ruce s odpadem, který za cesty vzniká. Odpadkové koše proto upozorňují, že není vhodné vyhazovat prázdné PET lahve či kelímky, stewardky je ochotně odnesou a vytřídí.
K výpadkům klimatizací ve vlacích dochází bohužel poměrně často, ani soukromý dopravce takových poruch není ušetřen. Přepravní podmínky se k takové mimořádnosti staví čelem a nabízí kompenzaci 50% jízdného v případě, že teplota v místě sezení nedosáhne 15°C, nebo překročí 30°C. Když při jedné jízdě klimatizace vypověděla činnost, stewardka se nejprve omluvila a slibovala brzký pokus o nápravu. Ten se však nezdařil, stewardka se omluvila ještě jednou a neustále roznášela balenou vodu. Na můj dotaz, zda teplota už překročila 30°C odpověděla, že teploměr nemá, nicméně o kompenzaci jednají. Před příjezdem do cílové stanice se omluvila naposledy a přislíbila kompenzaci ve výši 40% jízdného. Druhý den se na můj účet vrátilo právě 50% jízdného.
Pro srovnání: Nedávno jsem stejný problém s klimatizací zažil ve vlaku IC Českých Drah. Jediná kompenzace, které se mi dostalo, byla půl litrová PET lahev jemně perlivé vody.
Největší problémy na cestě způsobovali zejména cestující, kteří dosud nejsou zvyklí na to, že železničních dopravců může být víc a je třeba si při plánování cesty hlídat, který dopravce zajišťuje jednotlivé spoje. Po ujištění, že „modrá jízdenka“ na palubě RegioJetu neplatí, byla cestujícím shovívavě nabídnuta možnost v případě volné kapacity místo dokoupit, v jiném případě vystoupit v nejbližší stanici.
I když mají žluté linky své mouchy, rozhodně přináší nový vítr do starých zajetých kolejí. Doufejme že ambiciórní projekt nebude zašlapán majoritním dopravcem, který se zatím zmohl jen na nesmyslné řeči o rozinkách či perníčcích.
[2] Ano, kupé mají, pro šest lidí v tom „horším“ voze. V tom voze, co je bývalá rakouská jednička, je několik exkluzivních kupé pro 4 osoby. Za ty se v Rakousku připlácelo, zde jsou běžně k dispozici. Otvírací okna patří dávné minulosti.
[3] To by mě zajímalo jak? Zrovna na lince Praha - Liberec jezdím dvakrát týdně od 2. února 2005. Že by nějak úroveň poklesla po odstoupení ČSAD Liberec a Hotlinera, toho jsem si nevšiml. Je ale pravda, že po znovuzprovoznění konkurenční linky DPMLJ se začali více snažit a vyměnili postarší (=šestileté) autobusy Ayats Atlantis za nové, stejně jako šli s cenou opět dolů. Mimochodem: Teď stojí jízdenka 70 Kč, v roce 2004 na dotovaném spoji ČSAD liberec stála 78 Kč + 12 Kč místenka + 10 Kč zavazadlo.
[5] Úplně na sto procent jasno v tom nemám, ale například podle této stránky (jsou to opravdu zásuvky Schuko?) se použití zásuvek Schuko v ČR nedoporučuje, protože v zásuvkovém systému by poté nastal zmatek. Na druhou stranu není zcela zakázáno...
[7]. To je právě ten klasický blábol o vyzobávání rozinek či perníčků. Ve skutečnosti je nejvýhodnější provozovat právě okrajové spoje z Horní Dolní do Dolní Horní, které jsou objednávány městy státem a kraji. Dotace pokryjí jak ztráty, tak i přiměřený zisk a podnikatelské riziko je minimální. Proč myslíte že se zahraniční korporace jako Arriva nebo Veolia tak zajímají o česká ČSAD?
Oproti dotované základní dopravní obslužnosti je i trasa Praha – Ostrava výrazně rizikovější – například RegioJet se dle vlastních slov začíná rentovat při 90% obsazenosti. Pokud ho cestující neobsadí, podnikatel prodělá a nikdo mu ztrátu nevyrovná.
[5], [6] No, ještě štěstí, že to nevadí. Tyhle typy vozů se často vyskytují na linkách, jedoucích třeba z Německa přes Česko do Maďarska. Kdyby bylo používání Shuko zásuvek v ČR zakázané, asi by je museli po opuštění Německa vypínat.
Ale pokud se nepletu, nesmí se v ČR prodávat prodlužovačky se Shuko zásuvkami. Předpokládám, že vlaky jsou z výše uvedených důvodů výjimkou.
pro JardaP:
Stejné zásuvky jsou i ve vozech ČD, které jezdí např. na "Haškovi", případně v těch, které na expresy posílají ŽSSK. Takže je možné, že drážní vozidla mají Schuko povolené.
