Tak jsme se s kolegou v práci onehdá dostali k tématu, jaký je rozdíl mezi laptopem a notebookem. Mne žádný podstatný rozdíl nenapadl, ale kolega se jal vysvětlování, že notebook je starý přenosný počítač z dob, kdy se s displayem neodklápělo víko velké jako celý „spodní díl“, jak to známe dnes, ale jen jeho část. Přenosné počítače z dob, co si ještě matně pamatuji, vážně měly malé displaye, jejichž výklopná část rozhodně nebyla přes celé tělo a říkalo se jím laptop. Nebyl jsem si ale jist, zda-li ke změně názvu nastalo právě v té době, kdy se posunuly panty úplně na záď.
Po pár dnech jsem si na náš rozhovor vzpomněl a začal jsem googlit, jak to vlastně je, ale nic moc jsem nenašel. Dozvěděl jsem se, že notebook je spíše marketingová záležitost, která vznikla z potřeby některých výrobců odlišit se a časem se to někde chytlo. Něco na tom asi bude, protože v anglické části Wikipedie je obsáhlé povídání u pojmu laptotop včetně zmínky, že se laptopům taky říká notebook, pod pojmem notebook se píše o poznámkovém bloku a pojem laptop v angličtině vede na notebook v češtině.
Takováto odpověď mne ale příliš neoslovila a navíc jsem žil v domnění, že k posunu názvu došlo později po posunu kloubů, takže jsem se rozhodl trošku „hrábnout do historie“. Internet jako masově používané médium se ukázalo jako trošku moc mladé, takže přišly na řadu poklady ze skříně.
Počítačová periodika kupuji, respektivě jsem kupoval, pravidelně od roku 1993, kdy jsem začal kupovat nejprve PC World, ke kterému se pak přidal Chip, PC Magazín, Byte, … . Z dřívějších dob tu mám bohužel jen „občas něco“, ale i tak to byla zajímavá „cesta do pravěku“.
Co se pojmů laptop vs. notebook týče jsem se nedostal o moc dál. Tyhle dva pojmy se začaly míchat někde kolem roku 1992 a nedá se říct, že by to co mělo panty vzadu byl notebook a to co někde uprostřed laptop. Názvy se míchaly a jednou to byl laptop, jednou notebook a jednou přenosný počítač, takže osobně bych to uzavřel asi s tím, že se jednalo jen o marketingový trik který nás zasáhl zrovna v době, kdy se u nás trh s PC začínal rozvíjet a tak u nás zdomácněl notebook. Země, kde to byl laptop zažitý pojem, zůstal spíše laptop na vzdory výrobcům. Když na webu Lenova dáte hledat slovo laptop, vyhledávač najde 154 191 odkazů, ale slovo laptop se na nalezených stránkách nevyskytuje.
To jsem ale dost odbočil od tématu, kterému jsem se chtěl věnovat a ke kterému právě díky přenosným počítačům dostal. Když skončil LinuxExpres a nedávno i Linux+, tak se opět dostalo na pořad dne, jak je obtížné vydávat papírový časopis v době, kdy má internet skoro každý, klasická distribuce je drahá a nevím co ještě.
Jak jsem již zmínil, kupoval jsem kdysi i 4 periodika současně a při postupném růstů cen jsem dostal někde k 200Kč měsíčně. Z dnešního pohledu možná zanedbatelná částka vzhledem k množství, ale člověk má tendencí porovnávat s tím, kolik co stálo dřív a při porovnání s cenami časopisů před rokem 1990, což tenkrát nebyla tak vzdálená doba, se jednalo vysokou částku. Postupem času jsem periodika zase začal ubírat. Bajt nedobrovolně, bohužel skončil, PC Magazí byl vždycky dost drahý a jako první se stal z pohledu cena/obsah nezajímavý a časem došlo i na PC World a Chip. Místo toho jsem si začal kupovat LinuxExpres, který bohužel relativně brzo taky skončil a nyní už nekupuji nic.
Lhal bych, kdybych tvrdil, že svou roli nehrála cena, ale hlavně šlo o obsah. Jak se počítače stávaly čím dám běžnější záležitostí, tak přibývalo i lidí, kteří si o své nové hračce chtěli i něco přečíst a časopisy se začaly přizpůsobovat požadavkům. Postupem času si to člověk ani moc neuvědomuje a když ano, tak tomu nepřikládá takovou váhu, ale když se vám dostane do rukou nějaký starý časopis, je ten rozdíl markantní.
Kvalitní odborné články jsou nadčasové a člověka přimějí časopis uschovat. V tomto směru se mi líbil např. LinuxExpres. Ano, bylo v něm dost kravin, které jsem ani nečetl, ale přes nějaký střed došlo i na články, které byly nad moje aktuální možnosti či zájem, jako např. seriál o programování linuxového jádra. Už ani přesně nevím, o čem to přesně bylo, ale utkvělo mi to v paměti a kdyby se tato problematika pro mne někdy stala aktuální, vím kde hledat.