Prakticky to ale není problém - zásuvky jsou určeny pro notebooky a telefony a ještě jsem neviděl notebook, který by měl jinou než "kombinovanou DE + FR" zástrčku, případně "dvoukolík" (Britové automaticky vozí redukci).
Nějaké detaily o vagónech jsou na http://www.bibri.net/2011/09/29/nove-zlute-vlaky-regiojet/
Sice to o linuxu neni, ale to neznamena, ze v te lokomotive tam neni. Pokud je tam treba tento modul: http://www.eke.com/products_and_systems/modules/cpu_modules/
Na jedné straně pan Jančura nadává na České dráhy a druhé se vozí vlakem
ČD. Tomu nezakazuji, ale ať nepomlouvá druhé. Ovšem uváděné ceny jsou ve skutečnosti jiné než v reklamě. Ne každý má k dispozici přenosný počítač,
ne každý vládne moderní technice. Ne vždy mne vyjde časový harmonogram cesty.
Jak potom cestovat ? Zlaté české dráhy.
[15] No kdyz vam nevyjde casovy harmonogram? ? ? Tak to je vas problem. CD vam vrati nula nula nic nebo mozna po mesici. U RJ muzete stornovat 15 min pred odjezdem, tusim. Kdyz udychany prilitnete na nadrazi, tak si bud koupite u RJ a pokud tam nemaji pokladny, tak ve vlaku, maji-li volne misto. A pokud se vam to nelibi, muzete stale jet "Zlatymi Ceskymi Drahami", protoze vstup konkurence neznamena automaticky zanik existujicich dopravcu :)
Předně bych rád konstatoval, že žlutým vlakům fandím. Přesto moje první zkušenost (z 29.9.) je až hořce úsměvná. :o/ Překvapuje mě, že někdo s takovou zkušeností v dopravě může takhle nezvládnout obsluhu:
Mé zážitky z jízdy RegioJetem (časy jsou pouze orientační, ale nebudu daleko od pravdy):
17:27 - odjíždím z Prahy podle jízdního řádu
17:44 - odjíždím ve skutečnosti
17:55 - dostávám vodu
18:10 - vlak zastavil tak, že skoro všichni sbírají nafasovanou vodu z podlahy (což během dvou minut udělal ještě dvakrát)
18:22 - stevardka ohlašuje příjezd do Pardubic
18:28 - přijíždíme do Kolína (vlak zde staví, ačkoli nemá stavět) a stevardi kontrolují, aby někdo nevystoupil :o)
18:32 - druhá stevardka roznáší noviny, těsně přede mnou se zasekla a odběhla
18:33 - původní stevardka rozváží čaj a překapávanou kávu, lepší kafe prý později, tak čekám
18:50 - opět se objevila ta druhá stevardka a roznáší noviny z druhé strany vagonu, těsně přede mnou se opět zasekla a odběhla
----- v mezičase občas (doslova) proběhne kolem mě původní stevardka, než stihnu něco objednat, je fuč
19:10 - dostávám konečně noviny, objednal jsem si Hospodářský, slečna pro ně zase odběhla, ale naštěstí brzo přišla zpět a vítězoslavně mi předala Lidovky :o)
----- v mezičase se bavím sledováním lidí, jak chytají věci na stolech během "decentního" přibrzdění
19:15 - konečně možnost objednat si jídlo, hurá! Na čtvrtý pokus jsem se trefil do toho co mají. :o) Stevardka mě hned zinkasuje...
19:30 - připomínám se s objednávkou jídla a oživuju i požadavek na kávu (bohužel, její dodávka je nejistá, "zlobí" prý kávovar)
------ v mezičase si jdu poslechnou avizovanou hudbu na WC, ale nějak to nehraje (nicméně potřebu jsem vykonal bez problémů) :o)
19:35 - stevardka se přišla zeptat co jsem si to vlastně objednal
19:40 - mám své jídlo a dokonce současně i kafe
19:58 - podle jízdního řádu přijíždíme do Olomouce
20:31 - přijíždíme do Olomouce
[20]. Taky s těmi prkny bylo několik problémů. Články jsou poněkud staršího data, možná že teď se už něco změnilo.
http://elektrika.cz/data/clanky/vjroschp020102
http://elektrika.cz/data/clanky/psozp020110
Co o sobě napsat? Absolvent ČVUT FEL, linuxák, síťař. Mimo to se zajímám o elektrotechniku, elektroniku a speciálně elektrické pohony.
Přečteno 56 673×
Přečteno 15 735×
Přečteno 15 704×
Přečteno 14 944×
Přečteno 12 952×