Na podobný skrytý poklad jsem narazil i na své cestě za historii notebooku. V 15 let starém PC Worldu jsem narazil na vlepenou příručku o obsluze editoru VI v rozsahu 16 stran formátu A5. V té době jsem ještě nevěděl ani co to je UNIX, protože jsem ještě neviděl Jurský park ;o), ale v časopisech bylo víc různých článků na různých stupních odbornosti, což člověka vedlo k tomu si časopis kupovat a archivovat. Samozřejmě že internet řádně zamíchal kartami, ale i časopisy se příšerně změnily. V typickém časopisu o informačních technologiích obecně bez užšího zaměření jsou dnes jen mraky recenzí, srovnávacích testu, …, ale skoro nic s hlubokou informační hodnou a když se už náhodou něco takového vyskytne, tak se jedná o tak úzce zaměřenou oblast, že časopis má dlouhodobě existenční problémy.
Pořád se nějak nemůžu smířit s tím, že LinuxExpres už není a já ráno nemám s čí uhánět na WC, ale pokud se nezačnou prodávat zařízení s nízkou spotřebou, velkým displayem a funkčnosti ihned po zapnutí bez zdlouhavého bootováni, tak budu muset asi dále ráno číst, kde mají v akci jaké pivo z reklamních letáku. Papír jsem měl rád, ale bohužel je jeho distribuce asi dlouhodobě neúnosná pro periodika s malou čtenářskou základnou.
Co se tyka casopisu, tak jse prosel podobnou genezi - od PC wolrldu pres CHIP az k soucasnemu Computeru. Vim, ze se asi spousta lidi usklibne, ale me soucany Computer vyhovuje pro to, ze je to ctrnactidenik - to prinasi vyhodu, ze clanky jsou celkem aktualni. Obsah mi vyhovuje pro to, ze diky pomerne rychlemu vyvoji technologii mam moznost byt aspon trochu v obraze co je prave v kurzu z hlediska hw. Uz proste neni doba, kdy clovek nosil v hlave veskere parametry procesoru, disku i grafickych karet a kdyz se clovek 'nezivi' kompletaci pocitacu, ale chce byt aspon trochu v obraze, tak uvadene testy pomerne vyhovuji.
Co se tyka zarizeni pro cetbu 'kdekoli' - cesta do prace, wc ;-) apod. tak jsem si oblibil pocket PC - je prijatelnym kompromisem ze strany cena/vykon, umoznuje mi cist ebooky, navic mam doma, v dosahu wifi, celkem rychle potrebne informace na displeji. Na praci to sic neni, ale k vyuziti mrtveho casu je to super a uz nemusim s sebou tahat me oblibene sedmisetstrankove knizky...
No co vim tak Laptop byla firma, ktera zacala vyrabet prenosne pocitace jako prvni a jak to tak byva tak se podle ni zacalo pojmenovavat cele odvetvi. A pri konkurencnim boji vznikl nazev notebook. I kdyz v ameru se pry furt rika laptop. Jinak z casakama jsem to mel skoro stejne a taky jsem skoncil na Linuxexpresu. No a ted si ctu na WC WTM Science a Epochu :-)
Já jsem odebíral kdysi dávno Byte (ten především o ZX Spectru) a pak deset let Computer. Snad od druhého ročníku až do relativně nedávné doby. Odradila mě až nutnost objednávat ho s DVD. Vydavatel totiž zrušil "ekonomické" předplatné a těch pár stovek navíc ročně se nepříjemně projevilo na ceně. Ptal jsem se tenkrát redakce, proč k tomuto kroku dospěli a prý si tuhle variantu předplatného pořizovalo tak malé procento čtenářů, že se prostě nevyplatila. Mě ale přišlo hloupé investovat do něčeho, co nemám možnost využít (s Linuxem a internetem), takže jsem už nepředplatil. Teď neodebírám žádný časopis ani noviny a nechybí mi to.
Tak jsem taky zkoušel googlit, zadal jsem "difference between laptop and notebook", často mi ty stránky připadali spíš jako filozofování nad různými termíny. Víceméně se zdroje shodují v tom, že laptop je starší pojem a notebook je lehčí a menší.
Ale dneska už to je asi jedno, laptop se v USA užívá hodně, ale všiml jsem si, že je jakoby na ústupu, všiml jsem si toho např. v obchodech a v reklamách :-)
Z domova od otce jsem mel zazite slovo "notebook", kdyz jsem nastoupil pred 4 roky do zamestnani, nasi kolegove v UK rikali zasadne "laptop". Myslel jsem tedy ze v UK se rika Laptop a v USA notebook (pricemz by to z US prebrala vetsina sveta az na UK).
Co se tyce casopisu, dlouho jsem cetl PC Magazine, sem tam Chip, PC World, ale posledni dobou to skoro nema vyznam, jelikoz tuzemske i zahranicni webove casopisy o IT uz v aktualitach davno zvitezili nad temi papirovymi.
U prace v trafice prodavaji tusim Linux Express (mozna se v nazvu mylim), jenomze to stoji snad 300, takze to neee...
Zalovim ve vzpominkach. Z tech dvou byl prvni termin laptop. Tedy pocitac, ktery jste si mohli dat na klin a pracovat s nim. Byli vyrabene jako kufriky a meli vlastni drzadla. Notebooky prisli pozdeji a byl to spise marketinkovy termin a kriteriem/lakadlem bylo, ze pocitac nebyl vetsi nez poznamkovy blok (o velikosti A4 size bez zdroje, ale to uz je marketing). Nekdy to pasovalo vice nekdy mene, ale podstatne bylo, ze notebook si muzete srcit do kufriku (takovy ten klasik office, ne cestovni). Takze ano vsechny notebooky jsou automativky laptopy a dnes uz asi nenajdete laptop, ktery by nebyl notebook. Takze ta hranice se prirozene setrela.
Pokud si dobře vzpomínám, tak slovo laptop vychází z dob, kdy se v prudkém rozvoji IT hledala jakási kategorizace, napomáhající odlišit různé typy zařízení. Odtud vychází desktop (počítač na stůl - desk), laptop (počítač na klín - lap) nebo třeba palmtop (počítač do dlaně - palm). Termín notebook je čistě marketingový (jak píše Mirek [8]) a hledat dnes rozdíl mezi laptopem a notebookem nemá smysl, podobně jako nemá smysl křečovitě definovat palmtop a PDA. To už je jen otázka vývoje, jako například když se výrobci kapesních počítačů potřebují odlišit od firmy Palm.
Ja som bol veľký fanúšik mesačníka Softwarové Noviny. Skvelí autori, skvelé články aj mimo počítačovú tematiku (napríklad fejtón o poslednom človeku na svete bez Windows), Strakove denníčky... na rozdiel od ostatných bol pôvodný český a bolo to vidieť. Myslím že teraz sa volá Click!, ale ja už akosi tiež počítačové mesačníky nekupujem... naposledy Next Level, ale to v tejto komunite asi veľmi uznávať nebudete. :-)
[SK] Ja som zacal s PCspace, PCrevue, CHIP magazin...
Casom a vasim I(n)Tlektualnym rastom vam vsak publikovane clanky zacnu pripadat chabe. Do oci vam biju "polopravdy" a "nadmerne zjednodusenia" az dospejete k zaveru ze dane periodika su redundatne.
Prehliadac + RSS a mam aktualne informacie hned ako si sadnem za PC.
Ačkoliv jsem kdysi četl i odborné počítačové časopisy, zavzpomínám spíše na pařanské časopisy. Miloval jsem listování stařičkými Excalibury ještě z "před-Score" období. Když pak část redakce utekla a začala dělat Score, vzplanul jsem hněvem spravedlivých, aby si pak prolistoval ono SCORE (č. 2) a chytlo mě to.
Začátek konce přišel, když se čím dál víc prostoru dávalo psaní o blížících se titulech, které byly v těchto preview vychvalovány, ačkoliv ti, kdo o nich psali, viděli jen pár statických obrázků a možná nějaké video od autorů. Bylo smutné pak po pár měsících číst drtící recenzi... A víte, co je zvláštní? Že to samé dnes dělají časopisy filmové: Premiere, Cinema atd. se jako paka honí za exkluzivními informacemi o natáčení, aby pak po premiéře dávali těm samým filmům průměrná hodnocení. O natáčení Da Vinci Code například Premiere psala na 4 stranách, že prý "s tak kvalitním týmem to snad ani nemůže dopadnout špatně"... a pak se v recenzi dozvíte "toporný Tom Hanks, kterého by s Indiana Jonesem mohl srovnávat jen blázen"...
Místo na kvalitu a poctivost informací se dnes klade důraz na kvantitu: čím víc obrázků z nové hry, čím rozsáhlejší článek o novém operačním systému, čím víc drbů ze zákulisí přinesete, tím víc peněz dostanete. Pod těmi nejodfláknutějšími a nejbulvárnějšími články na Lupě či Idnes je ta nejobsáhlejší diskuze, ze které se točí reklamní penízky a autor dostane zaplaceno...
[10] +1 :)
K casopisum - jsou na ustupu protoze dnesni ctenar si svuj obsah vybere sam na internetu. Museli by nam servirovat opravdu zajimave a aktualni veci abychom ocenili jejich praci pri vyberu. Nicmene majitele techto tistenych periodik nemusi brecet, staci se preorientovat na web;) Uplne nejjednodusi (ale ne moc pocitve) by mi prislo udelat zpoplatnenou mashup aplikaci s agregatorem;) Tak by byly k dispozici nejen clanky, ale i videa. Redakcni tym by se pak staral jen o kvalitu:)
Autor pracuje ve společnosti spravující počítačové sítě a používá Gentoo. Má rád otevřená řešení, pořádek v systému a sklenici vychlazeného piva.
Přečteno 28 632×
Přečteno 16 355×
Přečteno 13 172×
Přečteno 12 549×
Přečteno 10 473×